Autor - Roman Gamanov

Closed roundtable: EU: What are Czech and German common interests?

Rountable will focus on identifying common interests within he EU, on which can the Czech Republic and Germany cooperate.

 

Speakers:

Gert-Joachim Glaessner, Professor of German Politics, Humboldt University

Henrik Scheller, Professor at the Chair of German and European Politics and Government, University Potsdam

Moderator:

Jan Kovář, Chief Analyst, European Values Think-Tank

Questions for debaters:

– In which policy areas can the common interest be found?

– Where do Czech and German interests differ and why?

Date:

Wednesday, 14th May 2014, 9:30 – 11:00

Venue:

TBC

Proč vlastně hodnotíme europoslance?

V think-tanku Evropské hodnoty vedeme kontinuální debatu o roli občanské společnosti a konkrétněji nevládních organizací v demokratickém politickém procesu. Jsme přesvědčeni, že v české společnosti, která je otrávená politikou a kde politické strany nedostatečně plní roli zprostředkovatele mezi státní mocí a zájmy veřejnosti, nestačí, aby se think-tanky a další nevládní odborné organizace omezovaly jen na suché komentování politiky nebo publikování vědeckých prací. To, co české veřejné diskusi chybí, není více odborných a vědeckých studií, které politici mohou s lehkostí ignorovat. To, co nám chybí je více aktivit organizací občanské společnosti, jejichž cílem je naše politické představitele přímo a kvalifikovaně konfrontovat.

Jsme přesvědčeni, že je potřeba vytvářet na politiky neustálý tlak ať už tím, že se jich vytrvale dotazujeme na jejich konkrétní politické vize a programy, také tím, že chceme znát jejich názor na doporučení, která jim předkládáme, nebo tak, že hodnotíme jejich práci.

A to je přesně to, o co se v think-tanku Evropské hodnoty snažíme. Nejen, že analyzujeme a komentujeme směřování České republiky v Evropské unii, ale chceme po konkrétních politických představitelích, aby veřejnosti sdělovali, v čem vidí české zájmy v EU a jak je hodlají prosazovat. Proto jsme také zrealizovali sérii video-rozhovorů o evropských tématech s kandidáty na prezidenta či do Poslanecké sněmovny.

Je nezbytné, aby na akademických a odborných pracovištích vznikaly analýzy a studie, které splňují přísné vědecké standardy. Ale je zároveň zřejmé, že to nebude tento typ publikací, které na kvalitu politické kultury v České republice budou mít nějaký zásadní vliv. Ostatně sebepropracovanější společenskovědní práce, které v posledních dvou dekádách vyšly, na stavu české politiky nic nezměnily.

Proto, pokud chtějí think-tanky a nevládní organizace přispívat ke kultivaci veřejné diskuze v České republice, musejí především cílit na politické představitele, a to takovým jazykem, kterému politici rozumějí, a není jej možné ignorovat. Bez toho zůstanou i ty nejlepší studie a doporučení jen na papíře.

Výsledky hodnocení českých europoslanců

Výsledky hodnocení českých europoslanců 

Volby do Evropského parlamentu se tradičně potýkají jen s malým zájmem občanů. Je to paradoxní, jelikož jsou to právě europoslanci, kteří rozhodují o návrzích, ze kterých vyplývá 60-70 % všech nových pravidel a zákonů, které platí v České republice. Navzdory důležitosti a vlivu europoslanců, mají občané jen velmi malé povědomé o jejich práci. A jsou to přitom právě informace o jejich činnosti v uplynulém období, které občané potřebují k tomu, aby se mohli rozhodnout, komu dát svůj hlas při volbách.

Studie think-tanku Evropské hodnoty přináší komplexní pohled na práci europoslanců a zaměřuje se na ty parlamentní aktivity, které lze kvantifikovat a porovnávat. Celou studie naleznete na www.evropskehodnoty.cz/europoslanci.

Co se týče samotných závěrů, můžeme se podívat jednak na to, jak si vedli čeští europoslanci v jednotlivých kategoriích mezi sebou, ale můžeme také celkovou výkonnost našich zástupců srovnat s prací poslanců z jiných států. V tomto celkovém srovnání, nevychází produktivita českých europoslanců zrovna nejlépe.

Jednotlivá zjištění:

  • Ve většině měřitelných indikátorů se průměrný český europoslanec pohybuje pod evropským průměrem. Přestože ve dvou sledovaných aktivitách dosahují čeští europoslanci výrazně nadprůměrných výkonů, ve všech ostatních činnostech byli naši zástupci nejen pod celoevropským průměrem, ale byly i průměrně méně výkonní než poslanci z ostatních států střední a východní Evropy.  
  • Zmíněné dva typy aktivit, ve kterých naši zástupci byly naopak výrazně nadprůměrně aktivní, zahrnovali předkládání stínových zpráv a stínových stanovisek, kterých naši europoslanci předložili v průměru téměř dvakrát tolik, co všichni europoslanci (ČR: 11,68 vs. EU27: 6,09). Za vysokou produkcí českých zástupců stojí zejména poslanci z ODS a KSČM, kteří jsou členy menších frakcí v EP a tak se k nim v menším počtu dostane pověření vypracovat zprávy a stanoviska. O to více se pak mohou věnovat přípravě postojů jejich vlastní frakce v podobě stínových zpráv a stanovisek. 
  • Nejslabší byl výkon českých poslanců při interpelaci Evropské komise a Rady ministrů, kdy průměrný český zástupce vznesl téměř 5,5 krát méně parlamentních otázek (ČR: 16,41 vs. EU27: 88,86), než je celoevropský průměr. Přitom právě interpelace jsou tradičně nástrojem kritické opozice. Poslanci ODS a KSČM navzdory svým skeptickým postojům položili nejméně dotazů z českých europoslanců. Vedli poslanci zvolení za KDU-ČSL a ČSSD, kteří jsou přitom členy dvou největších a nejvlivnějších frakcí EP. Nutno dodat, že ve využívání institutu interpelací panuje i největší rozdíl mezi poslanci ze starých a nových členských států, kteří jej používají téměř 2,5 krát méně (EU10: 42,8 vs. EU15: 104,45) 
  • Podobně málo využívali naši zástupci možnosti předkládat pozměňovací návrhy, kdy se čeští europoslanci pokusili pozměnit o polovinu méně zpráv než je evropský průměr (ČR: 39,5 vs. EU27: 73,3). Hodnotíme tento fakt jako jedno z nejdůležitějších srovnání celého hodnocení, jelikož se jedná o aktivitu, kterou se poslanci konkrétně zapojují do rozhodování a tvorby legislativy a záleží na jejich vlastní iniciativě. 
  • Výrazně podprůměrného výkonu dosahovali naši zástupci i při projevech na plénu (ČR: 95,41 vs. EU27: 207,07) a v počtu podepsaných návrhů usnesení (ČR: 14,91 vs. EU27: 32,47). Zarážející je, že velmi slabý výsledek (zhruba o polovinu méně) dosahali čeští poslanci i v porovnání s europoslanci z deseti postkomunistických zemí. Přestože ani jeden z těchto ukazatelů se netýká jádra činnosti europoslanců, nepochybně ukazuje na nižší úroveň aktivity většiny českých poslanců.  
  • Produktivitu českých europoslanců můžeme srovnávat pro každý indikátor zvlášť. Nebylo naším cílem vytvořit jeden celkový žebříček, jehož sestavení je metodologicky sporné a výsledky mohou být zavádějící. Přesto, pokud se podíváme na pořadí českých zástupců ve všech jedenácti sledovaných aktivitách, zjistíme, že nejčastěji se na předních místech objevují poslanci Oldřich Vlasák (ODS), Zuzana Roithová (KDU-ČSL) a Olga Sehnalová (ČSSD). 
  • Když se naopak podíváme na europoslance, kteří se nejčastěji objevují na spodních příčkách, nalezneme zde Roberta Duška (ČSSD) a Richarda Falbra (ČSSD). (Poslance Vojtěcha Mynáře cíleně z hodnocení vynecháváme, jelikož nahrazoval v roce 2012 zesnulého Jiřího Havla a neměl tak možnost pracovat celé volební období.)

Celkově lze výsledky hodnocení práce českých europoslanců na základě jedenácti kvantitativních indikátorů shrnout tak, že naši zástupci patří v průměru do slabší poloviny členů Evropského parlamentu a to i v případě, že srovnání provedeme se zástupci nových členských států. Zdaleka nejslabší jsou naši zástupci v interpelování Evropské komise a Rady ministrů a v předkládání pozměňovacích návrhů. Na druhou stranu, ve dvou typech aktivit dosáhli naši poslanci výrazně nadprůměrných hodnot, jmenovitě při předkládání stínových zpráv a stínových stanovisek.

Naše studie však nenabízí jen možnost srovnání v rámci kvantitativních indikátorů, ale poskytuje celou řadu dalších informací o činnosti a výsledcích poslanců Evropského parlamentu za Českou republiku. Jednotlivé údaje tak mohou sloužit občanům i novinářům, jako podklad k formulaci konkrétních dotazů na jednotlivé poslance a kandidáty v nadcházejících volbách.

 

Tabulka 1. Seznam českých europoslanců a jejich politická příslušnost

tabulka1
Tabulka 2. Indikátory pracovní aktivity a jejich pořadí v ČR 

tabulka2

Tabulka 3. Indikátory pracovní aktivity a jejich porovnání s kontrolními skupinami

tabulka3

Nejčastěji kladené otázky

 

Nejčastěji pokládané otázky k hodnocení práce českých europoslanců 

 

  • PROČ HODNOTÍME PRÁCI ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ?

V think-tanku Evropské hodnoty vedeme kontinuální debatu o roli občanské společnosti a konkrétněji nevládních organizací v demokratickém politickém procesu. Jsme přesvědčeni, že v české společnosti, která je otrávená politikou a kde politické strany nedostatečně plní roli zprostředkovatele mezi státní mocí a zájmy veřejnosti, nestačí, aby se think-tanky a další nevládní odborné organizace omezovaly jen na suché komentování politiky nebo publikování vědeckých prací. To, co české veřejné diskusi chybí, není více odborných a vědeckých studií, které politici mohou s lehkostí ignorovat. To, co nám chybí je více aktivit organizací občanské společnosti, jejichž cílem je naše politické představitele přímo a kvalifikovaně konfrontovat.

Jsme přesvědčeni, že je potřeba vytvářet na politiky neustálý tlak ať už tím, že se jich vytrvale dotazujeme na jejich konkrétní politické vize a programy, také tím, že chceme znát jejich názor na doporučení, která jim předkládáme, nebo tak, že hodnotíme jejich práci. A to je přesně to, o co se v think-tanku Evropské hodnoty snažíme. Nejen, že analyzujeme a komentujeme směřování České republiky v Evropské unii, ale chceme po konkrétních politických představitelích, aby veřejnosti sdělovali, v čem vidí české zájmy v EU a jak je hodlají prosazovat. Proto jsme také zrealizovali sérii video-rozhovorů o evropských tématech s kandidáty na prezidenta či do Poslanecké sněmovny., v kampani před volbami do Evropského parlamentu pořádáme jedenáct kandidátských debat v Praze i v regionech.

