Akce - 2013

Dne 2. 12. 2013 se uskutečnilo FÓRUM na téma: Schopnost konkurovat i zaměstnávat: Impulzy malých a středních podniků pro novou vládu. První zhruba půlhodinový panel uvádí diváky do problematiky. Příznačná doba konání fóra, nedávno od předčasných voleb do parlamentu, nabízí možnost vyjádřit myšlenky, co se od nové vlády čeká. Klára Rundová upozorňuje, že se nejedná o okrajové téma, které se týká minima lidí, ale že naopak prosperita malých a středních podniků je velmi důležitá a to nejen pro celkovou ekonomiku státu.

Mezi další nastolená témata patří efektivní využívání peněz z EU, podpora cechů a poukázání na fakt, že podnikatelské prostředí v ČR je velmi nestabilní, zejména díky časté změně legislativy.

V prvním panelu byla načata problematika rodinných podniků, druhý panel se jí věnuje konkrétněji. Tyto podniky jsou jednak daleko stabilnější, neboť se snaží udržet firmu, jak jen to jde, jen aby nemuseli propouštět lidi, kteří jsou například jejich sousedi. Jednak se nacházíme ve zlomové době, kdy pomalu přechází vedení podniků na novou generaci. Je otázkou, jak se tato generace bude chovat. Spolu s mladou generací je spojen problém vylidňování regionů, neboť mladé lidi převážně lákají větší města. Dalším tématem diskutovaným v této části je nouze o určitá zaměstnání.

Třetí a poslední panel je tvořen ze zástupců koalice ČSSD, KDU-ČSL a ANO 2011. Výstupy jsou shrnuty a jednotliví členové komentují problémy z jejich vlastního úhlu pohledu. Shodují se na problému školství v tom smyslu, že nelze podporovat stav, aby vysokou školu měl každý. Důležité také je, aby legislativa byla stabilní a nebyla diskontinuální. Dalším problémem je získání kapitálu, neboť na našem trhu existuje mezera, která by mohla být zaplněna menšími půjčkami a podporou menších podnikatelských projektů.

Podnikatelské fórum organizované think-tankem Evropské hodnoty ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v rámci projektu Malí a střední podnikatelé a další klíčové zájmy CR v evropských hospodářských politikách.

Cíl: Fórum si klade za cíl využít praktické poznatky malých a středních firem i inspiraci ze zahraničí, abychom v České republice posílili schopnost konkurovat ostatním zemím a zároveň zaměstnávat lidi v regionech. Chceme, aby zformulované poznatky zohlednila nově zvolená vláda při naplňování svých politik.

Program v PDF.

 

Kdy: 2.12.2013

Kde: Barokní refektář kláštera dominikánů, Jilská 7a, Praha 1

Pozvánka v PDF

V souvislosti s hospodářskou krizí posledních let jsme na jedné straně svědky růstu podpory pro nacionalistické a euroskeptické strany a na druhé straně mnozí přední politici volají po těsnější integraci Evropy jakožto léku na současné problémy. Současně vidíme, že o evropských tématech se v jednotlivých zemích vedou specifické národní diskuse, které jsou vzájemně velmi odlišné. Právě neexistence evropské veřejnosti či celoevropské veřejné diskuse je častým argumentem odpůrců Evropské integrace.

Bernd Ulrich (zástupce šéfredaktora a vedoucí politické rubriky Die Zeit), Josef Zieleniec (New York University, Praha), Daniel Tkatch (Cafebabel, Brusel / Berlín) a Radko Hokovský (výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty, Praha) budou diskutovat o tom, zda existuje evropská veřejnost a proč je její existence pro úspěšnou evropskou integraci nezbytná.

Moderace: Jakub Janda

KDY: 19.11.2013 19:00

KDE: Goethe-Institut, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1

Tento roundtable má za cíl diskutovat předpoklady pozvaných expertů na vývoj kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Diskuze zahrnující zkušenosti z kampaní z let 2004 a 2009 a znalost současné politické situace by měla posloužit k diskuzi o tom, co by mělo být během jara 2014 hlavním tématem veřejné diskuze.

