Autor - Roman Gamanov

Studie: Jak mají politické strany čelit politickým extremistům?

. Téma: .

kniha

Think-tank Evropské hodnoty a Liga lidských práv za podpory Think Tank Fund Open Society Foundations dokončili mezinárodní výzkumný projekt Defining Responses to Rise of Extremism in Europe, jehož výstupem je čtyřsetstránková editovaná monografie.

Ta se zabývá dvěma oblastmi: její první polovina se zaměřuje na rovinu politického diskurzu týkajícího se integrace menšin a imigrantů, druhá polovina se věnuje evaluaci samotných integračních politik.  Studie se zaměřují na Rakousko, Maďarsko, Dánsko, Českou republiku, samostatné kapitoly jsou věnovány analýze unijní úrovně.

Číst dále

Nejznámější výmysly o EU: Máslo, banány a další chuťovky

. Téma: .

logo_eu_volby_web

Když dojdou věcné argumenty, objevují se vždy pohádky o tom, jak zlá EU zakázala nám hodným a počestným národním státům vyrábět, prodávat nebo aspoň nazývat produkty tak, jak sami chceme. Objevují se nářky, že bez českého rumu už nebudou vánoce nikdy jako předtím, a že je přece naší věcí, zda něco nazveme máslem, nebo ne.

Během debaty, kterou pořádal think-tank Evropské hodnoty, si návštěvníci mohli poslechnout názory expertů, jak to bylo ve skutečnosti s některými v médiích nejvíce propíranými kauzami zákazů „přísné soudružky EU“. Milena Vicenová, exministryně zemědělství a bývalá velvyslankyně ČR při EU, si připravila rozsáhlý příspěvek na téma potravin v EU, Bohuslav Studýnka z České pozice promluvil o kauze s pomazánkovým „máslem nemáslem“ a expert ze společnosti SEVEn Michal Staša účastníky debaty seznámil s problematikou úsporných žárovek.

Foto: Monika Palušáková

Tvarůžky a pomazánkové nemáslo

Detailní popis systému bezpečnostních opatření a nástrojů na ochranu spotřebitelů uvedla Vicenová připomínkou nastavení volného obchodu v Unii. Právě díky tomu, že můžeme dodávat (nikoli již exportovat) naše výrobky kamkoli po Evropě, je potřeba sjednotit některé požadavky na hygienu, bezpečnost a kvalitativní parametry. Zde se dostáváme k onomu omezování. „Když výrobky některé požadavky nesplní jako například francouzské sýry z nepasterizovaného mléka či produkty české zabíjačky, mohou se dále prodávat, ale s omezením místa prodeje,“ uklidňovala Vicenová. Výsledkem jenom bude, že si prostě například nedáte na oběd českou držkovou polévku v norském Bergenu.

Na druhou stranu EU nabízí mechanismus speciálních chráněných známek, jakýsi potravinový patent, který zaručuje tradičním a lokálním potravinám jejich exkluzivitu. České republice se povedlo získat šest známek pro potraviny chráněné na základě původu (Žatecký chmel, Pohořelický kapr), 23 na základě zeměpisného označení (Budvar, tvarůžky, valašský frgál, hořické trubičky) a čtyři pro tradiční speciality vázané na recepturu (špekáčky).

Foto: Monika Palušáková

Obzvláště u tvarůžků bylo získávání certifikace velmi pikantní. Vzhledem k tomu, že se sýr, o kterém se tvrdí, že pochází již z 15. století, vyrábí také v Německu a Rakousku, narazili jsme zde na odpor vydat nám ochrannou známku právě u našich sousedů. Šest let trvalo, než jsme vybojovali „smrduté vítězství“ (jak to trefně nazvaly ve svém článku Lidové noviny), ale nyní už bude jasno, jaký je pravý původ tvarůžků. „Stejně tak jsme slavili vítězství i s lázeňskými oplatky, na které si Němci také činili nárok,“ připomněla bývalá ministryně zemědělství.

Jak je to ale s pomazánkovým máslem? Není i ono tradiční českou specialitou? Bohumil Studýnka, autor článku na toto téma, zde oplakávané mazadlo nijak nešetřil. Popsal, jak vzniklo v roce 1977 na základě špatného socialistického hospodaření jako jakási z nouze cnost, když bylo během nedostatku másla možné využít přebytky sušeného mléka a syrovátky. Že se s pouhými 31 procenty mléčného tuku nejedná o máslo ani náhodou, zde není důležité pouze pro klidné spaní úředníků v Bruselu, ale především pro samotné spotřebitele.