Je nezbytné, aby na akademických a odborných pracovištích vznikaly analýzy a studie, které splňují přísné vědecké standardy. Ale je zároveň zřejmé, že to nebude tento typ publikací, které na kvalitu politické kultury v České republice budou mít nějaký zásadní vliv. Ostatně sebepropracovanější společenskovědní práce, které v posledních dvou dekádách vyšly, na stavu české politiky nic nezměnily.

Proto, pokud chtějí think-tanky a nevládní organizace přispívat ke kultivaci veřejné diskuze v České republice, musejí především cílit na politické představitele, a to takovým jazykem, kterému politici rozumějí, a není jej možné ignorovat. Bez toho zůstanou i ty nejlepší studie a doporučení jen na papíře.

  • JAKÝM ZPŮSOBEM BYLA PRÁCE ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ HODNOCENA?

Aktivita českých europoslanců byla hodnocena s použitím dvou odlišných metod. První zkoumala kvantitativní aspekty jejich práce. Na základě veřejně dostupných dat o jedenácti hlavních činnostech, které poslanci v Evropském parlamentu vykonávají, jsme je seřadili od nejpilnějších až po nejméně snaživé, a to pro každý typ aktivity zvlášť. Kromě toho jsme také ukázali, jak si v těchto činnostech stojí průměrný český europoslanec v porovnání se zástupci z ostatních členských států.

Druhá, kvalitativní, metoda doplňuje tu první přehledem parlamentních aktivit, které nelze vyjádřit čísly. Jedná se především o práci vycházející z členství v oficiálních výborech a delegacích a ve vedení politických skupin (frakcí) Evropského parlamentu. U každého europoslance uvádíme, které z těchto pozic zastává, a přidáváme i údaje o členství v neformálních uskupeních v rámci parlamentu. Na základě všech těchto informací je možné udělat si poměrně dobrý obrázek o tom, jak byl který český europoslanec v tomto volebním období aktivní.

  • JAKÁ KRITÉRIA BYLA ZVOLENA PRO HODNOCENÍ ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ? PROČ?

V rámci kvantitativního hodnocení byly použity veškeré veřejně dostupné indikátory pracovní aktivity europoslanců na úrovni jednotlivců. Jedná se o následujících jedenáct činností popisujících hlavní náplň práce europoslance ve vztahu k plenárním zasedáním Evropského parlamentu:

      • docházka na plenárním zasedání
      • účast na jmenovitých hlasováních
      • zprávy předložené zpravodajem
      • zprávy předložené stínovým zpravodajem
      • stanoviska předložená navrhovatelem
      • stanovisko předložené stínovým navrhovatelem
      • pozměňovací návrhy ke zprávám předloženým zpravodajem
      • parlamentní otázky
      • písemná prohlášení
      • návrhy usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání
      • vystoupení na plenárním zasedání

Kvalitativní hodnocení potom doplňuje obrázek o aktivitě jednotlivých europoslanců informacemi o jejich působení v oficiálních i neoficiálních pracovních uskupeních v rámci Evropského parlamentu. Konkrétně uvádíme následující pozice:

      • členství a náhradnictví v parlamentních výborech
      • členství v  parlamentních delegacích
      • funkce v politických skupinách (např. předseda, místopředseda, pokladník)
      • pozice v předsednictvu a vedoucích funkcích parlamentu 

  • CO KDYŽ SE EUROPOSLANEC JEN ZAPÍŠE NA PREZENČNÍ LISTINU A PAK ODEJDE? JE POTOM MOŽNÉ VÝSLEDKŮM STUDIE DŮVĚŘOVAT?

K takové situaci bohužel skutečně dojít může. V Evropském parlamentu neexistuje mechanismus, který by docházku v tomto smyslu kontroloval. Proto není v našich silách pravdivost dat o docházce nijak ověřit. U ostatních deseti indikátorů nicméně žádné podobné zkreslení nehrozí, protože vyjadřují skutečnou, zcela konkrétní činnost europoslance. Jelikož však neprovádíme žádné souhrnné hodnocení, založené na všech indikátorech, případný podvod s prezenční listinou ostatní výsledky studie nijak neovlivní. Čtenář může hypotetickou možnost nepravdivé docházky vzít v úvahu.

  • Z JAKÝCH ZDROJŮ BYLY ČERPÁNY INFORMACE PRO TUTO STUDII? JSOU VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ?

Data použitá v rámci kvantitativní části pochází z veřejnosti volně přístupných webových stránek Evropského parlamentu (www.europarl.europa.eu) a webových stránek nezávislého portálu VoteWatch (www.votewatch.eu), který se věnuje mapování rozhodovacích procesů v institucích Evropské unie.

VoteWatch sbírá primární data z oficiálních stránek Evropského parlamentu a následně je zveřejňuje v přehledných tabulkách. Ty umožňují mnohem snadnější následné zpracování údajů, než informace rozeseté na profilových stránkách jednotlivých europoslanců na stránkách Evropského parlamentu. Proto jsme také u indikátorů dostupných na VoteWatch použily pro potřeby studie tento zdroj dat. Na stránkách Evropského parlamentu jsme potom dohledávali údaje o těch indikátorech, které VoteWatch nesleduje.

  • JSOU UŽITÁ DATA DŮVĚRYHODNÁ?

Data z portálu VoteWatch se na základě našich dlouhodobých zkušeností i mnoha náhodných kontrol od dat ze stránek Evropského parlamentu neliší. Tento portál je standardně užíván odbornou komunitou jako relevantní zdroj. Zejména z časových a personálních důvodů byla proto pro zpracování této studie použita data z portálu VoteWatch, jež jsou poskytována v uživatelsky mnohem přívětivější formě.

Informace představené v kvalitativní části studie potom pocházejí opět z oficiálních, veřejně přístupných webových stránek Evropského parlamentu, případně z webových stránek jednotlivých politických skupin v Evropském parlamentu. Pokud jde o údaje o členství europoslanců v neformálních zájmových skupinách, zde jsme spoléhali na data poskytnutá kancelářemi jednotlivých českých europoslanců.

  • JAKÉ MAJÍ VÝSLEDKY STUDIE VYPOVÍDAJÍCÍ HODNOTU?

Studie nemá za cíl poskytnout kompletní srovnávací hodnocení individuálních ani kolektivních pracovních aktivit europoslanců, přesto mají její výsledky znatelnou vypovídací schopnost. Nabízí velké množství údajů, které objektivně popisují značnou část pracovní náplně poslanců v Evropském parlamentu. Kromě všech dostupných numerických dat o činnosti europoslanců přímo související s plenárními zasedáními, představuje i přehled části jejich dalších pracovních aktivit. V rámci studie jsme pro kontrolu relevantnosti dat provedli takzvané T- testy.

  • PROČ LZE KOMPAROVAT PRÁCI ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ NA ZÁKLADĚ KVANTITATIVNÍCH INDIKÁTORŮ, ALE UŽ NE NA ZÁKLADĚ INDIKÁTORŮ KVALITATIVNÍCH?

V rámci kvantitativních indikátorů, tedy činností, u nichž můžeme míru aktivity europoslanců konkrétně vyčíslit, můžeme poměrně objektivně, bez osobních soudů, porovnat množství práce vykonané jednotlivými europoslanci.

Naproti tomu kvalitativní indikátory nám sice poskytují informaci o tom, kde se daný europoslanec angažuje mimo důsledně zaznamenané úkony v rámci plenárního zasedání, avšak takové informace nestačí k tomu, abychom mohli říci, která z těchto činností byla více pracná, či záslužná. V tomto ohledu je pohled na kvalitu práce politiků velmi subjektivní. A tudíž je ponechán na čtenáři a jeho osobních hodnotových měřítcích.

  • JE V ODBORNÉ KOMUNITĚ STANDARDNÍ TÍMTO ZPŮSOBEM HODNOTIT POLITIKY?

Je to naprosto standardní.  Můžeme odkázat například na výroční zprávu nevládní organizace Evropské hnutí v Irsku (www.europeanmovement.ie/wp-content/uploads/2013/04/EM-Ireland-Accountability-Report-2012-Online-Edition.pdf), která při hodnocení práce svých europoslanců pracuje se standardními indikátory, které jsme uplatnili i v naší studii. Dále se lze podívat na vybrané odborné práce, které využívají stejného přístupu a obdobných indikátorů jako naše studie:

 

  • PRACUJÍ ČEŠTÍ EUROPOSLANCI DOBŘE?

Pokud porovnáme práci českých europoslanců s průměrem za celý Evropský parlament, uvidíme jednoznačný trend. V  šesti indikátorech (docházka, účast na jmenovitých hlasováních, předložené zprávy, stínové zprávy, předložená stanoviska a stínová stanoviska) byli čeští europoslanci podobně nebo jen o něco málo více aktivní než průměrný poslanec Evropského parlamentu.

Naproti tomu u ostatních pěti indikátorů (počet zpráv s pozměňovacími návrhy, parlamentní otázky, písemná prohlášení, návrhy usnesení a vystoupení na plénu), které popisují činnosti do značné míry závislé pouze na osobní vůli europoslance, skončili ti čeští znatelně pod unijním průměrem. Více informací o práci českých europoslanců se lze dozvědět v samotné studii a komentářích k ní

  • KTERÝ ČESKÝ EUROPOSLANEC SI VEDE NEJLÉPE, A KTERÝ NAOPAK NEJHŮŘE?

Studie nesestavuje žádný „celkový“ žebříček českých europoslanců a neříká tedy, který z nich dopadl nejlépe, případně nejhůře.  Nabízí pouze srovnání europoslanců pro každý dostupný kvantitativní indikátor zvlášť. Nemyslíme si, že je obhajitelné navážit jednotlivé indikátory, každá z kvantifikovaných aktivit má totiž jinou míru důležitosti, jinou náročnost, a také v odlišné míře záleží (pouze) na osobní iniciativě konkrétního europoslance. Neznáme žádnou metodologii, která by například řekla, že počet vystoupení na plénu má mít váhu 30 a nikoliv 25. Toto vážení by tedy bylo silně subjektivní. Proto podle nás případné sestavení jednoho žebříčku není vypovídající, je lehce napadnutelné a není z našeho pohledu k práci europoslanců férové.

Část z těchto kvantifikovaných aktivit totiž do velké míry záleží na velikosti a síle politické skupiny, jejíž je poslanec členem, velikosti národní delegace v rámci jednotlivých politických skupin a v rámci Evropského parlamentu jako celku. Jedná se konkrétně o vypracovávání zpráv a stanovisek a vystoupení na plénu. Zbylé typy aktivit jsou převážně či pouze v ruce poslanců samotných.

