Akce - 2014

.

Termín: čtvrtek 11. 12. 2014, Praha, 19:00 – 21:00

Místo: CERGE-Ei, ulice Politických vězňů, Praha 1

 

 

Potvrzení diskutující:

  • Petr Ježek (ANO)
  • Tomáš Zdechovský (KDU – ČSL)
  • Radko Hokovský – think-tank Evropské hodnoty
  • Pavel Čižinský – Multikulturní centrum Praha

Pozvaní komentující hosté (pokládající otázky panelistům):

  • Eva Janská – expertka na migraci PřF UK
  • Martin Rozumek – Organizace pro pomoc uprchlíkům
  • Lucie Sládková – IOM
  • Lucie Bednárová – EurActiv.cz

Moderátor: Jakub Janda, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty

migrace_poster_new

Registrujte se prosím zde:

.

Uzavřený kulatý stůl

Termín: 11. 12. 2014, 17:00 – 18:45

Místo: CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1

Představení odborného podkladu k prioritám nové Komise

  • Radko Hokovský – ředitel think-tanku Evropské hodnoty

(10 min)

Co znamenají priority nové Komise pro ČR?

  • Jan Král – ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR

(10 min)

  • Jan Michal – vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR

(10 min)

Komentáře poslanců a europoslanců

  • Ondřej Benešík
  • Luděk Niedermayer
  • a další

Diskuze se ponese v režimu Chatham House Rule.

Pozváni budou poslanci a senátoři evropských výborů Parlamentu ČR a další experti. Akce bude mít komorní atmosféru, očekáváno je 20 účastníků.

Vzhledem k tomu, že akce je uzavřená, Vaše registrace je platná pouze po potvrzení.

Prosíme registrujte se zde:

.

Kompletní záznam z debaty můžete shlédnout ZDE 

Dne 17. 10. 2014 pořádal think-tank Evropské hodnoty, zastoupení Evropské komise v ČR a Ministerstvo zahraničních věcí ČR debatu se Štefanem Fülem, členem Evropské komise v letech 2009 – 2014, kdy vystupoval jako komisař pro rozšíření a politiku sousedství. Za účasti komentujících hostů z řad expertů a novinářů debatu moderoval Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty. Debaty se zúčastnil také první náměstek ministra zahraničí prof. Petr Drulák a redaktor deníku Mladá Fronta Dnes Luboš Palata, který vystoupil v roli hlavního komentujícího hosta debaty.

Debata se konala na samém závěru mandátu Evropské komise, a proto byla pro Štefana Füleho zvláštní příležitostí k reflexi a zhodnocení evropské politiky rozšíření a sousedství. O výjimečnosti akce svědčí také velký zájem ze strany médií a veřejnosti.  Česká veřejná debata o evropských otázkách je zatížena předsudky a vždy ne zcela kvalifikovanými názory, které dlouhodobě poškozují reputaci evropské integrace a EU obecně v České republice. Přitom právě otázka rozšiřování je dlouhodobá priorita České republiky, stejně jako otázka Východního sousedství, která je dnes ještě důležitější  než byla například před rokem.

Formát debaty byl tentokrát poměrně netradiční, neboť místo klasického obsáhlého projevu hostů byla debata rozdělena do tří tematických bloků. Hlavní otázkou prvního bloku bylo, zda je Evropská unie pro kandidátské země stale inspirací – politika rozšíření. Tématem druhého bloku byla úspěšnost EU v jejím sousedství, především s ohledem na současnou situaci na Ukrajině – politika sousedství.

 V prvním tematickém bloku se Štefan Füle vyjádřil k evropské politice rozšiřování, kterou obecně považuje za úspěšnou a pozitivní, neboť  EU získala jeden nový členský stát, dva státy zahájily přístupová jednání, jeden stát získal statut kandidátní země a s jedním státem byla uzavřena asociační dohoda. S ohledem na hlubokou politickou a ekonomickou krizi, kterou EU procházela, to dle Štefana Füleho není špatný politický výsledek.

Daného výsledku se jim podařilo dosáhnout díky novému přístupu k procesu rozšiřování. Z procesu, který byl postaven pouze na technických jednáních, a poté na automatickém odškrtávání úkolů všech 35 kapitol nutných pro splnění přístupových podmínek, se jim podařilo učinit opět politický proces s více pravomocemi a větší zodpovědností pro kandidátské země, které tak mohou proces více usměrnit, či zastavit. Ke změně procesu z technického zpět na politický jim pomohly tři pilíře. První pilíř znamenal nový přístup k otázkám právního státu a k otázkám základních práv a svobod. Druhý pilíř se pak opírá o ekonomické vládnutí (tzv. “economic government”). Nakonec třetí pilíř přinesl důraz na administrativní schopnosti, neboť podle Štefana Füleho nestačí mít pouze politickou vůli k reformám a reformy pouze vymýšlet, ale také zde musí být někdo, kdo ony reformy realizuje. Proto je zcela zásadní důraz na administrativní schopnosti a na nezávislost demokratických institucí v té které zemi.

