Migration Policy Watch: Limit pro žadatele o azyl je nejrozumnější cesta

, . Téma: .

Migration Policy Watch 4. týden/2016

STALO SE

MIGRACE V ČÍSLECH

  • Denní počet příchozích do Řecka za první tři týdny ledna 2016: průměrně 2000.
  • Denní počet příchozích do Německa v průběhu tří týdnů ledna 2016: průměrně 2000.
  • Počet běženců, kteří přišli do Evropy k 24. ledna 2016: 44 000.
  • Počet žadatelů o azyl, kteří byli relokováni od září 2015 k 26. lednu 2016: 414 (z celkových 160 000 plánovaných), 17 členských států k 26. lednu nabídlo 4 237 míst pro relokace.
  • 779 uprchlíků bylo přesídleno za rok 2015,  z původně plánovaných 5 331 přesídlení (z celkového počtu 22 400 plánovaných za dobu dvou let).
  • Počet žádostí o mezinárodních ochranu, které obdržela ČR v roce 2015: 1525, 470 žádostí bylo kladně vyřízeno.
  • Od počátku roku bylo 950 běženců zachráněno ve Středomoří, 177 běženců na cestě do Evropy zemřelo nebo jsou nezvěstní.

SCHENGEN

Řecko-makedonská hranice: Ve snaze zabránit průchodu běženců napříč zemí a dále Evropou uzavřela Makedonie své hranice s Řeckem. Země postavila krátký plot na hranici s Řeckem již loni v listopadu. Uzavření hranic je plánováno zatím jako dočasně, nicméně při pravděpodobném nárůstu migračních toků přes balkánskou trasu s příchodem jara by mohlo jít o opatření dlouhodobé. Dle makedonských úřadů tak země učinila z podnětu Slovinska, které zemi informovalo o poruše na železnici, po které běženci z Makedonie mířili do EU s tím, že by tak migranti byli nuceni setrvat v Makedonii. To Slovinsko ale popírá s tím, že tento problém nastal na hranicích s Chorvatskem a náhradní dopravu zajistily autobusy. Možnost vyloučení Řecka ze schengenského prostoru je nadále předmětem diskuzí.

NÁŠ KOMENTÁŘ:

Jde o testování varianty, která pravděpodobně nastane. I zlomový návrh českého premiéra směřuje k tomu, aby bylo Řecko ze severu oploceno a příchod běženců z Řecka dále na sever se alespoň krátkodobě zastavil. Jak jsme však psali pro Reflex, půjde jen o krátkodobé řešení a trasy se následně přesměrují jinam.

Srbsko a Chorvatsko: Obě země oznámily, umožní průchod svým územím pouze těm běžencům, kteří chtějí zažádat o azyl v Rakousku nebo Německu.. Zavedení kontrol na hranicích s Chorvatskem zvažuje také Slovinsko. Všechny tyto kroky vznikly v reakci na chování Rakouska, které vyhlásilo tzv. „upper limit“ (viz níže) a Německa, jehož „Willkommenskultur“ část německého vedení nyní otevřeně zpochybňuje, a dále Švédska a Dánska, které zavedly kontroly na svých hranicích.

Německo: Německo prodlužuje kontroly na svých hranicích. Německá policie hlídá hranice od září, dosud se počítalo s ukončením kontrol 13. února. Podle současných pravidel může Německo prodloužit kontroly až do května 2016. Spolkový ministr vnitra de Maizière řekl, že Německu se daří registrovat všechny běžence již na hranicích a oproti loňsku nepřerozděluje nezaregistrované žadatele o azyl mezi jednotlivé spolkové země. K prodlužování hraničních kontrol se také kloní Dánsko, Švédsko, Belgie a Rakousko.

NÁŠ KOMENTÁŘ:

Jde o předehru dominového efektu, kdy nejdříve Německo začne uplatňovat právo plynoucí z dublinského nařízení a bude vracet všechny žadatele o azyl zpět do Rakouska či dalších zemí EU (dnes tak činí jen se zlomkem běženců), přičemž Rakušané udělají to samé vůči dalším sousedním zemím.

EVROPSKÁ UNIE

NEFORMÁLNÍ RADA MINISTRŮ VNITRA A SPRAVEDLNOSTI

Ministři spravedlnosti a vnitra se v pondělí a v úterý 25. a 26. ledna sešli na neformální Radě EU v Amsterodamu. Jednání dominovala vedle kyber-zločinu i témata migrace a terorismu. Z migrace se ministři vnitra zabývali zejména otázkou evropské pohraniční a pobřežní stráže a prodloužení možnosti zavedení dočasných hraničních kontrol ze současných šesti měsíců až na dva roky, pokud budou zásadní nedostatky při ochraně vnějších hranic schengenského prostoru trvat. Takové dlouhodobé kontroly by ale musela doporučit Evropská komise.
Hlavními výstupy Rady jsou rozhodnutí o zřízení Counter-Terrorism Group, platformy, jejíž ambicí je zefektivnit koordinovanost a spolupráci mezi národními tajnými/zpravodajskými službami, a vznik Evropského protiteroristického centra (European Counter Terrorism Centre), zvláštního oddělení Europolu, v jehož gesci budou záležitosti týkající se zahraničních bojovníků v Evropě, společný postup proti financování terorismu, internetová propaganda a pašování zbraní.

