Autor - Roman Gamanov

Předvolební rozhovory: Odpovědi

  • Jaká je zhruba výše rozpočtu ČR? 

Na rok 2014 je plánováno 1211,3 miliard. Schodek je potom 112 miliard. Příjmy jsou tedy odhadovány na 1099,3 miliard.[1]

  • Jaká je výše minimální mzdy? 

Od 1.8.2013 je to 8500kč (hrubého)[2]

  • Kolik procent cizinců je v ČR? 

Žije tu přibližně  4 procenta cizinců. Počet obyvatel ČR  je přibližně 10,516 milionu[3]. V roce 2011 tu žilo 416tisíc cizinců. [4] 

  • Kolik je v Česku mešit? 

Mezi pěti a deseti. 

Mešity prý Praha a Brno. Modlitebny najdeme na dalších místech. K islámu se údajně v ČR přihlásilo asi 1920 lidí.[5] Klasifikace, zda se jedná o “mešitu”, či ne, není jednoznačná. Každopádně je známo, že muslimové mají v ČR modlitebny v samostatných  budovách v Praze, v Brně, v Hradci Králové a v Teplicích. A další modlitebny jsou v Karlových Varech, Plzni a Liberci. V Praze je modliteben několik.

  • Jak se jmenují summity, na kterých se pravidelně setkávají hlavy států a premiéři na evropské úrovni?

Evropská rada.

  • Kolik má česká armáda bojeschopných tanků?

164 tanků celkem, 30 modernizovaných T72M4CZ.

  • Jak ČR vyhlašuje válečný stav?  

Válečný stav vyhlašuje Parlament ČR a to ústavní většinou Sněmovny i Senátu.[6]

  • Kolik poslanců tvoří ústavní většinu? 

Tři pětiny z 200, tudíž 120.

  • Jaké tři druhy státní moci znáte? 

Zákonodárná, výkonná, soudní.

  • Jaká je průměrná mzda v Královehradeckém kraji? 

21647 Kč.[7] 

  • Kdy byla založena Vaše strana?

 

  • Jak vypadá návrh smlouvy o nadzvukových letounech Gripen?

Jedná se o pronájem. Nový kontrakt je na 14 let. Starý stál 20miliard, teď je to o 32 procent levnější čili by to mělo být 13,6miliardy [8]

  • Kolik má váš volební obvod oprávněných voličů?

Královehradecký kraj má 449 tisíc oprávněných voličů[9].

 



Uzavřený roundtable

Tento roundtable má za cíl diskutovat předpoklady pozvaných expertů na vývoj kampaně před volbami do Evropského parlamentu. Diskuze zahrnující zkušenosti z kampaní z let 2004 a 2009 a znalost současné politické situace by měla posloužit k diskuzi o tom, co by mělo být během jara 2014 hlavním tématem veřejné diskuze.

● O čem budou politické strany hovořit?
● O jakých tématech by se mělo mluvit?
● Zkušenosti z voleb 2004 a 2009 – jak se kampaně vyvíjely a co si z toho vzít pro volby 2014?

 

Pozváni jsou:

● zástupci Úřadu vlády (Sekce pro evropské záležitosti)
● zástupci předních think-tanků
● výzkumníci zabývající se daným tématem
● zástupci evropských institucí působících v České republice
● senátoři Parlamentu z příslušných výborů (Výboru pro evropské záležitosti, Rozpočtového
výboru, Výboru pro sociální věci)
● pracovníci evropských sekcí a odborů ministerstev

 

Kdy: 30. října 2013

INTERNÍ SETKÁNÍ: Marek Souček

Kdy: středa 9. 10. 2013 od 18:00 hodin

Marek Souček je zástupce ředitele Odboru koordinace evropských politik (OKE) Úřadu vlády ČR a šéf sekretariátu vládního Výboru pro EU. Před svým působením na OKE pracoval na Ministerstvu informatiky ČR. Ve službách vlády pracuje již více než 7 let.

Odbor koordinace evropských politik (OKE) se zabývá koordinací politiky ČR ve vztahu k EU, a to jak na vnitrostátní, tak i na evropské úrovni.

OKE se spolupodílí na přípravě mandátů, instrukcí a pozic na jednání orgánů EU, zejména příslušných formací Rady, Výboru stálých zástupců, pracovních skupin Rady a výborů a jiných pracovních orgánů Evropské komise a dalších institucí a agentur EU. Mezi činnosti OKE patří také příprava mandátů pro vystupování zástupců ČR na Evropské radě a v Radě pro obecné záležitosti.

Dalším úkolem OKE je dodržování celkového přehledu o všech evropských politikách, propojování jednotlivých politik na centrální úrovni, zastřešení mezirezortní spolupráce a zajištění činnosti Výboru pro EU.

Pro interní setkání think-tanku Evropské hodnoty platí pravidlo, že vše, co je řečeno během debaty, může být dále využíváno, ale ne ve spojení s řečníkem, který daný výrok pronesl. V případě, že o to řečník výslovně požádá, uvedený výrok bude považován za důvěrný a nebude dále využíván.

