Autor - Evropské hodnoty

Česká vláda by měla podpořit Polsko v historickém sporu s Ruskem ohledně druhé světové války

. Téma: .
  • Polský premiér Morawiecki zveřejnil 29. prosince 2019 rozsáhlé 4-stránkové prohlášení, ve kterém jednoznačně odsoudil výroky (doslovně „lži“) ruského prezidenta Putina týkající se příčin a začátku druhé světové války. Podobné prohlášení vydala i polská židovská obec v čele s zemským rabínem Schudrichem.

Číst dále

Česká vláda by měla přijmout národní verzi sankční legislativy Magnitsky Act

. Téma: .
  • Ministři zahraničí unijních států minulé pondělí schválili začátek prací na evropské verzi cílených lidskoprávních sankcí. Nástroj známý jako Magnitsky Act umožňuje zaměřit personalizované sankce na konkrétní osoby nebo organizace, které se podílejí na masivním porušování lidských práv a fakticky jim například zabránit v cestování na konkrétní území nebo spolupráci s bankami daného státu. Tento nástroj dnes již přijaly Spojené státy, Kanada, Velká Británie nebo baltské země.

Číst dále

Tisková zpráva: Personální změny v Bezpečnostním centru Evropské hodnoty

Do nového roku 2020 vstupuje Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty s následujícími pěti personálními změnami:

Pozici předsedy správní rady uvolnil k 10. prosinci 2019 spoluzakladatel a dlouholetý výkonný ředitel Radko Hokovský, který organizaci po téměř patnácti letech kompletně opouští. Radko Hokovský zakládá nový mezinárodní think-tank European Center for Internal Security, který se bude věnovat zejména bojem proti islámskému extremismu a terorismu, prevencí masové imigrace a obecně zajištěním vnitřní bezpečnosti v evropském kontextu. Dr. Hokovský, který tuto problematiku vyučuje na Univerzitě Karlově, tak navazuje na činnost Programu pro vnitřní bezpečnost a mezinárodní platformu HOMEAFFAIRS – Internal Security Forum Prague, které v Evropských hodnotách vybudoval. Od nového roku budou tyto aktivity dále pokračovat samostatně a nezávisle na bezpečnostním centru Evropské hodnoty, které se bude dále zaměřovat na čelení Ruska a Číny v Evropě. Díky tomu rozdělení dojde k transparentnímu oddělení obou aktivit, které mají odlišné partnery, donory i cílové skupiny.

Předsedou správní rady se stal Petr Holec, který doposud ve správní radě působil jako její člen a řadu let působí ve statutárních orgánech zapsaného spolku Evropské hodnoty, kde dohlíží zejména nad manažerským řízením organizace. Pracuje jako projektový manažer v komerční sféře ve společnosti Edwards Lifesciences. Inženýrský titul získal z česko-francouzského programu MFTAP L’Adminitration Pubique/Veřejná správa a magisterský titul obdržel na Palackého univerzitě v Olomouci (Aplikovaná ekonomie).

Pozici předsedy dozorčí rady opustil Jiří Kopal, který s Evropskými hodnotami spolupracoval od roku 2012 a předtím byl například zakladatelem Ligy lidských práv. Jiří Kopal stál za rozvojem programových priorit organizace, transparentním financováním a udržitelností organizace, jako předseda dozorčí rady dohlížel na dodržování pravidel hospodaření, stanov a etického kodexu.

Novým předsedou dozorčí rady se stal Jan Famfollet, který v letech 2015-2017 působil na pozici zástupce ředitele pro finanční a projektové řízení Evropských hodnot a od roku 2017 byl členem správní rady. Odborně se zabývá ekonomickými aspekty evropské integrace, s konkrétním zaměřením na bankovnictví a vývoj post-krizové architektury eurozóny. V současnosti pracuje jako vrchní ministerský rada na Ministerstvu financí ČR a věnuje se doktorskému výzkumu zaměřeném na bankovní unii EU na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Jako seniorní analytik programu Kremlin Watch nastupuje David Stulík, který působil posledních 12 let jako diplomat EU na pozici tiskového mluvčího Delegace EU v Kyjevě. Do svého působení v Kyjevě pracoval mj. v Člověku v tísni, East-West Institutu anebo byl členem poradního orgánu EU Evropského sociálního a hospodářského výboru. David Stulík se bude v Evropských hodnotách věnovat aktivitám týkajících se Ruska, Ukrajiny a Gruzie.


