Autor - Evropské hodnoty

Česká vláda by měla aktivně přispět k bezpečnostně-obranné spolupráci V4

Předsednictví ve Visegrádské skupině má nyní Polsko. Náš severní soused se během posledních několika let stal jednou z rozhodujících vojenských mocností v Evropě. Roční předsednictví Polska ve V4 je proto příležitostí k tomu, aby bylo dosaženo hmatatelných výsledků v bezpečnostně-obrané spolupráci, kterých bylo za celou dobu existence V4 poměrně málo.

Vláda České republiky by měla aktivně podpořit polský záměr převedení jednotek certifikovaných pro „visegrádskou“ EU bojovou skupinu k dispozici silám rychlé reakce NATO (NRF). Visegrádské EU bojové skupiny byly doposud dvě, ale ani jednou nebyly kvůli slabinám unijního mechanismu nasazeny. Je proto logické využít do nich investované peníze a úsilí pro plnění našich závazků v NATO.

Další možnost pro V4 nabízí mezinárodní výcvikové centrum vybudované na Ukrajině (Joint Multinational Training Group Ukraine), které vzniklo v roce 2014 s cílem zlepšit taktické a operační schopností ukrajinských ozbrojených sil.

Český zástupce na příštím setkání ministrů obrany či náčelníků generálních štábů zemí Visegrádské skupiny měl navrhnout téma vyslání tréninkových specialistů zemí V4 do tohoto centra na agendu jednání. Všechny čtyři visegrádské země mají vojenské instruktory v zahraničních misích svých armád. I v souvislosti s očekávanou redukcí těchto misí představuje společná iniciativa na Ukrajině skvělou příležitost. Vojenští instruktoři zemí V4 mohou své zkušenosti v centru Joint Multinational Training Group ukrajinským partnerům nejen předávat, ale také od nich mnohé sbírat. Ukrajinská armáda je dnes díky bojovým zkušenostem s ruským vojenským vpádem na východě země celosvětově mimořádně ceněným a vyhledávaným partnerem.

Český parlament by měl být náležitě informován o česko-ruských konzultacích

Minulý týden jmenovala česká vláda Rudolfa Jindráka, vedoucího zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky (KPR), vládním zmocněncem pro česko-ruské konzultace.

S ohledem na to, jak ke jmenování představitele KPR do této pozice došlo, a na skutečnost, že prezident Zeman 6 let de facto hájí zájmy Ruské federace, je nutné, aby o těchto konzultacích byli náležitě informováni i další zástupci veřejnosti, a nejen vláda a KPR.

Zahraniční výbory Poslanecké sněmovny i Senátu by proto měly mít příležitost vyslechnout si českého vládního zmocněnce ještě před zahájením dvoustranných konzultací ohledně otázek, bodů a priorit české strany na těchto jednáních.

Stejným způsobem by měli poslanci a členové zahraničních výborů obou komor parlamentu mít možnost být nejen průběžně informováni o stavu česko-ruských konzultací, ale měli by dostat na stůl i závěrečné výsledky, ke kterým konzultace s Ruskem dospěly.

Česká vláda by s ohledem na veřejný zájem a závažnost těchto konzultací měla zveřejnit obsah mandátu svého zmocněnce pro tato jednání.

Česká republika by měla vypovědět extradiční dohodu s Hongkongem

Čínská vláda přijala nové bezpečnostní zákony, které fakticky z původně autonomního Hongkongu dělají součást totalitního režimu, což zahrnuje i extrémně tvrdé tresty za politické názory. Čínská vláda tak porušila své vlastní mezinárodní závazky, které garantovaly autonomii a ne-totalitní systém vládnutí v Hongkongu do roku 2047. V reakci na tento krok 27 demokratických zemí podalo k Radě OSN pro lidská práva společné odsuzující stanovisko, ke kterému se z neznámých důvodů česká vláda odmítla připojit. Jde o další submisivní krok současné české vlády vůči Číně, obdobně jako když v červenci 2019 22 demokratických států společně kritizovalo brutalitu v čínských koncentračních táborech, přičemž Česká republika mezi spolusignatáři z neznámých důvodů také chyběla. Deklarovaný lidskoprávní důraz české zahraniční politiky tak za současné vlády přestává v této oblasti platit, jako kdyby se česká vláda bála kritizovat Čínu podobnými prohlášeními, byť v některých individuálních projevech i na půdě Rady OSN pro lidská práva Česko kritické je.

