Nejčastěji kladené otázky

 

Nejčastěji pokládané otázky k hodnocení práce českých europoslanců 

 

  • PROČ HODNOTÍME PRÁCI ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ?

V think-tanku Evropské hodnoty vedeme kontinuální debatu o roli občanské společnosti a konkrétněji nevládních organizací v demokratickém politickém procesu. Jsme přesvědčeni, že v české společnosti, která je otrávená politikou a kde politické strany nedostatečně plní roli zprostředkovatele mezi státní mocí a zájmy veřejnosti, nestačí, aby se think-tanky a další nevládní odborné organizace omezovaly jen na suché komentování politiky nebo publikování vědeckých prací. To, co české veřejné diskusi chybí, není více odborných a vědeckých studií, které politici mohou s lehkostí ignorovat. To, co nám chybí je více aktivit organizací občanské společnosti, jejichž cílem je naše politické představitele přímo a kvalifikovaně konfrontovat.

Jsme přesvědčeni, že je potřeba vytvářet na politiky neustálý tlak ať už tím, že se jich vytrvale dotazujeme na jejich konkrétní politické vize a programy, také tím, že chceme znát jejich názor na doporučení, která jim předkládáme, nebo tak, že hodnotíme jejich práci. A to je přesně to, o co se v think-tanku Evropské hodnoty snažíme. Nejen, že analyzujeme a komentujeme směřování České republiky v Evropské unii, ale chceme po konkrétních politických představitelích, aby veřejnosti sdělovali, v čem vidí české zájmy v EU a jak je hodlají prosazovat. Proto jsme také zrealizovali sérii video-rozhovorů o evropských tématech s kandidáty na prezidenta či do Poslanecké sněmovny., v kampani před volbami do Evropského parlamentu pořádáme jedenáct kandidátských debat v Praze i v regionech.

Je nezbytné, aby na akademických a odborných pracovištích vznikaly analýzy a studie, které splňují přísné vědecké standardy. Ale je zároveň zřejmé, že to nebude tento typ publikací, které na kvalitu politické kultury v České republice budou mít nějaký zásadní vliv. Ostatně sebepropracovanější společenskovědní práce, které v posledních dvou dekádách vyšly, na stavu české politiky nic nezměnily.

Proto, pokud chtějí think-tanky a nevládní organizace přispívat ke kultivaci veřejné diskuze v České republice, musejí především cílit na politické představitele, a to takovým jazykem, kterému politici rozumějí, a není jej možné ignorovat. Bez toho zůstanou i ty nejlepší studie a doporučení jen na papíře.

  • JAKÝM ZPŮSOBEM BYLA PRÁCE ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ HODNOCENA?

Aktivita českých europoslanců byla hodnocena s použitím dvou odlišných metod. První zkoumala kvantitativní aspekty jejich práce. Na základě veřejně dostupných dat o jedenácti hlavních činnostech, které poslanci v Evropském parlamentu vykonávají, jsme je seřadili od nejpilnějších až po nejméně snaživé, a to pro každý typ aktivity zvlášť. Kromě toho jsme také ukázali, jak si v těchto činnostech stojí průměrný český europoslanec v porovnání se zástupci z ostatních členských států.

Druhá, kvalitativní, metoda doplňuje tu první přehledem parlamentních aktivit, které nelze vyjádřit čísly. Jedná se především o práci vycházející z členství v oficiálních výborech a delegacích a ve vedení politických skupin (frakcí) Evropského parlamentu. U každého europoslance uvádíme, které z těchto pozic zastává, a přidáváme i údaje o členství v neformálních uskupeních v rámci parlamentu. Na základě všech těchto informací je možné udělat si poměrně dobrý obrázek o tom, jak byl který český europoslanec v tomto volebním období aktivní.

  • JAKÁ KRITÉRIA BYLA ZVOLENA PRO HODNOCENÍ ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ? PROČ?

V rámci kvantitativního hodnocení byly použity veškeré veřejně dostupné indikátory pracovní aktivity europoslanců na úrovni jednotlivců. Jedná se o následujících jedenáct činností popisujících hlavní náplň práce europoslance ve vztahu k plenárním zasedáním Evropského parlamentu:

      • docházka na plenárním zasedání
      • účast na jmenovitých hlasováních
      • zprávy předložené zpravodajem
      • zprávy předložené stínovým zpravodajem
      • stanoviska předložená navrhovatelem
      • stanovisko předložené stínovým navrhovatelem
      • pozměňovací návrhy ke zprávám předloženým zpravodajem
      • parlamentní otázky
      • písemná prohlášení
      • návrhy usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání
      • vystoupení na plenárním zasedání

Kvalitativní hodnocení potom doplňuje obrázek o aktivitě jednotlivých europoslanců informacemi o jejich působení v oficiálních i neoficiálních pracovních uskupeních v rámci Evropského parlamentu. Konkrétně uvádíme následující pozice:

      • členství a náhradnictví v parlamentních výborech
      • členství v  parlamentních delegacích
      • funkce v politických skupinách (např. předseda, místopředseda, pokladník)
      • pozice v předsednictvu a vedoucích funkcích parlamentu 

  • CO KDYŽ SE EUROPOSLANEC JEN ZAPÍŠE NA PREZENČNÍ LISTINU A PAK ODEJDE? JE POTOM MOŽNÉ VÝSLEDKŮM STUDIE DŮVĚŘOVAT?