Poté dostal možnost se k prvnímu tématu vyjádřit Luboš Palata, který proces rozšiřování hodnotil obecně také pozitivně. Dle jeho názoru došlo k navrácení důvěryhodnosti politice rozšiřování, neboť rozšiřování EU se nezastavilo. Vzhledem ke krizi, v jaké se EU v posledních letech ocitla, znamená rozšíření, byť o jediný stát, úspěch. Otázkou však zůstává, do jaké míry se v tomto úspěchu podaří pokračovat a zda se podaří udělat nějaký zásadnější posun. Podstatné také je si uvědomit, jak zkušenost z dosavadního rozšíření EU ovlivňuje vůli se rozšiřovat dále. Nové členské státy, včetně České republiky, možná tuto vůli EU se nadále rozšiřovat podvázaly svým postojem k EU.

První tematický okruh uzavřel Štefan Füle poznámkou, že Česká republika je přesný příklad toho, jak se proces rozšiřování dělat nemá. Česká republika tento proces pojala jako business projekt a byť jej profesionálně zvládla úspěšně, proces rozšíření proběhl v České republice bez zapojení společnosti, která tak byla od samého počátku vynechána a nemohla si proto uvědomit, co vše s sebou členství v EU přináší. Česká veřejnost stále neví, jak se “vstupenkou” do EU naložit a přesně toto bylo podle Štefana Füleho během přistoupení České republiky do EU zanedbáno. Následovalo otevření druhého tematického bloku, který si kladl za úkol zhodnotit úspěšnost EU ve svém sousedství. Neukázala se politika sousedství EU v případě situace na Ukrajině příliš krátká a neefektivní? Štefan Füle se domnívá, že nikoli, neboť Ukrajina je v současnosti kousek od poslední fáze jednání o bezvízovém styku, nedávno ratifikovala asociační dohodu a 1. listopadu začala tuto dohodu plnit, byť zatím bez ekonomické části této integrace. Mimo to také vznikla velká skupina na podporu Ukrajiny a EU spolu s Ukrajinou vytvořila společný ekonomický program reforem. Tedy co se týče politiky, neudělala v této oblasti EU žádnou chybu. Také co se týče krymské otázky, neučinila EU žádnou chybu, neboť zabrání Krymu nezpůsobila politika EU.  Musíme si ovšem položit otázku, co jsme mohli udělat jinak. Evropská unie udělala podle Štefana Füleho chybu v tom, že se soustředila pouze na naplnění přístupových podmínek Ukrajinou a nikoli na diskuzi o tom, co od sebe EU s Ukrajinou navzájem čekají. Největší problém spočívá v tom, že EU nepřislíbila Ukrajině členství.

Nakonec přišla na řadu třetí tematická oblast, a sice zhodnocení České republiky a jejího působení v EU, což bylo zároveň závěrečné shrnutí debaty. Co je cestou k úspěšnému prosazování českých zájmů a k efektivnímu působení v rámci EU? Především je zapotřebí širší debata ve společnosti a konsensus politických stran ohledně základních priorit České republiky v EU. Bez této široké veřejné diskuze si Česká republika nikdy naplno neuvědomí, co členství v EU nabízí. Zároveň musíme přestat chápat Brusel jako místo, kam si jezdíme “vyboxovat” národní zájmy a stavět následnou komunikaci na tom, že “jsme si to tam vyboxovali a ostatním státům jsme to natřeli”. Této rétorice se musíme vyhnout, pakliže si přejeme efektivní a úspěšné působení České republiky v rámci EU.

Dobrý den, velice se omlouváme, ale jsme nuceni duel odložit z pracovních důvodů jednoho z kandidátů. S novým termínem se Vám co nejdříve ozveme!

Cílem think-tanku Evropské hodnoty je jako nestranický aktér zprostředkovat platformu pro diskuzi kandidátů na post člena Evropské komise za Českou republiku.

Pozvánka v PDF.