Mapa států schengenského prostoru, které zavedly dočasné kontroly na svých hranicích:

SUMMIT EVROPSKÉ RADY

Naplňování cílů stanovených pro řešení migrační krize je nedostatečné. Dosud bylo relokováno pouze 417 žadatelů o azyl z celkových 160 000. Přesídleno bylo zatím pouze 779 uprchlíků z plánovaných 5 331 pro rok 2015. Z 11 hotspotů, které měly být zprovozněny do konce listopadu loňského roku, plně fungují pouze 3. Navzdory tomu, že je řešení migrační krize zatím v žalostném stavu a s ohledem na rychle ubíhající zimu vyžaduje akutní a funkční řešení, hlavním tématem únorové Evropské rady má být tzv. Brexit. Evropské vedení směřuje řešení migrační krize na březnový summit. Otázkou bude nejen implementace přijatých politik, ale také možnosti systémových, komplexních řešení, jako jsou z hlediska principu evropské integrace kontroverzní návrhy na trvalý relokační mechanismus či evropskou pohraniční a pobřežní stráž.

POLITICKÁ SCÉNA

„HORNÍ LIMIT“ PRO POČET ŽADATELŮ O AZYL V RAKOUSKU

Rakouská vláda se dohodla na limitu přijímaných žadatelů o azyl. Do roku 2019 jich má být přijato maximálně 127 500. Pro letošní rok stanovila země limit na 37 500 žadatelů, pro rok 2017 35 000 žadatelů, pro rok 2018 30 000 žadatelů a pro první pololetí roku 2019 25 000 žadatelů. Rakousko pravděpodobně dosáhne letošní stanovené hranice na počet přijímaných uprchlíků už v květnu. Postup při překročení limitu zatím není jasný. V loňském roce přijalo Rakousko 90 000 žádostí o azyl. Německá vláda i tranzitní země balkánské trasy čekají na konečné znění návrhu tohoto usnesení.

NÁŠ KOMENTÁŘ:

Horní limit pro počet žadatelů o azyl je jednou z rozumných cest, kterou by se měla evropská politika vydat. Rakouský krok kopíruje požadavky CSU, což vytvoří další politický tlak na německou vládu. Horní limit již navrhoval německý ministr vnitra de Maizière, ovšem prozatím byl v německé debatě neúspěšný. Skutečně efektivní může být stanovení horního limitu počtů žadatelů o azyl pro EU jako celek.

PRACOVNÍ POVOLENÍ PRO SYRSKÉ UPRCHLÍKY V TURECKU

Turecko plánuje vytvořit systém umožňující syrským běžencům získat pracovní povolení. Nemožnost v zemi legálně pracovat je jedním z „push faktorů“ pro další ilegální migraci do EU. Zavedení pracovních povolení pro běžence, kterých Turecko hostí přes 2,2 milionu, z nichž ale pouze na 200 000 žije v uprchlických táborech, je jednou z cest naplňování Akčního plánu, který EU vyjednala s Tureckem loni na podzim. V současnosti mohou běženci pracovat pouze v rámci uprchlických komunit, jako jsou uprchlické tábory. Běženci tak často pracují nelegálně za nižší než minimální mzdy. Registrovaní syrští uprchlíci, kteří pobývají v Turecku déle než 6 měsíců, si dle nových pravidel budou moci zažádat o pracovní povolení v regionu, kde byli zaregistrováni. Syřanům s takovým povolením bude muset být vyplácena alespoň minimální mzda.

EU-TURECKO

Kancléřka Angela Merkelová po jednání s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem v Berlíně uvedla možnost vytvoření kontingentů pro přijímání běženců z Turecka. Kromě řízeného přijímání uprchlíků do Evropy by tento postup významně omezil převaděčství v Egejském moři. Tématem Akčního plánu o spolupráci mezi EU a Tureckem je také finanční pomoc ze strany EU. Avšak Turecko považuje stanovenou částku 3 mld. EUR s ohledem na rozsah migrační krize za nedostačující.

POMOC BLÍZKÉMU VÝCHODU

Německý spolkový ministr financí Wolfang Schäuble navrhl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, aby EU vytvořila obdobu Marshallova plánu pro Blízký východ s cílem nastartovat jejich ekonomiky, a tím omezit migrační toky do Evropy. Klíč ke snížení migračních toků z nestabilního regionu vidí v investicích. Schäuble s tímto návrhem přišel krátce poté, co německý ministr zahraničí Steinmeier oznámil, že Německo a Velká Británie chtějí zavést pro Jordánsko obchodní výhody, které by zemi napomohly postarat se o 630 000 syrských uprchlíků, které země s 6,5 mil. obyvateli hostí. Tato dohoda s Jordánskem by měla umožnit syrským uprchlíkům získat přístup na místní pracovní trh.