  • LZE NA ZÁKLADĚ TÉTO STUDIE ŘÍCT, ŽE EUROPOSLANCI Z JEDNÉ ČESKÉ STRANY PRACUJÍ LÉPE NEŽ EUROPOSLANCI JINÉ ČESKÉ STRANY?

Porovnání českých politických stran jsme se rozhodli neudělat, protože počty jejich europoslanců jsou diametrálně odlišné. Pokud má nejsilnější strana (ODS) devět mandátů a nejmenší jeden (Jan Březina z KDU-ČSL během tohoto legislativního období vystoupil), nemůže být například jakkoliv vypovídající kvantitativně porovnávat mezi sebou práci jedné europoslankyně (Zuzany Roithové) s devíti zástupci ODS. Proto by nám porovnávání stran mezi sebou nepřišlo jako férový postup.

  • JAK SI STOJÍ ČEŠTÍ EUROPOSLANCI V POROVNÁNÍ SE SVÝMI ZAHRANIČNÍMI KOLEGY?

Ze srovnání poslanců jednotlivých členských států vyplývá, že pouze v roli stínového zpravodaje, stínového navrhovatele a v docházce na plénum skončil průměrný český europoslanec v té lepší polovině zemí. V rámci stínových zpráv obsadili čeští europoslanci pátou příčku pomyslného žebříčku, ve stínových stanoviscích skončili dokonce druzí. V dalších osmi kategoriích zůstal průměrný český europoslanec vždy až v druhé polovině seznamu, když obsadil pozice mezi 15. (účast na jmenovitých hlasováních) až 25. místem (počet zpráv s pozměňovacími návrhy a parlamentní otázky) tohoto pomyslného řazení.

  • HODNOTILI JSTE NĚJAKÝM ZPŮSOBEM HODNOTOVOU ORIENTACI ČI NÁZORY ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ?

Nehodnotili. Oslovili jsme kanceláře europoslanců s osmi otázkami na jejich práci, odpovědi si mezi sebou mohou porovnat občané sami. Rolí nestranického think-tanku určitě není hodnotit názory či hodnotovou orientaci politiků, nýbrž jejich činy.

  • KDO STUDII PLATÍ?

Studie je placena z vlastních zdrojů think-tanku Evropské hodnoty, v žádném případě jí neplatil žádný stranický subjekt.  O našem financování si můžete přečíst více v našich výročních zprávách (www.evropskehodnoty.cz/o-nas/vyrocni_zpravy/) nebo v našem Etickém kodexu (www.evropskehodnoty.cz/o-nas/kodex-think-tanku/).

  • KDO JE AUTOREM TÉTO STUDIE?

Studii vypracoval Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty pod vedením Jana Kováře, Ph.D., hlavního analytika think-tanku Evropské hodnoty. Je absolventem doktorského program mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě Praha a Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Na katedře International Relations a European Studies Metropolitní univerzity Praha přednáší o různých aspektech evropské integrace. Ve své disertační práci se věnoval volbám do Evropského parlamentu v postkomunistických zemích v letech 2004 a 2009. Odborně se věnuje problematice demokracie a demokratizace EU, institucionálním otázkám evropské integrace, volbám do Evropského parlamentu a evropeizaci. Je autorem a spoluautorem řady odborných článků a příspěvků na mezinárodních konferencích. Jeho práce byly vydány v časopisech jako například East European Politics, Perspectives on European Politics and Society, Journal of Contemporary European Research a Romanian Journal of European Affairs. Je členem American Political Science Association, International Political Science Association, Czech Political Science Association a Euroacademia. 

Mluvčím této studie je Radko Hokovský, předseda správní rady a výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty. (e-mail:  hokovsky@evropskehodnoty.cz, telefon: +420 775 031 108) Mezi lety 2007 a 2010 vedl mezinárodní výzkumně-vzdělávací program European Values Network. Jako dobrovolník se angažoval v Asociaci pro mezinárodní otázky, Evropském parlamentu mládeže a Evropském hnutí.

Odborně se věnuje problematice vnitřní bezpečnosti Evropské unie a institucionálním otázkám evropské integrace. Je autorem a spoluautorem řady odborných a akademických publikací a příspěvků na mezinárodních konferencích. Přednáší na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Praha.

Svou disertační práci o roli politických stran v Evropské unii dokončuje na Katedře mezinárodních vztahů FSV UK, kde také absolvoval bakalářský obor Politologie a mezinárodní vztahy v roce 2006. Magisterský titul „Master of European Studies“ získal na Center for European Integration Studies (ZEI) při Univerzitě v Bonnu. Během svého studia absolvoval čtvrtletní stáž v Evropském parlamentu v kanceláři poslance Josefa Zieleniece a navštěvoval Robinson-Martin Security Scholars Program na Pražském institutu bezpečnostních studií. Na pozvání ministerstva zahraničí Spojených států amerických absolvoval International Visitor Leadership Program „Current U.S. social, political and economic issues for young European leaders“.

Odpovědi europoslanců k porovnávání

Porovnání europoslanců v osmi otázkách

Požádali jsme kanceláře všech dvaadvaceti českých europoslanců o odpovědi na osm otázek. Odpovědělo nám sedmnáct zákonodárců. Níže může čtenář sám porovnat jednotlivé odpovědi. 

1) Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil/a či nepodpořil/a v uplynulém volebním období?

2) Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil/a či prosadil/a? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období.

3) Co byste dnes udělal/a jinak oproti uplynulému volebnímu období – legislativně i nelegislativně?

4) Se kterými zájmovými skupinami jste byl/a nejvíce v kontaktu? Vyjmenujte nejvýše pět skupin v pořadí dle intenzity kontaktu.

5) Zažil/a jste v průběhu uplynulého volebního období nesoulad s tím, co prosazovala frakce, jejíž jste členem? Pokud ano, v jaké oblasti? Jak jste následně hlasoval/a? Uveďte až tři příklady.

6) Jak konkrétně jste přispěl/a k lepší informovanosti o záležitostech Evropské unie v České republice?

7) Jakým způsobem jste se zapojoval/a do spolupráce s výbory pro evropské záležitosti v Parlamentu ČR (PS a Senát)?

8) Co nejdůležitějšího jste udělal/a pro svůj volební obvod? Vyjmenujte své hlavní aktivity v rámci obvodu.

 

1.      Jaká tři z Vašeho pohledu zásadní legislativní rozhodnutí jste podpořil/a či nepodpořil/a v uplynulém volebním období?  

Jan Březina (zvolen za KDU-ČSL, od 2012 nestraník): Podpořil jsem nařízení o označování potravin, nařízení o přímých platbách vyrovnávající podmínky pro české zemědělce s těmi západoevropskými a směrnici posilující práva cestujících v letecké a autobusové dopravě.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD): Podpořila jsem Návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu– Zpráva o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice (čl. 48 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii), kde jsem byla stínovou zpravodajkou. (hlasování 22.05.2013); Návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu – Doporučení o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (hlasování 19.11.2013); Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2013 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (ve kterém Evropský parlament přijal dosaženou politickou dohodu na VFR na období 2014–2020 a na nové interinstitucionální dohodě), (hlasování 19.11.2013).

Andrea Češková (ODS): V rámci svého působení jsem byla aktivní členkou Výboru pro rozpočtovou kontrolu se sedmi vypracovanými zprávami. Nejdříve zmíním mou zprávu, kde jsem nedoporučila udělit absolutorium Radě za její netransparentní hospodaření a neochotu komunikovat s Evropským parlamentem, zpráva byla hlasováním na plénu přijata, věřím tak v budoucí zodpovědnější přístup Rady k této otázce. Vyzdvihla bych i mou iniciativní zprávu O integrovaném rámci vnitřní kontroly. Zde jsem například upozorňovala, že kontrola chybovosti v rozdělování evropských prostředků by měla více akcentovat kvalitativní ukazatele. V praxi to znamená mé doporučení akcentovat kontrolu, zda byly prostředky vynaloženy skutečně účelně a přehodnocení doposud zavedené praxe formálních kritérií, kdy se zkoumá, zda vlajka EU v projektu má předepsané rozměry a barvy. Za zmínku jistě stojí i něco, co jsem nepodpořila. Jednalo se například o legislativní návrh komisařky Redingové, který navrhoval kvóty pro zastoupení žen ve vedení státních podniků kotovaných na burze. S cílem mít v budoucnu více žen ve vedení podniků souhlasím, nesouhlasím však s navrženou cestou. Za prvé by si členské státy měly samy rozhodnout, jakým způsobem budou řešit tuto problematiku. Za druhé je to pro ženy podle mého zcela nedůstojné, neboť pak vypadají jako figuríny ve výkladních skříních, každá taková žena dosazená kvótou si navždy ponese stigma „té dosazené, která by se do pozice jinak nikdy nedostala“. Což samozřejmě nemusí být pravda. Jsem pro osvětu působící na vnímání společnosti tak, aby ženám bylo umožněno přirozenou cestou a pouze na základě svých schopností, dovedností dosáhnout na vedoucí pozice, kvóty nejen z vyřčených důvodů odmítám. Dohromady jsem zatím předložila 35 zpráv, stanovisek, návrhů usnesení a parlamentních otázek a měla 61 vystoupení na plénu. Již nyní snad mohu s čistým svědomím říci, že jsem byla aktivní členkou Evropského parlamentu a snad naplnila očekávání svých voličů, ačkoliv zpětnou vazbu v těchto volbách od voličů již nezískám. Rozhodla jsem se totiž v těchto volbách nekandidovat, i když bych velmi ráda navázala na svou dosavadní práci. Nicméně musím říci, že mé dvě dcery se dostávají do školního věku a pro mne je momentálně velmi důležité, aby chodily do školy doma v České republice a abych jim mohla plnohodnotně pomáhat. Z tohoto důvodu se v těchto volbách do EP mé jméno neobjeví.

Robert Dušek: (ČSSD) Jednoznačně nejzásadnějším legislativním rozhodnutím bylo dokončení vyjednávání o reformě Společné zemědělské politiky. Šlo o náročná několikaletá jednání, situace se navíc komplikovala faktem, že za tu dobu se u nás prostřídalo několik ministrů zemědělství kompletně se svými týmy. Pozitivním výsledkem je mimo jiné zlepšení postavení českých farmářů. Dalším z významných rozhodnutí je také zamítnutí příliš přísné úpravy takzvané tabákové reformy, která měla za cíl zrušení výroby cigaret s příchutěmi a takzvaných slim cigaret, a která by měla negativní dopad na stav zaměstnanosti v Kutné Hoře a jejím okolí. Ve firmě vyrábějící cigarety by mohlo přijít o práci až několik stovek zaměstnanců. Po celou dobu mého působení na půdě Evropského parlamentu jsem aktivně podporoval zrušení poplatků za roamingové volání, což se povedlo nedávno schválit.

