5 kroků, kterými Miloš Zeman rozkládal českou zahraniční politiku v roce 2014

,

Letošní rok přinesl mnoho kroků prezidenta republiky, z nichž mají odborníci hlavu v dlaních.

Vybrali jsme pět z nich, které mají pro pozici České republiky v mezinárodní politice širší důsledky, než jen křiklavé titulky novin a stud v českých domácnostech.

V záplavě vulgarit a neustálých urážek kohokoliv by tyto zásadní momenty neměly zapadnout, ani být zapomenuty.

 

1. Prezident České republiky odmítá možnost Ukrajinců si zvolit svou cestu, fakticky uznává ruskou imperiální sféru vlivu a možnost Kremlu rozhodovat o jiných národech

rozhovoru pro ruskou státní televizi Miloš Zeman řekl:

– Otázka: (..) Ukrajina je rozštěpenou zemí, která se nyní snaží umělým způsobem změnit vlastní geopolitické směřování. Jak moc (s tím) souhlasíte?

– Odpověď Miloše Zemana: „V podstatě s tím plně souhlasím a před třemi minutami jsem řekl jinými slovy to samé.“

Faktem je, že si Ukrajina v prezidentských i parlamentních volbách vybrala cestu na Západ, tedy přibližování standardům EU a západního společenství. Prezident státu, který úplně stejnou cestu nastoupil před ani ne třemi dekádami, tvrdí, že to je „umělé“. Zarážející je, že si hlava státu přeje „Rusko v EU“, ovšem jakmile tímto směrem po dvou legitimních volbách nastoupí Ukrajina, český prezident to neuznává. Koncept omezené suverenity národů prosazoval v našem středo-východoevropském prostoru naposledy Leonid Brežněv. Český prezident dokonce doporučoval Ukrajině finlandizaci, tedy vědomé podřízení ukrajinské politiky Rusku a jeho zahraniční politice.

Nakolik za tyto názory může například fakt, že si Miloš Zeman nechává od spolupracovníků Vladimíra Putina platit dovolenou, ponecháváme logickému myšlení čtenáře.

 

2. Nejvyšší představitel českého státu si přeje zastavení finanční podpory EU Ukrajině

Ve stejném rozhovoru pro ruskou státní televizi vrchní velitel ozbrojených sil ČR sdělil:

Otázka: „Vy říkáte, že financovat občanskou válku, financovat jednu ze stran během občanské války znamená jen házet peníze do válečného krbu.“

Odpověď Miloše Zemana: „Přesně tak.“

Evropská unie pomáhá zemím ve svém sousedství finančně i kapacitami k tomu, aby jim usnadnila náročné reformy ve většině sektorů. Při ukrajinské krizi se skládají nejen evropské, ale i další západní státy v pomoci zemi, která je v nevyřčené a nechtěné válce se svým mnohem silnějším sousedem. Pokud se český prezident nepřeřekl, měla by veškerá tato pomoc ustat.

 

3. Vrchní velitel ozbrojených sil České republiky věří více ruskému ministru zahraničí, než české i ostatním aliančním rozvědkám

Miloš Zeman se nechal v září slyšet, že „zatím nebylo prokázáno, že na Ukrajině je ruská invazní armáda, a já beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou.“

Prezident republiky se takto vyjádřil před summitem NATO ve Walesu, který na nejvyšší spojenecké úrovni řešil jak reagovat na ruskou přítomnost na Ukrajině. Alianční spojenci jednali o reakci na evidentní fakt, Miloš Zeman jej však veřejně zpochybňoval. A to přestože má jako hlava státu možnost úkolovat české rozvědky a získávat od nich informace, přičemž česká civilní a vojenská rozvědka přítomnost ruských vojáků na ukrajinském území potvrdily. Prezident republiky tyto informace evidentně měl k dispozici (zástupce Hradu se účastní i zasedání vlády, kde si kabinet toto potvrzení od šéfů českých rozvědek vyžádal), přesto veřejně prohlásil, že radši věří ruskému ministru zahraničí. Situace je o to pikantnější, že sám Lavrov dříve popíral přítomnost ruských vojáků (mimo dohodnuté počty na legálně pronajaté základně) na ukrajinském Krymu, aby je Kreml později vyznamenal a ocenil za jejich činnost, čímž jejich přítomnost na Krymu fakticky přiznal.