Potvrzení kandidáti:

  • Pavel Telička
  • Pavel Mertlík
  • (Zuzana Roithová odmítla účast)

Komentující hosté:

Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty
Ondřej Kundra, redaktor týdeníku Respekt
Lukáš Jelínek, komentátor, spolupracovník deníku Právo
Jiří Čáslavka, vedoucí evropského programu, GLOPOLIS
Jakub Kalenský, redaktor Hospodářských novin
Michal Kořan, zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů
Jan Kovář, hlavní analytik think-tanku Evropské hodnoty

Termín: Bude upřesněno
Místo konání: Bude upřesněno

Časový rozvrh debaty
Část debaty bude vedena v českém a část v anglickém jazyce.

18:00 – 18:10 Úvod debaty

18:10 – 18:40 PRVNÍ BLOK – „Priority České republiky v EU“ (v českém jazyce)

Úvodní slovo každého z kandidátů (3 minuty)
Reakce a dotazy kandidátů navzájem (1 minuta na reakci)
Dotazy komentujících hostů na kandidáty (1 minuta)
Dotazy z publika (1 minuta na reakci)

 

18:40 – 19: 10 DRUHÝ BLOK – „Priorities of the European Commission for the next five years“ (v anglickém jazyce)

Úvodní slovo každého z kandidátů (3 minuty)
Reakce a dotazy kandidátů navzájem (1 minuta na reakci)
Dotazy komentujících hostů na kandidáty (1 minuta)
Dotazy z publika (1 minuta na reakci)

 

19:10 – 19:40 TŘETÍ BLOK – „O které portfolio má ČR usilovat?“ (v českém jazyce)

Úvodní slovo každého z kandidátů (3 minuty)
Reakce a dotazy kandidátů navzájem (1 minuta na reakci)
Dotazy komentujících hostů na kandidáty (1 minuta)
Dotazy z publika (1 minuta na reakci)

19:40 – 19:50 Závěrečná slova „Proč bych měl být komisařem?“ (2 minuty)

 

Moderátor: Jakub Janda, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty

 

 

 

Think-tank Evropské hodnoty ve spolupráci s Wilfried Martens Centre for European Studies si Vás dovolují pozvat na odbornou debatu o politické komunikaci integrace menšin.

 

Na debatě budou prezentovány výsledky mezinárodní studie, ze které vyplývá, že jedním z důvodů nárůstu popularity protestních populistických stran v ČR a v Evropě je fakt, že strany hlavního proudu selhávají při komunikaci problematiky integrace menšin a imigrantů. 

Datum:                       22. května 2014, 17:00 – 18:30

Místo:                         CERGE-EI, Politických vězňů 936/7, Praha 1

                                    Salon de Mars, 2. patro, Schebekův palác

Řečníci:

  • Jiří Dienstbier (ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, ČSSD)

  • Markéta Adamová (předsedkyně Podvýboru pro lidská práva PS PČR, TOP09)

  • Ondřej Benešík (předseda Výboru pro evropské záležitosti PS PČR, KDU-ČSL)

  • Vít Novotný (výzkumný pracovník, Wilfried Martens Centre for European Studies)

 

Prezentace výsledků studie:

  • Radko Hokovský (výkonný ředitel, think-tank Evropské hodnoty)

Moderuje:

  • Jakub Janda (zástupce ředitele, think-tank Evropské hodnoty)

 

 

Debata se koná v rámci projektu “Defining Responses to Rise of Extremism in Europe”, který think-tank Evropské hodnoty realizuje ve spolupráci s Ligou lidských práv za podpory Think Tank Fund Open Society Foundations a International Visegrad Fund.

 

Rountable will focus on identifying common interests within he EU, on which can the Czech Republic and Germany cooperate.

 

Speakers:

Gert-Joachim Glaessner, Professor of German Politics, Humboldt University

Henrik Scheller, Professor at the Chair of German and European Politics and Government, University Potsdam

Moderator:

Jan Kovář, Chief Analyst, European Values Think-Tank

Questions for debaters:

– In which policy areas can the common interest be found?

– Where do Czech and German interests differ and why?

Date:

Wednesday, 14th May 2014, 9:30 – 11:00

Venue:

TBC

Téma: .

logo_eu_volby_web

Když dojdou věcné argumenty, objevují se vždy pohádky o tom, jak zlá EU zakázala nám hodným a počestným národním státům vyrábět, prodávat nebo aspoň nazývat produkty tak, jak sami chceme. Objevují se nářky, že bez českého rumu už nebudou vánoce nikdy jako předtím, a že je přece naší věcí, zda něco nazveme máslem, nebo ne.

