Energetická unie dostala zelenou

,
Na summitu Evropské rady se rozhodlo o dalších sankcích pro Rusko, diskutovalo se o řeckém dluhu a řešila se i bezpečnost jako odpověď na útoky v Libyi. Jaké bylo české stanovisko?

Předsedové vlád a hlavy členských států se minulý čtvrtek a pátek (19. a 20. března) sešli na pravidelném jarním zasedání Evropské rady s cílem dohodnout se na třech základních tématech plánované agendy. Evropští lídři na základě návrhu Komise schválili obecná vodítka k vytváření energetické unie a velký prostor věnovali také vnějším vztahům s východními partnery, tj. přípravám summitu Východního partnerství i pokračující ukrajinské krizi. Třetím velkým tématem summitu byla zejména hospodářská situace EU a uzavírání evropského semestru 2015. Minutou ticha představitelé členských států a vlád EU uctili památku obětí teroristického útoku v Tunisu z 18. března.

Budování energetické unie

Po tradiční výměně názorů představitelů EU s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem a „rodinné“ fotografii u příležitosti zahájení jarního summitu se lídři EU soustředili na projednání návrhu Komise z konce letošního února k energetické unii. Předseda Parlamentu se jí ve své řeči poměrně podrobně věnoval a zdůraznil, že je potřeba zejména posílit diverzifikaci dodavatelů energie a v jednání se třetí stranou vystupovat jednotně. EU by se podle Schulze měla soustředit na tvorbu pracovních příležitostí a hospodářský růst v rámci energetické unie, aby už miliardové výdaje na pokrývání energetických potřeb neodtékaly z EU.

Lídři EU se soustředili na projednání návrhu Komise z konce letošního února k energetické unii.

(zdroj: flickr.com)

Účastníci summitu se shodli na budování energetické unie na základě návrhu Komise a v souladu s politikou ochrany klimatu. Pobídli k dalšímu rozpracování návrhů a rozhodli, že o pokroku má být Evropská rada informována před prosincovým zasedáním. Energetická unie má být vytvářena s cílem zajistit v EU cenově dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii. Veškeré uzavírané dohody v této oblasti musejí být transparentní a slučitelné s právními předpisy EU, aniž by negativně ovlivňovaly energetickou bezpečnost EU. Členské státy a EU se mají jednak zaměřit na budování a propojování energetické infrastruktury, na rozvoj strategií pro inovace např. další generace obnovitelných zdrojů energie, technologií CCS (zachycování a ukládání CO2), skladování elektřiny či zvyšování energetické účinnosti, ale také zintenzívnit diplomatickou činnost v souvislosti s plánovanou světovou klimatickou konferencí (COP21), která se uskuteční letos v prosinci v Paříži.

Českou pozici na summitu hájil předseda vlády Bohuslav Sobotka. Energetická unie dle něj přinese České republice bezpečnější a spolehlivější dodávky energie, lepší propojení a vyšší kapacitu energetických sítí. Česko s visegrádskými partnery do projednávaného návrhu Komise prosadilo úpravy zejména v oblasti posilování infrastruktury s důrazem na cenovou dostupnost energií pro domácnosti a průmysl. Cílem úsilí Visegrádské čtyřky je zabránit energetické chudobě a podpořit konkurenceschopnost evropských firem, Česko a některé další členské státy EU hodlají i nadále usilovat o vlastní skladbu energetického mixu. Od července 2015 má Visegrádské skupině předsedat právě Česká republika, přičemž energetika bude, jak Sobotka ujistil předsedu Evropské rady Donalda Tuska, jednou z klíčových priorit českého předsednictví ve Visegrádu.

 Dle Bohuslava Sobotky energetická unie přinese České republice bezpečnější a spolehlivější dodávky energie, lepší propojení a vyšší kapacitu energetických sítí.