● O čem budou politické strany hovořit?
● O jakých tématech by se mělo mluvit?
● Zkušenosti z voleb 2004 a 2009 – jak se kampaně vyvíjely a co si z toho vzít pro volby 2014?

 

Pozváni jsou:

● zástupci Úřadu vlády (Sekce pro evropské záležitosti)
● zástupci předních think-tanků
● výzkumníci zabývající se daným tématem
● zástupci evropských institucí působících v České republice
● senátoři Parlamentu z příslušných výborů (Výboru pro evropské záležitosti, Rozpočtového
výboru, Výboru pro sociální věci)
● pracovníci evropských sekcí a odborů ministerstev

 

Kdy: 30. října 2013

Strana Práv Občanů Zemanovci, jako strana malá, vidí svojí budoucnost spíše v opozici, pokud se jí podaří proniknout do Parlamentu. Její představitel Miloš Adamec uvedl, že jejich program je blízký straně ČSSD a také KSČM, a pro stranu bude lepší ho prosazovat mimo vládní lavice. Strana také není nakloněna zřízení například státního tajemníka či koordinátora pro evropské záležitosti a momentální stav zahraniční politika na půdorysu prezident, ministr zahraničí a premiér je podle Miloše Adamce dostatečná pro prosazování českých zájmů.

Jak se staví strana SPOZ k přistoupení Turecka k Evropské unii? „Ani ve straně na toto téma nemáme jednotný názor“, řekl Miloš Adamec. Spíše se vyslovil pro, a uvedl několik důvodů. Na jednu stranu je to země velmi složitá, na kraji Evropy, na druhou stranu to ze země obrovská, s velkým potenciálem a mohla by být jistým mostem mezi Asií a Evropu. Stejně jako o Turecku se mluví o přistoupení Ukrajiny k Evropské unii, se kterou se v brzké budoucnosti bude podepisovat asociační dohoda, a je proto dobré zaujmout jasný postoj i k této zemi. Adamec připomněl, že Ukrajina je nám blízká, je to náš bývalý soused a její přistoupení je možné až po splněný všech potřebných kodaňských kritérií, což ale bude až v delším časovém horizontu.

Fiskální pakt a bankovní unie

Česká republika se nemůže podle Adamce vymezovat vůči velkým zemím jako je Německo a Francie a proto budeme muset časem přistoupit k fiskální unii, ke které jsme se zatím nezavázali. Tento fiskální pakt budeme muset podepsat. Vznikající bankovní unii vidí strana podobně jako uvedený fiskální pakt, je totiž nutné zajistit jistý dohled nad bankami s ohledem na proběhlou krizi.  Integrační proces je nezastavitelný a evropská unie si musí ohlídat všechny segmenty, a to je i bankovnictví, uvedl Miloš Adamec a zároveň věří, že „mechanismus bude takový, aby byl náš hlas slyšet“.

Strana SPOZ má ve jménu prezidenta Miloše Zemana, který říká, že je potřeba Evropskou unii federalizovat nikoliv, aby z ní mít superstát. Strana SPOZ to vidí úplně stejně, neboť tento model je funkční a federalizovaná Evropa bude silným hráčem v dnešním globalizovaném světě. Není možné, aby byl jeden prezident státu Evropa, už jen z jazykových a rasových důvodů.  Proto je lepší mít Evropskou unii jako federalizaci, jejíž jednotlivé kapitoly „budou podřízeni Evropě“, ať už bankovnictví či rozpočty.  

Švýcarsko a Norsko míří do unie

Evropská unie je demokratická a ztrátě naší suverenity se Miloš Adamec nebojí. Není ničí potřebou z nás dělat svojí provincii. Je podle něj potřeba dobře spolupracovat především se svými sousedy, aby byl náš hlas více slyšet. Uvedl také, že izolace, ve které se nachází Švýcarsko, mu rozhodně neprospívá a myslí si, že jednou se také tato země připojí k Evropské unii. Stejně jako třeba Norsko, kde lidé cítí, že brzy „spadnou“ do evropského celku.