Richard Falbr (ČSSD): Zavedení záruky pro mladé (návrh soc.dem. – EMPL), zamítnutí ACTA, zamítnutí tzv. Klausové výjimky, která by dělala z našich občanů občany druhé kategorie.

Jaromír Kohlíček (KSČM): Podpora Jednotného řidičského průkazu. Také jsem byl zpravodajem u Technického vyšetřování námořních katastrof a vyslovil jsem rozhodný odpor a účastnil se demonstrace ve spojitosti s projednáváním Liberalizace práce v přístavech.

Edvard Kožušník (ODS): Jednotnou patentovou úpravu, Systém evropské normalizace, směrnice o transparentnosti a porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky, Společnou evropskou právní úpravu prodeje.

Jiří Maštálka (KSČM): Farmakovigilance, Přeshraniční zdravotní péče, tzv. Patentový balíček. 

Vojtěch Mynář (ČSSD): Nejdůležitější pro mne byla samozřejmě příprava a přijetí víceltého finančního rámce na roky 2014-2020. Dále bych zmínil revizi směrnice o výrobě, obchodní úpravě a prodeji tabákových výrobků a směrnici o jakosti paliv a energii z obnovitelných zdrojů. 

Pavel Poc (ČSSD): Podpořil jsem mimo jiné směrnici o invazivních nepůvodních druzích (jsem zpravodajem dané zprávy), zrušení roamingových poplatků, Zdravotnický program EU a tabákovou směrnici. Nepodpořil jsem smlouvu ACTA, návrh nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin, tzv. „semínkové nařízení,“ kde se díky mé iniciativě nepodpořit tento návrh jako celek rozproudila diskuse v parlamentu o odmítnutí tohoto nařízení jako takového, což se i stalo.

Miloslav Ransdorf (KSČM): Podpořil jsem spolehlivost dodávek plynu, energetickou účinnost, v několika fázích boj proti backloadingu.

Zuzana Roithová (KDU-ČSL): 1) ACTA – Evropský parlament odmítnutím návrhu mezinárodní smlouvy jasně ukázal že hájí zájem spotřebitelů a jejich soukromí – zároveň se potvrdila nová, silnější role kterou EP má díky Lisabonské smlouvě. Od počátku jsem se s hrstkou kolegů věnovala tlaku na zveřejnění podrobností návrhu smlouvy a poté prosazovala její zamítnutí.

2) Balíčky k řešení krize – přijetím tzv. 2-pack a 6-packu EP ukázal že je připraven i pro roli spolulegislátora na poli měnové a fiskální problematiky

3) Rozpočtový rámec 2014-20 – Šlo o objemově největší finanční rozhodnutí o kterém EP v tomto období hlasoval.

Libor Rouček (ČSSD): Podpořil jsem legislativu, vedoucí k zavedení Fiskálního paktu a bankovní unie.

Olga Sehnalová (ČSSD): Samozřejmě, že existují zásadní rozhodnutí, která se týkala například schválení víceletého finančního rámce na léta 2014-2020, jednotného dohledového mechanismu nad bankami, jako jednoho z pilířů bankovní unie, legislativního usnesení Evropského parlamentu k provádění posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, rámce pro novou společnou zemědělskou politiku, nařízení o Transevropských dopravních sítích a další, jejichž vyjednanou kompromisní podobu jsem podpořila. Naopak jsem nepodpořila například smlouvu ACTA. Je skutečně problematické redukovat pětiletou komplexní práci na tři zprávy. Z rozhodnutí, která byla primárně záležitostí výborů, ve kterých pracuji, uvedu jen několik příkladů, na jejichž přípravě jsem se podílela. Ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch vedle již zmíněného nařízení o Transevropských dopravních sítích jsem podpořila Nástroj pro propojení Evropy, nařízení o přeshraničním vymáhání předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu, nařízení o právech cestujících v autobusové dopravě a nařízení o právech cestujících v letecké dopravě. Naopak jsem nepodpořila politickou část 4. železničního balíčku. Ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele jsem podpořila směrnici o právech spotřebitelů, směrnici o veřejných zakázkách, směrnici o alternativním řešení sporů a nařízení o online řešení sporů, směrnici o vzájemném uznávání profesních kvalifikací, nařízení o bezpečnosti výrobků a dohledu nad trhem a nařízení Program pro spotřebitele 2014-2020. Ve Výboru pro kulturu, vzdělávání a mládež jsem podpořila Program Erasmus plus a nařízení o Evropské občanské iniciativě.

Evžen Tošenovský (ODS): Galileo – pravidla pro agenturu GSA, umožňující rozhodnutí o umístění agentury v Praze, Copernicus – nastavení projektu pozorování Země, možnost rozšíření kompetencí GSA, Transevropské telekomunikační sítě – podpora vysokorychlostního internetu a digitálních služeb.

Oldřich Vlasák (ODS): Parlament v tomto období přijal více než 700 legislativních rozhodnutí. Vybrat jenom tři je tak velmi složité a do značné míry zkreslené naší pamětí. Každopádně zásadním tématem nejenom pro mne ale i pro celou Českou republiku bylo rozhodování o víceletém rozpočtu, za klíčové pro evropskou ekonomiku vnímám rozhodování o pozici Parlamentu k vyjednávání zóny volného obchodu s USA, z hlediska organizace fungování EP pak hlasování o závěrečném účtu EP za rok 2011, kde prošel náš pozměňovací návrh s požadavkem na přehodnocení politiky tří sídel EP v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. 

Jan Zahradil (ODS): Mezi 3 nejdůležitější legislativní rozhodnutí v tomto volebním období bych zařadil otázku rozpočtu EU a víceletého finančního rámce, reformy společné zemědělské politiky a pokračující liberalizaci světového obchodu.ODS od začátku prosazovala úsporný rozpočet, který nebude zbytečně zatěžovat členské státy odvody do rozpočtu EU. I přes různé lidovecko-socialistické obstrukce se nakonec podařilo vyjednat kompromis, který znamená v reálných číslech mírný pokles rozpočtu. To je velmi důležitý signál do budoucna, podařilo se obrátit trend neustálého zvyšování výdajů.

Pro nové rozpočtové období bylo potřeba také připravit nová pravidla Společné zemědělské politiky EU. Ačkoliv výsledek stále není optimální, podařilo se schválit kompromis, který zaručuje víceméně stejné podmínky pro přímé dotace a částečné odbourání mléčných a cukerných kvót. Také se podařilo zmírnit původní nesmyslné požadavky na tzv. ozeleňování. ODS však nepodpořila prodloužení kvót na výsadbová práva vinohradů ani princip zastropování přímých plateb pro velké farmy, což je pro české zemědělce speciálně nevýhodné. Nakonec bych rád zmínil 3 zóny volného obchodu, které se podařilo v tomto volebním období definitivně schválit s podporou ODS. Zóny volného obchodu EU s Jižní Koreou, Peru a Kolumbií a zeměmi střední Ameriky výrazně oživí obchodní výměnu a podpoří nové příležitosti i pro české exportéry a investory. Tématu volného obchodu se věnuji dlouhodobě a podporuji odstraňování celních i necelních bariér. Sám v současné době vedu jednání o zóně volného obchodu EU s Vietnamem, kterou se věřím, podaří v příštím volebním období finálně schválit.

2.      Jaký konkrétní nelegislativní výstup v Evropském parlamentu jste podpořil/a či prosadil/a? Co považujete za své nejvýznamnější rozhodnutí nelegislativního typu za uplynulé období?

Jan Březina (zvolen za KDU-ČSL, od 2012 nestraník): Usnesení vyzývající k přijetí opatření na zamezení plýtvání potravinami.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD): Podpořila jsem všechny nelegislativní návrhy, které se týkaly lidských práv či speciálně ženských práv či práv menšin. Byla jsem stálou stínovou zpravodajkou pro politiku budov Evropské unie, což je v podstatě kontrola výdajů na nákup, pronájem, rekonstrukce či opravy sídel  jednotlivých evropských institucí. Jako příklad bych uvedla Evropský orgán pro bankovnictví (European Banking Authority – EBA). Zde jsem  spolu se zpravodajkou prosadila zastavení dlouhodobého projektu z důvodu  vysokých nákladů. Až poté, co představitele EBA navrhli projekt s nižšími náklady, jsme projekt ve Výboru pro rozpočet schválili.

Andrea Češková (ODS): Přiznám se, že nevím, co je otázkou přesně myšleno. Pokud máte na mysli například podporu nejrůznějších petic a psaných prohlášení, tak jsem byla velmi opatrná a pečlivě zvažovala, kam svůj podpis umístit. Navíc každý případ byl velmi individuální. 

Robert Dušek (ČSSD): Europoslanec se nevyjádřil.

Richard Falbr (ČSSD): Podpořil jsem nelegislativní návrhy, které rozšířily sociální práva občanů EU (rovnoprávnost, práva zaměstnanců a pracovníků,…), boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům (v rámci kyperského předsednictví) a samozřejmě vnější rozměr sociální politiky, prosazování pracovních a sociálních standardů a sociální odpovědnost evropských podniků (vlastní zpráva).

Jaromír Kohlíček (KSČM): Rozhodný odpor proti agresi v Libyi a vyhlašování státu Kosovo a podpora a spolupráce na materiálech k sociálnímu cestovnímu ruchu a „Práva cestujících.“

Edvard Kožušník (ODS): Zprávu o stavu lidských práv, Ocenění Guillermo Fariñase Sacharovovou cenou, veškeré dosavadní kroky vedoucí k vytvoření jedno sídla Evropského parlamentu a návrh protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice (konzultace).

Jiří Maštálka (KSČM): Zprávu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného k dětem a dalších druhů vyživovacích povinností Evropským společenstvím – byl jsem zpravodajem. 

Vojtěch Mynář (ČSSD): Společný návrh usnesení o záplavách v Evropě, který reagoval na živelné pohromy sužující hned několik členských států v roce 2013.

Pavel Poc (ČSSD): V roce 2010 se mi podařilo prosadit Písemné prohlášení Evropského parlamentu o boji s rakovinou tlustého střeva a konečníku v EU, které patří k druhému nejčastějšímu nádorovému onemocnění v ČR a na které u nás umírá ročně 4000 lidí (v EU 150 000).  Posloužilo jako katalyzátor k následným aktivitám, které s přispěním evropské odborné i pacientské veřejnosti a politických činitelů EU a ve spolupráci s českými zainteresovanými subjekty později vedly k zavedení adresného zvaní na preventivní vyšetření v ČR. Dle odborníků se účinnou prevencí dá kolorektálního karcinomu předcházet až z 95 procent. Efektivní prevence je samozřejmě prospěšná i z ekonomického hlediska, kdy zdravotnickému systému odpadá nákladná léčba nádorů, kterým se podařilo předejít. Doufám, že občané ČR výzvy využijí. Podpořil jsem mimo jiné také Usnesení o potírání trestné činnosti poškozující divokou přírodu nebo se spolupodílel na výzvě Evropského parlamentu, aby se omezila délka přepravy zvířat na jatka na maximálních osm hodin. Myšlenka má navíc podporu více než milionu signatářů petice 8hours (www.8hours.eu).