K těmto změnám dodává výkonný ředitel Jakub Janda toto:

“Rád bych poděkoval Radkovi Hokovskému jako spoluzakladateli a dlouholetému řediteli Evropských hodnot a Jiřímu Kopalovi jako moudrému mentorovi za léta jejich práce. Bez nich by tu dnes naše organizace nebyla, nebyli bychom schopni růst a bojovat s nepřáteli liberální demokracie v několika evropských zemích najednou. Radko i Jiří dovedli Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty do pomyslné dospělosti a teď bude v práci pokračovat nová generace.

Po obsahové stránce se u nás nic nemění – Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty se i nadále bude zaměřovat zejména na čelení nepřátelskému vlivu Ruska a Číny v Evropě. Každý rok jako organizace rosteme personálně i projektově. Dnes působíme ve střední Evropě, máme menší tým v Německu, naši lidé realizují projekty v Gruzii nebo na Západním Balkáně.”


PROFIL Davida Stulíka

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt david stulík"

DAVID STULÍK pracoval posledních 12 let jako tiskový atašé na Delegaci EU v Kyjevě. Předtím byl krátce zaměstnán v kanceláři místopředsedy vlády ČR, kde se zabýval přípravami na české předsednictví v EU. Před vstupem do veřejného sektoru působil David Stulík jako vedoucí oddělení pro Bělorusko, Ukrajinu a Moldavsko a koordinátor projektů na podporu demokracie ve východní Evropě v jedné z největších středoevropských nevládních organizací, v Člověku v tísni.

Do té doby působil jako projektový manažer v Nadaci rozvoje občanské společnosti (NROS), která se převážně podílela na administraci programů EU PHARE zaměřených na rozvoj občanské společnosti v České republice. Tam David Stulik koordinoval tříletý projekt přípravy českých nevládních organizací na vstup do EU, který byl financován programem CEE TRUST.

David Stulík také přednášel na Karlově univerzitě na katedře sektoru občanské společnosti. Po vstupu do EU byl českou vládou jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru, kde zastupoval český nevládní sektor a působil také jako zpravodaj tohoto Výboru pro Bělorusko. Mezi jeho profesní zkušenosti patří také práce pro nezávislý český think tank, Institut pro evropskou politiku Europeum, který spoluzakládal. Pan Stulik také působil jako projektový manažer a výkonný asistent viceprezidenta EastWest Institute, euro-amerického think tanku. Během studií zastával funkci viceprezidenta AEGEE-Europe (Evropské studentské asociace). V roce 1997 získal cenu „Mladý Evropan roku“, díky které obsolvoval půlroční staž v Evropském parlamentu.

Během svého dlouhodobého pobytu v Polsku byl zaměstnán v polském veřejnoprávním rádiu (česká redakce) a pracoval jako zahraniční korespondent pro řadu českých médií (tisk, televize, rádio). Po návratu do České republiky v roce 1998 spoluzakládal a stal se šéfredaktorem měsíčního časopisu Integrace, který se brzy stal přední online publikací o integraci EU  následně se stal českou mutací www.euractiv.com. Pan Stulik má magisterský titul v oboru sociologie a polititologie ze Středoevropské univerzity a magisterský titul v oblasti mezinárodních ekonomických vztahů z varšavské Vysoké školy ekonomické. Absolvoval také evropská studia na Academia Istropolitana NOVA na Slovensku.

Vláda i Sněmovna by měly vyšetřit vliv Číny a skupiny PPF na českou zahraniční politiku

. Téma: .

Odhalení deníku Aktuálně.cz prokázalo, že skupina PPF přes PR agenturu platila vlivové aktivity v rámci české veřejné diskuze o vztahu ke komunistické Číně. Mimo jiné šlo o přípravu a faktické řízení institutu Sinoskop, který se veřejně deklaroval jako nezávislý, přestože sloužil k změkčování negativního obrazu komunistické Číny a útoku na kritiky Číny.

Dle informací Aktuálně.cz (PR agentura placená skupinou PPF) „C&B jako výsledek své činnosti podle dokumentů účtovala i texty velvyslance v Číně Vladimíra Tomšíka, který post získal díky výrazné podpoře prezidenta Miloše Zemana či generálního konzula pro Hongkong Jana Juchelky“.