V Evropě se také mluví o budování spojených obraných sil. Strana SPOZ nemá žádný problém s organizací NATO a dokáže si představit budování evropské armády ve spolupráci s touto organizací. Neobává se ani navyšování rozpočtu s touto politikou. „Být součástí NATO a Evropské unie je pro nás klíčové. Česká republika zažívá nejklidnější období v historii a být v těchto strukturách stojí peníze.“

Přijetí eura a imigrační politika

Jak se SPOZ staví k budoucímu přijetí eura? Miloš Adamec říká: „Euro ano ale s referendem.“ Další vláda toto dilema ale řešit nebude a proto zůstane tento problém až na té vládě následující. Vláda by již ale měla stanovit termín přijetí, aby se lidé mohli připravit.  Miloš Adamec se vyslovil pro zachování imigrační politiky, jak je současně nastavená.

Proč si Andrej Babiš myslí, že o vstupu Turecka do EU ať si rozhdne Německo? video najdete zde.

Proč Strana zelených chce do Unie všechny, kteří splní kritéria? podívejte se na video.

Proč se TOP 09 v Nečasově vládě chovala v evropských záležitostech podle programu ODS? podívejte se na video.

V odpovědi na první otázku, kam v parlamentních volbách míří Úsvit přímé demokracie, zopakoval jihomoravský kandidát již obecně známou mantru, že jeho strana rozhodně míří do opozice. Uvedl dva zásadní důvody, které vedly k tomuto rozhodnutí: jednak prý není možné připravit se personálně na vstup do vlády během pouhých dvou měsíců, ale také protože post ministra většinou zastává ne nejvhodnější kandidát, ale člověk, na němž se shodne jak strana, tak i celá vládní koalice. A tato nekompetentnost je dle slov Jaroslava Nováka tragédie. Jaroslav Novák dále uvedl, že by Úsvit rád prosadil zavedení obecného referenda bez výjimek.

Ještě před tím by však rádi buď skrze Parlament, nebo skrze obecné referendum dosáhli dalších prvků vládnutí, „které vedou k přímé demokracii a nebo k větší odpovědnosti odpovědných.“ Hlavní mise je však právě prosadit zákon o obecném referendu.

Následně už samotný tlak veřejnosti umožní postupný přechod k přímé demokracii.Co se týče programu, klade si Úsvit přímé demokracie několik základních cílů: prosadit zákon o referendu, zavést odvolatelnost politiků a hmotnou trestní odpovědnost, ale další program obecně, ani na oblast koordinace evropských otázek z české národní úrovně, Úsvit záměrně netvoří a neprezentuje. Na naše otázky tak Jaroslav Novák odpovídal za sebe, dle svého názoru a přesvědčení, jak se od něj ostatně očekává i v případě, že se probojuje do Poslanecké sněmovny.

Další rozšíření spíše ne, fiskální pakt pravděpodobně také neNa podpoře vstupu Turecka do Evropské unie se Úsvit podle slov Jaroslava Nováka zatím zcela neshodl. Turecko na jednu stranu představuje „giganticky skvělý trh“, ale prozatím by se Jaroslav Novák přiklonil spíše k odmítnutí Turecka, protože je to země kulturně velmi odlišná a životní úrovní o řád nižší, což by v tuto chvíli představovalo obrovskou zátěž pro celou EU. Problém ekonomických migrantů vidí i v případě Ukrajiny, přestože jsme jí kulturně blíže. Na fiskální pakt má Jaroslav Novák a Úsvit podobný názor jako ODS a tehdejší Nečasova vláda.