Celá bezpečnostní komunita v rámci Severoatlantické aliance si tato slova pamatuje. Problémem pro naši zemi je, že jejich autorem je člověk s dresem České republiky a hodností nejvyšší. Když prezident republiky nevěří svým vlastním rozvědkám, ani zpravodajům aliančním, buď má vlastní a lepší zdroje, nebo jedná v něčím zájmu. Obáváme se, že v tom českém to není.

 

4. Miloš Zeman v rozhovoru pro čínskou státní televizi užíval faktickou lež dle linie propagandy Kremlu

interview pro čínskou státní televizi prezident žádající poučení pro „stabilizaci společnosti“ mimo jiné pronesl:

Jedním z prvních kroků nové vlády bylo zrušení ruského jazyka na území Ukrajiny, což byl úplný nesmysl. Byl to myslím jeden z faktů, který vyprovokoval občanskou válku.

Toto prezidentovo tvrzení se nezakládá na pravdě. Ano, o „ztrátě platnosti“ zákona o základech státní jazykové politiky sice rozhodl ukrajinský parlament 23. února 2014, dva dny po rozhodnutí zformovat novou vládu a uprchnutí Viktora Janukoviče. Co už ale Miloš Zeman nezmínil, je, že o několik dní později, 28. února, úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov návrh vetoval, a tudíž zákon nevešel v platnost. Navíc to ani nebyla vláda, která pokus o zrušení zákona iniciovala, ale samotný poslanec Svatoslav Kirilenko.

Vyvstává zde tedy otázka, zda byl prezidentův neúplný a nepravdivý výrok omylem, nebo snad záměrnou nepravdou přisluhující ruské propagandě? Informaci o „zrušení zákona o základech státní jazykové politiky“ lze každopádně v této podobě vyčíst například ve zprávách tiskového oddělení velvyslanectví Ruska. Naopak z informací agentury Reuters je možné správně zjistit, že záměrem ukrajinské vlády byla podpora „decentralizování větší míry moci na lokální vlády, včetně oficiálního jazyka“, což reflektovalo požadavek rusky hovořících protestujících na východě Ukrajiny. Turčynovův záměr vetovat návrh zákona potvrdila i ruská agentura ITAR-TASS.

 

5. Český prezident pochybuje o existenci politických vězňů v Rusku a vysmívá se politickým aktivistkám, které bojují proti režimu tvrdě potlačujícímu svobodu vyjadřování

Miloš Zeman se v duchu nejlepších autoritářských tradic pustil do vykreslování skupiny Pussy Riot, která byla celým západním světem považována za symbol boje proti nesvobodě v Putinově Rusku jako „pornografickou skupinku, která je minimálně vinna výtržnictvím v pravoslavném chrámu“. Pokud si odmyslíme nepřijatelné vulgární vyjadřování prezidenta, a dokonce i jeho evidentní chybný překlad (jak potvrdily samy členky skupiny), zůstává trpká skutečnost, že Češi i Slováci mohli nastoupit demokratickou cestu i díky tlaku Charty 77. Impulsem pro její vytvoření byl tvrdý proces proti rozvracečům režimu – a také životním stylem vulgárních umělců ze skupiny Plastic People of the Universe. Pussy Riot jsou dnes uznávanými aktivistkami za lidská práva například vězňů v ruských žalářích, což prezident buď neví, nebo ignoruje.

Miloš Zeman dále zpochybnil potlačování lidských práv Kremlem, když žádal důkazy o „případných politických vězních” v Rusku. Ruská federace je dnes ve svobodě vyjadřování hodnocena na 148. místě ze 180 hodnocených dle světově uznávaného žebříčku Reportérů bez hranic, stejně jako jsou zdokumentovány případy mučení s cílem získání doznání.

Česká republika může být těžko považována za obhájce disidentů a dalších bojovníků na svobodu, když se její prezident takto vulgárně a evidentně neinformovaně vysmívá jednotlivým politickým aktivistům. Když sledujeme Zemanovu pozici a konstantní linii vyjadřování, kterou mnozí popisují jako roli obdivovatele a trojského koně Kremlu mezi evropskými státy, není se čemu divit.

 

Pět z pěti zmiňovaných tvrzení českého prezidenta přesně zapadá do linie propagandy vypouštěné Kremlem. Zdali je to náhoda, ponecháváme na přemýšlivém čtenáři.

Foto na home-page zdroj viz https://www.flickr.com/photos/european_parliament/12791960085/