Česká pozice a Evropská rada

. Téma: , .

 Na sněmovním Výboru pro evropské záležitosti se probírají nejzásadnější aktuality z evropského legislativního procesu. O české pozici na ně docházejí referovat náměstci ministerstev a před zasedáním Evropské rady i premiér.

 Na čtvrtečním (30. 5. 2013) jednání byla projednávána česká pozice k vznikajícímu unijnímu systému pro registraci údajů o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice členských států Evropské unie, v němž by měly být osobní údaje imigrantů automaticky skladovány po dobu 181 dní. V okamžiku, kdy bude imigrant zastaven policií v rámci EU a budou mu odebrány otisky prstů, bude okamžitě zjištěno, zdali legálně prošel vnější hranicí Schengenského prostoru.

 Dalším probíraným bodem bylo mezirezortní stanovisko k projednávané nové mezinárodní dohodě o změně klimatu po roce 2020, zatímco většina českého politického spektra vnímá potřebu ponechat pravomoc nad složením energetického mixu v rukách členských států. Přestože v české politice neexistuje mnoho shod na klíčových tématech, ohledně jaderné energetiky panuje (s vyjímkou Strany zelených) jasný konsenzus.

Na květnové Evropské radě se povedlo k závěrům summitu zkoordinovat společnou pozici Visegrádské čtyřky, což lze považovat za jeden ze skutečných úspěchů i pro českou reprezentaci.

 Velký červen pro Evropu

 Politicky atraktivním tématem je cesta k fiskální unii, kterou představuje takzvaná Barossova zpráva, jejíž doporučení ve formě nelegislativních návrhů by se měla projednávat na červnovém summitu. Nečasova vláda se staví skepticky k deklarovanému cíli dokumentu, kterým je “posílit identifikaci členských států s reformami”, tedy pomocí finančních prostředků motivovat státy k provádění reforem, které jsou v jejich vlastním zájmu.

 Klíčovým pojmem, který současná vláda přináší na stůl, je otázka morálního hazardu. Kabinet si nemyslí­, že by Komise měla využívat peníze členských států, aby motivovala země s problematickou fiskální kulturou zejména na jihu Evropy. Dle informací z Úřadu vlády se k takovémuto mechanismu negativně staví také Německo, Finsko či Nizozemsko, zatímco by jej přirozeně uvítaly státy, které peníze ze společného měšce potřebují – Španělsko, Itálie či Řecko.

 Součástí červnového summitu Evropské rady bude i jednání o možné změně procedury schvalování národních rozpočtů. V rámci návrhů se uvažuje, že by návrh národního rozpočtu komentovala nejdříve Evropská komise a případně i Evropský parlament, zatímco národní parlament by jej schvaloval až následně. To se české vládě nelíbí, jelikož preferuje přímou zodpovědnost vlády národnímu parlamentu a až následné konzultace na evropské úrovni.

 Červnové jednání Evropské rady bude think-tank Evropské hodnoty detailně analyzovat, včetně české pozice a mandátu premiéra, jelikož by tento summit měl přinést důležitá rozhodnutí o cestě ke sdílené evropské pokladně.