(zdroj: flickr.com)

Vztahy s východními partnery

Pracovní večeře následující po krátké tiskové konferenci o energetické unii se nesla v duchu vnějších vztahů Unie. Čelní představitelé EU vytýčili cíle pro summit Východního partnerství plánovaného na 21. a 22. květen v Rize. Hlavním cílem EU je její závazek posilovatna východěbilaterálně i regionálně demokratické instituce a individuálním přístupem prohlubovat spolupráci. Představitelé členských států a vlád zejména očekávají brzkou ratifikaci dohod o přidružení a zónách volného obchodu s Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou.

V otázce vztahů EU vůči Rusku vzhledem k situaci na Ukrajině se „opatrná“ podpora lídrů EU vůči druhé mírové dohodě z Minsku ukázala jako moudrý krok. Na mimořádném zasedání Evropské rady (12. února) se shodli, že nejdříve je potřeba, aby skutečně došlo k naplňování dohodnutého příměří, stažení těžkých zbraní, propuštění vězňů, atd., jako podmínek pro následnou ústavní reformu. Mnohé z toho se ovšem dosud nenaplnilo, a tak se summit zabýval jak prodloužením stávajících sankcí vůči Rusku, tak i uvalením dalších. Vzhledem k roztříštěnosti názorů v Evropské radě a platnosti sektorových sankcí až do července 2015 bylo, s plnou podporou České republiky v této otázce, rozhodnuto, že prodlužování či rozšiřování sankcí bude plně navázáno na (ne)plnění druhé minské dohody. Tématem sankcí a úsilím ukrajinského prezidenta Porošenka  o obnovení míru a zachování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny se tak má znovu zabývat červnový summit.

Souvisejícím bodem agendy byla současná ruská propaganda, které je potřeba dle závěrů summitu čelit. Vedoucí představitelé EU pověřili Vysokou představitelku pro bezpečnost a zahraniční věci Federicu Mogheriniovou ve spolupráci s členskými státy a orgány EU přípravou akčního plánu pro strategickou komunikaci, který má být využit k boji s probíhající dezinformační kampaní ze strany Ruska. Pro tento účel bude zřízen komunikační tým a plán bude představen a projednán na červnové Evropské radě.

Řecký dluh

Setkání představitelů členských států a vlád bylo využito také k jednání o řecké dluhové krizi. Neformální krizový minisummit na řeckou žádost zorganizoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Kromě něj se více než tříhodinové diskuse oddělené od programu summitu ve čtvrtek navečer zúčastnili šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, prezident Evropské centrální banky Mario Drahgi, německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Francoise Holland a samozřejmě řecký premiér Alexis Tsipras. Výsledkem byl řecký příslib zaslání řady reforem, které budou implementovány v následujících měsících výměnou za další část řeckého záchranného balíčku. Angela Merkelová rezervovaně konstatovala, že k dohodě byla samozřejmě potřeba velká dávka důvěry v řeckou vůli naplnit své závazky. Uražený belgický premiér Charles Michel se kvůli nepozvání k debatě dle serveru EurActiv nechal slyšet, že Německu ani Francii neposkytl mandát jednat s Řeckem. Ačkoli setkání nepřineslo žádný výrazný pokrok oproti únorovému setkání euroskupiny, řecký premiér Tsipras ujistil partnery o řecké vůli k pokračování reforem i spolupráce a odcházel poměrně spokojen.

Evropský semestr 2015

Před vlastním zasedáním Evropské rady se uskutečnila trojstranná sociální vrcholná schůzka na téma: „Investice do růstu a vytváření pracovních míst: posílení příspěvku sociálních partnerů.“ Za účasti předsedy Evropské rady Donalda Tuska, předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera a lotyšské premiérky Laimdoty Straujumy jednaly orgány EU s Konfederací evropského podnikání zastupující zaměstnavatele a Evropskou konfederací odborových svazů, jež sdružuje odborové organizace EU. Sociální partneři dostali prostor k návrhům, jak je lze úzce zapojit do evropské správy ekonomických záležitostí. Společně s orgány EU hledali způsoby stimulace soukromých a veřejných investic do strategických projektů k podpoře růstu, tvorby pracovních míst a větší sociální spravedlnosti.