Miloslav Ransdorf (KSČM): Například část Eurostars 2 z Horizon 2020.

Zuzana Roithová (KDU-ČSL): Prosazení mé iniciativy – písemného prohlášení o obnovení vzájemnosti v oblasti vízového režimu – solidarita v souvislosti s nerovným postavením českých občanů, které vzniklo v důsledku jednostranného zavedení vízové povinnosti Kanadou. Šlo o první takové prohlášení navrhované českým poslancem, které Evropský parlament přijal nadpoloviční většinou všech svých členů, které bylo třeba přesvědčovat osobní kampaní. Šlo o jeden z důležitých kroků na cestě k zrušení vízové povinnosti pro občany ČR cestující do Kanady. 

Libor Rouček (ČSSD): Jako zpravodaj pro Chorvatsko jsem vypracoval a prosadil závěrečnou zprávu pro přijetí této země do EU.

Olga Sehnalová (ČSSD): Odpovídám opět s výhradou, že nelze vybrat pouze jednu aktivitu z pětiletého působení. Byla jsem například autorkou nelegislativní a následně legislativní zprávy o systému automatického tísňového volání eCall, stínovou zpravodajkou k usnesení Evropského parlamentu o uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách, u nás známých pod názvem „Šmejdi“, iniciátorkou a spoluautorkou parlamentní interpelace na Komisi jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch ve věci odškodnění a návratu cestujících v případě krachu letecké společnosti, iniciátorkou a spoluautorkou parlamentní interpelace jménem Výboru pro kulturu a vzdělávání a následně parlamentní rezoluce ve věci dostupnosti veřejných konzultací Evropské komise ve všech jazycích EU. Prosadila jsem požadavek na Evropskou Komisi ohledně průzkumu ve věci dvojí kvality výrobků na vnitřním trhu EU, a to v nelegislativní parlamentní zprávě o nové spotřebitelské politice EU (po předchozím neúspěšném pokusu o parlamentní interpelaci na Evropskou Komisi ve věci dvojí kvality, kterou jsem podala jménem sociálnědemokratické frakce). V této věci jsem současně interpelovala Evropskou Komisi individuálně a provedla na půdě Evropského parlamentu první veřejné slyšení. 

Evžen Tošenovský (ODS): Energetika – realistické a nezávazné cíle do roku 2030 (většina EP bohužel proti), Usnesení k Digitální agendě – konec roamingu v roce 2015.

Oldřich Vlasák (ODS): V tomto stejně jako v minulém volebním období jsem mimo jiné připravil a prosadil zprávu z vlastní iniciativy k problematice městské dimenze při využívání evropských fondů. I díky této zprávě a společné práci s kolegy v Intergroup Urban, byla následně v legislativě posílena role měst při využívání evropských fondů a dojde ke koncentraci prostředků na zásadní strategické městské projekty (mechanismus ITI). Na těchto zprávách je hezky vidět význam a možný dopad tzv. INI zpráv. Ty jsou totiž především signálem pro Komisi, co si Parlament, který nemá právo zákonodárné iniciativy, přeje v jejich legislativních návrzích vidět. 

Jan Zahradil (ODS): Navrhl a prosadil jsem v EP zprávu o nutnosti sjednocení finanční podpory exportu pro malé a střední podniky v EU, která obsahuje i výzvu EP Radě a Komisi, aby přijala konkétní opatření v této věci. Jinak nejvýznamnější nelegislativní akt tohoto volebního období byla bezesporu tzv. zelená kniha k energeticko-klimatickému balíčku. Pozice parlamentu, proti které ODS ostře vystoupila je pokračování nesmyslných jednostranných cílů na snižování skleníkových emisí i za rok 2020. Pozice parlamentu předznamenává projednávání konkrétní legislativy v příštím volebním období a v současné podobě by vedla k dalšímu nárůstu cen energií, snižování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a úbytku pracovních míst napříč kontinentem. To vše bez jakéhokoliv reálného dopadu na celkové globální emise skleníkových plynů.

3.      Co byste dnes udělal/a jinak oproti uplynulému volebnímu období – legislativně i nelegislativně?

Jan Březina (zvolen za KDU-ČSL, od 2012 nestraník): Europoslanec se nevyjádřil.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD): Nic, za svým  hlasováním stojím.

Andrea Češková (ODS): Co se týče mých politických rozhodnutí, názorů a mého hlasování, tak jsem dlouhodobě konzistentní politička a v tomto kontextu mne nyní nenapadá nic, čeho bych zpětně litovala či se chtěla rozhodnout jinak.

Robert Dušek (ČSSD): V podstatě nic, za svými kroky si stojím.

Richard Falbr (ČSSD): Nemyslím si, že bych měl výrazně měnit svůj styl a metody práce. Chci pokračovat v úzkých kontaktech, zejména s českou, evropskou a světovou odborovou konfederací, protože jejich hlas musí nadále být slyšen na půdě Evropského parlamentu.

Jaromír Kohlíček (KSČM): Více bych se snažil ovlivnit postoj ČR k materiálům Connecting Europe Facility a TEN – T. Ještě důrazněji bych protestoval proti dalším změnám v řízení letového provozu.

Edvard Kožušník (ODS): Za svými rozhodnutími si stojím a nemám potřebu na nich nic měnit.

Jiří Maštálka (KSČM): Nic.

Vojtěch Mynář (ČSSD): Dovoluji si říci, že žádného ze svých ne/legislativních rozhodnutí nelituji.

Pavel Poc (ČSSD): Mohu s čistým svědomím říct, že jsem během svého mandátu udělal vždy maximum možného a přesně to, co jsem v danou chvíli považoval za nejlepší jak pro Českou republiku, tak pro smysluplné a dobré fungování EU. Jak v oblasti legislativní, tak nelegislativní. Nic bych tedy neměnil. Do budoucna bych ale případně rád ještě zintenzivnil spolupráci s českými vědci a odbornou společností, neboť je považuji za evropskou špičku a během mého mandátu se mi to několikrát potvrdilo.  

Miloslav Ransdorf (KSČM): Věnoval  bych větší pozornost médiím.

Zuzana Roithová (KDU-ČSL): Přibrala bych si navíc více strategických témat týkajících se hospodářství a především finančního sektoru a měně. V oblasti společné měny je u nás doma mnoho co vysvětlovat.

Libor Rouček (ČSSD): Nic.

Olga Sehnalová (ČSSD): Konkrétní rozhodnutí je vždy otázkou rozložení politických sil a parlamentních většin, vychází z politických programů a aktuálních pozic politických stran. 

Evžen Tošenovský (ODS): Za svou prací v tomto funkčním období si stojím, v novém bych rád zužitkovával nabyté zkušenosti. 

Oldřich Vlasák (ODS): Otázce, co bych udělal legislativně i nelegislativně jinak, úplně nerozumím, za svým hlasováním si stojím, stejně jako za svými výstupy, zpracovanými zprávami, stanovisky, podanými pozměňovacími návrhy, interpelacemi apod.

Jan Zahradil (ODS): Nic. Jsem spokojen s tím, jak naše nová frakce ECR funguje, sílí a drží se svých programových zásad. Její založení považuji za průlom do strnulé struktury evropské politické scény. Hlasovali jsme v EP vždy v souladu se svou národní politikou, ne jako jiné strany podle příkazů nadnárodních politických centrál.

  

4.      Se kterými zájmovými skupinami jste byl/a nejvíce v kontaktu? Vyjmenujte nejvýše pět skupin v pořadí dle intenzity kontaktu.

Jan Březina (zvolen za KDU-ČSL, od 2012 nestraník):  Nevedu si žádný žebříček intnzity kontaktu se zájmovými skupinami. V naječastějším kontaktu sem byl s lidmi působícími v zemědělství, regionálním rozvoji, energetice a výzkumu.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD): Zástupce skupiny Fair Trade, Národní síť Místních akčních skupin (NS MAS), Evropská ženská lobby, čeští zástupci v Evropském hospodářském a sociálním výboru. Se zástupci podnikatelské sféry jsem se nescházela.

Andrea Češková (ODS): Napadají mne tři hlavní: akademická obec, studenti SŠ a VŠ, notářská komora.

Robert Dušek (ČSSD): Ministerstvo zemědělství ČR, Skupina Progresivní Aliance Socialistů & Demokratů, Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Zemědělský svaz ČR.

Richard Falbr (ČSSD): ČMKOS, ETUC – ETUI, Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje – Regionální tripartita (předsedám), Rada seniorů ČR, ČSSD – PES.

Jaromír Kohlíček (KSČM): Učitelé škol – hlavně SŠ a ZŠ, starostové malých obcí, odboráři – nejvíce ETUC v EP, odborní pracovníci v dopravě a cestovním ruch, chráněné dílny, lidé se ZPS.

Edvard Kožušník (ODS): IT, Telekomunikace, Masové sporty, Zástupci normalizačních organizací, Malé a střední podniky.

Jiří Maštálka (KSČM): Odboráři, včelaři, zemědělci, neziskovými organizacemi, spotřebitely (BEUC).

Vojtěch Mynář (ČSSD): Se zástupci českých krajů a regionů; s asociací ACES, která spolu s Evropskou komisí uděluje tituly (hlavních) evropských měst sportu.

Pavel Poc (ČSSD): Nejvíce s United European Gastroenterology (evropská organizace sdružující odborné společnosti v oblasti gastroenterologie), International Union for Conservation of Nature (největší světová environmentální organizace), Pesticide Action Network / PAN Europe (network organizací v oblasti snižování negativních dopadů pesticidů), Compassion in World Farming nebo Eurogroup for Animals (organizace zabývající se dobrými podmínky zvířat).

Miloslav Ransdorf (KSČM): Nerozlišuji jejich důležitost, za nejabsurdnější pokládám návštěvu Commerzbank ve věci Energetické účinnosti.

Zuzana Roithová (KDU-ČSL): Evropský svaz spotřebitelů BEUC, různé sektorové svazy jichž se týkala příprava 10 směrnic, kterým jsem byla zpravodajkou, české i evropské organizace ochránců práv uživatelů internetu, ochránci zvířat.

Libor Rouček (ČSSD): Ochránci lidských práv, velvyslanci nečlenských zemí, evropský automobilový průmysl.

Olga Sehnalová (ČSSD): Organizace na ochranu spotřebitele, dopravní odbory a další zaměstnanecké organizace, organizace z oblasti dopravní bezpečnosti a automobilového průmyslu, organizace zastupující osoby s handicapem a osoby ohrožené sociálním vyloučením, organizace zabývající se genderovou problematikou a další.

Evžen Tošenovský (ODS): Česká státní správa (Stálé zastoupení při EU, ministerstva, úřady), podnikatelské a průmyslové svazy, firmy (energetika, průmysl, telekomunikace atd.), výzkumné ústavy, vysoké školy, region a samospráva.

