Think-tank Evropské hodnoty

Migration Policy Watch: Potřebujeme přísnější azylová pravidla

, . Téma: .

Migration Policy Watch 5. týden/2016

STALO SE

MIGRACE V ČÍSLECH

  • Za leden 2016 dorazilo do Evropy po moři 62 400 běženců, 309 po cestě zahynulo, nebo je nezvěstných. Za leden 2015 dorazilo po moři do Evropy 5 550 běženců.
  • 45 žadatelů o azyl bylo 29. ledna relokováno z Řecka do Francie.
  • 39 běženců se v sobotu 30. ledna utopilo v Egejském moři, 75 tonoucích bylo zachráněno.

Stav migračních toků v lednu 2016 (UNHCR Středomoří):

PŘÍSNĚJŠÍ AZYLOVÉ ZÁKONY: Švédsko, Dánsko, Německo a Rakousko postupně zpřísňují své azylové politiky. Švédsko se zaměřilo na hraniční kontroly a návratovou politiku. Dánská vláda se kromě hraničních kontrol dohodla na tom, že žadatelé o azyl se budou spolupodílet na financování svého pobytu v zemi, zpřísněny byly rovněž podmínky pro získání trvalého pobytu v zemi a politika slučování rodin. Rakousko stanovilo horní limit pro přijímání žadatelů o azyl, dále se zaměřuje na návratovou politiku a na národní a unijní seznam bezpečných zemí původu. Německo zpřísňuje azylovou politiku již druhým azylovým balíčkem a kancléřka Merkelová se chce zaměřit na politiku dobrovolných návratů.

Dánsko

Dle nového azylového balíčku, který dánský parlament výraznou většinou přijal 26. ledna, mohou úřady v rámci spoluúčasti na financování pobytu odebírat žadatelům o azyl hotovost a cennosti nad 10 000 dánských korun (36 000 CZK), vyjma cenností, k nimž má jejich majitel emocionální vztah. Zpřísněny byly také podmínky pro získání trvalého pobytu v zemi a politika slučování rodin. Běžencům, kterým bude udělena nižší forma první ochrany než azyl, bude umožněno podat žádost o sloučení rodiny až po třech letech pobytu v zemi, samotný proces slučování může od podání žádosti však trvat i několik let. Evropské právo umožňuje jednotlivým státům politiku slučování rodin přizpůsobovat dle potřeby, včetně jejího zpřísnění. Dosavadní benevolentnost pro slučování rodin tak mohou členské státy dle evropského práva omezit. Cílem opatření je snížit zájem uprchlíků o pobyt v Dánsku, které patří k evropským zemím, kde je podáváno nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu. V Dánsku loni požádalo o azyl 21 300 osob, letos země očekává až 25 000 žádostí.

Německo

Německá vláda se ve čtvrtek 28. ledna dohodla na druhém azylovém balíčku, který vede k dalšímu zpřísňování německé azylové politiky. V prvním azylovém balíčku z října 2015 bylo zrušeno zjednodušené azylové řízení pro žadatele o mezinárodní ochranu ze Sýrie, Iráku a Eritreje. Dále nárok na sloučení rodiny se dle zákona pro osoby, kterým byla udělenadoplňková ochrana po dobu jednoho roku, odsunul až na dobu po dvou letech pobytu. Dalším významným zpřísněním druhého azylového balíčku je omezení pohybu uprchlíků mimo okres, kde se nachází jejich azylové centrum, ve kterém pobývají. Při opuštění okresu budou žadatelům o mezinárodní ochranu odebrány benefity a dojde k pozastavení jejich azylového řízení. Balíček kromě zpřísnění v určitých aspektech a snížení finanční podpory umožní žadatelům o azyl po úspěšném doplnění potřebného vzdělání získat pracovní povolení v Německu až na dva roky.

NÁŠ KOMENTÁŘ

Zpřísňování azylových pravidel je správným a logickým krokem. Mělo by však být doplněno výraznou komunikační kampaní v zemích tranzitu i původu. Běženci jsou často v zajetí vlastních naivních představ podporovaných manipulacemi pašeráků, proto by měli od evropských vlád dostávat přesné informace o tom, co je v Evropě čeká a nečeká. Dánsko podobnou komunikační kampaň realizovalo v libanonských médiích, Německo v kosovských.

INTERPOL: 250 000 syrských a iráckých cestovních dokladů bylo odcizeno nebo se postrádá

Na 250 000 syrských a iráckých cestovních dokladů eviduje databáze Interpolu označovaná jako SLTD (Stolen and Lost Travel Documents). Taková čísla uvedl Interpol už k 20. listopadu 2015, krátce po teroristických útocích v Paříži. Téměř 30 000 syrských pasůbylo detekováno jako falešných.

NÁŠ KOMENTÁŘ

Dokud není provedena identifikace a zdravotní prohlídka běženců, měli by být tyto osoby dle dnes platných postupů zajištěny (omezeny na svobodě pohybu) a v přijímacím centru setrvat, dokud tak nebude učiněno. Nad rámec stávající právní úpravy by měl však být omezen pohyb na svobodě i v pobytových střediscích, a to do rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany, aby tak mohly být na základě udělení či neudělení ochrany učiněny další kroky v souladu s národní, unijní i mezinárodní legislativou.

EVROPSKÁ UNIE

NAPLŇOVÁNÍ AKČNÍHO PLÁNU EU-TURECKO

Řecko podalo Turecku 12 000 žádostí o zpětné přebrání běženců na základě readmisní dohodyTurecko přijalo 6 000 žádostí, dosud (k 26. lednu 2016) však bylo do Turecka reálně navráceno pouze 50 běženců. Turecko dále žádá navýšení finanční pomoci EU pro potýkání se s migrační krizí vyjednané ve společném Akčním plánu o 2 mld. EUR, ze současných 3 mld. EUR na 5 mld. EUR. Dalším tématem pro diplomatická vyjednávání jsou snahy Ankary o větší pravomoci v rozhodování o vyplácení finanční pomoci, kterou chce EU vyplácet postupně. Tok peněz chce EU také podrobit přísné kontrole, aby co největší podíl finanční pomoci byl určen přímo uprchlíkům a na konkrétní projekty, jako je výstavba škol. Vyplácení však dnes blokuje Itálie, která nesouhlasí s výší finančního podílu poskytnutého od členských států, které mají dohromady z dohodnutých 3 mld. EUR složit 2,5 mld. EUR, 500 mil. EUR pak půjde z unijního rozpočtu. ČR by se měla podílet finančním příspěvkem 688, 4 mil. CZK (téměř 25,5 mil. EUR).

EVROPSKÉ ŘEŠENÍ MIGRAČNÍ KRIZE

Nizozemsko, předsedající Radě EU, vyjednává nový návrh pro evropské řešení migrační krize, podle kterého by měli být běženci navraceni přímo z řeckých ostrovů do Turecka. První trajekty dle takového plánu by měly dle tohoto plánu začít navracet běžence v březnu až dubnu tohoto roku. Z Turecka by pak koalice členských států EU ochotných přijímat uprchlíky ročně přesídlovala 150 000 – 200 000 běženců. S povinným přerozdělovacím mechanismem v rámci takového přesidlování návrh nepočítá. Mezi tyto státy se zatím řadí Nizozemí, Německo, Švédsko a Rakousko, předpokládána je účast Francie, Španělska, Itálie a Portugalska, připojení Velké Británie je zatím méně jasné. Konkrétní návrh však ještě nebyl představen, dosud šlo zejména o kusé informace z diplomatických a politických kruhů, které podněcují řadu otázek nejen k reálnému provedení, ale také k dodržení evropského a mezinárodního práva. Nizozemsko o návrhu intenzivně diskutuje s Německem, Švédskem a Rakouskem.

SCHENGEN

Evropská komise se ve středu 27. ledna zabývala Řeckem na základě Schengenského hodnotícího mechanismu. Předem neoznámená návštěva odborníků na řecko-tureckých hranicích za účelem evaluace se uskutečnila 10. – 13. listopadu 2015Zjištěny byly závažné nedostatky v oblasti přijímání, registrace a identifikace běženců, které jsou mimo jiné klíčovým předpokladem také pro relokační politiku přijatou v září loňského roku. Dle provedené kontroly nedochází k systematickému zanášení otisků prstů do systému Eurodac, k systematické kontrole autentičnosti cestovních dokladů, ani ke srovnávání předkládaných dokladů s bezpečnostními databázemi SIS II, SLTD a vnitrostátními databázemi, problematické je rovněž navracení běženců do Turecka či do zemí původu. Pokud nedojde k nápravě nedostatků do třech měsíců, může být uplatněn čl. 26 Schengenského hraničního kodexu pro obnovení dočasných kontrol na vnitřních hranicích Schengenu.