V reakci na porušení mezinárodních závazků čínskou vládou v Hongkongu některé státy bezodkladně vypovídají extradiční dohody s Hongkongem, protože nechtějí čínské vládě umožnit zneužívat vydávání lidí do Číny, kde neexistuje reálně právo na spravedlivý soudní proces. Během letošního dubna také český Ústavní soud uznal, že čínské straně nelze její záruky o spravedlivém soudním procesu věřit. Když nyní čínská vláda prakticky převzala správu nad dosud autonomním Hongkongem a došlo k vytvoření brutálního právního nástroje umožňující čínské vládě stíhat cizí státní občany mimo území Číny na základě jejich politických názorů, česká vláda by měla jednat.

Spojené státy, Kanada, Austrálie, nebo Velká Británie už oznámily vypovězení nebo pozastavení svých extradičních smluv s Hongkongem, což by česká vláda měla urychleně provést také.

Tisková zpráva: Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty vydáva vyhodnocení jednaní české vlády vůči ČLR během první vlny pandemie koronaviru

Praha, 16. července 2020

  • Prodleva v kritických prvních týdnech šíření epidemie, kdy čínská vláda systematicky umlčovala lékaře, kteří na nové onemocnění upozorňovali, a tajila před Světovou zdravotnickou organizací (dále jen „WHO“) skutečný rozsah epidemie, znemožnila odpovídající přípravu mezinárodního společenství na přicházející pandemii. V tomto ohledu čínská vláda nese díl odpovědnosti za obrovské lidské a materiální škody, které svým jednáním způsobila.
  • Pandemie koronaviru zastihla Českou republiku navzdory včasným varováním materiálně nepřipravenou, za což nese odpovědnost česká vláda.
  • Nákup zdravotnických pomůcek dle dostupných veřejných informací fakticky řídili ministr vnitra Jan Hamáček1 a předseda Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, kteří v posledních pěti letech působili jako ústřední postavy v prohlubování čínského vlivu v ČR. Není proto překvapivé, že ministr vnitra Hamáček v rámci Ústředního krizového štábu přizval ke spolupráci právě Jaroslava Tvrdíka a celková reakce české vlády na pandemii byla v linii s geopolitickými zájmy ČLR.
  • Česká vláda se z prozatím nevyjasněných důvodů stala spoluhráčem mezinárodní čínské vlivové operace, a to minimálně ve třech případech:
    • 1. premiér Babiš nejdříve odmítl odeslat do ČLR zdravotnický materiál jako pomoc, následně své rozhodnutí změnil a do ČLR 1. března odletěl armádní speciál se zdravotnickým materiálem, kterého byl v ČR prokazatelně urgentní nedostatek, jelikož byl jeho export o tři dny později (4. března) plošně zakázán. Přesto česká vláda dala přednost pomoci ČLR na úkor evidentních potřeb českého obyvatelstva.
    • 2. premiér i ministr vnitra veřejně opakovali tvrzení, že „Čína krizi zvládla“, a přistoupili tak na čínskou snahu odvést pozornost od odpovědnosti za globální krizi, ke které významně přispělo zatajování faktů v počátečních fázích šíření epidemie.
    • 3. česká vláda servilně vítala placené dodávky ochranných zdravotních pomůcek a přistoupila tak na požadavek čínského velvyslance, který se podílel na skrytém vykupování ochranných zdravotních pomůcek v ČR i nepřiměřených zásahů do zahraniční spolupráce ČR s Tchaj-wanem. Vládní koalice z evidentně servilní motivace zablokovala poděkování
      Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc.
  • Čínský stát v Česku prosazuje čtyři hlavní geopolitické zájmy:
    • 1. ČLR dlouhodově usiluje o přerušení spolupráce mezi českými institucemi a Tchaj-wanem (V tomto případě český stát projevuje značně protichůdné tendence, viz dále v textu)
    • 2. Stejně jako v ostatních evropských zemích ČLR usiluje, aby české bezpečnostní instituce upustily od varování před čínskou firmou Huawei kvůli obavě ze špionáže a vpustily ji do budoucích sítí páté generace (zde český stát prozatím jedná suverénně a nátlaku vzdoruje)
    • 3. Vyřadit otázku lidských práv z agendy mezinárodních vztahů – např. otázky internačních táborů v Sin-Ťiangu nebo potlačování práv v Tibetu (zde český stát prozatím jedná relativně suverénně, byť se ČR nepřidala k dopisu 22 demokratických států požadujících uzavření internačních táborů v Sin-ťiangu)
    • 4. Aktuální čínská vlivová operace: relativizovat vinu čínského státu za rozsah pandemie koronaviru a podpořit narativ ČLR jako zachránce Evropy (zde český stát čínským zájmům plně posloužil)
  • Čínský stát vytváří tlak na české instituce a vyčítá jim nedostatek „vděčnosti“, pokud nejednají v souladu s čínskými zájmy. Je očekávatelné, že čínští představitelé v budoucnu využijí silné postavení, které nabyli (díky předchozí dlouhodobé spolupráci s Jaroslavem Tvrdíkem a Janem Hamáčkem) během první vlny epidemie koronaviru, a budou po českém státu požadovat ústupky ve výše uvedených otázkách. Masivní tlak v otázkách Tchaj-wanu již probíhá, lze očekávat čínské nátlakové požadavky v otázkách přístupu firmy Huawei do sítí 5G.
  • Základní nevyjasněnou otázkou jara 2020 zůstává, proč česká vláda během pandemie koronaviru dala přednost geopolitickým zájmům čínské vlády a kdo z takového servilního vztahu benefituje.
  • Je otázka, co česká politická reprezentace od svého pročínského přístupu očekává. Z rozsáhlých čínských investic avizovaných jak českými, tak čínskými představiteli zůstaly pouze prázdné sliby, a tudíž není důvod předpokládat, že by současný vládní přístup na tomto trendu cokoli změnil.
  • Submisivní chování české vlády otevírá do budoucna prostor pro prohlubování čínského vlivu v ČR. Český stát prokázal servilitu, kterou čínská strana interpretuje jako slabost, a připravil tak vhodné podmínky pro prosazování čínských geopolitických zájmů v budoucnosti. Z tohoto důvodu je potřeba, aby vznikla jasná strategická koncepce české zahraniční politiky vůči ČLR, která bude klást důraz na bezpečnostní aspekty vzájemné spolupráce.