Během debaty, kterou pořádal think-tank Evropské hodnoty, si návštěvníci mohli poslechnout názory expertů, jak to bylo ve skutečnosti s některými v médiích nejvíce propíranými kauzami zákazů „přísné soudružky EU“. Milena Vicenová, exministryně zemědělství a bývalá velvyslankyně ČR při EU, si připravila rozsáhlý příspěvek na téma potravin v EU, Bohuslav Studýnka z České pozice promluvil o kauze s pomazánkovým „máslem nemáslem“ a expert ze společnosti SEVEn Michal Staša účastníky debaty seznámil s problematikou úsporných žárovek.

Foto: Monika Palušáková

Tvarůžky a pomazánkové nemáslo

Detailní popis systému bezpečnostních opatření a nástrojů na ochranu spotřebitelů uvedla Vicenová připomínkou nastavení volného obchodu v Unii. Právě díky tomu, že můžeme dodávat (nikoli již exportovat) naše výrobky kamkoli po Evropě, je potřeba sjednotit některé požadavky na hygienu, bezpečnost a kvalitativní parametry. Zde se dostáváme k onomu omezování. „Když výrobky některé požadavky nesplní jako například francouzské sýry z nepasterizovaného mléka či produkty české zabíjačky, mohou se dále prodávat, ale s omezením místa prodeje,“ uklidňovala Vicenová. Výsledkem jenom bude, že si prostě například nedáte na oběd českou držkovou polévku v norském Bergenu.

Na druhou stranu EU nabízí mechanismus speciálních chráněných známek, jakýsi potravinový patent, který zaručuje tradičním a lokálním potravinám jejich exkluzivitu. České republice se povedlo získat šest známek pro potraviny chráněné na základě původu (Žatecký chmel, Pohořelický kapr), 23 na základě zeměpisného označení (Budvar, tvarůžky, valašský frgál, hořické trubičky) a čtyři pro tradiční speciality vázané na recepturu (špekáčky).

Foto: Monika Palušáková

Obzvláště u tvarůžků bylo získávání certifikace velmi pikantní. Vzhledem k tomu, že se sýr, o kterém se tvrdí, že pochází již z 15. století, vyrábí také v Německu a Rakousku, narazili jsme zde na odpor vydat nám ochrannou známku právě u našich sousedů. Šest let trvalo, než jsme vybojovali „smrduté vítězství“ (jak to trefně nazvaly ve svém článku Lidové noviny), ale nyní už bude jasno, jaký je pravý původ tvarůžků. „Stejně tak jsme slavili vítězství i s lázeňskými oplatky, na které si Němci také činili nárok,“ připomněla bývalá ministryně zemědělství.

Jak je to ale s pomazánkovým máslem? Není i ono tradiční českou specialitou? Bohumil Studýnka, autor článku na toto téma, zde oplakávané mazadlo nijak nešetřil. Popsal, jak vzniklo v roce 1977 na základě špatného socialistického hospodaření jako jakási z nouze cnost, když bylo během nedostatku másla možné využít přebytky sušeného mléka a syrovátky. Že se s pouhými 31 procenty mléčného tuku nejedná o máslo ani náhodou, zde není důležité pouze pro klidné spaní úředníků v Bruselu, ale především pro samotné spotřebitele.

Foto: Monika Palušáková

Konec žárovek v Čechách

Závěrečný příspěvek přinesl Michal Staša ze Střediska pro efektivní využívání energie na téma žárovek. Překvapivě to nebyla Evropská komise, ale Evropská rada, tedy členské státy včetně České republiky, kdo dal impuls k nařízení vystřídat běžné žárovky těmi šetrnějšími. Jmenovitě šlo o ministry Řebíčka, Římana a premiéra Topolánka. Nařízení č. 244/2009 se týká spotřebičů s významnou spotřebou. Kromě žárovek tedy jde i o některá další elektrická zařízení (vysavače, klimatizace, chladničky apd.), u nichž bylo díky tomuto nařízení možné popostrčit vývoj kupředu. Zde přispěl se svým názorem také exministr Bursík, který poukázal na skutečnost, že nové žárovky ušetří až 90 procent energie. Byla by proto škoda nařízení nevyužít a pouze na základě naší nevědomosti životní prostředí zatěžovat mnohem více, uvedl Bursík.

Think-tank Evropské hodnoty vydal pro tuto debatu odborný podklad s názvem “Máslo na hlavě: ochrana spotřebitele versus mýty o Evropské unii”. Ve formátu pdf si ho můžete stáhnout ZDE.