Oldřich Vlasák (ODS): Nejvíce v kontaktu jsem byl s lidmi z mé země, mého kraje a z mého města – Hradce Králové. Pokud bych využil kategorizaci rejstříku transparentnosti EU, nejčastěji jsem byl v kontaktu s organizacemi samospráv, dále pak obchodními a profesními sdruženími, odbornými poradenskými společnostmi a následně nevládními organizacemi.

 Jan Zahradil (ODS): Šlo především o organizace z ČR jako Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Svaz chemického průmyslu, s nimiž jsme koordinovali postup u legislativy vnitřního trhu a v dalších oblastech.

 

5. Zažil/a jste v průběhu uplynulého volebního období nesoulad s tím, co prosazovala frakce, jejíž jste členem? Pokud ano, v jaké oblasti? Jak jste následně hlasoval/a? Uveďte až tři příklady.

Jan Březina (zvolen za KDU-ČSL, od 2012 nestraník):  Eurposlanec se nevyjádřil.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD) V 98.57% jsem hlasovala souhlasně s frakcí SD a to proto, že jsem přesvědčením sociální demokratka nejen členstvím ve straně. V některých případech jsem dokonce podpořila názor frakce přes odlišné stanovisko ČSSD. Např. v jaderné energetice či zemědělské politice.

Andrea Češková (ODS): Evropským parlamentem prochází množství legislativních návrhů a je zcela přirozené, že se v některých jednotlivých případech poslanec neztotožní se svou frakcí. Já jsem se snažila ctít většinový názor, protože elementárním principem demokracie je konsensus, nicméně pár výjimek by se i u mne našlo. Ačkoliv chcete pouze činnost do konce roku 2013, osobně považuji za významnou divergenci v hlasování vůči frakci otázku Nařízení o podpoře volného pohybu zjednodušením přijímání některých veřejných listin z února 2014. Zde jsem hlasovala pro pozměňovací návrhy poslankyň Niebler a Thein v koordinaci a v oboustranném souladu s Notářskou komorou ČR a v nesouladu s doporučením frakce. Před tím jsem výjimečně hlasovala jinak, než jak znělo doporučení frakce, v otázkách práv žen na tělesnou integritu, zdraví a rozhodování se o svém těle, protože řada kolegů z EKR v těchto věcech zastává z mého pohledu příliš konzervativní názory, s nimiž se neztotožňuji.

Robert Dušek (ČSSD): Ano, frakce Skupina Progresivní Aliance Socialistů & Demokratů prosazovala zastropování přímých plateb pro zemědělce podle velikosti farmy, čímž by ovšem byli výrazným způsobem znevýhodněni čeští zemědělci. Stejně tak jsem byl proti zpřísnění takzvané tabákové reformy.

Richard Falbr (ČSSD): Ano, nesouhlasil jsem například s návrhem předsedy frakce, abychom nominovali kosovského prezidenta Thaciho na Nobelovu cenu pro mír. Dále jsem nesouhlasil s prosazováním zelených politik v rámci naší frakce (OEZ), protože hrozí odliv pracovních míst z našeho průmyslu.

Jaromír Kohlíček (KSČM): Postoj k rozvoji jaderné energetiky – jsem jednoznačně pro. Odpor proti přemnožení velkých větrných farem a polních fotovoltaik – hlasuji zásadně proti. Podpora rozvoje vnitrozemské lodní dopravy – jsem zásadně pro – na kole vše neodvezeme.

Edvard Kožušník (ODS): Zejména v oblasti justice, práva a autorského práva dochází k odlišnému hlasování mezi mnou a mou frakcí. Je to dáno silným vlivem britské delegace v mé frakci a odlišným pojetím anglosaského práva a práva kontinentálního a dále výjimkami, které má Velká Británie historicky vůči EU vyjednány.

Jiří Maštálka (KSČM): Ano. Například v oblasti energetiky – zejména jaderné (GUE/NGL hlasovala proti, moje pozice pro) nebo program Galileo. 

Vojtěch Mynář (ČSSD): Se stanoviskem frakce S&D jsem se ztotožnil v celých 96,69 % případů. K mírnému odchýlení došlo pouze tehdy, jednalo-li se například o environmentálně zaměřenou legislativu, která by mohla způsobit útlum průmyslové výroby v našem regionu, vedoucí ke ztrátám pracovních míst.

Pavel Poc (ČSSD): V oblasti jaderné energetiky existuje rozpor mezi mými názory a linií prosazovanou frakcí. Vždy hlasuji pro podporu bezpečné a čisté jaderné energetiky. Nesouhlasil jsem také s pozicí frakce v oblasti poplatků za kopírování pro osobní účely, které jsem svým hlasováním odmítl. V určitých bodech jsme se nesetkali také u emisních povolenek v letectví. Dále lze zmínit zákaz používání pesticidů, které ohrožují včely a ochrana podzemních vod a životního prostředí v souvislosti s možnou těžbou břidlic metodou hydraulického štěpení nebo některé body revize nařízení o společné vízové politice EU.

Miloslav Ransdorf (KSČM): Nesoulad jsem zažil často. Šlo zejména o průmysl a energetiku. Pravidelně máme jako česká delegace vlastní pozici.

Zuzana Roithová (KDU-ČSL): Můj klub má více než 270 poslanců členů a umožňuje odlišnost názorů volným hlasováním. Týká se to zejména různých oblastí otázek jako jsou témata svědomí a převážně nezávazné návrhy iniciativních zpráv.

Libor Rouček (ČSSD): Ne.

Olga Sehnalová (ČSSD): Jak v rámci výborů, tak na plénu Evropského parlamentu jsem v ojedinělých případech hlasovala v nesouladu s frakční pozicí, a to tehdy, pokud frakční pozice nebyla v souladu s tím, co jsem považovala za zájem občanů České republiky. Míra souladu mého hlasování s frakcí na plénu činí dle statistiky serveru Votewatch.eu cca 95 %.

Evžen Tošenovský (ODS): Ve frakci ECR nejde o zásadní problém, v některých případech mohou mít jednotlivé národní delegace odlišný pohled na věc, který dopředu oznámí.

Oldřich Vlasák (ODS): Jak si můžete najít na internetu, společně se skupinou EKR jsem hlasoval v 93,67 %. Naše skupina si zakládá na respektu k názoru svých členů, nemáme „předepsané“ hlasování, nemusíme „centrále“ zdůvodňovat, proč jsme hlasovali jinak. Vždy jsem hlasoval podle svého svědomí, pokud jsem měl jiný názor než skupina, hlasoval jsem odlišně.

 Jan Zahradil (ODS): Frakce ECR je založena na rozdíl od ostatních na principu akceptace odlišných pozic jednotlivých národních delegací. V tomto ohledu nebyla česká delegace výjimkou a tam kde existoval důležitý národní zájem, jsme ho upřednostnili. Nicméně vzhledem k úzké koordinaci s partnerskými stranami ODS hlasovala v 95,25 procentech shodně s frakcí ECR. Odlišně jsme hlasovali zejména v otázkách morální a sociální povahy.

  

6.      Jak konkrétně jste přispěl/a k lepší informovanosti o záležitostech Evropské unie v České republice?

Jan Březina (zvolen za KDU-ČSL, od 2012 nestraník): Pravidelně se účastním besed s občany s důrazem na komunikaci s mladými lidmi.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD): Využila jsem pozvání medií k poskytnutí rozhovoru, byť bohužel zájem ze strany českých medií je poměrně malý. Účastnila jsem se tiskových konferencí k evropské problematice v Lidovém domě a pravidelně vydávala tiskové zprávy, zejména po plenárním zasedání. Za samozřejmost považuji webové stránky vlastní, či naší české sociálně demokratické delegace – www.evropskezpravy.cz. Jsem rovněž na facebooku a twitteru. Kromě toho jsem využila možnost pozvat  návštěvníky (cca 550)  do Evropského parlamentu a kterým jsem ve Štrasburku nebo Bruselu vysvětlila fungování evropských institucí a Evropského parlamentu. V České republice jsem vysvětlovala činnost europoslanců na besedách se studenty, seniory a neziskovými organizacemi. Rovněž jsem spolupracovala s Informační kanceláří EP v Praze, zúčastnila jsem se některých akcí pořádaných touto kanceláří a také jsem využila jejich brožur k rozdání studentům na besedách.

Andrea Češková: (ODS) Využila jsem všech možností, které jsem měla, k pozvání nejrůznějších českých skupin do Evropského parlamentu, aby česká veřejnost lépe poznala práci jedné z unijních institucí. K tomu jsem uskutečnila řadu setkání, besed a přednášek nejenom na českých středních a vysokých školách. A samozřejmě jsem se snažila přiblížit české veřejnosti evropská témata prostřednictvím mnou vydaných publikací, tiskových zpráv, článků a též se snažila pravidelně spravovat veřejnost o mnou řešených otázkách na svých webových stránkách. 

Robert Dušek (ČSSD): Pravidelně jsem vydával tiskové zprávy, které jsem jednak zveřejňoval na svých webových stránkách a zároveň jsem jejich prostřednictvím informoval česká média.

Richard Falbr (ČSSD): Pravidelnou účastí na tiskových konferencích ČSSD, besedami s občany v Ústeckém kraji a v Praze, a setkáními se studenty, které pravidelně zvu do Bruselu a do Štrasburku.

Jaromír Kohlíček (KSČM): Mám za sebou desítky besed o občany, včetně článků v tisku a vystoupení na tuzemských i mezinárodních konferencích. Jen od září 2013 do konce roku více než 30 besed na školách.

Edvard Kožušník (ODS): Po období jednoho a půl roku běžel na TV Metropol pořad „Evropa z Metropole“, který jsem moderoval a zval si do něj hosty z různých členských států  EU a celého politického spektra. Pořad informoval o EU a Evropské integraci. Mám osobní twitterový kanál , osobní web kozusnik. EU, veřejný facebookový profil a také jsem přispěl přednáškami na školách i před laickou veřejností v knihovnách a na radnicích.

Jiří Maštálka (KSČM): Spolupráce s Informační kanceláří EP v Praze, stáže pro studenty, publicistika – články

Vojtěch Mynář (ČSSD): Na vysokých školách v České republice jsem zorganizoval několik odborných seminářů týkajících se aktuálních evropských témat. Pravidelně též informuji ve Svazu měst a obcí ČR, zastupitele Moravskoslezského kraje a Statutárního města Ostrava, Hospodářskou komoru Moravskoslezského kraje a širokou veřejnost prostřednictvím tiskových zpráv, svých webových stránek a dalších elektronických médií.