Hlavní nezodpovězené otázky veřejného zájmu

  1. Jak dlouho trvalo organizování vykupování zdravotnického materiálu v ČR čínskými občany a v jakém bylo rozsahu?
  2. Co přesně bylo domluveno s čínskými aktéry během cesty Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka do Číny během února 2020?
  3. Proč vláda nepodpořila a naopak ignorovala české firmy schopné zdravotnický materiál v krizové situaci masivně produkovat a dodávat?
  4. Na čem přesně se premiér Babiš dohodl s čínským velvyslancem 16. března, když poté předseda vlády začal Čínu veřejně chválit za to, že „pandemii zvládla“, i když řada veřejně známých informací toto čínské propagandistické tvrzení závažně zpochybňuje? Co požadoval čínský velvyslanec po českém premiérovi? Zdrželi se poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD hlasování o poděkování Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou materiální pomoc, aby tak vyjádřili submisivní gesto vůči Číně v rámci neveřejné dohody s čínskou vládou, nebo šlo o preemptivní submisivitu?
  5. Jak přesně vznikl seznam čínských firem, který na ministerstvo vnitra přinesl Jaroslav Tvrdík a podle kterého český stát začal z veřejných peněz z Číny nakupovat? Jakou roli měla čínská vláda v jednání vedení českého ministerstva vnitra mezi březnem a květnem 2020?

Kontakt pro média

Jakub Janda
Ředitel bezpečnostního centra Evropské hodnoty
E-mail: jakub.janda@europeanvalues.cz

Dostupné v PDF.

Čínský vlivový tunel: Role komunistické Číny v české reakci na pandemii koronaviru

Dostupné v PDF.

