Evropští lídři budou projednávat evropskou obranu

, . Téma: .

Již tradičně budou představitelé členských států a vlád EU pod vedením předsedy Evropské rady Donalda Tuska jednat o pokrocích v boji proti migračním tlakům, o způsobech posilování spolupráce EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany a strategiích k podpoře ekonomického růstu a příležitostí pro mladé Evropany.

Hlavy států a vlád zemí Evropské unie se 15. prosince naposledy sejdou v bruselské budově Justus Lipsius v rámci summitu Evropské rady   s tím, že na programu nebudou chybět hlavní témata, která hýbala událostmi v Evropě. Itálie na zasedání poprvé vyšle svého nového premiéra Paola Gentiloniho, a celé zasedání proběhne jen v rámci jednoho dne. Již tradičně budou představitelé členských států a vlád EU pod vedením předsedy Evropské rady Donalda Tuska jednat o pokrocích v boji proti migračním tlakům, o způsobech posilování spolupráce EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany a strategiích k podpoře ekonomického růstu a příležitostí pro mladé Evropany. V oblasti vnějších vztahů EU se zasedání bude zabývat jednak dohodou o přidružení mezi EU a Ukrajinou a také rolí Ruska v souvislosti s konfliktem v Sýrii. Dle bratislavského plánu se během zasedání uskuteční i neformální setkání 27 vedoucích představitelů členských států EU (bez britské premiérky Theresy Mayové), aby jednali o dalších otázkách k plánovanému odchodu Velké Británie z EU. Následující summit, který by měl proběhnout v březnu pod předsednictvím Malty, se již bude odehrávat v nové budově Europa.

Boj s migračními toky

Lídři EU si vymění názory na pokroky v provádění prohlášení mezi EU a Tureckem – týká se např. přísnějších kontrol na vnějších hranicích s cílem zabránit nekontrolovaným tokům uprchlíků. Jednou z nejdůležitějších otázek celého summitu bude zhodnocení implementace dohody Evropské unie s Tureckem, na které se lídři dohodli v březnu tohoto roku, a podle které by měl být každý Syřan nelegálně překračující řecké hranice navrácen do Turecka výměnou za stejný počet Syřanů přesídlených z tureckých uprchlických táborů do zemí EU. Turecko touto dohodou docílilo nejen navýšení finančních prostředků z EU, ale také příslibu schválení vízové liberalizace, pokud pro ni budou splněny veškeré podmínky, a také závazku oživit jednání o tureckém členství v Unii. Lze očekávat, že pod vlivem schválení bezvízového styku mezi Evropskou unií a Ukrajinou bude Turecko ve svých požadavcích stále asertivnější.  Domácí situace v Turecku ovšem stále méně odpovídá procesům transformace, kterou EU od svých partnerů vyžaduje. Představitelé členských států a vlád dále posoudí legislativní pokrok u plánu vnějších investic. Zde se očekává podpora Evropské rady k rychlému přijetí tohoto plánu v zájmu intenzivnějšího provádění Valletského akčního plánu a migračních paktů. Vysoká představitelka EU Federica Mogheriniová seznámí lídry EU s pokroky dosaženými v souvislosti s dohodami podepsanými s vybranými africkými zeměmi (Senegal, Nigérie, Niger, Mali a Etiopie) a vedoucí představitelé následně prodiskutují a stanoví směry pro další práci v této oblasti. V agendě summitu je plánováno též jednání o reformě společného evropského azylového systému, včetně diskuse o budoucím způsobu uplatňování zásady odpovědnosti a zásady solidarity. Závěry říjnového summitu navíc předeslaly, že prosincová Evropská rada zhodnotí a usměrní úsilí o návrat k běžnému fungování Schengenu.

Vnitřní a vnější bezpečnost EU

Očekává se, že Evropská rada nejen znovu potvrdí odhodlání EU naplňovat strategii vnitřní bezpečnosti, a dále v oblasti vnější bezpečnosti a obrany prodiskutuje globální strategie, Evropský obranný akční plán a projedná provádění společného souboru návrhů navazujících na společné varšavské prohlášení EU a NATO z července 2016. Evropská komise na přelomu listopadu a prosince navrhla vytvoření Evropského obranného fondu a další novinky, které by měly zefektivnit výdaje na společné obranné schopnosti a posílit evropskou bezpečnost. Podle některých hlasů byl tento plán vytvořen také jako odpověď na zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států, která značí, že Evropa je připravená začít si sama platit za vlastní bezpečnost. Místopředseda Komise Jyrki Katainen dokonce prohlásil, že je na čase zrušit omezení, která EU brání používat svůj rozpočet na vojenský výzkum. Reakce ale byly v tomto případě smíšené. Plán je kritizován zejména za nedostatek konkrétních kroků, které již měly být dávno implementovány.

