Výsledky hodnocení českých europoslanců

Výsledky hodnocení českých europoslanců 

Volby do Evropského parlamentu se tradičně potýkají jen s malým zájmem občanů. Je to paradoxní, jelikož jsou to právě europoslanci, kteří rozhodují o návrzích, ze kterých vyplývá 60-70 % všech nových pravidel a zákonů, které platí v České republice. Navzdory důležitosti a vlivu europoslanců, mají občané jen velmi malé povědomé o jejich práci. A jsou to přitom právě informace o jejich činnosti v uplynulém období, které občané potřebují k tomu, aby se mohli rozhodnout, komu dát svůj hlas při volbách.

Studie think-tanku Evropské hodnoty přináší komplexní pohled na práci europoslanců a zaměřuje se na ty parlamentní aktivity, které lze kvantifikovat a porovnávat. Celou studie naleznete na www.evropskehodnoty.cz/europoslanci.

Co se týče samotných závěrů, můžeme se podívat jednak na to, jak si vedli čeští europoslanci v jednotlivých kategoriích mezi sebou, ale můžeme také celkovou výkonnost našich zástupců srovnat s prací poslanců z jiných států. V tomto celkovém srovnání, nevychází produktivita českých europoslanců zrovna nejlépe.

Jednotlivá zjištění:

  • Ve většině měřitelných indikátorů se průměrný český europoslanec pohybuje pod evropským průměrem. Přestože ve dvou sledovaných aktivitách dosahují čeští europoslanci výrazně nadprůměrných výkonů, ve všech ostatních činnostech byli naši zástupci nejen pod celoevropským průměrem, ale byly i průměrně méně výkonní než poslanci z ostatních států střední a východní Evropy.  
  • Zmíněné dva typy aktivit, ve kterých naši zástupci byly naopak výrazně nadprůměrně aktivní, zahrnovali předkládání stínových zpráv a stínových stanovisek, kterých naši europoslanci předložili v průměru téměř dvakrát tolik, co všichni europoslanci (ČR: 11,68 vs. EU27: 6,09). Za vysokou produkcí českých zástupců stojí zejména poslanci z ODS a KSČM, kteří jsou členy menších frakcí v EP a tak se k nim v menším počtu dostane pověření vypracovat zprávy a stanoviska. O to více se pak mohou věnovat přípravě postojů jejich vlastní frakce v podobě stínových zpráv a stanovisek. 
  • Nejslabší byl výkon českých poslanců při interpelaci Evropské komise a Rady ministrů, kdy průměrný český zástupce vznesl téměř 5,5 krát méně parlamentních otázek (ČR: 16,41 vs. EU27: 88,86), než je celoevropský průměr. Přitom právě interpelace jsou tradičně nástrojem kritické opozice. Poslanci ODS a KSČM navzdory svým skeptickým postojům položili nejméně dotazů z českých europoslanců. Vedli poslanci zvolení za KDU-ČSL a ČSSD, kteří jsou přitom členy dvou největších a nejvlivnějších frakcí EP. Nutno dodat, že ve využívání institutu interpelací panuje i největší rozdíl mezi poslanci ze starých a nových členských států, kteří jej používají téměř 2,5 krát méně (EU10: 42,8 vs. EU15: 104,45) 
  • Podobně málo využívali naši zástupci možnosti předkládat pozměňovací návrhy, kdy se čeští europoslanci pokusili pozměnit o polovinu méně zpráv než je evropský průměr (ČR: 39,5 vs. EU27: 73,3). Hodnotíme tento fakt jako jedno z nejdůležitějších srovnání celého hodnocení, jelikož se jedná o aktivitu, kterou se poslanci konkrétně zapojují do rozhodování a tvorby legislativy a záleží na jejich vlastní iniciativě. 
  • Výrazně podprůměrného výkonu dosahovali naši zástupci i při projevech na plénu (ČR: 95,41 vs. EU27: 207,07) a v počtu podepsaných návrhů usnesení (ČR: 14,91 vs. EU27: 32,47). Zarážející je, že velmi slabý výsledek (zhruba o polovinu méně) dosahali čeští poslanci i v porovnání s europoslanci z deseti postkomunistických zemí. Přestože ani jeden z těchto ukazatelů se netýká jádra činnosti europoslanců, nepochybně ukazuje na nižší úroveň aktivity většiny českých poslanců.  
  • Produktivitu českých europoslanců můžeme srovnávat pro každý indikátor zvlášť. Nebylo naším cílem vytvořit jeden celkový žebříček, jehož sestavení je metodologicky sporné a výsledky mohou být zavádějící. Přesto, pokud se podíváme na pořadí českých zástupců ve všech jedenácti sledovaných aktivitách, zjistíme, že nejčastěji se na předních místech objevují poslanci Oldřich Vlasák (ODS), Zuzana Roithová (KDU-ČSL) a Olga Sehnalová (ČSSD). 
  • Když se naopak podíváme na europoslance, kteří se nejčastěji objevují na spodních příčkách, nalezneme zde Roberta Duška (ČSSD) a Richarda Falbra (ČSSD). (Poslance Vojtěcha Mynáře cíleně z hodnocení vynecháváme, jelikož nahrazoval v roce 2012 zesnulého Jiřího Havla a neměl tak možnost pracovat celé volební období.)

Celkově lze výsledky hodnocení práce českých europoslanců na základě jedenácti kvantitativních indikátorů shrnout tak, že naši zástupci patří v průměru do slabší poloviny členů Evropského parlamentu a to i v případě, že srovnání provedeme se zástupci nových členských států. Zdaleka nejslabší jsou naši zástupci v interpelování Evropské komise a Rady ministrů a v předkládání pozměňovacích návrhů. Na druhou stranu, ve dvou typech aktivit dosáhli naši poslanci výrazně nadprůměrných hodnot, jmenovitě při předkládání stínových zpráv a stínových stanovisek.

Naše studie však nenabízí jen možnost srovnání v rámci kvantitativních indikátorů, ale poskytuje celou řadu dalších informací o činnosti a výsledcích poslanců Evropského parlamentu za Českou republiku. Jednotlivé údaje tak mohou sloužit občanům i novinářům, jako podklad k formulaci konkrétních dotazů na jednotlivé poslance a kandidáty v nadcházejících volbách.

 

Tabulka 1. Seznam českých europoslanců a jejich politická příslušnost

tabulka1
Tabulka 2. Indikátory pracovní aktivity a jejich pořadí v ČR 

tabulka2

Tabulka 3. Indikátory pracovní aktivity a jejich porovnání s kontrolními skupinami

tabulka3