  • Prodleva v kritických prvních týdnech šíření epidemie, kdy čínská vláda systematicky umlčovala lékaře, kteří na nové onemocnění upozorňovali, a tajila před Světovou zdravotnickou organizací (dále jen „WHO“) skutečný rozsah epidemie, znemožnila odpovídající přípravu mezinárodního společenství na přicházející pandemii. V tomto ohledu čínská vláda nese díl odpovědnosti za obrovské lidské a materiální škody, které svým jednáním způsobila.
  • Pandemie koronaviru zastihla Českou republiku navzdory včasným varováním materiálně nepřipravenou, za což nese odpovědnost česká vláda.
  • Nákup zdravotnických pomůcek dle dostupných veřejných informací fakticky řídili ministr vnitra Jan Hamáček1 a předseda Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, kteří v posledních pěti letech působili jako ústřední postavy v prohlubování čínského vlivu v ČR. Není proto překvapivé, že ministr vnitra Hamáček v rámci Ústředního krizového štábu přizval ke spolupráci právě Jaroslava Tvrdíka a celková reakce české vlády na pandemii byla v linii s geopolitickými zájmy ČLR.
  • Česká vláda se z prozatím nevyjasněných důvodů stala spoluhráčem mezinárodní čínské vlivové operace, a to minimálně ve třech případech:
    • 1. premiér Babiš nejdříve odmítl odeslat do ČLR zdravotnický materiál jako pomoc, následně své rozhodnutí změnil a do ČLR 1. března odletěl armádní speciál se zdravotnickým materiálem, kterého byl v ČR prokazatelně urgentní nedostatek, jelikož byl jeho export o tři dny později (4. března) plošně zakázán. Přesto česká vláda dala přednost pomoci ČLR na úkor evidentních potřeb českého obyvatelstva.
    • 2. premiér i ministr vnitra veřejně opakovali tvrzení, že „Čína krizi zvládla“, a přistoupili tak na čínskou snahu odvést pozornost od odpovědnosti za globální krizi, ke které významně přispělo zatajování faktů v počátečních fázích šíření epidemie.
    • 3. česká vláda servilně vítala placené dodávky ochranných zdravotních pomůcek a přistoupila tak na požadavek čínského velvyslance, který se podílel na skrytém vykupování ochranných zdravotních pomůcek v ČR i nepřiměřených zásahů do zahraniční spolupráce ČR s Tchaj-wanem. Vládní koalice z evidentně servilní motivace zablokovala poděkování
      Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc.
  • Čínský stát v Česku prosazuje čtyři hlavní geopolitické zájmy:
    • 1. ČLR dlouhodově usiluje o přerušení spolupráce mezi českými institucemi a Tchaj-wanem (V tomto případě český stát projevuje značně protichůdné tendence, viz dále v textu)
    • 2. Stejně jako v ostatních evropských zemích ČLR usiluje, aby české bezpečnostní instituce upustily od varování před čínskou firmou Huawei kvůli obavě ze špionáže a vpustily ji do budoucích sítí páté generace (zde český stát prozatím jedná suverénně a nátlaku vzdoruje)
    • 3. Vyřadit otázku lidských práv z agendy mezinárodních vztahů – např. otázky internačních táborů v Sin-Ťiangu nebo potlačování práv v Tibetu (zde český stát prozatím jedná relativně suverénně, byť se ČR nepřidala k dopisu 22 demokratických států požadujících uzavření internačních táborů v Sin-ťiangu)
    • 4. Aktuální čínská vlivová operace: relativizovat vinu čínského státu za rozsah pandemie koronaviru a podpořit narativ ČLR jako zachránce Evropy (zde český stát čínským zájmům plně posloužil)
  • Čínský stát vytváří tlak na české instituce a vyčítá jim nedostatek „vděčnosti“, pokud nejednají v souladu s čínskými zájmy. Je očekávatelné, že čínští představitelé v budoucnu využijí silné postavení, které nabyli (díky předchozí dlouhodobé spolupráci s Jaroslavem Tvrdíkem a Janem Hamáčkem) během první vlny epidemie koronaviru, a budou po českém státu požadovat ústupky ve výše uvedených otázkách. Masivní tlak v otázkách Tchaj-wanu již probíhá, lze očekávat čínské nátlakové požadavky v otázkách přístupu firmy Huawei do sítí 5G.
  • Základní nevyjasněnou otázkou jara 2020 zůstává, proč česká vláda během pandemie koronaviru dala přednost geopolitickým zájmům čínské vlády a kdo z takového servilního vztahu benefituje.
  • Je otázka, co česká politická reprezentace od svého pročínského přístupu očekává. Z rozsáhlých čínských investic avizovaných jak českými, tak čínskými představiteli zůstaly pouze prázdné sliby, a tudíž není důvod předpokládat, že by současný vládní přístup na tomto trendu cokoli změnil.
  • Submisivní chování české vlády otevírá do budoucna prostor pro prohlubování čínského vlivu v ČR. Český stát prokázal servilitu, kterou čínská strana interpretuje jako slabost, a připravil tak vhodné podmínky pro prosazování čínských geopolitických zájmů v budoucnosti. Z tohoto důvodu je potřeba, aby vznikla jasná strategická koncepce české zahraniční politiky vůči ČLR, která bude klást důraz na bezpečnostní aspekty vzájemné spolupráce.