Již zářijové neformální zasedání 27 lídrů předeslalo, že se prosincová Evropská rada podrobně podívá na stávající smlouvy a mezinárodní ujednání, aby na jejich základě vydala impuls k posílení vnější bezpečnosti a obrany EU. Fakt, že EU vykazuje druhé nejvyšší světové výdaje na obranu, ještě nezaručuje efektivitu jejích zdrojů. Naopak, Ruská agrese vůči Ukrajině nám bolestivě připomíná zranitelnost vnější bezpečnosti a teritoriální integrity Evropských společenství. Často je opomínáno, že investice do vojenského výzkumu přinesly mnoho užitečných nástrojů dnes široce využívaných i civilním obyvatelstvem – od Airbusu po vynález navigace GPS či samotného internetu. Členské státy mají nadále obrovský potenciál k vytváření inovativních nástrojů, které budou sloužit i budoucím generacím, ale musí zefektivnit zacílení zdrojů, přestat provádět dvakrát tentýž výzkum a především zlepšit spolupráci a sdílení zkušeností.

Lídři členských států by na summitu měli schválit či zamítnout prováděcí plán v oblasti bezpečnosti a obrany, který Federica Mogheriniová v listopadu představila ministrům zahraničí a obrany, kteří její návrh uvítali. Plán se soustředí na tři priority: první je umožnit EU reagovat rozsáhleji, rychleji a rozhodněji na krize, druhou prioritou je zlepšení kapacit pro zajištění bezpečnosti a obrany našich partnerů a třetí je posílení kapacit EU na obranu evropských občanů. Popisuje také konkrétní kroky, které by tyto ambice měly naplnit, včetně posílení spolupráce mezi civilními a vojenskými strukturami nebo ustavení koordinované výroční zprávy o výdajích na obranu.

Ekonomika a mladí občané

Blížící se konec roku 2016 bude využit jako milník ke zhodnocení pokroku v oblasti investic, zejména se bude debatovat o prodloužení platnosti Evropského fondu pro strategické investice. Diskuse vedoucích představitelů členských států a vlád EU bude vedena dále nad tématy jako strategie pro rozvoj jednotného trhu a pokroky v uzavírání mezinárodních obchodních dohod, iniciativy na podporu příležitostí pro mladé a v neposlední řadě též nad bojem proti nezaměstnanosti mladých lidí v EU.

Vnější otázky a brexit

Stejně jako říjnový summit, i prosincové zasedání se bude zabývat Asociační dohodou mezi EU a Ukrajinou, či spíše nizozemským odmítnutím dohodu podepsat a pokusy o odblokování této situace. Představitelé členských států a vlád EU budou předsedou Evropské rady vedeni dále k výměně názorů nad vztahy EU vůči Rusku a jeho role v konfliktu, a vlivu na situaci v Sýrii. Na závěr zasedání Evropské rady se v rámci pracovní večeře uskuteční neformální setkání představitelů 27 členských států EU s cílem stanovit, jak se EU složená z 27 států postaví k procesu tzv. brexitu, až Spojené království aktivuje článek 50 a oficiálně tak zpečetí svůj záměr vystoupit z Evropské unie. Britská premiérka Theresa Mayová, je připravena znovu čelit výzvě 27 lídrů k co nejrychlejší aktivaci článku 50, aby mohl být zahájen „rozvodový proces“ s EU. Je však pravděpodobné, že se další půlrok ve skutečnosti nebude mnoho dít. Mayová již dříve naznačila, že hodlá formálně oznámit britský úmysl o opuštění EU až koncem března příštího roku, a EU bude mít až šesti týdenní lhůtu na formální vyjádření, což může být ještě opožděno vinou dvoukolových prezidentských voleb, jež čekají francouzské voliče v dubnu a květnu 2017.

Otázky pro premiéra

Jakou má vláda pozici k otázce vízové liberalizace s Tureckem? Podporuje turecké snahy o obnovení rozhovorů o členství v EU?

  1. Premiér v létě deklaroval snahu o vytvoření evropské armády. Jak to jde dohromady s tím, že ČR dle schváleného rozpočtu bude v roce 2017 na obranu vydávat pouze lehce na jedno procento HDP?
  2. Bude český premiér prezentovat na summitu výhrady v oblasti prohlášení mezi EU a Tureckem?
  3. Jak Česká republika hodnotí pokroky v podpoře příležitostí pro mladé a v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí v EU?

hofbaerova

Jitka Hofbauerová působí jako externí analytička think-tanku Evropské hodnoty. 

Víchová

Veronika Víchová působí jako juniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty.