Česká vláda by měla ustanovit koordinátora pro poskytování pomoci v boji s koronavirem v zahraničí

. Téma: .
  • V současné krizové situaci kolem šíření koronaviru v ČR jsme každodenně svědky nezištné občanské pomoci a solidarity mezi jedinci i různými skupinami obyvatel. Způsob, jak nejen řadoví občané, firmy, vědecká pracoviště a univerzity, nevládní organizace, umělci či sportovci na situaci kreativně a rychle zareagovali, je obdivuhodný a povzbuzující.

  • Řada iniciativ, které se v posledních týdnech objevily v souvislosti s koronavirem, vzbuzují svojí originalitou a efektivitou zaslouženou pozornost i v zahraničí. Můžeme zde zmínit například možnost 3D tisku ochranných prostředků, spontánní šití roušek tisícovkami dobrovolníků a dobrovolnic, péči o seniory a nebo aktivní způsob trávení volného času vzděláním či zábavou.
  • Všechno toto jsou skutečnosti, na které můžeme být po právu pyšní a které nám mohou i závidět v řadě dalších zemí.
  • A právě tyto iniciativy a způsob vypořádávání se s krizovou situací představují i jednu z dalších příležitostí, které můžeme nezištně „exportovat“ do zahraničí, tj., můžeme se jimi nezištně podělit se zahraničními partnery.
  • Tento „export“, který se děje spíše náhodně nebo omezeně, by pomohl zvětšit a vylepšit prestiž České republiky jakožto zahraničního partnera, který se dělí nejen o konkrétní materiální pomoc (hardware), ale který je schopen pomoci i radami, inspirací a nápady (software a know-how).
  • Bohužel na státní úrovni neexistuje instituce nebo osoba, která by byla pověřena koordinací této pomoci. Nicméně ČR má po celém světě síť velvyslanectví, která by mohla na místě a místním organizacím a institucím nabízet české know-how jako část české zahraniční pomoci.
  • Proto by česká vláda měla zvážit jmenování koordinátora podobné pomoci, který by sbíral české zkušenosti a poznatky a dokázal je systematicky nabízet zahraničním partnerům, například skrze zmíněnou síť českých ambasád.