Podle Nováka je nepodstatné, a dokonce neekonomické, předem stanovit hranici maximálního zadlužení a nastavení rozpočtu, protože v ekonomice je potřeba být flexibilní. Ůsvit má představu o vlastní národní úpravě této oblasti, tzv. dluhové brzdě v Ústavě takovou, že by v případě nutnosti bylo možné dluhovou hranici překročit a v čase krize si půjčit. Ůsvit je údajně schopen navrhnout vlastní úpravu Ústavy a po dohodě s ekonomy a odborníky i stanovit hranici, od které už by byl stát povinen své dluhy splácet.

Problémem ČR je podle Nováka, že zde nepanuje taková zodpovědnost jako např. ve Švýcarsku, a tak je nevyhnutelně potřeba tuto hranici určit.Bankovní unie ano, ale Stejně jako na další evropské otázky, i zde se Jaroslav Novák odvolával na to, že je nejdříve potřeba si tuto problematiku dobře nastudovat a analyzovat. Tvrdé mantinely a pravidla obecně pro finanční sektor, který hospodaří s prostředky drobných střadatelů, jsou potřeba a pozice Ůsvitu tak říká určitě na 1000 % ano. Pokud bude bankovní unie schopna samofinancování, pak bude Úsvit určitě hlasovat pro. Bude-li však potřeba jištění i ze strany národních vlád, pak bude toto rozhodnutí spíše ne.

Novák argumentoval tím, že možnost operativně rozhodovat a nakládat s naší národní měnou nám rozhodně dává obrovskou výhodu oproti ostatním evropským zemím.Ůsvit by dle slov Jaroslava Nováka požadoval uspořádání referenda v případě předávání českých národních kompetencí (a tím okrajování české státní suverenity) na evropskou úroveň. Takže i v případě možného dohledu Evropské centrální banky nad výší úroků, což je dosud v kompetenci národní banky. Následně, kromě toho, že z Venezuely (!) učinil příklad demokracie, vysvětlil ze svého pohledu výhody pořádání referenda k různým otázkám. Referendum by podle něj vedlo k rozvinutí kvalifikované a odborné debaty, na jejímž základě by došlo k nejlepšímu rozhodnutí. Na podmínkách pro vyhlášení referenda se však Úsvit ještě jednoznačně neshodl. „Lidí musí přijít jen dost, aby to dokázalo, že je to zajímá a že jim to pálí.

“Přijetí eura dlouhodobě DNES ohledem na vizi Úsvitu k další integraci ČR do EU, doba a čas údajně stále více prokazují, že EU má fungovat jako jeden hospodářský celek, ale například jednotná měna je, jak se ukázalo na českém případě, nevýhodná. Možnost operovat s vlastní měnou v případě krizí se prokázala jako obrovská výhoda. Jaroslav Novák by proto euro rozhodně nepřijímal a Úsvit se dlouhodobě kloní též k odmítání eura.

Celkově Úsvit v našem rozhovoru působil, že se schovává za několik populárních frází, avšak bez hlubší propracovanosti programové koncepce. V tomto ohledu debata o evropských otázkách s Jaroslavem Novákem značně utrpěla a poukázala na nepřipravenost strany podílet se na vládě, v čemž nás utvrdil hned v úvodu i samotný Jaroslav Novák.

 

Proč si Andrej Babiš myslí, že o vstupu Turecka do EU ať si rozhdne Německo? video najdete zde.

Proč Strana zelených chce do Unie všechny, kteří splní kritéria? podívejte se na video.

Proč se TOP 09 v Nečasově vládě chovala v evropských záležitostech podle programu ODS? podívejte se na video.

Do předčasných voleb zbývá posledních pár dní a think-tank Evropské hodnoty zpovídá jednotlivé kandidáty předních stran v České republice. Ptá se především na otázky týkající se Evropské unie a dalšího směřování České republiky v ní. Tentokrát přijal naše pozvání právník a vysokoškolský pedagog, lídr strany KDUČ-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu, Pavel Svoboda. Číst dále

Kdy: středa 9. 10. 2013 od 18:00 hodin

Marek Souček je zástupce ředitele Odboru koordinace evropských politik (OKE) Úřadu vlády ČR a šéf sekretariátu vládního Výboru pro EU. Před svým působením na OKE pracoval na Ministerstvu informatiky ČR. Ve službách vlády pracuje již více než 7 let.

