Dne 19. září 2013 proběhla v Malostranské besedě akce think-tanku Evropské hodnoty nazvaná: „Jak se Češi utkají o křesla v Evropském parlamentu?“

Program – Jak se Češi utkají o křesla v Evropském parlamentu

Retrospektivní studie: Jak pracovali čeští europoslanci v letech 2009 – 2013?

Prospektivní studie: Jaká rozhodnutí čekají české europoslance v letech 2014-2019?

 

Mediální výstupy:

Článek:

V druhé části následovala debata čtyř zástupců politických stran, kteří se pokusili odpovědět na otázku, co chystají jejich politické strany v jarní předvolební kampani.

Proč volby do EP Čechy nezajímají

 „V národních volbách máme možnost ovlivnit daně a důchody, ve volbách do Evropského parlamentu lidé neví, co mohou ovlivnit,” vysvětlil Pavel Šaradín, politolog z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého. Evropská témata hrají roli jen při prvních volbách, u nás v roce 2004. Podle politologa bývají další volby do EP spíše referendem o vládě nebo příprava na volby následující. Potvrdilo se to i před 4 lety. „V roce 2009 už nehrála evropská témata žádnou roli, kampaň byla pouze přípravou na předčasné volby, které se nakonec neuskutečnily.”

Pavel Šaradín počítá se stejným trendem i v roce 2014, budou to podle něj volby, v kterých se opozice vymezí vůči vládě zvolené v říjnu.

 Dalším důvodem je, že podle průzkumů Češi příliš neoplývají politickou gramotností, jsou na tom hůře než Poláci a Slováci. „ Ptali jsme se, kolik členů má EU, věděla to pouze třetina českých respondentů,” uvedl také Šaradín.

Předseda správní rady think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský i politolog Pavel Šaradín vidí příčinu v tom, že média nedávají evropské tématice přiliš velký prostor. „Zkuste, kolik dokážete jmenovat europoslanců,” vyzval publikum Hokovský. Voliči podle něj mají minimální informace o činnosti europoslanců v EP, pak ani ve volbách nedokáží zhodnotit jejich práci.

 Co znamená Evropský parlament pro Česko?

Evropský parlament spolurozhoduje, jak budou nové směrnice a zákony vypadat. “Proto je důležité, kdo nás v Evropském parlamentu zastupuje,” vysvětluje Hokovský. To je jeden z hlavních důvodů, proč se think-tank Evropské hodnoty rozhodl vypracovat studii o dosavadní práci českých eurosposlanců.“Česká politické strany nedávají dostatečný důraz na evropská témata, proto ani europoslanci nejsou dostatečně aktivní,” komentuje studii Hokovský a následně představil témata, která budou hýbat evropskými volbami.

  „Prvním tématem budou političtí představitelé, na základě dalších voleb se rozhodne, kdo bude předsedou Evropské komise. Nebude to jediná funkce, o které se po volbách rozhodne. Volit se bude i stálý předseda Evropské rady a vysoký představitel pro zahraniční politiku,” říká Hokovský.

Jako v celé Evropě se bude řešit ekonomická krize, tato diskuze v EP zahrnuje témata jako je bankovní unie a kontrola rozpočtů národních států.

Rok 2014 přinese i další vyjednávání obchodních dohod mezi EU a dalšími státy, například o možnosti volného trhu s USA.

Na stole je stále téma vytváření sítí, ať už digitálních nebo leteckých. Projednávat se bude i prostor svobody, bezpečnosti a práva, který zahrnuje otázku azylové politiky, regulace migrace nebo boje proti terorismu. Radko Hokovský zmínil i oblast zahraniční a bezpečnostní politiky, kde se může rozhodovat o investicích do vlastní vojenské síly EU. Přijímat se jistě budou i nové směrnice a zákony z oblasti životního prostředí a energetiky. A konečně, debaty si povedou i o budoucnosti EU a případné federalizace.