 

ROZHOVOR: Jan Zahradil (ODS): Euro jen po referendu

Před volbami pořádá think-tank Evropské hodnoty názorové rozhovory s předními stranami v České republice a ptá se především na otázky týkající se Evropské unie a na vztah těchto stran k ní. Pozvání k předvolebnímu rozhovoru přijal šéf poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu Jan Zahradil. Číst dále

ROZHOVOR: Jiří Čáslavka (Strana zelených) – Evropská vize pro Českou republiku

Měsíc před volbami pořádá think-tank Evropské hodnoty názorové rozhovory s předními stranami v České republice, a ptá se především na otázky týkajících se Evropské unie a na vztah těchto stran k ní. První rozhovor se uskutečnil minulý týden a hostem byl Jiří Čáslavka ze Strany zelených.

Strana zelených, ústy Jiřího Čáslavky, řadí evropská témata velmi vysoko ve svých programových prioritách, na druhé či třetí místo. Jak ale připomíná, důležitější pro Stranu zelených budou v tomto směru volby do Evropského parlamentu konané příští rok.

První otázky se týkaly případného angažmá Strany zelných ve vládě, a zda-li by prosazovala pozici ministra pro evropské záležitosti. Vytvoření pozice pro stranu není priorita. „Důležitější je, v případné vládní koalici, najít konsenzus na evropských záležitostech, protože to překračuje pravo – levé spektrum a mělo by to tady vytrvat na delší období.“ Strana se ale rozhodně nezříká vytvoření tohoto postu.

 Další rozšíření – ano, fiskální pakt – ano

Jiří Čáslavka uvedl, že Strana zelených je určitě pro další rozšíření, ať již o Turecko, Ukrajinu či směrem na Balkán. Zároveň ale zdůraznil, že musí být nutně splněny všechny podmínky pro vstup, tzv. „kodaňská kritéria“.

Jako velice aktuální se jeví případný podpis fiskálního paktu, neboli dohody o rozpočtovou zodpovědnost, kterou ČR společně s Velkou Británií odmítla podepsat. Strana zelených je určitě pro podpis této smlouvy a přistoupení k fiskálnímu paktu. Jako dobrý příklad pro Českou republiku uvádí Polsko, které ke smlouvě přistoupilo s určitými podmínkami: „Tento pakt bude plně závazný pro nečlenské země eurozóny až v případě, že přijmou euro.“ Takový postup by měla podle Strany zelených zaujmout i Česká republika, zaručil by nám být součástí některých neformálních jednání euroskupiny. Podotýká, že podepsání paktu by byla podmínka Strany zelených pro vstup do vlády.

Bankovní unie

Jak se Strana zelených staví k právě vznikající bankovní unii a jaké jsou její konkrétní návrhy na řešení krize? „Bankovní unie se rodí v porodních bolestech a je důležité rozetnout ten začarovaný kruh mezi předluženými státy a nadnárodními bankami.“, říká Jiří Čáslava a dodává: „V rezolučním mechanismu, který se teď připravuje, musí být zastoupena Evropská centrální banka, Evropská Komise a my bychom chtěli, aby Evropská Komise byla tím politickým orgánem, který by vycházel z evropských voleb. To znamená, že by Komise měla mít větší politickou legitimitu, byla by jakousi Evropskou vládou.“

Strana zelených se přiklání k vytvoření Evropské vlády, dnes Komise, která by vzešla z evropských voleb, a občané by se s ní mohli více identifikovat. Také by to pomohlo k vyřešení demokratického deficitu tím, že občané, kteří by nebyli spokojeni s politickou orientací případné Evropské vlády, by měli větší motivaci přijít k volbám. Několikrát zaznělo jméno německé kancléřky Angely Merkelové, která by svým postupem mohla být inspirací i pro ostatní politiky.

 Vize České republiky a přijetí eura

Na otázku ohledně vizí a další integrace České republiky zazněla odpověď, že ČR by měla být součástí hlavního proudu EU a měla by vytvořit jasnou vizi dalšího působení, stejně jako vizi v případě Společné zahraniční a bezpečnostní politiky či v otázce ozbrojených sil. Podle Strany zelených by měla být Česká republika konstruktivním členem Evropské unie.

Na závěr rozhovoru padla otázka i na případné přijmutí eura, což jak uvedl Jiří Čáslavka, Strana zelených podporuje, nýbrž nemá jasně vyhraněný názor na konání referenda. Opomenuta  nemohla být ani výzva známého europoslance Daniela Cohn-Bendita, který inicioval prohlášení „Mladí Evropané… Sjednoťte se!“, proti kterému kriticky vystoupil bývalý prezident Václav Klaus. Strana zelených se s prohlášením ztotožňuje, ale dodává: „Nicméně je mi bližší takový ten postupnější a opatrnější postup, viz Angela Merkelová v Německu, protože si myslím, že je dlouhodobě udržitelnější a lépe vysvětlující občanům.“ 

Autorka fotografií: Monika Palušáková