Ve spíše teoretickém diskurzu zaznělo téma vyloučení Řecka ze schengenského prostoruobjevila se i spekulace o vyloučení země z prostoru bez vnitřních hranic na dva roky. Se scénářem vyloučení země ze Schengenu či s jakousi suspendací jejího zapojení však dosud schengenské acquis nepočítaloCílem této rétoriky je zejména přimět Řecko tvrději a aktivněji jednat při nápravě azylového systému, který je již několik let považován za nefunkční, a vyvinout větší aktivitu pro zprovoznění hotspotů, které měly plně fungovat už od listopadu loňského roku. Z plánovaných pěti hotspotů v Řecku dnes plně funguje pouze jeden.

EUROPOL: ISIS mění postup pro rekrutaci svých stoupenců z řad běženců směřujících do Evropy.

Europol vydal 18. ledna zprávu Changes in modus operandi of IS in terrorist attacks. Zpráva věnující se vývoji trendů v terorismu a chování Islámského státu (IS) vznikla na základě jednání protiteroristické platformy The First Response Network na přelomu listopadu a prosince loňského roku v reakci na sérii teroristických útoků IS v Paříži z 13. listopadu 2015. Zpráva uvádí, že neexistuje žádný konkrétní důkaz, že by příslušníci Islámského státu systematicky využívali migrační toky pro vstup do Evropy. Avšak upozorňuje, že uprchlíci mířící do Evropy, konkrétně syrští sunnitští muslimovémohou být cílovou skupinou IS pro radikalizaci. IS se za účelem rekrutace a radikalizace zejména této zranitelné skupiny zaměřuje na uprchlická centra. Vedle zařízení pro výcvik tzv. bojovníků IS v Sýrii existují také menší výcvikové tábory v zemích Balkánu a samotné EU. Zpráva také upozorňuje, že důležitými prvky v náboru a pro rozvoj struktur operujících teroristických buněk jsou sociální vazby (společná minulost, etnické a zeměpisné podobnosti a jazyk), a ne pouze náboženské nebo ideologické přesvědčení nebo motivy, a že se snáze radikalizují mladší lidé. V této souvislosti by mohl být rizikový relativně vysoký počet nezletilých uprchlíků bez doprovodu. Velkou většinu teroristických buněk IS působících v EU tvoří zde usazení lidé.

POLITICKÁ SCÉNA

NÁVRATY NEÚSPĚŠNÝCH ŽADATELŮ O AZYL

Švédsko

Švédsko ve středu 27. ledna oznámilo, že by mohlo vyhostit 60 000 až 80 000 neúspěšných žadatelů o azyl, což je polovina ze 163 000 migrantů, kteří do země dorazili za rok 2015. Z přibližně 58 000 žádostí o azyl podaných v loňském roce, které byly již vyřízeny, bylo schváleno 55 %.

Finsko

Finsko plánuje správní (tedy nucené) vyhoštění 20 000 migrantů, tedy až dvou třetin běženců, kteří do země přišli v roce 2015 a jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla nebo bude zamítnuta pro nesplnění kritérií. Finské ministerstvo vnitra uvedlo, že žádost bude zamítnuta přibližně 65 % z 32 000 zaregistrovaných žadatelů o azyl. Navracení neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu je pro členské státy EU velkou výzvou, unijní průměr úspěšnosti realizace návratů je dle Eurostatu 39 %.

Rakousko

Rakousko počítá s vyhoštěním až 50 000 migrantů v následujících třech letech na základě zrychlených, desetidenních řízení o vyhoštění. Dopomoci by k tomu měly také readmisní dohody se zeměmi původu, aby tyto země přebíraly zpět své občany, kteří jsou vyhoštěni z EU. Rakouská vláda chce v rámci návrhu na unijní seznam bezpečných zemí původu usilovat o zařazení Afghánistánu, Maroka a Alžírska. Země plánuje také zařadit na svůj národní seznam bezpečných zemí Maroko, Alžírsko, Tunisko, Ghanu, Gruzii a Mongolsko. Vláda také plánuje navýšení kapacit leteckých transportů pro návrat neúspěšných žadatelů o azyl, nyní se zabývá i možností využití vojenských letadel. V roce 2015 bylo v Rakousku podáno na 90 000 žádostí o azyl, tentýž rok země vyhostila 8 300 osob.