TLAK NA SEVERNÍ AFRIKU

Dle německého vicekancléře Sigamara Gabriela by měl být vyvíjen silnější tlak na země severní Afriky, především na Maroko a Alžírsko, aby země naplňovaly své závazky včetně repatriace zamítnutých žadatelů o azyl. Jinak by ze strany Německa mohlo dojít ke snížení ekonomické pomoci těmto zemím.

NÁŠ KOMENTÁŘ:

Jediné dlouhodobě udržitelné řešení migrační krize musí být soustředěno na země původu a tranzitu mimo území EU. EU by měla zaměřit rozsáhlé finanční prostředky na zlepšení situace běženců ve svém širokém sousedství a efektivní rozvojovou pomoc. 

ČESKÁ REPUBLIKA

V4 JEDNALA V PRAZE

V úterý 19. ledna jednali v Praze ministři vnitra V4 o dalším postupu řešení migrační krize a o otázce boje proti terorismu. Klíč ke zvládání migračních toků vidí V4 na vnějších hranicích schengenského prostoru, které mají být zabezpečeny a na kterých mají v rámci hotspotů s dostatečnými přijímacími a detenčními kapacitami probíhat důsledné identifikace a registrace všech příchozích běženců. Ministři vnitra V4 se dále sešli s ministry vnitra Slovinska, Srbska a Makedonie. Výsledkem jednání byla shoda na vyslání společné mise do Makedonie, jejímž cílem je zjistit skutečné potřeby a rozsah spolupráce v oblasti ochrany hranic a kontroly migraci na balkánské migrační cestě. Koordinátorem této mise bude ČR. Experti V4, Srbska a Slovinska odjedou do Makedonie v řádech dnů, dvacet českých policistů bude v Makedonii působit od 3. února. V4 přijala také společnou deklaraci, která definuje společný zájem na zvládání migračních toků a integrovaný přístup k ochraně vnějších hranic, a to při plném zachování kompetencí členských států a Unie. Deklaruje dále zájem na plné implementaci konceptu hotspotů včetně jejich detenčních kapacit, zájem na omezení zneužívání institutu mezinárodní ochrany a na úspěšné návratové politice. V4 i nadále odmítá jakýkoliv návrh na permanentní, automatický relokační mechanismus, který by měla Komise zveřejnit v březnu v rámci revize Dublinského nařízení. V4 bude mimořádně jednat také 15. února před únorovou Evropskou radou.

PŘESÍDLOVÁNÍ: PRVNÍ UPRCHLÍCI Z IRÁKU DORAZILI DO ČR

První desítka uprchlíků z Iráku dorazila v neděli do ČR. Do několika týdnů by měli tito lidé získat v ČR azyl. Jde o prvních deset osob v rámci přesídlovacího programu vytvořeného nadací Generace 21 pro 153 iráckých křesťanů, který schválila vláda 14. prosince loňského roku. Celkem se jedná o 37 rodin z Iráku a Libanonu, konkrétně jde o 130 vnitřně vysídlených uprchlíků z iráckého Kurdistánu a 23 iráckých uprchlíků pobývajících v Libanonu. Přesídlení by mělo proběhnout ve čtyřech etapách mezi lednem a dubnem 2016. Vzhledem k tomu, že první skupina čítající 23 osob pobývajících v Libanonu, tedy mimo svou vlast, a patří tak dle standardům OSN k tzv. mandatorním uprchlíkům, bude těchto 23 osob započítáno do dobrovolného závazku České republiky o přesídlení 400 lidí v rámci přijatých závěrů Rady Evropské unie o přesídlení 22 400 osob z července 2015. Česká republika za účelem přesídlení těchto 23 uprchlíků dostane příspěvek 10 000 EUR na každého. Slovensko podobně přijalo 25 křesťanských asyrských rodin, dohromady tak přesídlí 149 uprchlíků.

ČR A AZYL V ROCE 2015

V roce 2015 podalo 1525 cizinců žádost o azyl v ČR, oproti roku 2014 to bylo o 369 žádostí více. Kladně vyřízeno bylo 470 žádostí. Mezi nejčastějšími žadateli byli občané Ukrajiny (694 žádostí), Sýrie (134 žádostí), Kuby a Vietnamu. V červnu až prosinci 2015 bylo v ČR zachyceno 3 294 nelegálních migrantů, z toho bylo 1 841 Syřanů a 476 Afghánců. Slovensko v loňském roce evidovalo 330 žádostí o mezinárodní ochranu, z toho byl azyl udělen pouze osmi žadatelům.

Migration Policy Watch je pravidelný brief skupiny Migration Policy Task Force, která sdružuje sociology, politology, právníky a experty na evropskou integraci. Zprostředkovává tak expertní čtení krize evropského migračního a azylového systému. K jeho odběru se můžete přihlásit ZDE