Uzavřený kulatý stůl se zástupci státní správy, politických stran a dalších zainteresovaných subjektů.

Cílem uzavřeného kulatého stolu je diskutovat pozici České republiky k bankovnímu dohledu a nadcházející ekonomickou agendu Evropské rady mezi českými vysokými úředníky, zástupci politických stran, dalších zainteresovaných hráčů a odborné veřejnosti.

Program:

  • Aktuální stav jednání o bankovním dohledu z pohledu České národní banky (15 min)

Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB

  • Aktuální stav jednání o bankovním dohledu z pohledu Evropské komise (10 min)

Zdeněk Čech, ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v Praze

  • Pozice ČSSD k bankovnímu dohledu a priority sociálních demokratů v evropské politice (10 min)

Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD

Moderátor: Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty

Následovala padesátiminutová diskuze mezi pozvanými hosty, kterými byli:

– zástupci Úřadu vlády (Sekce pro evropské záležitosti)
– experti předních politických stran na dané téma
– zástupci předních think-tanků
– výzkumníci zabývající se daným tématem
– stakeholdeři jako zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních
opdnikatelů a živnostníků ČR, a Hospodářské komory České republiky
– odborní pracovníci sekretariátů evropských výborů obou komor Parlamentu, Parlamentního
institutu
– zástupci evropských institucí působících v České republice
– senátoři Parlamentu z příslušných výborů (Výboru pro evropské záležitosti, Rozpočtového
výboru, Výboru pro sociální věci)
– pracovníci evropských sekcí a odborů ministerstev
– poslanci Evropského parlamentu

 

ČLÁNEK:

Pondělní expertní kulatý stůl think-tanku Evropské hodnoty se v režimu mimo záznam věnoval právě dojednávané bankovní unii. Se svými poznámkami úvodem vystoupili viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a ekonomický poradce Evropské komise Zdeněk Čech.

Následující text nemůže kvůli formátu kulatého stolu odrážet vyřčené postoje a názory diskutujících, omezí se tedy na odpověď na otázku – kde se dnes nachází jednání o bankovní unii? Pro více informací nahlédněte do našeho analytického paperu.

 

Cílem vytvářené bankovní unie je přerušit takzvanou smrtící smyčku (doom loop) mezi provázaností zdraví bank a veřejných rozpočtů v konkrétních zemích EU. Dle návrhů Evropské komise je cílem i defragmentace evropského finančního trhu, jelikož za jeden z důvodů finanční krize je považována uniformita úrokových sazeb pramenící z nedostatečného ocenění rizik.

Dne 12. září Evropský parlament schválil základ dohledového mechanismu (SSM – Single Supervisory Mechanism), zatímco návrh Komise o metodě výběru bank (SRM – Single Resolution Mechanism), které budou zachraňovány, odmítlo během července Německo.

 

Jaký je další postup?

Na mechanismu společného pojištění vkladů v současné době intenzivně pracuje litevské předsednictví a triumvirát Komise, Evropského parlamentu a zástupců Evropské rady.

Dále se pracuje na vytvoření společného systému pravidel (tzv. single rulebook), které by byly aplikovány při problémech konkrétní banky, která by spadala pod deštník vznikající bankovní unie.

Dle současných dohod má být pod přímým dohledem Evropské centrální banky 130 až 140 velkých bank, o přesné rozdělení pravomocí při konkrétní záchraně padajících finančních domů má být jasno během léta 2014.

Očekává se, že během roku 2015 bude dokončen rezoluční mechanismus, první bail in bude podle přijatých pravidel pro státní zásahy umožněn během roku 2018 a okolo roku 2025 by měl být plně funkční první privátní backstop(tedy záchranný fond soukromých peněz z kapes samotných bank ve výši okolo 1% deposit).

Diskuze se vede i o způsobu rozhodování v rámci bankovní unie, tedy zda-li se bude hlasovat kvalifikovanou většinou nebo jednomyslně (články 114, respektive 352 Smlouvy o fungování EU).

Autor: Jakub Janda