Německo

S návraty běženců do země původu kalkuluje i německá kancléřka Angela Merkelová. Po ukončení konfliktů na Blízkém východě, zejména v Sýrii a Iráku, by mělo podle ní dojít k tzv. dobrovolným návratům, i přes integraci uprchlíků v Německu. Merkelová se odkázala na masové dobrovolné návraty uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Po ukončení konfliktů se vrátilo na Balkán až 70 % válečných uprchlíků. Návratům tehdy napomohla geografická blízkost a velké investice do budování nových, funkčních infrastruktur ve válkou zničených oblastech. Dle jejího vyjádření je nutno dávat najevo, že mezinárodní ochrana je pouze dočasná. Země zařadila na svůj národní seznam bezpečných zemí původu nově také Alžírsko, Tunisko a Maroko, tento seznam by měl umožnit zrychlené azylové řízení a co nejrychlejší realizaci návratů žadatelů z těchto oblastí.

NÁŠ KOMENTÁŘ:

Dosavadní zkušenosti a současná situace ukazují, jak je preference dobrovolných návratů zoufale neúčinná. Evropské státy by měly přejít na vynucené návraty, jinak návratová politika zůstane stejně jako doposud jen značně nefunkční. (V současné době se pouze necelých 40 % návratů skutečně realizuje.) Německo dělá zásadní chybu, pokud preferuje dobrovolné návraty. Je pochopitelné, že vynucování návratů bude politicky nepříjemné (lze očekávat hladovky, stávky či nahánění neúspěšných žadatelů policií), ovšem právě úspěšnost návratové politiky ukáže, jak náročná politická rozhodnutí jsou evropští lídři skutečně s to přijmout, pokud chtějí krizi dostat pod kontrolu.

ČESKÁ REPUBLIKA

ČESKÝ VELVYSLANEC VYBRÁN NA POZICI ZVLÁŠTNÍHO PŘEDSTAVITELE PRO MIGRACI PŘI RADĚ EVROPY

Velvyslanec ČR při Radě Evropy Tomáš Boček byl vybrán na nově zřízenou pozici zvláštního představitele generálního tajemníka Rady Evropy pro migraci a uprchlíky. Boček byl do funkce jmenován 1. února 2016. Jeho úkolem bude mapování situace uprchlíků a migrantů prostřednictvím fact finding missions, podávání zpráv generálnímu tajemníkovi a úzká spolupráce a výměna informací s mezinárodními organizacemi a specializovanými agenturami, jako jsou UNHCR, IOM, EU, UNICEF a FRONTEX. Protože se jedná o tzv. částečný sekondment, kdy se Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV) podílí na financování této nové pozice, zůstává Boček i nadále jeho zaměstnancem. V jeho dosavadní pozici velvyslance jej nahradí Emil Ruffer, současný ředitel odboru komunitárního práva MZV.

STŘÍDÁNÍ ČESKÝCH POLICISTŮ VE SLOVINSKU

Dvacet českých policistů odjelo do Slovinska vystřídat své kolegy, kteří pomáhali v zemi s ochranou vnější schengenské hranice od poloviny prosince loňského roku. Na začátku roku Slovinsko požádalo o prodloužení české mise. Policisté se kromě ochrany vnějších hranic budou podílet na bezpečnostních prohlídkách při příjezdu uprchlíků nebo doprovodu vlaků s uprchlíky na slovinsko-rakouské hranice.

ČEŠTÍ POLICISTÉ VYSLÁNI NA KOS A DO MAKEDONIE

V neděli 31. ledna odletělo 11 policistů na Kos, kde budou pracovat v rámci posílení operace agentury FRONTEX v zatím částečně zřízeném hotspotu. Již měsíc pracuje také 9 českých policistů na ostrově Lesbos, kde se nachází zatím jediný plně funkční hotspot v Řecku. Dle dohodnutého postupu na jednání V4 19. ledna v Praze odjelo v úterý 2. února na řecko-makedonskou hranici 27 policistů. Ti budou pomáhat při ochraně hranice, přes kterou po tzv. balkánské migrační trase postupují migranti z Řecka dále do Evropy. Mise policistů v Makedonii bude trvat do 19. března 2016, v případě potřeby může být prodloužena.


Migration Policy Watch je pravidelný brief skupiny Migration Policy Task Force, která sdružuje sociology, politology, právníky a experty na evropskou integraci. Zprostředkovává tak expertní čtení krize evropského migračního a azylového systému. K jeho odběru se můžete přihlásit ZDE


-->