K takové situaci bohužel skutečně dojít může. V Evropském parlamentu neexistuje mechanismus, který by docházku v tomto smyslu kontroloval. Proto není v našich silách pravdivost dat o docházce nijak ověřit. U ostatních deseti indikátorů nicméně žádné podobné zkreslení nehrozí, protože vyjadřují skutečnou, zcela konkrétní činnost europoslance. Jelikož však neprovádíme žádné souhrnné hodnocení, založené na všech indikátorech, případný podvod s prezenční listinou ostatní výsledky studie nijak neovlivní. Čtenář může hypotetickou možnost nepravdivé docházky vzít v úvahu.

  • Z JAKÝCH ZDROJŮ BYLY ČERPÁNY INFORMACE PRO TUTO STUDII? JSOU VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ?

Data použitá v rámci kvantitativní části pochází z veřejnosti volně přístupných webových stránek Evropského parlamentu (www.europarl.europa.eu) a webových stránek nezávislého portálu VoteWatch (www.votewatch.eu), který se věnuje mapování rozhodovacích procesů v institucích Evropské unie.

VoteWatch sbírá primární data z oficiálních stránek Evropského parlamentu a následně je zveřejňuje v přehledných tabulkách. Ty umožňují mnohem snadnější následné zpracování údajů, než informace rozeseté na profilových stránkách jednotlivých europoslanců na stránkách Evropského parlamentu. Proto jsme také u indikátorů dostupných na VoteWatch použily pro potřeby studie tento zdroj dat. Na stránkách Evropského parlamentu jsme potom dohledávali údaje o těch indikátorech, které VoteWatch nesleduje.

  • JSOU UŽITÁ DATA DŮVĚRYHODNÁ?

Data z portálu VoteWatch se na základě našich dlouhodobých zkušeností i mnoha náhodných kontrol od dat ze stránek Evropského parlamentu neliší. Tento portál je standardně užíván odbornou komunitou jako relevantní zdroj. Zejména z časových a personálních důvodů byla proto pro zpracování této studie použita data z portálu VoteWatch, jež jsou poskytována v uživatelsky mnohem přívětivější formě.

Informace představené v kvalitativní části studie potom pocházejí opět z oficiálních, veřejně přístupných webových stránek Evropského parlamentu, případně z webových stránek jednotlivých politických skupin v Evropském parlamentu. Pokud jde o údaje o členství europoslanců v neformálních zájmových skupinách, zde jsme spoléhali na data poskytnutá kancelářemi jednotlivých českých europoslanců.

  • JAKÉ MAJÍ VÝSLEDKY STUDIE VYPOVÍDAJÍCÍ HODNOTU?

Studie nemá za cíl poskytnout kompletní srovnávací hodnocení individuálních ani kolektivních pracovních aktivit europoslanců, přesto mají její výsledky znatelnou vypovídací schopnost. Nabízí velké množství údajů, které objektivně popisují značnou část pracovní náplně poslanců v Evropském parlamentu. Kromě všech dostupných numerických dat o činnosti europoslanců přímo související s plenárními zasedáními, představuje i přehled části jejich dalších pracovních aktivit. V rámci studie jsme pro kontrolu relevantnosti dat provedli takzvané T- testy.

  • PROČ LZE KOMPAROVAT PRÁCI ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ NA ZÁKLADĚ KVANTITATIVNÍCH INDIKÁTORŮ, ALE UŽ NE NA ZÁKLADĚ INDIKÁTORŮ KVALITATIVNÍCH?

V rámci kvantitativních indikátorů, tedy činností, u nichž můžeme míru aktivity europoslanců konkrétně vyčíslit, můžeme poměrně objektivně, bez osobních soudů, porovnat množství práce vykonané jednotlivými europoslanci.

Naproti tomu kvalitativní indikátory nám sice poskytují informaci o tom, kde se daný europoslanec angažuje mimo důsledně zaznamenané úkony v rámci plenárního zasedání, avšak takové informace nestačí k tomu, abychom mohli říci, která z těchto činností byla více pracná, či záslužná. V tomto ohledu je pohled na kvalitu práce politiků velmi subjektivní. A tudíž je ponechán na čtenáři a jeho osobních hodnotových měřítcích.

  • JE V ODBORNÉ KOMUNITĚ STANDARDNÍ TÍMTO ZPŮSOBEM HODNOTIT POLITIKY?

Je to naprosto standardní.  Můžeme odkázat například na výroční zprávu nevládní organizace Evropské hnutí v Irsku (www.europeanmovement.ie/wp-content/uploads/2013/04/EM-Ireland-Accountability-Report-2012-Online-Edition.pdf), která při hodnocení práce svých europoslanců pracuje se standardními indikátory, které jsme uplatnili i v naší studii. