Česká republika by měla vyhostit většinu špionážního personálu ruské ambasády

. Téma: .

Českým politikům otevřeně vyhrožuje ruský ministr obrany. Na českou ambasádu v Moskvě a Generální konzulát v Petrohradu byly provedeny fyzické útoky. Ruská federace začala „trestně stíhat“ české politiky na základě absurdního zákona, takže českým politikům hrozí šikana zneužitím Interpolu – mohou být zadrženi například při cestě na dovolenou k moři. Kremlem ovládaná státní agentura Ria Novosti vydala text, který podporuje jejich únos do Ruska. Česká republika se stala terčem systematické dezinformační kampaně řízené ruskou vládou v ruských médiích. Více než měsíc se čeští lokální politici musí bát chodit po vlastním městě, protože jejich zastupitelstva učinila demokratické rozhodnutí ve své obci, které se ruské vládě nelíbí. Kromě systematických ruských aktivit v oblasti výroby dezinformací, masivní nepřátelské špionáže nebo podpory českých extremistů jsme nově terčem nepřátelského nátlaku, který samostatná Česká republika ještě nezažila.

Dlouhodobý problém české bezpečnosti se slovy naší civilní kontrarozvědky (BIS) jmenuje „personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“, která je „nátlakovou pákou na Ministerstvo zahraničních věcí ČR“. „Počet ruských zpravodajských důstojníků [byl] pod diplomatickým krytím extrémně vysoký“, přičemž dle jedné ze starší výročních zpráv BIS je „podíl zpravodajců v diplomatické sestavě ruské ambasády mezi 40 až 50 %“. Ruská ambasáda a dva konzuláty slouží jako základna ruské špionáži – jak například ukázalo rozbití jedné špionážní sítě ruské zpravodajské služby FSB v roce 2018, kdy se pro převozy hackerské techniky používala auta samotné ambasády. Rusko má na českém území zhruba 138 představitelů s diplomatickým statusem (z toho rámcově 51 diplomatů a 87 osob pomocného personálu), zatímco Česko je v Rusku zastoupeno pouze zhruba 60 lidmi (z toho 30 diplomaty).

Díky této aktuální ruské agresivní kampani bychom mohli vyřešit dlouhodobý problém pro český stát a naše spojence, navíc bychom dali Moskvě jasně najevo, že se sebou nenecháme vytírat podlahu.

Prvním krokem by mělo být vyhoštění všech ruských diplomatů z českého území, kromě ruského velvyslance a jeho řidiče. Tím bychom si udrželi formální diplomatický kanál s Moskvou a zároveň bychom prakticky zdevastovali velkou část ruských zpravodajských aktivit. Část ruské sítě není řízená z ambasády, ta by ruským špionážním velitelům zůstala. Výcvik a fungování ruského špiona fungujícího bez diplomatického krytí je výrazně dražší a náročnější, což je přesně to, co je naším zájmem – aby působení v Česku bylo pro ruské bezpečnostní instituce náročné a drahé, tedy méně dostupné. Zdá se to jako nereálná možnost? Velká Británie v roce 1971 vyhostila devadesát sovětských zpravodajců, čímž slovy archivů KGB zdevastovala sovětské operace v Británii na dekádu.

Žádoucí by rovněž bylo tyto kroky koordinovat s dalšími našimi spojenci v EU a NATO, jako tomu bylo s Velkou Británií, kterou na znak solidarity v případu otravy Skripala podpořila řada zemí v celém světě včetně ČR.

V oblasti formálních diplomaticky-politických vztahů nemáme co ztratit, česká diplomacie sama říká, že se v česko-ruských vztazích nic neposouvá. Ruská strana by pravděpodobně zdevastovala hroby československých legionářů na Sibiři, což se bohužel děje tak jako tak. Konzulární pomoc českým občanům v Rusku by bez problémů mohl převzít některý z našich spojenců, což je obvyklá praxe. Česká ekonomika na obchodu s Ruskem závislá není. Reálně tvoří business s Ruskem pouze 2 % našeho exportu, takže i kdyby se ruská vláda rozhodla tyto vazby rozdrtit, Česko to reálně neohrozí. Největší český business v Rusku má Škodovka působící v rámci koncernu Volkswagen. Pokud by se ruský stát rozhodl zmáčknout tento německý gigant, musel by ztrestat Berlín, s kterým se dnes snaží budovat pozitivní vztahy kvůli plynovodu Nord Stream 2.

Po první očekávatelně agresivní ruské reakci by čistě z praktických důvodů následovala jednání o znovuobsazení ambasád. Když ruský prezident Putin volá po „diplomatické paritě“, měli bychom ji požadovat – tedy postupně bychom po jednom navyšovali počty ruských diplomatů v Česku a českých představitelů v Rusku.