Odbor koordinace evropských politik (OKE) se zabývá koordinací politiky ČR ve vztahu k EU, a to jak na vnitrostátní, tak i na evropské úrovni.

OKE se spolupodílí na přípravě mandátů, instrukcí a pozic na jednání orgánů EU, zejména příslušných formací Rady, Výboru stálých zástupců, pracovních skupin Rady a výborů a jiných pracovních orgánů Evropské komise a dalších institucí a agentur EU. Mezi činnosti OKE patří také příprava mandátů pro vystupování zástupců ČR na Evropské radě a v Radě pro obecné záležitosti.

Dalším úkolem OKE je dodržování celkového přehledu o všech evropských politikách, propojování jednotlivých politik na centrální úrovni, zastřešení mezirezortní spolupráce a zajištění činnosti Výboru pro EU.

Pro interní setkání think-tanku Evropské hodnoty platí pravidlo, že vše, co je řečeno během debaty, může být dále využíváno, ale ne ve spojení s řečníkem, který daný výrok pronesl. V případě, že o to řečník výslovně požádá, uvedený výrok bude považován za důvěrný a nebude dále využíván.

 

Před volbami pořádá think-tank Evropské hodnoty názorové rozhovory s předními stranami v České republice a ptá se především na otázky týkající se Evropské unie a na vztah těchto stran k ní. Pozvání k předvolebnímu rozhovoru přijal šéf poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu Jan Zahradil. Číst dále

Uzavřený kulatý stůl se zástupci státní správy, politických stran a dalších zainteresovaných subjektů.

Cílem uzavřeného kulatého stolu je diskutovat pozici České republiky k bankovnímu dohledu a nadcházející ekonomickou agendu Evropské rady mezi českými vysokými úředníky, zástupci politických stran, dalších zainteresovaných hráčů a odborné veřejnosti. Číst dále

Měsíc před volbami pořádá think-tank Evropské hodnoty názorové rozhovory s předními stranami v České republice, a ptá se především na otázky týkajících se Evropské unie a na vztah těchto stran k ní. První rozhovor se uskutečnil minulý týden a hostem byl Jiří Čáslavka ze Strany zelených.

Strana zelených, ústy Jiřího Čáslavky, řadí evropská témata velmi vysoko ve svých programových prioritách, na druhé či třetí místo. Jak ale připomíná, důležitější pro Stranu zelených budou v tomto směru volby do Evropského parlamentu konané příští rok.

První otázky se týkaly případného angažmá Strany zelných ve vládě, a zda-li by prosazovala pozici ministra pro evropské záležitosti. Vytvoření pozice pro stranu není priorita. „Důležitější je, v případné vládní koalici, najít konsenzus na evropských záležitostech, protože to překračuje pravo – levé spektrum a mělo by to tady vytrvat na delší období.“ Strana se ale rozhodně nezříká vytvoření tohoto postu.

 Další rozšíření – ano, fiskální pakt – ano

Jiří Čáslavka uvedl, že Strana zelených je určitě pro další rozšíření, ať již o Turecko, Ukrajinu či směrem na Balkán. Zároveň ale zdůraznil, že musí být nutně splněny všechny podmínky pro vstup, tzv. „kodaňská kritéria“.

Jako velice aktuální se jeví případný podpis fiskálního paktu, neboli dohody o rozpočtovou zodpovědnost, kterou ČR společně s Velkou Británií odmítla podepsat. Strana zelených je určitě pro podpis této smlouvy a přistoupení k fiskálnímu paktu. Jako dobrý příklad pro Českou republiku uvádí Polsko, které ke smlouvě přistoupilo s určitými podmínkami: „Tento pakt bude plně závazný pro nečlenské země eurozóny až v případě, že přijmou euro.“ Takový postup by měla podle Strany zelených zaujmout i Česká republika, zaručil by nám být součástí některých neformálních jednání euroskupiny. Podotýká, že podepsání paktu by byla podmínka Strany zelených pro vstup do vlády.