Ohledně uzavírání první fáze evropského semestru 2015 proběhla diskuse nad hospodářskou situací v Evropě a pokrokem v implementaci strukturálních reforem v jednotlivých členských státech. Dle prohlášení předsedy summitu se evropská hospodářská situace zlepšuje, a to jak díky dříve přijatým opatřením, tak také díky klesajícím cenám ropy, posilování vývozu a nárůstu investic prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice i programu Evropské centrální banky (ECB) na odkup dluhopisů. Přestože některé země nadále trpí vysokou nezaměstnaností, provádění strukturálních reforem napomáhá k dlouhodobému zlepšování situace ve všech členských zemích. Lídři EU schválili tři priority roční analýzy růstu pro rok 2015 – investice, strukturální reformy a fiskální odpovědnost – a vyzvali členské státy, aby tyto priority náležitě promítly do národních programů reforem a stabilizačních či konvergenčních programů, které mají být představeny v květnu tohoto roku. Pro Českou republiku jsou dle vlády pro dialog s Komisí nejzajímavějšími tématy makroekonomická stabilita, zlepšení výběru daní či energetická účinnost. Česká republika je rovněž přesvědčena o nutnosti provádění strukturálních reforem, které jsou klíčem k ekonomickému růstu.

Lídři EU dále přijali vyjednávací pozici Rady k návrhu Evropského fondu pro strategické investice s očekáváním, že návrh projde Parlamentem do konce června tak, aby mohl být využíván již od poloviny roku 2015. Tento fond spolu s investičním plánem pro Evropu jsou zásadní pro oživení ekonomiky skrze investice, protože by v následujících letech (2015–2017) měly uvolnit nejméně 315 miliard eur v podobě soukromých i veřejných investic a přispět ke vzniku 1-1,3 milionu nových pracovních míst. Navíc i vznikající energetická unie je dle Evropské rady další skvělou příležitostí, která za pomoci investic může ke zvýšení zaměstnanosti a ekonomického růstu významně přispět.

V neposlední řadě proběhla také debata o aktuálním stavu vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodu a investičním partnerství (TTIP) s USA. Donald Tusk ujistil účastníky summitu o vzájemné prospěšnosti dohody pro obě strany a čelní představitelé členských států a vlád EU na závěr debaty potvrdili závazek EU uzavřít jednání do konce roku a zintenzívnit vzájemný dialog s USA i s evropskou veřejností.

Neklidné jižní sousedství

Posledním bodem summitu byla debata o jižním sousedství a velice závažné situaci v Libyi. Celý region na jih od hranic EU je zmítán narůstající teroristickou činností, jež vyvolává obavy. Je proto nutné pečlivě monitorovat vývoj situace v následujících měsících, bezprostředně zajistit stabilitu a mír v regionu a zejména se zaměřit na skutečně účinné řešení migrace včetně implementace kroků k řízení migračních vln a posílení Tritonu (operace Frontexu v centrálním Středomoří), na nichž se Rada dohodla již v říjnu 2014. Řešení migračních výzev se však týká EU jako celku, proto Evropská rada vítá iniciativu Komise předložit do května Evropskou agendu pro migraci, která bude usilovat o efektivní azylovou politiku, dobře řízenou pravidelnou migraci, prevenci a boj proti nelegální migraci a ochranu vnějších hranic. Evropská rada se dále shodla, že je ze strany EU potřeba zintenzívnit podporu tranzitním zemím a zemím původu. Je totiž nepřijatelné sledovat každodenní tragické drama migrantů tonoucích v moři. V případě Libye požaduje Evropská rada okamžité a bezpodmínečné příměří a rychlou dohodu o vládě národní jednoty. Jakmile bude dohodnuto vytvoření vlády národní jednoty, bude EU připravena přispět k její implementaci a uvedení v provoz všech jejích nástrojů. EU je dle závěrů summitu spolu s relevantními partnery připravena zapojit se do boje proti terorismu v tomto regionu.

Jitka Hofbauerová působí jako externí spolupracovnice think-tanku Evropské hodnoty.