Clintonová v debatě předčila Trumpa, republikán v prezidentském testu neobstál

. Téma: .

První prezidentskou debatu ovládla Hillary Clintonová díky dobře mířeným útokům na svého oponenta. Donald Trump se většinu času bránil a nedokázal zaútočit zpět. Rozhodujícím momentem bylo Trumpovo mlžení o nezveřejněném daňovém přiznání a zpochybňování Obamova rodného listu.

Devadesátiminutové drama v podobě první ze tří prezidentských debat proti sobě konečně svedlo dva hlavní rivaly. Již před tímto očekávaným soubojem oba kandidáti tušili, co musí předvést a jak mají vystupovat. Demokratka Clintonová potřebovala zaujmout především vrstvu nejmladších voličů (tzv. millenials) a ukázat, že je schopná citového propojení s diváky. Republikán Trump zase potřeboval oslovit vrstvu vzdělaných bělochů a přesvědčit voliče o tom, že je dostatečně „prezidentský“.

Debatu měl pod taktovkou moderátor NBC News Lester Holt, který byl Trumpem vzápětí po výběru nařčen, že je demokrat, přestože je registrovaným republikánem již od roku 2003. Předem připravené struktury se oba hlavní aktéři takřka nedrželi a Holt je dokázal udržet pouze v rámci třech hlavních témat: dosažení prosperity, směr Ameriky a bezpečnost Ameriky.

Prosperující Amerika

V prvním tématu se oba kandidáti dotkli vytváření pracovních míst a prosperity průmyslu. Clintonová představila svůj plán, jehož hlavním mottem je férovější ekonomika, která prospívá všem. Mezi důležité kroky tak patří například zvýšení minimální mzdy či stejný plat pro ženy i muže na stejné pracovní pozici. Trump ve svém proslovu často opakoval, že Mexiko a Čína kradou Američanům pracovní místa tím, že lákají americké firmy, které se tak stále častěji přesidlují. Dále zdůraznil, že sníží daně (nejvíce od prezidenta Reagana) a pokusí se tak americké firmy motivovat k tomu, aby zůstaly. Po zbytek diskuze v rámci tohoto tématu se kandidáti vzájemně osočovali. Clintonová obvinila Trumpa, že jeho ekonomický plán zvýhodňuje hlavně bohaté a tím pádem i jeho rodinu; Trump ostře kritizoval obchodní politiku Clintonové, především pak její souhlas se Severoamerickou dohodou o volném obchodu (NAFTA).

Trump ve svém proslovu často opakoval, že Mexiko a Čína kradou Američanům pracovní místa.

(Gage Skidmore CC BY-SA 2.0, wikimedia.org)

Klíčový moment přišel ve chvíli, kdy se moderátor Holt zeptal Trumpa, proč nezveřejnil své daňové přiznání, jako to dělají všichni prezidentští kandidáti již 40 let. Trump oponoval, že u něj probíhá audit, a že přiznání teď zveřejnit nemůže. Holt však nepolevil a řekl, že přiznání může samozřejmě zveřejnit i teď. Na to Trump reagoval sice irelevantní, avšak účinnou poznámkou, že své přiznání zveřejnění jen tehdy, až Clintonová zveřejní 33 000 emailů, které smazala ze svého soukromého účtu.

Quo vadis, USA?

V rámci druhého tématu, zabývajícího se budoucím směřováním USA, se moderátor zeptal obou kandidátů na to, jak by odstranili propast vznikající mezi různými rasami ve Spojených státech. Clintonová uznala, že se jedná o velký problém a prohlásila, že je třeba opět vybudovat důvěru mezi různými komunitami a policií. Dále přislíbila, že prosadí reformu trestního soudnictví a zbaví Ameriku „zbraňové epidemie“. Trump opakovaně prohlašoval, že Amerika potřebuje „zákon a pořádek“ a zdůraznil, že afroamerická komunita se musí cítit zrazena tím, jak s ní demokraté zacházejí.