Foto: Monika Palušáková

Konec žárovek v Čechách

Závěrečný příspěvek přinesl Michal Staša ze Střediska pro efektivní využívání energie na téma žárovek. Překvapivě to nebyla Evropská komise, ale Evropská rada, tedy členské státy včetně České republiky, kdo dal impuls k nařízení vystřídat běžné žárovky těmi šetrnějšími. Jmenovitě šlo o ministry Řebíčka, Římana a premiéra Topolánka. Nařízení č. 244/2009 se týká spotřebičů s významnou spotřebou. Kromě žárovek tedy jde i o některá další elektrická zařízení (vysavače, klimatizace, chladničky apd.), u nichž bylo díky tomuto nařízení možné popostrčit vývoj kupředu. Zde přispěl se svým názorem také exministr Bursík, který poukázal na skutečnost, že nové žárovky ušetří až 90 procent energie. Byla by proto škoda nařízení nevyužít a pouze na základě naší nevědomosti životní prostředí zatěžovat mnohem více, uvedl Bursík.

Think-tank Evropské hodnoty vydal pro tuto debatu odborný podklad s názvem “Máslo na hlavě: ochrana spotřebitele versus mýty o Evropské unii”. Ve formátu pdf si ho můžete stáhnout ZDE.

Evropská unie: O čem bude nová sněmovna rozhodovat?

Think-tank Evropské hodnoty si Vás dovoluje pozvat na neformální číši vína na téma:

Evropská unie: O čem bude nová sněmovna rozhodovat?

Neformální diskuze u číše vína o tématech, kterým bude čelit nově zvolená Poslanecká sněmovna.

Mezi pozvanými hosty jsou poslanci, senátoři, europoslanci a zástupci nevládních organizací a think-tanků.

KDY: 28. 11. 2013 od 19:00 – 21:00 hod

KDE: Trick Bar, Malostranská beseda, Malostranské náměstí 21 (2. np.), 110 00 Praha 1.

 

Potřebuje Evropa Evropany?

Pozvánka v PDF

V souvislosti s hospodářskou krizí posledních let jsme na jedné straně svědky růstu podpory pro nacionalistické a euroskeptické strany a na druhé straně mnozí přední politici volají po těsnější integraci Evropy jakožto léku na současné problémy. Současně vidíme, že o evropských tématech se v jednotlivých zemích vedou specifické národní diskuse, které jsou vzájemně velmi odlišné. Právě neexistence evropské veřejnosti či celoevropské veřejné diskuse je častým argumentem odpůrců Evropské integrace.

Bernd Ulrich (zástupce šéfredaktora a vedoucí politické rubriky Die Zeit), Josef Zieleniec (New York University, Praha), Daniel Tkatch (Cafebabel, Brusel / Berlín) a Radko Hokovský (výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty, Praha) budou diskutovat o tom, zda existuje evropská veřejnost a proč je její existence pro úspěšnou evropskou integraci nezbytná.

Moderace: Jakub Janda

KDY: 19.11.2013 19:00

KDE: Goethe-Institut, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1

ROZHOVOR: Miloš Adamec (SPOZ) – Evropská vize pro Českou republiku

Strana Práv Občanů Zemanovci, jako strana malá, vidí svojí budoucnost spíše v opozici, pokud se jí podaří proniknout do Parlamentu. Její představitel Miloš Adamec uvedl, že jejich program je blízký straně ČSSD a také KSČM, a pro stranu bude lepší ho prosazovat mimo vládní lavice. Strana také není nakloněna zřízení například státního tajemníka či koordinátora pro evropské záležitosti a momentální stav zahraniční politika na půdorysu prezident, ministr zahraničí a premiér je podle Miloše Adamce dostatečná pro prosazování českých zájmů.

Jak se staví strana SPOZ k přistoupení Turecka k Evropské unii? „Ani ve straně na toto téma nemáme jednotný názor“, řekl Miloš Adamec. Spíše se vyslovil pro, a uvedl několik důvodů. Na jednu stranu je to země velmi složitá, na kraji Evropy, na druhou stranu to ze země obrovská, s velkým potenciálem a mohla by být jistým mostem mezi Asií a Evropu. Stejně jako o Turecku se mluví o přistoupení Ukrajiny k Evropské unii, se kterou se v brzké budoucnosti bude podepisovat asociační dohoda, a je proto dobré zaujmout jasný postoj i k této zemi. Adamec připomněl, že Ukrajina je nám blízká, je to náš bývalý soused a její přistoupení je možné až po splněný všech potřebných kodaňských kritérií, což ale bude až v delším časovém horizontu.