Pavel Poc (ČSSD): Mimo klasických komunikačních prostředků, jako jsou tiskové zprávy, jsem pořádal celou řadu konferencí, seminářů a besed k tématům, kterým jsem se věnoval (veřejné zdraví, biodiverzita, energetika, kvalita a bezpečnost potravin). Mezi mnohými bych jmenoval workshopy na univerzitách pro vysokoškolské studenty, kde jsme se věnovali konkrétním návrhům a šli do hloubky, nikoliv po povrchu věci. Dále jsem intenzivně diskutoval s občany na sociálních sítích, kde mimo jiné pravidelně pořádám online diskuze, tzv. “poslanecké hodiny na Facebooku”. Obecně toto prostředí včetně trendu občanské žurnalistiky podporuji, člověk se vyhne zkreslením, která mnohdy způsobují média. Věnoval jsem se také vysvětlování a uvádění na pravou míru tzv. euromýtů, tedy právě nepravdivých informací, které kolují médii a ve společnosti o určitých zákazech a omezování ze strany Bruselu. Určitě jich umíte vyjmenovat několik, od zákazu zabíječek, přes zdražování vajec po oblíbené pomazánkové máslo. U všech zmíněných témat média přistoupila k bulvarizaci na úkor pravdivých faktů. Musím říct, že tato má aktivita vzbudila ohlas napříč celou Evropou.

Miloslav Ransdorf (KSČM): Konkrétně jsem přispěl stykem s veřejností (mítingy, média, vlastní weby).

Zuzana Roithová (KDU-ČSL): Účastí na řadě besed a debat s různými skupinami občanů, psaní článků pro tisk i web, a vnášení evropských témat při mediálních interview a mé prezidentské kampani.

Libor Rouček (ČSSD): Vystupováním ve sdělovacích prostředcích, besedami na školách, besedami s ostatní veřejností.

Olga Sehnalová (ČSSD): Pravidelně vydávám tiskové zprávy a články ke konkrétním tématům a aktivitám, jejich využití ze strany médií je jiná otázka. O svých aktivitách pravidelně informuji na  svých webových stránkách a na sociálních médiích, Facebooku a Twitteru. Organizovala jsem vlastní semináře o tématech ochrany spotřebitele ve více než 20 městech, semináře pro obce a neziskové organizace o čerpání evropských fondů, besedy pro veřejnost, na školách. Zaštítila jsem mimo jiné soutěž Spotřeba pro život pro střední školy, vystupovala jsem na diskuzních fórech Informační kanceláře Evropského parlamentu. Dvakrát ročně organizuji týdenní festival Evropské dny, představující aktuálně předsedající zemi Rady EU.

Evžen Tošenovský (ODS): Desítkami přednášek na vysokých a středních školách, účastí na konferencích a dalších akcích a publikační činností.

Oldřich Vlasák (ODS): Nejsem si úplně jist, do jaké míry by mělo být cílem europoslanců zajistit lepší informovanost o záležitostech EU v ČR. Mým primárním cílem je hájit zájmy občanů, kteří mne zvolili, a pokoušet se pro české zaměstnance, podniky a další organizace vyjednávat co nejlepší podmínky působení na společném vnitřním trhu resp. mimo jiné bránit tomu, abychom byli jakýmkoliv způsobem znevýhodňování na úkor ostatních. O svých aktivitách se zodpovídám svým voličům a občanům, vydávám pravidelný infozpravodaj, pořádám odborné semináře, účastním se nejrůznějších debat, když se na mne někdo obrátí, snažím se mu pomoci, nebo jej nasměrovat na odpovědnou instituci. S mými aktivitami se můžete seznámit na webu www.vlasak.net, kde naleznete i výroční zprávy za jednotlivé roky, jejichž prostřednictvím skládám účty (viz https://www.vlasak.net/publikace). 

Jan Zahradil (ODS): Myslím, že patřím k mediálně nejaktivnějším českým členům EP, jak v tištěných médiích, tak v blogových rubrikách nebo na sociálních sítích či na YouTube. Zde všude jsem v desítkách rozhovorů, článků a příspěvků pravidelně informoval o aktualitách z EU. Zorganizoval jsem v ČR řadu odborných tematických konferencí na různá témata evropské politiky. Pozval jsem do EP cca 550 českých občanů na návštěvu, aby se lépe seznámili  s chodem celé instituce. Pravidelně se setkávám s českými novináři, píšícími o EU.

  

7.       Jakým způsobem jste se zapojoval/a do spolupráce s výbory pro evropské záležitosti v Parlamentu ČR (PS a Senát)?

Jan Březina (zvolen za KDU-ČSL, od 2012 nestraník):  Účastí na společných zasedáních evropských výborů obou komor s českými europoslanci a kromě toho také udržováním individuálních kontaktů s jednotlivými poslanci a senátory, kteří se zabývají problematikou EU.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD): Zúčastnila jsem se pravidelných setkání europoslanců, poslanců  a senátorů v českém parlamentu (cca 2x ročně). V případě cest senátorů do Bruselu byla součastí jejich programu i schůzka s europoslanci, vždy jsem této možnosti využila k diskusi a vzájemné informovanosti, zejména o dění  v Rozpočtovém výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu nebo Výboru pro ústavní záležitosti. V mém týmu rovněž pracuje poradce na částečný úvazek, který je současně poradcem poslankyně Váhalové v ČR, členky Výboru pro evropské záležitosti (v minulém období, nyní místopředsedkyní Rady Evropy). Toto neformální propojení bylo pro nás obě poslankyně velmi přínosné a měly jsme aktuální informace z dění jak v českém, tak evropském parlamentu.

Andrea Češková (ODS): Osobní účastí na parlamentních akcích k evropským tématům, osobně jsem hovořila s řadou senátorů či poslanců, když to vyžadovala situace.

Robert Dušek (ČSSD): Několikrát jsem se účastnil jednání výborů a aktivně jsem jejich členům nabízel možnost konzultací a spolupráce nad jednotlivými tématy.

Richard Falbr (ČSSD): Byl jsem aktivním účastníkem těchto setkání, spolupráce musí být rozhodně intenzivnější než v minulosti. Spolupráce se Senátem je rozhodně lepší než s PS.

Jaromír Kohlíček (KSČM): V Senátu jsem se několikrát akcí zúčastnil, v PS nikoliv – jde o časový nesoulad s prací v EP. Spolupracuji dlouhodobě s Výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj PS PČR.

Edvard Kožušník (ODS): Pravidelně jsem se setkával se zástupci těchto výborů a informovali se o jednotlivých stanoviscích a pozicích, zejména pak s jejich někdejšími předsedy Janem Bauerem a Luďkem Sefzigem, kteří jsou členy stejné politické strany.

Jiří Maštálka (KSČM): Pokud to bylo možné, scházel jsem se se členy obou výborů. 

Vojtěch Mynář (ČSSD): Prostřednicvím pravidelných schůzek se senátory a poslanci PČR, přijímáním návštěv z obou těles v Bruselu i Štrasburku, komunikací se zástupkyní senátu ČR v Evropském parlamentu a pravidelnými styky se zástupci našeho regionu – senátorem Antonínem Maštalířem (předsedou senátního výboru pro záležitosti EU) a poslankyní Danou Váhalovou (členkou parlamentního výboru pro evropské záležitosti).

Pavel Poc (ČSSD): Typů spolupráce bylo několik. Bodově uvedu: spolupráce se senátním výborem pro evropské záležitosti. Kromě jiného jsme uspořádali například videokonferenci k aktuálním tématům. Jednal jsem s nimi i o směrnici o nepůvodních invazních druzích. V ojedinělých případech mě pozvali na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu k diskuzi s kolegy z poslanecké sněmovny o aktuální legislative. Obecně jsem veškerou legislativu, za kterou jsem byl v Evropském parlamentu zodpovědný jako zpravodaj nebo stínová zpravodaj komunikoval s relevantními partnery v jednotlivých komorách Parlamentu ČR. Pravidelně sleduji pozice Senátu k projednávané evropské legislativě, který je v dané aktivitě jednou z nejaktivnějších komor v Unii.

Miloslav Ransdorf (KSČM): Pravidelným kontakt se Senátem, Poslanecká sněmovna ČR o spolupráci nejevila zájem.

Zuzana Roithová (KDU-ČSL): Ad hoc, především z časových důvodů.

Libor Rouček (ČSSD): Uspořádal jsem například několik informačních zájezdů pro kolegy poslance a senátory do evropských institucí.

Olga Sehnalová (ČSSD):  Zorganizovala jsem několik seminářů v Senátu a Poslanecké sněmovně, např. k Evropské strategii pro Podunají, k Transevropským dopravním sítím v ČR, k ochraně spotřebitele na vnitřním trhu EU. Účastnila jsem se pravidelných setkání se členy Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny a Senátu, setkání v rámci Evropského parlamentního týdne v Bruselu a během návštěv členů výboru v Evropském parlamentu.

Evžen Tošenovský (ODS): Hlavně přímým kontaktem s jednotlivými poslanci a senátory.

Oldřich Vlasák (ODS): Pokud poslanec deklaruje, že chce prosazovat národní zájem, neobejde se bez pravidelného kontaktu jak s naším Stálým zastoupením, tak resorty, ale i s parlamentními výbory, které mají za úkol politiku české vlády kontrolovat.

Záběr Evropského parlamentu je totiž natolik široký a řada témat natolik technická, že není v lidských silách být expertem na vše, dokonce není v lidských silách příslušné odborníky na všechny oblasti vyhledat, oslovit a získat v často velmi krátkém čase reakci. Jenom v tomto období jsme totiž hlasovali více než 20 tisíc krát (kupříkladu loni jsme hlasovali 6639 krát).

Je dobře, že se v poslední době se stále častěji konají setkaní europoslanců, poslanců a senátorů příslušných výborů, dostáváme informace o schválených pozicích, dostáváme pozvánky na jednání senátního VEU. Několikrát jsem se těchto zasedání v Senátu zúčastnil, vždy to bylo ku prospěchu věci. Velkou zásluhu na předávání informací měl bývalý senátor a předseda VEU pan doktor Luděk Sefzig.

Osobně si myslím, že by spolupráce zejména s resorty mohla být ještě intenzivnější, že bychom mohli mít přístupu do DAPu a dostávat pro informaci informace z RKSek. Je na našem politickém rozhodnutí, jak s informacemi naložíme, výhodou však je, takové informace mít. 

Jan Zahradil (ODS): Tato spolupráce byla převážně neformální, konzultativní – příslušné výbory nepravidelně organizovaly společná sezení nad některými tématy. Jinak šlo o kontakty zejména na osobní bázi s jednotlivými poslanci a senátory. 

 

8.      Co nejdůležitějšího jste udělal/a pro svůj volební obvod? Vyjmenujte své hlavní aktivity v rámci obvodu.

Jan Březina (zvolen za KDU-ČSL, od 2012 nestraník):  Pomohl jsem několika regionálním projektům  v oblasti vědy a výzkumu a zařazení několika železničních úseků v regionu mezi transevropské sítě a tím zvýšení šance na získání evropských finančních prostředků.