Hlavní nezodpovězené otázky veřejného zájmu

  1. Jak dlouho trvalo organizování vykupování zdravotnického materiálu v ČR čínskými občany a v jakém bylo rozsahu?
  2. Co přesně bylo domluveno s čínskými aktéry během cesty Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka do Číny během února 2020?
  3. Proč vláda nepodpořila a naopak ignorovala české firmy schopné zdravotnický materiál v krizové situaci masivně produkovat a dodávat?
  4. Na čem přesně se premiér Babiš dohodl s čínským velvyslancem 16. března, když poté předseda vlády začal Čínu veřejně chválit za to, že „pandemii zvládla“, i když řada veřejně známých informací toto čínské propagandistické tvrzení závažně zpochybňuje? Co požadoval čínský velvyslanec po českém premiérovi? Zdrželi se poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD hlasování o poděkování Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou materiální pomoc, aby tak vyjádřili submisivní gesto vůči Číně v rámci neveřejné dohody s čínskou vládou, nebo šlo o preemptivní submisivitu?
  5. Jak přesně vznikl seznam čínských firem, který na ministerstvo vnitra přinesl Jaroslav Tvrdík a podle kterého český stát začal z veřejných peněz z Číny nakupovat? Jakou roli měla čínská vláda v jednání vedení českého ministerstva vnitra mezi březnem a květnem 2020?

Tisková zpráva: Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty vydáva vyhodnocení jednaní české vlády vůči ČLR během první vlny pandemie koronaviru

Čínský vlivový tunel: Role komunistické Číny v české reakci na pandemii koronaviru

  • Prodleva v kritických prvních týdnech šíření epidemie, kdy čínská vláda systematicky umlčovala lékaře, kteří na nové onemocnění upozorňovali, a tajila před Světovou zdravotnickou organizací (dále jen „WHO“) skutečný rozsah epidemie, znemožnila odpovídající přípravu mezinárodního společenství na přicházející pandemii. V tomto ohledu čínská vláda nese díl odpovědnosti za obrovské lidské a materiální škody, které svým jednáním způsobila.
  • Pandemie koronaviru zastihla Českou republiku navzdory včasným varováním materiálně nepřipravenou, za což nese odpovědnost česká vláda.
  • Nákup zdravotnických pomůcek dle dostupných veřejných informací fakticky řídili ministr vnitra Jan Hamáček1 a předseda Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, kteří v posledních pěti letech působili jako ústřední postavy v prohlubování čínského vlivu v ČR. Není proto překvapivé, že ministr vnitra Hamáček v rámci Ústředního krizového štábu přizval ke spolupráci právě Jaroslava Tvrdíka a celková reakce české vlády na pandemii byla v linii s geopolitickými zájmy ČLR.
  • Česká vláda se z prozatím nevyjasněných důvodů stala spoluhráčem mezinárodní čínské vlivové operace, a to minimálně ve třech případech:
    • 1. premiér Babiš nejdříve odmítl odeslat do ČLR zdravotnický materiál jako pomoc, následně své rozhodnutí změnil a do ČLR 1. března odletěl armádní speciál se zdravotnickým materiálem, kterého byl v ČR prokazatelně urgentní nedostatek, jelikož byl jeho export o tři dny později (4. března) plošně zakázán. Přesto česká vláda dala přednost pomoci ČLR na úkor evidentních potřeb českého obyvatelstva.
    • 2. premiér i ministr vnitra veřejně opakovali tvrzení, že „Čína krizi zvládla“, a přistoupili tak na čínskou snahu odvést pozornost od odpovědnosti za globální krizi, ke které významně přispělo zatajování faktů v počátečních fázích šíření epidemie.
    • 3. česká vláda servilně vítala placené dodávky ochranných zdravotních pomůcek a přistoupila tak na požadavek čínského velvyslance, který se podílel na skrytém vykupování ochranných zdravotních pomůcek v ČR i nepřiměřených zásahů do zahraniční spolupráce ČR s Tchaj-wanem. Vládní koalice z evidentně servilní motivace zablokovala poděkování
      Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc.
  • Čínský stát v Česku prosazuje čtyři hlavní geopolitické zájmy:
    • 1. ČLR dlouhodově usiluje o přerušení spolupráce mezi českými institucemi a Tchaj-wanem (V tomto případě český stát projevuje značně protichůdné tendence, viz dále v textu)
    • 2. Stejně jako v ostatních evropských zemích ČLR usiluje, aby české bezpečnostní instituce upustily od varování před čínskou firmou Huawei kvůli obavě ze špionáže a vpustily ji do budoucích sítí páté generace (zde český stát prozatím jedná suverénně a nátlaku vzdoruje)
    • 3. Vyřadit otázku lidských práv z agendy mezinárodních vztahů – např. otázky internačních táborů v Sin-Ťiangu nebo potlačování práv v Tibetu (zde český stát prozatím jedná relativně suverénně, byť se ČR nepřidala k dopisu 22 demokratických států požadujících uzavření internačních táborů v Sin-ťiangu)
    • 4. Aktuální čínská vlivová operace: relativizovat vinu čínského státu za rozsah pandemie koronaviru a podpořit narativ ČLR jako zachránce Evropy (zde český stát čínským zájmům plně posloužil)
  • Čínský stát vytváří tlak na české instituce a vyčítá jim nedostatek „vděčnosti“, pokud nejednají v souladu s čínskými zájmy. Je očekávatelné, že čínští představitelé v budoucnu využijí silné postavení, které nabyli (díky předchozí dlouhodobé spolupráci s Jaroslavem Tvrdíkem a Janem Hamáčkem) během první vlny epidemie koronaviru, a budou po českém státu požadovat ústupky ve výše uvedených otázkách. Masivní tlak v otázkách Tchaj-wanu již probíhá, lze očekávat čínské nátlakové požadavky v otázkách přístupu firmy Huawei do sítí 5G.
  • Základní nevyjasněnou otázkou jara 2020 zůstává, proč česká vláda během pandemie koronaviru dala přednost geopolitickým zájmům čínské vlády a kdo z takového servilního vztahu benefituje.
  • Je otázka, co česká politická reprezentace od svého pročínského přístupu očekává. Z rozsáhlých čínských investic avizovaných jak českými, tak čínskými představiteli zůstaly pouze prázdné sliby, a tudíž není důvod předpokládat, že by současný vládní přístup na tomto trendu cokoli změnil.
  • Submisivní chování české vlády otevírá do budoucna prostor pro prohlubování čínského vlivu v ČR. Český stát prokázal servilitu, kterou čínská strana interpretuje jako slabost, a připravil tak vhodné podmínky pro prosazování čínských geopolitických zájmů v budoucnosti. Z tohoto důvodu je potřeba, aby vznikla jasná strategická koncepce české zahraniční politiky vůči ČLR, která bude klást důraz na bezpečnostní aspekty vzájemné spolupráce.