  1. Vláda by měla zpravodajským službám zadat vytvoření interního auditu, který by vyhodnotil míru a způsoby zasahování zájmů Čínské lidové republiky a skupiny PPF do výkonu české zahraniční politiky. Tato odhalení kompromitují nezávislost a reputaci české diplomacie před spojenci, proto je třeba důkladně vyšetřit, co vše skupina PPF a čínské zájmy v exekutivě ovlivňují.
  2. Sněmovna by okamžitě měla zřídit vyšetřovací komisi na zhodnocení vlivu Čínské lidové republiky a skupiny PPF na českou politiku a veřejnou debatu. Všechny potvrzené informace je potřeba podrobně roztřídit a vyhodnotit a přijmout systémová opatření, aby se to nemohlo opakovat.

Česká republika by se měla připojit k lidskoprávním sankcím proti íránské diktatuře

. Téma: .
  • Více než 180 Íránců bylo íránským režimem zabito a přes 7000 lidí bylo uvězněno po masivních demonstracích reagujících na zoufalou ekonomickou situaci a režimní represivní kroky. Například na náměstí v městě Mahshahr Íránské revoluční gardy dle očitých svědků obklíčily a postřílely najednou 40­–100 demonstrantů.

Číst dále

Kremlin Watch Strategy

Západní demokracie již pět let čelí vysoce agresivnímu chování Ruské federace. Když Rusko v roce 2008 zahájilo válku proti Gruzii a následně začalo okupovat pětinu jejího území, Západ nezareagoval v rámci naivní strategie appeasementu. V roce 2014 zahájil autoritářský režim vedený prezidentem Vladimirem Putinem válku proti Ukrajině a zároveň Moskva začala mobilizovat intenzivní nepřátelské operace proti západním demokraciím.

Kremlin Watch Strategy přináší 20 konkrétních opatření, která evropské země musí realizovat v odpovědi na tuto agresi. Tento dokument podepsalo 29 odborníků na bezpečnostní politiku z celé Evropy.

Číst dále

Vláda by měla přijmout sérii opatření v návaznosti na alarmující výroční zprávu BIS

. Téma: .
  1. Ruské sítě okolo českých politiků

„Ruští zpravodajští důstojníci usilovali o vytváření vazeb a kultivaci vlivové báze v blízkém okolí politiků, kteří mají vliv v oblastech zájmu RF.“ Zde BIS zcela evidentně mimo jiné poukazuje na Kancelář prezidenta republiky, která slouží jako hlavní orgán ruských i čínských zájmů. Příčina je již několik let jasná: „dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“, která dle BIS slouží jako velká zpravodajská základna všech tří ruských zpravodajských služeb proti českým cílům.

  1. Ruské ovládání českých dezinformátorů

Značnou pozornost BIS věnuje proruským aktivistům, jejichž témata slouží ruským státním zájmům. U některých z nich BIS identifikuje „přímou provázanost s ruskou státní mocí či řízení ruskými zpravodajskými službami“. Jde o osoby, které tvoří jádro české dezinformační scény (dle BIS jsou „hlavními producenty dezinformací ve prospěch RF”). Poukázání na ruské zpravodajské řízení osob v těchto skupinách je novinkou, jelikož v minulosti BIS zdůrazňovala primárně jejich ideologickou motivaci ještě v roce 2017. Toto varování lze číst ve zkratce tak, že většina českých dezinformátorů začínala jako ideologičtí souputníci Ruska, přičemž v roce 2018 došlo k převzetí přímé kontroly nad částí z nich ruskými zpravodajci.

  1. Čeští představitelé na rekrutačních výletech do Číny

Hlavním sdělením BIS v oblasti varování před čínskými zpravodajskými službami je rozkrytí mechanismu cest do Číny, které organizují a platí čínské instituce a skrze něž si komunistický stát vytváří „kontaktní síť osob, které jí budou nakloněny“, přičemž čínští zpravodajci k „oslovování pro spolupráci“ využívají právě pobyt českého občana v Číně, který mají plně pod kontrolou. Kontrarozvědka mluví zejména o cestách akademiků a představitelů státní správy i bezpečnostních sborů. Novinkou v čínské agendě je také varování před cíleným čínským narušování česko-taiwanských vztahů.

  1. Nástup čínských zpravodajců proti českým cílům

Další změnou je nárůst čínských zpravodajských aktivit během roku 2018 v intenzitě i rozsahu, což se evidentně změnilo od roku 2017, kdy „BIS nezaznamenala posilování čínských zpravodajských kapacit v rámci diplomatické mise v ČR“. Fakticky tak můžeme konstatovat, že i přes údajné strategické partnerství mezi ČR a ČLR ve stejný čas tento komunistický stát výrazně navýšil nepřátelské aktivity proti zájmům Česka. BIS říká, že „čínské aktivity jsou co do komplexity srovnatelné s ruskými“ a dochází k nárůstu počtu čínských zpravodajců, kteří se věnují rekrutaci českých občanů, což se evidentně dříve v takové míře nedělo, protože ve zprávě kontrarozvědky za rok 2017 toto varování nenajdeme. Mezi čínskými službami působící v ČR je také opět uváděno „Oddělení pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny“, se kterým se například nedávno při své cestě do Číny setkal a jednal o spolupráci předseda Poslanecké sněmovny, údajně na radu české ambasády v Pekingu.