 I přesto jsou volby do Evropského parlamentu jsou volbami, které zajímají Čechy nejméně, k volbách nechodí ani 30 % českých voličů. Volební účast klesá v celé Evropě, podle docenta Pavla Šaradína ale spíše stagnuje. „Celkové procento volební účasti snížily nově příchozí státy střední a východní Evropy,” tvrdí. „Někteří vidí lék na volební účast v přímé volbě předsedy Komise, kterého nominují takzvané ‚euroskupiny‘.“

 Jan Pátek z pražské Informační kanceláře Evropského parlamentu v České republice představil kampaň, kterou se EP pokusí voliče přesvědčit, aby přišli v květnu k volbám. „Cílem je informovat o roli, významu, práci a možnostech EP a o vlivu voličů na práci poslanců,” prohlašuje Pátek. Kampaň zasáhne všechna média, včetně sociálních sítí. Probíhat bude ve 24 jazycích a EU za ní zaplatí 16 milionů eur.

 Co chystají politické strany?

Hned v úvodu diskuze politiků Jiří Dienstbier, senátor za ČSSD, přiznal, že se momentálně politické strany nezabývají květnovými volbami, a celkově v českých volbách evropská témata nedominují. Výjimkou podle něj byly prezidentské volby.

ČSSD bude v Evropském parlamentu podporovat další evropskou integraci. Podle něj je evidentní, že bez dalších integračních kroků nemůže EU fungovat.

 „Nám se velmi nelíbí, že ČR je za hlavního potížistu EU, chceme ČR jako aktivního účastníka evropské integrace, který se ke všemu vyjadřuje. Chcem být u toho, být slyšeni, i když se nás to bude týkat, až když přijmeme euro. Musíme dělat všechno pro to, aby měnová unie fungovala dobře, protože je na ni naše ekonomika navázána. A je jasné, že jestliže se měnový koncept nemá rozpadnout, musíme přejít ke sjednocení přímých daní. Když ne stejných, tak alespoň minimálních sazeb. To co ekonomicky likviduje evropské země je daňový dumping – daňové soutěžení.”

Podle Jiřího Dienstbiera je českým zájmem, aby Česká republika byla součástí jádra evropské integrace, jinak se obává, že bychom se mohli ocitnout v pozici nečlenských států.

Strana TOP 09, podle jejího místopředsedy Jaromíra Drábka, chce být jako člen Evropské lidové strany u evropského stolu a aktivně ho ovlivňovat. „Chceme být součástí Evropy a chceme, aby z toho Česká republika těžila, jak se potvrdilo po roce 2004,” říká a dodává, že to neznamená, že by ČR neměla hájit svoje zájmy. S tím podle Drábka souvisí i to, že ČR by neměla přistoupit na harmonizaci daní, která by mohla poškodit ekonomiku ČR

Součástí tvrdého jádra EU chce být i KDU-ČSL.Lidovci budou prosazovat udržování sociálně tržního hospodářství jako vůdčího principu směřování EU.

Zcela odlišný názor zastával Jan Zahradil: „Jsme jako ODS součástí antifederalistické skupiny, kterou jsme si v EP založili sami, když jsme odešli z Evropské lidové strany. My některé z těch věcí, které zde byly zmíněny, nemůžeme podporovat.” ODS je proti federalizaci, proti vlastním rozpočtovým zdrojům EU včetně daně z mezinárodních finančních transakcích a také proti zmíněné daňové harmonizaci. Nestojí ani o fiskální unifikaci. Jsou proti navyšování evropského rozpočtu, spíše vidí možnosti jak v EU ještě více šetřit.

 Pavel Svoboda z KDU –ČSL na konci debaty vyslovil, co je podle něj největší problém v prosazování Česka v Evropské unii. „Nemáme definováno, co to je ‚pročeský zájem‘. Nemáme deklarováno, co to jsou české hodnoty. My namísto toho, abychom mohli prosazovat český  zájem, který nemáme definovaný, bijeme se za výjimky…”

VIDEO Z DEBATY:

Lucie Kůsová