Zuzana Brzobohatá (ČSSD): Volební obvod je celá Česká republika. Za nejdůležitější považuji, že  jsem prosadila, aby se v Evropské radě neprojednávala tvz. Klausová výjimka a tím byla chráněna práva českých občanů stejně jako v ostatních evropských zemích.  Další moje činnosti byly: I. Cyklus 6 seminářů pro Mateřská centra z JMK (Brno) – Jak psát a vést projekty z EU – 151 účastnic (2010). II. V rámci Evropského roku dobrovolnictví  (2011): 1. 3 semináře pro starosty a místostarosty za ČSSD v JMK a Kraji Vysočina – Evropské fondy (Brno, Milovy, Velké Meziříčí) – 88  účastníků, 2. Cyklus 3 seminářů pro neziskové organizace zejména pracující s dobrovolníky – 49 účastníků (Jak dlouhodobě pracovat s dobrovolníky, Sociální sítě v propagaci dobrovolnických projektů, Copywriting v propagaci dobrovolnických projektů), 3. Semináře ochrana spotřebitele – Brno, Břeclav, Blansko, Znojmo, Třebíč, Jihlava, Humpolec – 328 účastníků, 4.Výstava o dobrovolnictví celostátní (Brusel, na akcích např. Konference Den dobrovolníka, Týden dobrovolnictví v Praze, celkem na 13 místech, v Dobrobuse – na 54 místech), 5. Výstava o dobrovolnictví v Tišnově (Tišnovské muzeum, obce, školy) 6 míst. III. V rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012): 1. Semináře pro seniory – trénování paměti 13 x – JMK, Kraj Vysočina – celkem 384 účastníků, 2. Seminář – Postavení odborů ve vybraných zemích Evropské unie (Brno), 3. Konference k 100. výročí narození Lea Eitingera (Brno) + Výstava Leo Eitinger (Lomnice)- na 10 místech, 4. cyklus 6 seminářů pro mateřská centra z JMK (Brno) – Jak psát a vést projekty z EU – 104 účastnic, 5. Seminář Ženy v politice a rozhodovacích funkcích (Lednice, 33 účastnic), 6. Výstava Generace po generaci (Muzeum Tišnov). IV. V rámci Evropského roku aktivního občanství (2013): 1. semináře pro starosty JMK a Vysočiny – příprava nového programovacího období (Brno, 1 seminář – 20 účastníků), 2. semináře pro Mateřská centra – vstup žen do politiky a jejich podpora (Brno, 2 semináře – 13 a 11 účastníků; Havlíčkův Brod, 1 seminář – 16 účastníků), 3. strategický seminář pro mladé ženy v ČSSD (ve spolupráci s Frakce SD Evropského parlamentu a s Oranžovým klubem, Tišnov – 15 účastníc), 4. seminář „Ženy na trhu práce a rodinná politika – jaké jsou úkoly státu?“ ve spolupráci s Oranžovým klubem a za účasti Bohuslava Sobotky (Praha – 32 účastníků), 5. semináře pro neziskový sektor – „Jak komunikovat s místními samosprávami“ (Tišnov, 1 seminář – 12 účastníků) a „Jak na evropské granty“ (Brno, 1 seminář, 17 účastníků).

Andrea Češková (ODS): Volebním obvodem europoslance je celá Česká republika, na otázku jsem tak již odpověděla v předchozích odpovědích (viz mé aktivity, názory k legislativním návrhům, pozvané skupiny do EP, přednášky, setkání, publikace atd.).

Robert Dušek (ČSSD): I díky mé aktivitě získalo statutární město Liberec titul Evropské město sportu roku 2012 a také se mi podařilo získat z rozpočtu Evropské unie 50 milionů korun na pořádání Evropské olympiády mládeže (EYOWF) 2011 v Libereckém kraji.

Richard Falbr (ČSSD): Aktivity v Hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje a boj pro efektivnější využití evropských prostředků (vydávání měsíčníku o využití ESF, globalizační fond, …) etc.

Jaromír Kohlíček (KSČM): Podařilo se pomoci LAA při prosazení normy platné v EU pro malá letadla kategorie Light Sport Aircraft (tj. do 600kg vzletové hmotnosti). Podporuji technickou výuku na školách – se střídavými úspěchy (muzeum Metoděje Vlacha v Ml. Boleslavi, školní loď v Děčíně). Letos v létě po 15 letech úsilí mnoha zúčastněných bude propojena železnice Sebnitz – Dolní Poustevna. Pomoc a podpora u drobných stavebních akcí v různých místech republiky, včetně řady projektů (např. s knihovnou Varnsdorf, ČOV Borotice, škola Broumov, byt. dům Újezdeček).

Edvard Kožušník (ODS): Zasazoval jsem se o potvrzení výjimky o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice. Intervenoval jsem v případu uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na pomoc českým a moravským regionům zasaženým ničivou povodní.

Jiří Maštálka (KSČM): 2x výstava/prezentace Plzeňského kraje v prostorách EP.

Vojtěch Mynář (ČSSD): V rámci krizového štábu Moravskoslezského kraje jsem inicioval žádost o podání žádosti na příspěvek z Evropského globalizačního fondu. Dále jsem se významnou měrou zasadil o získání titulu Evropské město sportu, jímž se má domovská Ostrava v roce 2014 pyšní. A v neposlední řadě musím zmínit vznik projektu Evropské dětské dopravní školičky, která se zaměřuje na osvětu nejmenších v souvislosti s bezpečností silničního provozu.

Pavel Poc (ČSSD): Volebním obvodem je přece celá ČR. Takže bodově bych uvedl: pomoc při zavedení adresného zvaní občanů na preventivní prohlídky nádorových onemocnění (konkrétně u prevence kolorektálního karcinomu). Dále, odmítnutí tzv. semínkového zákona, který by omezil české osivářské podniky a české zahrádkáře. Práce na směrnici o nepůvodních invazivních druzích (konkrétně například boj proti bolševníku velkolepému a spoustě dalších nebezpečných druhů). Odmítnutí ACTA. Vysvětlování euromýtů. Odmítnutí poplatků za roaming. Reciproční mechanismus ve společné vízové politice EU.

Miloslav Ransdorf (KSČM): Volební obvod je Česká republika.

Zuzana Roithová (KDU-ČSL): Volebním obvodem je celá ČR. Jedno z mých témat je ochrana dětí před nebezpečnými výrobky a zbožím.  Podpořila jsem založení specializovaného webu budulinek.cz, kde se mohou rodiče dozvědět o rizicích výrobků pro dětskou spotřebu, který se chystají koupit. Jeho součástí je i speciální program, kde mohou lidé tyto výrobky vyhledávat.

Libor Rouček (ČSSD): Pravidelně jsem informoval samosprávu i nejrůznější zájmové svazy o připravované legislativě, o možnostech kde získat evropské finance, atd.

Olga Sehnalová (ČSSD): Volebním obvodem je celá ČR, tedy schválení víceletého finančního rámce na léta 2014-2020, finanční pomoci po povodních v ČR z Fondu solidarity, rozvoje Transevropských dopravních sítí a zařazení konkretních projektů v ČR do jejích rámce, nastavení politiky soudržnosti na léta 2014-2020, zrušení kanadských víz pro občany ČR, umístění sídla agentury Galileo do ČR, atd. Každá z těchto a dalších aktivit s dopadem na úrovni ČR je otázkou úzké součinnosti představitelů ČR, podpořené na úrovni Evropského parlamentu ze strany europoslanců zpravidla napříč politickým spektrem.

Evžen Tošenovský (ODS): Důsledně jsem obhajoval zájmy České republiky, jeho občanů a firem. Pokud je otázka cílena na region, kde je umístěna kancelář v ČR (v rámci voleb do EP neexistuje rozdělení na jednotlivé krajské volební obvody), bych jmenoval pravidelný kontakt s občany a zástupci firem z region, přednášky na školách, přípravu na výzkumný ústav pro civilní bezpečnost, prezentace některých firem z regionu v EP, propagace region, prosazení finanční pomoci pro kraj postižený povodněmi, včetně návštěvy tehdejšího předsedy EP pana Buzka.

Oldřich Vlasák (ODS): Co dělám a co jsem udělal, můžete naleznout na mých stránkách www.vlasak.net. Klíčová přitom podle mého názoru není aktivita, ale výsledek.

Troufám si říct, že jsem pro Českou republiku vyjednal lepší podmínky při využívání evropských fondů. Jako jediný Čech jsem se totiž účastnil vyjednávání legislativy pro následujících sedm let, současně jsem byl zpravodajem klíčového nařízení pro uvolnění stávajících pravidel čerpání. Pro Hradec Králové považuji za zásadní, že se mi podařilo zajistit zařazení napojení dálnice D11 na Polsko mezi prioritní evropské dopravní projekty.

Považuji za důležité připomínat naši historii a české národní tradice. Inicioval jsem proto projekt připomenutí  III. protikomunistického odboje v Československu, na půdě Evropského parlamentu jsem uspořádal výstavu ke 100 letům československých legií či jsem spolupořádal ohlédnutí za 100 lety mezinárodního ledního hokeje s důrazem na české úspěchy v tomto sportu. Jednou z nejviditelnějších společenských akcí přímo v Bruselu pro mne bylo připomenutí odkazu Václava Havla rozsvícením onoho symbolického srdce, které jsme viděli nad naším Hradem. Viz. https://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/content/20121213STO04616/html/Nad-Evropsk%C3%BDm-parlamentem-se-rozsv%C3%ADtilo-srdce-na-po%C4%8Dest-V%C3%A1clava-Havla

 Jan Zahradil (ODS): Tato otázka postrádá smysl – ČR je pro volby do EP jedním volebním obvodem a proto každý český europoslanec zastupuje celou Ćeskou republiku, ne jenom lokalitu, z níž pochází (což je v mém případě Praha).

 

 

Alexandr Mitrofanov v Právu, 29. dubna 2014
“Opak většinového voličstva, think-tank Evropské hodnoty se léta snaží vyvolat zájem o Evropský parlament a fakty dokázat, že nejen existuje, ale je také důležitý pro život oné většiny. Jenže tito nadšenci narážejí na zápečnictví na ještě vyšší úrovni, tedy u českých europoslanců.”

Petr Nováček, komentátor Českého rozhlasu, 29. dubna 2014
“Doporučil bych našim posluchačům, aby se podívali na web sdružení pana Hokovského, kde najdou mnoho podrobných údajů (o práci českých europoslanců)… jsou to skutečně hromady údajů a čísel, je to mimořádně zajímavé.”

časopis Respekt,  5. května 2014
“Měření aktivit poslanců je podnik složitý a skrývá jistá rizika. Přesto se o to v případě českých europoslanců pokusil tuzemský think-tank Evropské hodnoty. (…) I když se ale na zveřejněná data podíváme opatrnou optikou, pořád představují výjimečnou zprávu, která je mimo jiné cenná tím, že statistiky dává do celkových parlamentních souvislostí.”

 

Clipboard02

EuropeanParliament