, Praha 7, Nad Štolou 3.

Tisková zpráva think-tanku Evropské hodnoty z konference Jak ubránit českou demokracii před extremismem, 26. 5. 2016.

Konference s ministrem Chovancem: Proti islámskému extremismu i pro-kremelské dezinformační kampani je třeba razantně zakročit

„Zažíváme mediální masáž na proruských a nezařaditelných webech. Je to dobře propracovaná dezinformační kampaň, která má za cíl podkopávat naše spojenecké vazby a která vede k oslabení důvěry ve stát, v naše hodnoty, které sdílíme,“ řekl ministr vnitra Chovanec na konferenci think-tanku Evropské hodnoty na téma Jak ubránit českou demokracii před extremismem.

„Je potřeba naprostá informační otevřenost. Dávat lidem odpovědi na jejich otázky. Rychle a pružně reagovat na tyto podivné weby, které šíří dezinformace,“ prohlásil ministr vnitra, který před dvěma týdny oznámil ustanovení nového Centra terorismu a hybridních hrozeb.

Zřízení Centra již dnes vychází z předběžných závěrů několika kapitol Auditu národní bezpečnosti, u jedné, z nichž  think-tank Evropské hodnoty působí jako externí konzultant. Think-tank Evropské hodnoty tuto iniciativu vítá, neboť je i v souladu se zkušenostmi ze zahraničí, a považuje ji za efektivní krok pro potírání moderních bezpečnostních hrozeb.

Před debatou think-tank Evropské hodnoty představil dvě nové studie s názvem Co si myslí evropští muslimové a proč? a Projevy islámského extremismu z hlediska trestního práva České republiky, které přinášejí aktuální data o postojích evropských muslimů a o islámském extremismu.

lang

Z představených studií vyplývá například, že dosavadní výzkumy veřejného mínění a postojů mezi muslimy ve Velké Británii, Německu, Francii a Španělsku ukazují na vážné nedostatky v hodnotové integraci muslimských přistěhovalců v první i dalších generacích. Navíc odhalují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Například bombové útoky považuje za ospravedlnitelné alespoň v některých situacích 35 % muslimů ve Francii, ale jen 15 % v Německu.

Názory 44 % evropských muslimů odpovídají definici náboženského fundamentalismu. Jsou přesvědčeni, že je třeba se vrátit ke kořenům islámu, že existuje jediná možná interpretace Koránu a náboženská pravidla jsou důležitější než zákony země, ve které žijí. Pro porovnání – mezi evropskými křesťany byla zjištěna pouhá 4 % fundamentalistů. Fundamentalismus má přitom vážné negativní důsledky. Podle dat 57 % muslimů v Evropě odmítá homosexuální přátele, 45 % nedůvěřuje židům a 54 % vidí Západ jako nepřítele, který chce zničit islám.

Fundamentalismus je rovněž v těsném vztahu s radikalizací. Zatímco 35 % muslimů v Evropě považuje za ospravedlnitelné použití násilí na obranu své víry, mezi fundamentalisty toto číslo roste až na 72 %. Na radikální postoje evropských muslimů mají  přímý vliv jak zahraniční, tak evropští imámové. U těch, kteří následují jejich vedení, vzrůstá podpora bombových útoků například ve Francii až k 45 %. U těch, kteří nemají žádné náboženské vedení, je to jen 26 %.

„Je velice znepokojující, že mezi vlivem zahraničních a místních, evropských imámů na radikalizaci není žádný rozdíl. Ukazuje nám to, že tzv. evropský islám se příliš neliší od náboženských diskurzů, které převažují v muslimském světě. Lokální imámové ve Velké Británii, Francii a Německu zjevně často hlásají radikální politické názory a konzervativní postoje,“ upozorňuje Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty.

Podle diskutujících je důležité rozlišovat mezi násilným a nenásilným extremismem. Nenásilný extremismus je už do určité míry zmapovaný a nejúčinnějším nástrojem proti němu je prevence. Daleko větší výzvou je do budoucnosti násilný extremismus, jehož náboženská podoba může pomocí procesu radikalizace vést až k terorismu. Terorismus představuje pro Česko jednu z největších budoucích bezpečnostních výzev a to i přesto, že tuzemská muslimská komunita je velmi malá a dobře integrovaná. „I z nám velmi podobného Slovenska odešlo několik lidí bojovat k Islámskému státu,“ připomněl Radko Hokovský.

I když je v České republice pro náš budoucí demokratický vývoj větším rizikem než islamismus pravicový radikalismus a vzrůstání ruského vlivu, nesmíme opakovat chyby zemí západní Evropy v integraci muslimské komunity. Je legitimní i požadovat zpětný bezpečnostní screening těch, kteří v posledních měsících do Evropy přišli“ uvedla poslankyně Helena Langšádlová.

Potřebu preventivních opatření a přípravy českého státu na prevenci radikalizaci sdílí zástupce opozice i vlády:

Na preventivních aktivitách s námi musí spolupracovat i jiné orgány státní správy. Je třeba prohlubovat spolupráci s nevládním sektorem a akademickou sférou, debatovat napříč politickými stranami a informovat veřejnost. Proto doufám, že tato diskuze nebude poslední,“ řekl ministr vnitra Milan Chovanec.

Podrobnější informace o dvou nových studiích think-tanku Evropské hodnoty o islámském extremismu naleznete ZDE.

  • Pro komentáře je k dispozici Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, na tel. čísle +420 775 031 108.

  • Jako technický kontakt pro média je k dispozici komunikační manažerka Tereza Svobodová na tel. čísle +420 773 064 169.