Hlavní nezodpovězené otázky veřejného zájmu

  1. Jak dlouho trvalo organizování vykupování zdravotnického materiálu v ČR čínskými občany a v jakém bylo rozsahu?
  2. Co přesně bylo domluveno s čínskými aktéry během cesty Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka do Číny během února 2020?
  3. Proč vláda nepodpořila a naopak ignorovala české firmy schopné zdravotnický materiál v krizové situaci masivně produkovat a dodávat?
  4. Na čem přesně se premiér Babiš dohodl s čínským velvyslancem 16. března, když poté předseda vlády začal Čínu veřejně chválit za to, že „pandemii zvládla“, i když řada veřejně známých informací toto čínské propagandistické tvrzení závažně zpochybňuje? Co požadoval čínský velvyslanec po českém premiérovi? Zdrželi se poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD hlasování o poděkování Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou materiální pomoc, aby tak vyjádřili submisivní gesto vůči Číně v rámci neveřejné dohody s čínskou vládou, nebo šlo o preemptivní submisivitu?
  5. Jak přesně vznikl seznam čínských firem, který na ministerstvo vnitra přinesl Jaroslav Tvrdík a podle kterého český stát začal z veřejných peněz z Číny nakupovat? Jakou roli měla čínská vláda v jednání vedení českého ministerstva vnitra mezi březnem a květnem 2020?

Kontakt pro média

Jakub Janda, Ředitel bezpečnostního centra Evropské hodnoty

E-mail: janda(at)evropskehodnoty.cz

Dostupné v PDF.

Program bezpečnostních strategií

Program bezpečnostních strategií se věnuje zejména bezpečnostně-politickým zájmům ČR v kontextu transatlantického spojenectví, východního křídla NATO, vztahů s Polskem a agresivní strategie Ruska a Číny vůči ČR. Jednou z hlavních priorit Programu bezpečnostních strategií EH je pozvednutí úrovně české diskuse o strategicky důležitých otázkách našeho státu. Tento cíl byl Programem bezpečnostních strategií stanoven jako prioritní mj. i s ohledem na to, že úroveň diskuse ovlivňuje kvalitu „politického zadání” pro veřejnou administrativu. Součástí naplňování tohoto cíle je advokační a publikační činnost vedoucího Programu bezpečnostních strategií (http://blog.aktualne.cz/blogy/martin-svarovsky.phpwww.onwar.eu, www.russkiivopros.com, www.ikdp.cz), jakož i advokační a publikační činnost Evropských hodnot celkově. Za tímto účelem jsou pravidelně pořádány i tzv. „Kulaté stoly PBS”, uzavřená odborná setkání představitelů exekutivy, legislativy a relevantních nevládních expertů.