Fiskální pakt a bankovní unie

Česká republika se nemůže podle Adamce vymezovat vůči velkým zemím jako je Německo a Francie a proto budeme muset časem přistoupit k fiskální unii, ke které jsme se zatím nezavázali. Tento fiskální pakt budeme muset podepsat. Vznikající bankovní unii vidí strana podobně jako uvedený fiskální pakt, je totiž nutné zajistit jistý dohled nad bankami s ohledem na proběhlou krizi.  Integrační proces je nezastavitelný a evropská unie si musí ohlídat všechny segmenty, a to je i bankovnictví, uvedl Miloš Adamec a zároveň věří, že „mechanismus bude takový, aby byl náš hlas slyšet“.

Strana SPOZ má ve jménu prezidenta Miloše Zemana, který říká, že je potřeba Evropskou unii federalizovat nikoliv, aby z ní mít superstát. Strana SPOZ to vidí úplně stejně, neboť tento model je funkční a federalizovaná Evropa bude silným hráčem v dnešním globalizovaném světě. Není možné, aby byl jeden prezident státu Evropa, už jen z jazykových a rasových důvodů.  Proto je lepší mít Evropskou unii jako federalizaci, jejíž jednotlivé kapitoly „budou podřízeni Evropě“, ať už bankovnictví či rozpočty.  

Švýcarsko a Norsko míří do unie

Evropská unie je demokratická a ztrátě naší suverenity se Miloš Adamec nebojí. Není ničí potřebou z nás dělat svojí provincii. Je podle něj potřeba dobře spolupracovat především se svými sousedy, aby byl náš hlas více slyšet. Uvedl také, že izolace, ve které se nachází Švýcarsko, mu rozhodně neprospívá a myslí si, že jednou se také tato země připojí k Evropské unii. Stejně jako třeba Norsko, kde lidé cítí, že brzy „spadnou“ do evropského celku.

V Evropě se také mluví o budování spojených obraných sil. Strana SPOZ nemá žádný problém s organizací NATO a dokáže si představit budování evropské armády ve spolupráci s touto organizací. Neobává se ani navyšování rozpočtu s touto politikou. „Být součástí NATO a Evropské unie je pro nás klíčové. Česká republika zažívá nejklidnější období v historii a být v těchto strukturách stojí peníze.“

Přijetí eura a imigrační politika

Jak se SPOZ staví k budoucímu přijetí eura? Miloš Adamec říká: „Euro ano ale s referendem.“ Další vláda toto dilema ale řešit nebude a proto zůstane tento problém až na té vládě následující. Vláda by již ale měla stanovit termín přijetí, aby se lidé mohli připravit.  Miloš Adamec se vyslovil pro zachování imigrační politiky, jak je současně nastavená.

Proč si Andrej Babiš myslí, že o vstupu Turecka do EU ať si rozhdne Německo? video najdete zde.

Proč Strana zelených chce do Unie všechny, kteří splní kritéria? podívejte se na video.

Proč se TOP 09 v Nečasově vládě chovala v evropských záležitostech podle programu ODS? podívejte se na video.

ROZHOVOR: Jaroslav Novák (Úsvit) – Evropská vize pro Českou republiku

V odpovědi na první otázku, kam v parlamentních volbách míří Úsvit přímé demokracie, zopakoval jihomoravský kandidát již obecně známou mantru, že jeho strana rozhodně míří do opozice. Uvedl dva zásadní důvody, které vedly k tomuto rozhodnutí: jednak prý není možné připravit se personálně na vstup do vlády během pouhých dvou měsíců, ale také protože post ministra většinou zastává ne nejvhodnější kandidát, ale člověk, na němž se shodne jak strana, tak i celá vládní koalice. A tato nekompetentnost je dle slov Jaroslava Nováka tragédie. Jaroslav Novák dále uvedl, že by Úsvit rád prosadil zavedení obecného referenda bez výjimek.

Ještě před tím by však rádi buď skrze Parlament, nebo skrze obecné referendum dosáhli dalších prvků vládnutí, „které vedou k přímé demokracii a nebo k větší odpovědnosti odpovědných.“ Hlavní mise je však právě prosadit zákon o obecném referendu.

Následně už samotný tlak veřejnosti umožní postupný přechod k přímé demokracii.Co se týče programu, klade si Úsvit přímé demokracie několik základních cílů: prosadit zákon o referendu, zavést odvolatelnost politiků a hmotnou trestní odpovědnost, ale další program obecně, ani na oblast koordinace evropských otázek z české národní úrovně, Úsvit záměrně netvoří a neprezentuje. Na naše otázky tak Jaroslav Novák odpovídal za sebe, dle svého názoru a přesvědčení, jak se od něj ostatně očekává i v případě, že se probojuje do Poslanecké sněmovny.