Na konci druhého segmentu přišel druhý důležitý moment, když se moderátor Holt zeptal Trumpa, proč tak dlouho zpochybňoval místo narození Baracka Obamy. Trump reagoval tím, že je jeho zásluha, že prezident svůj rodný list zveřejnil a vše se tak vyřešilo. Obama svůj rodný list však zveřejnil již před 5 lety, ale Trump jeho pravost „uznal“ teprve před 14 dny.

Clintonová uznala, že je třeba opět vybudovat důvěru mezi různými komunitami a policií.

(Gage Skidmore CC BY-SA 2.0, wikimedia.org)

Bezpečná Amerika

 Třetí téma, bezpečnost Ameriky, otevřela diskuze o kyber-hrozbách. Clintonová označila kyber-terorismus za jednu z největších hrozeb současnosti a varovala především před zásahy jiných státních aktérů. Explicitně jmenovala Rusko a jeho údajné zapojení do skandálu Demokratického národního výboru. Trump toto tvrzení zpochybnil s tím, že není jisté, kdo únik informací způsobil. V závěru debaty se kandidáti soustředili na zahraniční a bezpečnostní politiku. Zde si Trump vybral další slabou chvilku, když dvakrát evidentně zalhal – nejprve tvrdil, že nebyl pro invazi do Iráku a hned vzápětí se ohrazoval proti tvrzení, že podporoval intervenci v Libyi – v obou případech ho moderátor upozornil, že neříká pravdu. Posléze se pustil do ostré kritiky zahraniční politiky Clintonové a označil jadernou smlouvu s Íránem za katastrofu. Dále se snažil vysvětlit, že americká armáda je v porovnání s tou ruskou zastaralá, a že NATO neplní správnou funkci, protože by mělo se zaměřit především na terorismus. Clintonová kontrovala tím, že smlouvu s Íránem považuje za úspěch diplomacie, že USA bude dodržovat závazky vyplývající z členství v NATO, a že rozhodně nedůvěřuje Trumpovi jako možnému vrchnímu veliteli ozbrojených sil.

Trumpovo nevydařené vystoupení korunoval hořký závěr, kdy Clintonovou obvinil z nedostatku výdrže, čímž jí však nahrál na smeč. Demokratka prohlásila, že až Trump procestuje 112 zemí a vydrží 11 hodin vypovídat před senátní komisí, tak se s ní může bavit o výdrži. Republikán se jen snažil slabě oponovat tím, že sice nepopírá, že má zkušenosti, ale že to jsou špatné zkušenosti, které Amerika už nechce.

Clintonová o krok blíže Bílému domu

Oba kandidáti se zpočátku pokusili zachovat svou tvář a odpovídat na předložené otázky. Postupem času se ovšem více a více věnovali osobní invektivám, čehož překvapivě dokázala mnohem více využít Clintonová. Trump se po solidním výkonu v první polovině debaty dostal do defenzivy, z níž se mu nepodařilo uniknout.

Největší podíl na tom bezpochyby má jeho neobratná rétorika při diskuzi o nezveřejněném daňovém přiznání, o Obamově rodném listě a v neposlední řadě také usvědčení ze lži týkající se americké intervence v Iráku a v Libyi. Trumpovi také může uškodit fakt, že hovořil příliš často o sobě – byl příliš zaměstnán odrážením útoků své sokyně.  Clintonová se více snažila oslovit voliče a působila „prezidentštěji“.

Navzdory poměrně vydařenému vystoupení však nemá bývalá první dáma nic jistého. Nebyla totiž schopná udávat tempo debaty a z hlediska celkového času zabral Donald Trump mnohem větší výseč. Během dnešní debaty se sice Clintonová dokázala vyhnout tématům, která pro ni mohou být nepříjemná, ale je téměř jisté, že Trump se poučí a příště bude lépe připraven. Další možnost bude mít už 9. října.

Zdrálek

Jan Zdrálek působí jako juniorní analytik think-tanku Evropské hodnoty.