Činnost

Kulaté stoly PBS

Kulaté stoly PBS jsou uzavřená odborná setkání představitelů exekutivy, legislativy a relevantních nevládních expertů. Kulaté stoly jednají striktně podle pravidel „chatham house rules” a jsou z nich vypracovávány záznamy:

Workshopy k české a polské bezpečnostní politice – Příprava na virtuální regionální bezpečnostně-politické fórum   (podporováno Ministerstvem zahraničí v rámci Česko-Polského Fóra)

Workshopy na aktuální bezpečnostně-politická témata česko-polské relace (vývoj evropské obranné a bezpečnostní politiky, vojenská přítomnost USA v Polsku, obranyschopnost východního křídla NATO a boj proti maligním vlivovým operacím Ruska a Číny) – vytvoření souboru doporučení v bilaterální, regionální i multilaterální dimenzi Česko-polských vztahů. Příprava personální a tematické báze pro  vytvoření virtuálního regionálního bezpečnostně-politického fóra. Fórum bude fungovat na základě, speciálně pro tento účel vytvořené, uzavřené on-line aplikace.

Publikace

Komparativní analýza veřejně dostupných výstupů všech relevantních zpravodajských služeb v euroatlantickém prostoru zaměřená na ruské a čínské vlivové operace

V rámci projektu vznikly tři výstupy, zaměřující se na analýzu výročních zpráv zpravodajských služeb Evropy, USA a Kanady v období 2013-2018; a jejich komparativní analýzu s obsahem relevantních sekundárních informačních zdrojů (literatura, publikace think-tanků, blogy, vystoupení a projevy expertů a představitelů administrativy, konzultace s bývalými příslušníky zpravodajských služeb). Publikace vznikly za podpory Nadace Konrada Adenaura.

Ostatní publikace

Události

Konference o obranyschopnosti východního křídla NATO ve spolupráci s Nadací Konrada Adanauera, Berlín 19. 11.2019

Konference o východním křídle NATO byla rozdělena do čtyř tematických panelů: „Aktuální úkol pro alianci: Zajištění východního křídla NATO“; „Trojstranná struktura: Jak mohou Německo, Polsko a Česká republika posílit svoji společnou spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti?“; „Regionální řešení: Lze regionální spoluprací zlepšit odolnost? Případ V4, B9, 3SI, V4-DE“; „Nové výzvy: Soudržnost mezi Evropou a USA“. Jako řečníci vystoupili přední experti z řad občanů i armády pocházející ze sedmi zemí, mezi nimiž byli členové vlád i akademici. Konference vyzdvihla důležitost tzv. hard security, tedy bezpečnostní politiky potírající externí hrozby, a dokázala, že východní křídlo NATO chrání nejen naše zájmy, ale také naše hodnoty. Zvyšování bezpečnosti východního křídla tedy představuje benefit pro celou alianci. Je však nutné uvést zastrašovací politiku na pravou míru: jedná se o nenásilný přístup – abychom se vyhnuli boji, musíme protivníka zastrašit.

Podkladové materiály pro konferenci:

Kontakt

Vláda ČR by měla požadovat ve víceletém evropském rozpočtu dostatek financí pro oblast bezpečnosti

. Téma: .

Podoba víceletého evropského rozpočtu na roky 2021–2027 je pro ČR věcí strategického významu.

Brexit se spolu s existencí „nových a naléhavých výzev“, jako je bezpečnost a migrace, stal impulzem pro to, aby byl víceletý́ finanční́ rámec EU na roky 2021–2027 nastaven výrazně pro-modernizačně. Podle návrhu Evropské komise dojde k určitému krácení prostředků̊ na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti ve prospěch inovací.

Původní návrh Evropské komise počítal i s padesátiprocentním navýšením prostředků na vědu, výzkum a inovace a čtyřicetiprocentním navýšením peněz na obranu a bezpečnost. Věcí strategického významu pro bezpečnost tzv. východního křídla NATO je především návrh 6,5 mld euro alokovaných na tzv. vojenskou mobilitu, tedy na opatření umožňující přesun aliančních sil. Pro Českou republiku je relevantní i fakt, že peníze z této části rozpočtu je možné čerpat duálně, tedy na civilně i vojensky využitelnou infrastrukturu.

Číst dále

Otázky a odpovědi: Jak ruské zpravodajské služby využívají diplomatického krytí na českém území

Dostupné v PDF.