Bankovní unie

Jak se Strana zelených staví k právě vznikající bankovní unii a jaké jsou její konkrétní návrhy na řešení krize? „Bankovní unie se rodí v porodních bolestech a je důležité rozetnout ten začarovaný kruh mezi předluženými státy a nadnárodními bankami.“, říká Jiří Čáslava a dodává: „V rezolučním mechanismu, který se teď připravuje, musí být zastoupena Evropská centrální banka, Evropská Komise a my bychom chtěli, aby Evropská Komise byla tím politickým orgánem, který by vycházel z evropských voleb. To znamená, že by Komise měla mít větší politickou legitimitu, byla by jakousi Evropskou vládou.“

Strana zelených se přiklání k vytvoření Evropské vlády, dnes Komise, která by vzešla z evropských voleb, a občané by se s ní mohli více identifikovat. Také by to pomohlo k vyřešení demokratického deficitu tím, že občané, kteří by nebyli spokojeni s politickou orientací případné Evropské vlády, by měli větší motivaci přijít k volbám. Několikrát zaznělo jméno německé kancléřky Angely Merkelové, která by svým postupem mohla být inspirací i pro ostatní politiky.

 Vize České republiky a přijetí eura

Na otázku ohledně vizí a další integrace České republiky zazněla odpověď, že ČR by měla být součástí hlavního proudu EU a měla by vytvořit jasnou vizi dalšího působení, stejně jako vizi v případě Společné zahraniční a bezpečnostní politiky či v otázce ozbrojených sil. Podle Strany zelených by měla být Česká republika konstruktivním členem Evropské unie.

Na závěr rozhovoru padla otázka i na případné přijmutí eura, což jak uvedl Jiří Čáslavka, Strana zelených podporuje, nýbrž nemá jasně vyhraněný názor na konání referenda. Opomenuta  nemohla být ani výzva známého europoslance Daniela Cohn-Bendita, který inicioval prohlášení „Mladí Evropané… Sjednoťte se!“, proti kterému kriticky vystoupil bývalý prezident Václav Klaus. Strana zelených se s prohlášením ztotožňuje, ale dodává: „Nicméně je mi bližší takový ten postupnější a opatrnější postup, viz Angela Merkelová v Německu, protože si myslím, že je dlouhodobě udržitelnější a lépe vysvětlující občanům.“ 

Autorka fotografií: Monika Palušáková

„Ano, měli bychom ho podepsat a ratifikovat,“ zahajuje už 13. DEBATU O ČESKÝCH ZÁJMECH první řečník David Král, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. „Podpis pro ČR neznamená žádné závazky,“ vysvětluje svůj jasný postoj. „Pro nás je přijmutí fiskálního kompaktu výhodné, pro nás totiž začne platit, až když příjmeme euro,“ souhlasí s ním Lubomír Zaorálek, stínový ministr zahraničních věcí (ČSSD). Číst dále

Téma: .

První expertní seminář organizovaný think-tankem Evropské hodnoty, který je součástí projektu Malé a střední podnikatelé a další klíčové zájmy ČR v evropských hospodářských politikách, podporovaným Representation of the European Commission in Czech Republic a Konrad Adanauer Stiftung Prague.

Program ke stažení zde: https://tiny.cc/bfytuw Číst dále

Téma: .

Samotný název vystihuje specifický formát debaty. Celá koncepce byla postavená na ústřední postavě prezidentského kandidáta, který nedostal chvíli odpočinku a byl neustále ostřelován dotazy čtyř komentátorů. Komentátory byli Lenka Zlámalová (LN), Michael Romancov (FSV UK), Jaroslav Plesl (Reflex) a Jan Kudrna (PF UK). Číst dále