  1. Ruské a čínské kybernetické vykrádání českých institucí

Kontrarozvědka rozsáhle upozorňuje na selhání státu v oblasti kybernetické bezpečnosti – poukazuje nejenom na notoricky známou děravou síť Ministerstva zahraničí, ale i na systematické útoky proti představitelům Armády ČR.

Vláda ČR by měla přijmout následující opatření:

  1. Zavést funkční systém školení o zpravodajských rizicích nejen pro české politiky a bezpečnostní složky, ale také pro akademiky a obchodníky, kteří přicházejí do styku nebo cestují do rizikových zemí, jako je Rusko nebo Čína. Méně rozsáhlá verze toho školení už probíhá, nicméně rozsah proškolení i množství proškolených osob v různých kategoriích je zatím nedostatečný.
  2. Zásadně snížit personální obsazení ruské diplomatické mise v ČR a začít otevřeně vyhošťovat ruské i čínské zpravodajce, kteří se podílí na nepřátelských aktivitách proti zájmům ČR.
  3. Dořešit spory o podobě zákona o kybernetické obraně a tuto klíčovou normu přijmout, aby se stát dokázal bránit.
  4. Konečně vyměnit komunikační systém Ministerstva zahraničí, jehož dlouhodobá kompromitace zásadně snižuje bezpečnost a mezinárodní reputaci české diplomacie.
  5. Přijmout zákon zakazující existenci politicky motivovaných domobran neloajálních k ČR, který už připravuje Ministerstvo vnitra.
  6. Česká diplomacie by měla přestat vhánět české představitele do rukou rozvědky Komunistické strany Číny, jak to dle slov předsedy Sněmovny udělala, když mu doporučila se s „oddělením pro mezinárodní styky Ústředního výboru Komunistické strany Číny sejít.“
  7. Vláda by měla každý rok připravovat zprávu obsahující návrhy opatření vůči jednotlivým problémům identifikovaných zpravodajskými službami, která by měla být zahrnuta do každoročního vyhodnocování Akčního plánu Auditu národní bezpečnosti.

Vláda by měla odmítnout Macronovu nebezpečnou politiku appeasementu vůči Rusku

. Téma: .
  • Francie pod vedením prezidenta Macrona se v posledních měsících snaží nastavit nový kurz své politiky vůči Ruské federaci, který připomíná politiku ustupování neboli appeasementu. Francie bez výrazných předchozích konzultací se svými spojenci ve středovýchodní Evropě zahájila proces sbližovaní se s agresivní ruskou diktaturou, přičemž dochází k velkému množství francouzských prohlášení o návratu Ruska do evropských strategických debat.

Číst dále

Česká vláda by se měla postavit nebezpečným snahám vyšachovat NATO z pozice hlavního garanta obrany Evropy

. Téma: .
  • Česká vláda by měla k iniciativám na posílení evropské obranné a bezpečnostní politiky přijmout zásadový postoj vycházející ze třech hlavních principů:
    • Česká republika disponuje pouze jedním souborem sil, které lze nasadit v zahraničních misích (single set of forces)
    • V zájmu ČR není, aby v oblasti financí a kapacit docházelo k duplicitě mezi NATO a EU
    • Primárním garantem obrany českého státu a jeho občanů proti vnějšími nepřáteli je v rámci kolektivní obrany Severoatlantické Aliance.

Číst dále

Česká vláda by měla diplomaticky konfrontovat pro-ruské aktivity Maďarska

. Téma: .
  • Maďarská vláda systematicky bojkotuje praktický postup v pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Vláda Viktora Orbána argumentuje bilaterálním sporem s Ukrajinou ohledně jazykového zákona. Na kritický postoj v bilaterální relaci má plné právo, nicméně mezi spojenci je již rozšířeno hodnocení, že Orbánova vláda tento věcný spor přehnaně zveličuje. V uzavřených jednáních mezi spojenci již panuje výrazná frustrace z maďarského postoje, který není vnímán jako oprávněný a proporcionální.

Číst dále