  • K červnu 2020 bylo na českém území akreditováno 136 ruských představitelů. Ruští zpravodajci tvoří až polovinu veškerého ruského diplomatického personálu v ČR: pracují pro rozvědky SVR
    (civilní ruská rozvědka) a GRU (vojenská rozvědka) tak i pro kontrarozvědku FSB.
  • Ruští zpravodajští důstojníci působící pod diplomatickým krytím často řídí operace zpravodajců bez diplomatického krytí a to například v jiných evropských zemích, protože působení mimo stát
    kde jsou akreditováni ztěžuje jejich identifikaci a sledování. Česká republika tak je základnou i pro ruské operace v jiných zemích EU a NATO.
  • Ruská federace má v ČR zhruba dvakrát více diplomatů, že má ČR v Rusku. Česko je v Rusku zastoupenou pouze zhruba 60 lidmi, z toho je 30 diplomatů. Moskva má obdobně velké zastoupení
    ve čtyřnásobně větším a geopoliticky významnějším Polsku.
  • Počet služebních aut s diplomatickou značkou ve službách ruské diplomacie v ČR je dokonce větší než počet akreditovaných diplomatů – je jich kolem 70. Ta jsou užívána i pro špionážní operace – na což poukázala i BIS v roce 2019.
  • Ruští zpravodajci tvářící se jako diplomaté:
    • navazují kontakty s českými občany, kteří jsou přesvědčeni, že mají co do činění s diplomaty a tak dochází k nevědomému kontaktu a vytěžování českých občanů s ruskými službami;
    • se snaží o kontakty s českými poslanci, jejich asistenty či na pracovníky parlamentu nebo politických stran;
    • slouží k přímému řízení některých českých dezinformátorů a extremistů ruskými operativci;
    • pracují na vytváření psychologických profilů českých občanů a budoucí rekrutaci. Takovou činnost v ČR vykonával například ruský zpravodajec Richard Rachardžo.
  • Často se říká, že je lepší ruské operativce mít na ambasádě a tak je moci lépe sledovat. Jenže to by platilo, kdyby jich byl přijatelný počet v řádu maximálně několika desítek. Dnešní přebujelou rezidenturu nelze dostatečně monitorovat čistě z kapacitních důvodů.
  • Česká republika čas od času vyhošťuje ruské diplomaty a nebo jim neprodlužuje pobytová víza: Mezi lety 2010 – 2020 bylo dle veřejných informací z ČR vyhoštěno nebo byl ukončen pobyt minimálně 18 ruským zpravodajcům.
  • Jak tuto hrozbu výrazně snížit?
    • Prvním krokem by bylo vyhoštění všech ruských diplomatů z českého území, kromě ruského velvyslance a jeho řidiče.
    • Druhým krokem by bylo, že v reakce by ruská exekutiva recipročně snížila české diplomatické zastoupení v Rusku na nulu. Škody, které by za to Česká republika zaplatila⇒Ve zkratce lze shrnout, že Rusko může přijít o hodně (o své obrovské špionážní sítě na českém území), zatímco Česko o velmi málo: politicky a diplomaticky o nic zásadního, ekonomicky ČR na Ruské federaci závislá není (jde jen o 2 % českého exportu).
    • Třetí krok: Po očekávatelně agresivní ruské reakci by čistě z praktických důvodů následovala jednání o znovuobsazení ambasád. Navyšovalo by se po jednom.
  • Inspirace: Velká Británie v roce 1971 vyhostila 105 sovětských zpravodajců, zdevastovala sovětské zpravodajské operace v Británii na dvě dekády.

Vláda by měla odvolat velvyslankyni v Sýrii Evu Filipi a ukončit ostudné rozdávání víz Asadovým spolupracovníkům

. Téma: .

Investigativní projekt HlidaciPes.org zjistil, že česká ambasáda v Damašku dlouhodobě zařizuje schengenská víza pro blízké spolupracovníky Bašára Asada. Asadův režim je jednou z nejbrutálnějších diktatur současnosti, což potvrzuje řada důkazů o jím řízených masakrech a systematickém mučení velkého množství lidí. Česká republika tak režimu páchajícímu nejhorší zvěrstva současnosti poskytuje bezpečné útočiště a možnost dovolené. Takový stav naprosto zpochybňuje lidskoprávní orientaci české zahraniční politiky a silně poškozuje pozici České republiky ve světě. Jedná se již o druhé selhání české diplomacie podobného charakteru v tomto regionu, v minulých letech docházelo k nelegitimnímu dohazování schengenských víz českým velvyslancem v Íránu Svatoplukem Čubou.

Vláda by měla velvyslankyni v Sýrii Evu Filipi odvolat a tuto nepřijatelnou praxi okamžitě ukončit. Velvyslankyně Eva Filipi působí v Damašku od roku 2010, tedy působí na stejném místě jako ambasadorka desátým rokem. V diplomacii velvyslanci obvykle rotují po třech až pěti letech kvůli tomu, aby se z nich nestali zastánci zájmů místní hostitelské vlády oproti zájmům České republiky, což se v tomto případě evidentně děje.