Další rozšíření spíše ne, fiskální pakt pravděpodobně také neNa podpoře vstupu Turecka do Evropské unie se Úsvit podle slov Jaroslava Nováka zatím zcela neshodl. Turecko na jednu stranu představuje „giganticky skvělý trh“, ale prozatím by se Jaroslav Novák přiklonil spíše k odmítnutí Turecka, protože je to země kulturně velmi odlišná a životní úrovní o řád nižší, což by v tuto chvíli představovalo obrovskou zátěž pro celou EU. Problém ekonomických migrantů vidí i v případě Ukrajiny, přestože jsme jí kulturně blíže. Na fiskální pakt má Jaroslav Novák a Úsvit podobný názor jako ODS a tehdejší Nečasova vláda.

Podle Nováka je nepodstatné, a dokonce neekonomické, předem stanovit hranici maximálního zadlužení a nastavení rozpočtu, protože v ekonomice je potřeba být flexibilní. Ůsvit má představu o vlastní národní úpravě této oblasti, tzv. dluhové brzdě v Ústavě takovou, že by v případě nutnosti bylo možné dluhovou hranici překročit a v čase krize si půjčit. Ůsvit je údajně schopen navrhnout vlastní úpravu Ústavy a po dohodě s ekonomy a odborníky i stanovit hranici, od které už by byl stát povinen své dluhy splácet.

Problémem ČR je podle Nováka, že zde nepanuje taková zodpovědnost jako např. ve Švýcarsku, a tak je nevyhnutelně potřeba tuto hranici určit.Bankovní unie ano, ale Stejně jako na další evropské otázky, i zde se Jaroslav Novák odvolával na to, že je nejdříve potřeba si tuto problematiku dobře nastudovat a analyzovat. Tvrdé mantinely a pravidla obecně pro finanční sektor, který hospodaří s prostředky drobných střadatelů, jsou potřeba a pozice Ůsvitu tak říká určitě na 1000 % ano. Pokud bude bankovní unie schopna samofinancování, pak bude Úsvit určitě hlasovat pro. Bude-li však potřeba jištění i ze strany národních vlád, pak bude toto rozhodnutí spíše ne.

Novák argumentoval tím, že možnost operativně rozhodovat a nakládat s naší národní měnou nám rozhodně dává obrovskou výhodu oproti ostatním evropským zemím.Ůsvit by dle slov Jaroslava Nováka požadoval uspořádání referenda v případě předávání českých národních kompetencí (a tím okrajování české státní suverenity) na evropskou úroveň. Takže i v případě možného dohledu Evropské centrální banky nad výší úroků, což je dosud v kompetenci národní banky. Následně, kromě toho, že z Venezuely (!) učinil příklad demokracie, vysvětlil ze svého pohledu výhody pořádání referenda k různým otázkám. Referendum by podle něj vedlo k rozvinutí kvalifikované a odborné debaty, na jejímž základě by došlo k nejlepšímu rozhodnutí. Na podmínkách pro vyhlášení referenda se však Úsvit ještě jednoznačně neshodl. „Lidí musí přijít jen dost, aby to dokázalo, že je to zajímá a že jim to pálí.

“Přijetí eura dlouhodobě DNES ohledem na vizi Úsvitu k další integraci ČR do EU, doba a čas údajně stále více prokazují, že EU má fungovat jako jeden hospodářský celek, ale například jednotná měna je, jak se ukázalo na českém případě, nevýhodná. Možnost operovat s vlastní měnou v případě krizí se prokázala jako obrovská výhoda. Jaroslav Novák by proto euro rozhodně nepřijímal a Úsvit se dlouhodobě kloní též k odmítání eura.

Celkově Úsvit v našem rozhovoru působil, že se schovává za několik populárních frází, avšak bez hlubší propracovanosti programové koncepce. V tomto ohledu debata o evropských otázkách s Jaroslavem Novákem značně utrpěla a poukázala na nepřipravenost strany podílet se na vládě, v čemž nás utvrdil hned v úvodu i samotný Jaroslav Novák.

 

Proč si Andrej Babiš myslí, že o vstupu Turecka do EU ať si rozhdne Německo? video najdete zde.

Proč Strana zelených chce do Unie všechny, kteří splní kritéria? podívejte se na video.

