Autor - Evropské hodnoty

Český parlament by se měl zabývat „soukromou“ cestou některých poslanců a senátorů, která se uskutečnila za účelem „pozorování“ parlamentních voleb v Ázerbájdžánu

. Téma: .
  • V neděli 9. února se konaly v Ázerbájdžánu předčasné parlamentní volby. Ty přijela pozorovat řada mezinárodních institucí a parlamentních delegací a podle respektované pozorovatelské mise ODIHR OBSE restriktivní legislativa a politické podmínky znemožnily regulérnost voleb.

Číst dále

Česká republika by měla aktivněji prosazovat podporu Ukrajiny v EU

. Téma: .
  • V těchto dnech a týdnech se rozbíhají vyjednávání a diskuse o budoucí politice EU směrem k zemím Východního partnerství (Ukrajina, Gruzie, Moldavsko, Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán), během kterých se rozhodne, jakým způsobem bude EU nadále podporovat tyto země (vnitřní reformy nebo zvyšování jejich odolnosti vůči vnějšímu ohrožení především ze strany Ruska).

Číst dále

Česká vláda by měla iniciovat podpůrnou koalici pro Švédsko, které je pod tlakem Číny

. Téma: .
  • V České republice v posledních měsících vrcholí politicky motivovaný nepřátelský tlak pocházející z Číny. Jde o bojkot českých kulturních souborů, rušení přímých letů, snahu o nátlak na české instituce kvůli plánované senátorské cestě na Taiwan, nebo politicky motivované rušení dojednávaných obchodů. České instituce jsou čínským státem trestány za podporu pražského primátora pro Taiwan a za práci kyberbezpečnostního úřadu NÚKIB, který varuje před hrozbou čínské špionáže od firem Huawei a ZTE.
  • Ve Švédsku nyní probíhá podobně agresivní čínská nátlaková kampaň, kdy se čínský stát pokouší potrestat švédské instituce, poté co švédský PEN klub udělil Tucholského cenu švédskému občanovi Gui Minhaiovi, který je držen v čínském vězení.
  • Jelikož se Čína o podobný tlak pokouší například v Německu s cílem vnutit čínskou firmu Huawei do budování sítí páté generace, jde evidentně o obvyklou čínskou vynucovací metodu, která je však nepřijatelná.
  • Česká republika by měla na půdě EU iniciovat podpůrnou skupinu států, které se za naše švédské spojence postaví. A Číně jasně řeknou, že toto vyděračské jednání je nepřijatelné.

České instituce by měly prakticky posílit vztahy s Tchaj-wanem

. Téma: .
  • Minulý víkend proběhly na Tchaj-wanu prezidentské a parlamentní volby, v nichž přesvědčivě zvítězila strana současné prezidentky Cchaj Jing-wen, která se důrazně staví vůči čínskému tlaku proti této liberální demokracii. V následujících letech lze očekávat zvyšující se tlak totalitní Číny na demokratické státy, které budou s Tchaj-wanem spolupracovat. Čínská diplomacie již v posledním roce vystupovala v Česku velmi agresivně a snažila se české instituce donutit, aby Tchaj-wan izolovaly.

Číst dále

Česká vláda by měla přehodnotit svou dosavadní pozici vůči Íránu

. Téma: .
  • Raketový útok na dvě spojenecké základny v Iráku v uplynulém týdnu ukázal, že Írán vylepšil přesnost a manévrovací schopnosti svých raket. Velmi pravděpodobně pokračuje také technologická spolupráce Íránu a Severní Koreje. Balistické rakety a střely s plochou dráhou letu vyvíjené Íránem mají parametry, které jim umožňují nést jaderné hlavice. To je v rozporu s rezolucí OSN č. 2231, která je napojená na tzv. jadernou dohodu a vyzývá Írán, aby se vyvaroval jakékoliv aktivity v oblasti raket, které takový potenciál mají.

