Cílem útoku v Berlíně je vyvolat strach

,

Teroristický útok v Berlíně představuje událost, které se bezpečnostní složky snažily léta zabránit: terorismus proti cílům s vánoční tematikou. Cíl útoku, jeho metoda i pachatel přitom představují pokračování dlouhodobého trendu, se kterým se západní společnost potýká.

Vánoce jsou naší společností od nepaměti ceněny jako svátky klidu a míru. I proto ale mají pro Islámský stát a další teroristické organizace vysokou symbolickou hodnotu. Úspěšný útok během vánočního období totiž podrývá důvěru v mezilidskou soudržnost, čímž oslabuje celou společnost a nahrává strategickému cíli islámských extremistů nás rozdělit a zničit.

V posledních letech došlo k celé řadě pokusů o útok během Vánoc. 22. prosince 2001 se britský džihádista pokusil o bombový útok v letadle na lince z Paříže do Miami. K podobnému pokusu o útok došlo 25. prosince 2009 v letadle na cestě mezi Amsterdamem a Detroitem. O rok později se o útok přímo na vánoční trhy pokusil džihádista ve Stockholmu, naštěstí ale dokázal zabít pouze sám sebe. 2. prosince 2015 došlo k útoku v San Bernardinu, kde dvojice teroristů zastřelila 14 lidí na vánočním večírku místních úřadů.

Kromě útoku v Berlíně cílili teroristé na letošní vánoční svátky již na sklonku listopadu a začátkem prosince, kdy se mladý džihádista pokoušel detonovat výbušninu na vánočních trzích v západoněmeckém Ludwigshafenu. Několik dní po útocích v Berlíně navíc policie zadržela dvojici Kosovanů z podezření přípravy útoku na nákupní centrum v Oberhausenu, blízko nizozemské hranice. Lze předpokládat, že v následujících týdnech budou muset evropské bezpečnostní složky překazit i další pokusy o teroristický útok ve jménu islámu.

Kromě své symbolické hodnoty vánoční trhy představují i relativně málo chráněný měkký cíl. Zamezit pokusu o útok na vánoční trhy není jednoduché, zejména pokud útočník jedná z vlastního přesvědčení bez napojení na tu či onu teroristickou organizaci a jako zbraň plánuje použít relativně snadno dostupné vozidlo.

Islámský stát se na vozidlo jako možnou zbraň začal zaměřovat již před několika lety. V září 2014 tehdejší mluvčí Islámského státu v Iráku a Levantě vyzval k jednoduše proveditelným útokům proti měkkým cílům, které nevyžadují precizní přípravu ani přímé zapojení vedení teroristických organizací. Jako možnou taktiku zmínil i útok vozidlem.

Této metodě se Islámský stát začal věnovat zejména v roce 2016 v souvislosti s červencovým útokem v Nice, kdy islamista inspirovaný Islámským státem najel kamionem do davu, zabil 86 lidí a stovky jich zranil. Několik měsíců po tomto hrůzném činu Islámský stát přímo zmínil vozidlo jako vhodnou zbraň v listopadovém čísle svého propagandistického magazínu Řím. Krátce po publikaci tohoto doporučení došlo k útoku na univerzitě v Ohiu, kdy islamista najel autem do lidí a několik z nich pobodal. Od tohoto útoku neuběhl ani měsíc a s použitím vozidla k páchání terorismu se opět setkáváme, tentokrát v Berlíně.

Berlínský útok je o to významnější, jelikož jeho konečně dopadený pachatel Anis Amri, původem z Tuniska, strávil několik let za mřížemi v Itálii a v dubnu tohoto roku požádal o azyl v Německu. Že se mezi migranty pocházejícími z většinově muslimských zemí schovávají džihádisté již víme díky útokům v Paříži z listopadu minulého roku, jejichž někteří pachatelé přišli do Francie o několik měsíců dříve v rámci migračních proudů. Nicméně událost v Berlíně bezpochyby zasáhne do německé i celoevropské debaty o dopadech imigrace.

Použitá taktika, cíl útoku i jeho pachatel ve výsledku nepředstavují nic nového. Jedná se o další zlomyslný akt islámského extremismu, který v posledních dekádách sužuje západní společnost. Tuto hrozbu se nevyplácí podcenit a bylo by bláhové se domnívat, že česká společnost je vůči ní imunní.

Zejména v této době, kdy se do Evropy vracejí zahraniční bojovníci Islámského státu, bude zapotřebí navýšit bezpečnostní opatření v boji proti terorismu v celé Evropě včetně České republiky. Přitom ale musíme mít na paměti naše základní práva a svobody, které v boji proti terorismu nesmíme zatratit. Strategií džihádistů je páchat zlo a tím nás nutit k nepřiměřené reakci vůči všem muslimům v Evropě, což následně mnohé z nich obrátí na stranu islámského extremismu. Naší odpovědí proto nesmí být plošné omezování občanských práv a svobod, ale tvrdý a nekompromisní postih islámských extremistů.

Jan Stehlík, analytik think-tanku Evropské hodnoty pro oblast boje proti terorismu