Proč se TOP 09 v Nečasově vládě chovala v evropských záležitostech podle programu ODS? podívejte se na video.

ROZHOVOR: Pavel Svoboda (KDU-ČSL) – Evropská vize pro Českou republiku

Do předčasných voleb zbývá posledních pár dní a think-tank Evropské hodnoty zpovídá jednotlivé kandidáty předních stran v České republice. Ptá se především na otázky týkající se Evropské unie a dalšího směřování České republiky v ní. Tentokrát přijal naše pozvání právník a vysokoškolský pedagog, lídr strany KDUČ-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu, Pavel Svoboda. Číst dále

Evropská unie: Co nám nabízejí politické strany?

Dá se říci bez nadsázky, že otázky českého vztahu k Evropské unii rozhodně nejsou těžištěm letošního předvolebního klání. Nic neříkající volební hesla, spasitelský komplex lídrů stran a všudypřítomné billboardy posunuly komunikaci kandidujících partají s voliči od rozumného dialogu blíž k masovému frontálnímu útoku na smysly. Kdyby se volič chtěl skutečně dozvědet něco o postoji stran k evropské integraci, nezbývá mu než zalovit ve volebních programech. Evropské hodnoty to udělaly za Vás a přinášíme Vám přehled toho nejzajímavějšího o vztazích stran k EU z jinak docela úmorných stranických programů. Jakou vizi České republiky v Evropské unii mají ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SPOZ, Strana zelených, TOP 09 a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury?      Číst dále

Evropské Hodnoty: názory v souvislostech
červenec 2013
promo

Jak Brusel skutečně zatěžuje české podnikatele?

 

S ředitelkou České podnikatelské reprezentace při EU Alenou Vlačihovou o působení českých podnikatelů v Evropské unii a mnohém dalším.

Rychlá a levná cesta k řešení sporů nejen mezi byznysem a státem? Mediace.

 

Místopředseda Evropských hodnot Jiří Kopal v pravidelné rubrice o tom, co vše lze zlepšovat při styku byznysu a veřejné správy.

Inovace – nadějné vyhlídky, nebo ponurý dům?

 

Autorem článku je Lynn Martin, vysokoškolská pedagožka (Manchester Metropolitan University, ředitelka Centra pro podnikání a předsedkyně Institutu malých podniků.

Názorové články think-tanku Evropské hodnotyJsou ústavní zvyklosti idiotské, jak říká náš prezident? 
Němci si pomalu rozmýšlejí turecký vstup do Evropské unie
Česká strategie v EU, kupředu ni krok
Kam nás povede Rusnokova vláda v Evropě? Nikam.
Na co se můžete těšit v nadcházejících týdnechPROGRAM PEGAS: Interní setkání s OldřichemanalMartinůUteklo Vám

MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘ: “Malé a střední podniky a jejich spolupráce s vědou a výzkumem”

seminar

XIII. DEBATA O ČESKÝCH ZÁJMECH. Více o fiskálním paktu si můžete přečíst v našem  faktografickém shrnutí.

 

 

INTERNÍ SETKÁNÍ: Karel Havlíček

interni

 

 

 

 

 

 

Think-tank Evropské hodnoty pořádal v rámci Programu Pegas interní setkání s Karlem Havlíčkem, předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků ČR.

 

Jak kompetentní jsou budoucí poslanci?

Do Poslanecké sněmovny se často dostávají lidé, kteří o politice a veřejném životě vůbec nic netuší. Myslíme si, že by poslanec měl mít alespoň základní přehled, aby věděl, o čem hlasuje. Je to zjednodušující, ale kromě svého programu by podle nás měl každý poslanec znát základní reálie jako je hrubá výše rozpočtu, rozdělení moci ve státě či základy Ústavy.

Vylosovali jsme si tedy Královehradecký kraj a ptali jsme se předních kandidátů devíti stran s potenciálem se do Sněmovny dostat.

Každý z dotázaných se tak velmi pravděpodobně může brzy stát poslancem Parlamentu. Část z natočených otázek vyšla ve dvacetiminutové reportáži pořadu Reportéři České televize POSLANECKÁ MATURITA. Co se nevešlo do této reportáže, publikujeme nyní. Každý si tak může udělat obrázek sám. Na co jsme se ptali a jaké jsou správné odpovědi? Zjistíte ZDE.

 

ODS:


TOP 09



KSČM



STRANA ZELENÝCH


KDU-ČSL


ANO 2011

ČSSD


SPOZ


ÚSVIT PŘÍMÉ DEMOKRACIE