Číst dále

Česká vláda by měla podpořit Polsko v historickém sporu s Ruskem ohledně druhé světové války

. Téma: .
  • Polský premiér Morawiecki zveřejnil 29. prosince 2019 rozsáhlé 4-stránkové prohlášení, ve kterém jednoznačně odsoudil výroky (doslovně „lži“) ruského prezidenta Putina týkající se příčin a začátku druhé světové války. Podobné prohlášení vydala i polská židovská obec v čele s zemským rabínem Schudrichem.

Číst dále

Česká vláda by měla přijmout národní verzi sankční legislativy Magnitsky Act

. Téma: .
  • Ministři zahraničí unijních států minulé pondělí schválili začátek prací na evropské verzi cílených lidskoprávních sankcí. Nástroj známý jako Magnitsky Act umožňuje zaměřit personalizované sankce na konkrétní osoby nebo organizace, které se podílejí na masivním porušování lidských práv a fakticky jim například zabránit v cestování na konkrétní území nebo spolupráci s bankami daného státu. Tento nástroj dnes již přijaly Spojené státy, Kanada, Velká Británie nebo baltské země.

Číst dále

Tisková zpráva: Personální změny v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty

Do nového roku 2020 vstupuje Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty s následujícími pěti personálními změnami:

Pozici předsedy správní rady uvolnil k 10. prosinci 2019 spoluzakladatel a dlouholetý výkonný ředitel Radko Hokovský, který organizaci po téměř patnácti letech kompletně opouští. Radko Hokovský zakládá nový mezinárodní think-tank European Center for Internal Security, který se bude věnovat zejména bojem proti islámskému extremismu a terorismu, prevencí masové imigrace a obecně zajištěním vnitřní bezpečnosti v evropském kontextu. Dr. Hokovský, který tuto problematiku vyučuje na Univerzitě Karlově, tak navazuje na činnost Programu pro vnitřní bezpečnost a mezinárodní platformu HOMEAFFAIRS – Internal Security Forum Prague, které v Evropských hodnotách vybudoval. Od nového roku budou tyto aktivity dále pokračovat samostatně a nezávisle na bezpečnostním centru Evropské hodnoty, které se bude dále zaměřovat na čelení Ruska a Číny v Evropě. Díky tomu rozdělení dojde k transparentnímu oddělení obou aktivit, které mají odlišné partnery, donory i cílové skupiny.

Předsedou správní rady se stal Petr Holec, který doposud ve správní radě působil jako její člen a řadu let působí ve statutárních orgánech zapsaného spolku Evropské hodnoty, kde dohlíží zejména nad manažerským řízením organizace. Pracuje jako projektový manažer v komerční sféře ve společnosti Edwards Lifesciences. Inženýrský titul získal z česko-francouzského programu MFTAP L’Adminitration Pubique/Veřejná správa a magisterský titul obdržel na Palackého univerzitě v Olomouci (Aplikovaná ekonomie).

Pozici předsedy dozorčí rady opustil Jiří Kopal, který s Evropskými hodnotami spolupracoval od roku 2012 a předtím byl například zakladatelem Ligy lidských práv. Jiří Kopal stál za rozvojem programových priorit organizace, transparentním financováním a udržitelností organizace, jako předseda dozorčí rady dohlížel na dodržování pravidel hospodaření, stanov a etického kodexu.

Novým předsedou dozorčí rady se stal Jan Famfollet, který v letech 2015-2017 působil na pozici zástupce ředitele pro finanční a projektové řízení Evropských hodnot a od roku 2017 byl členem správní rady. Odborně se zabývá ekonomickými aspekty evropské integrace, s konkrétním zaměřením na bankovnictví a vývoj post-krizové architektury eurozóny. V současnosti pracuje jako vrchní ministerský rada na Ministerstvu financí ČR a věnuje se doktorskému výzkumu zaměřeném na bankovní unii EU na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Jako seniorní analytik programu Kremlin Watch nastupuje David Stulík, který působil posledních 12 let jako diplomat EU na pozici tiskového mluvčího Delegace EU v Kyjevě. Do svého působení v Kyjevě pracoval mj. v Člověku v tísni, East-West Institutu anebo byl členem poradního orgánu EU Evropského sociálního a hospodářského výboru. David Stulík se bude v Evropských hodnotách věnovat aktivitám týkajících se Ruska, Ukrajiny a Gruzie.


K těmto změnám dodává výkonný ředitel Jakub Janda toto:

“Rád bych poděkoval Radkovi Hokovskému jako spoluzakladateli a dlouholetému řediteli Evropských hodnot a Jiřímu Kopalovi jako moudrému mentorovi za léta jejich práce. Bez nich by tu dnes naše organizace nebyla, nebyli bychom schopni růst a bojovat s nepřáteli liberální demokracie v několika evropských zemích najednou. Radko i Jiří dovedli Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty do pomyslné dospělosti a teď bude v práci pokračovat nová generace.

Po obsahové stránce se u nás nic nemění – Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty se i nadále bude zaměřovat zejména na čelení nepřátelskému vlivu Ruska a Číny v Evropě. Každý rok jako organizace rosteme personálně i projektově. Dnes působíme ve střední Evropě, máme menší tým v Německu, naši lidé realizují projekty v Gruzii nebo na Západním Balkáně.”


PROFIL Davida Stulíka

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt david stulík"

DAVID STULÍK pracoval posledních 12 let jako tiskový atašé na Delegaci EU v Kyjevě. Předtím byl krátce zaměstnán v kanceláři místopředsedy vlády ČR, kde se zabýval přípravami na české předsednictví v EU. Před vstupem do veřejného sektoru působil David Stulík jako vedoucí oddělení pro Bělorusko, Ukrajinu a Moldavsko a koordinátor projektů na podporu demokracie ve východní Evropě v jedné z největších středoevropských nevládních organizací, v Člověku v tísni.

Do té doby působil jako projektový manažer v Nadaci rozvoje občanské společnosti (NROS), která se převážně podílela na administraci programů EU PHARE zaměřených na rozvoj občanské společnosti v České republice. Tam David Stulik koordinoval tříletý projekt přípravy českých nevládních organizací na vstup do EU, který byl financován programem CEE TRUST.

David Stulík také přednášel na Karlově univerzitě na katedře sektoru občanské společnosti. Po vstupu do EU byl českou vládou jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, kde zastupoval český nevládní sektor a působil také jako zpravodaj tohoto Výboru pro Bělorusko. Mezi jeho profesní zkušenosti patří také práce pro nezávislý český think tank, Institut pro evropskou politiku Europeum, který spoluzakládal. Pan Stulik také působil jako projektový manažer a výkonný asistent viceprezidenta EastWest Institute, euro-amerického think tanku. Během studií zastával funkci viceprezidenta AEGEE-Europe (Evropské studentské asociace). V roce 1997 získal cenu „Mladý Evropan roku“, díky které obsolvoval půlroční staž v Evropském parlamentu.

Během svého dlouhodobého pobytu v Polsku byl zaměstnán v polském veřejnoprávním rádiu (česká redakce) a pracoval jako zahraniční korespondent pro řadu českých médií (tisk, televize, rádio). Po návratu do České republiky v roce 1998 spoluzakládal a stal se šéfredaktorem měsíčního časopisu Integrace, který se brzy stal přední online publikací o integraci EU  následně se stal českou mutací www.euractiv.com. Pan Stulik má magisterský titul v oboru sociologie a polititologie ze Středoevropské univerzity a magisterský titul v oblasti mezinárodních ekonomických vztahů z varšavské Vysoké školy ekonomické. Absolvoval také evropská studia na Academia Istropolitana NOVA na Slovensku.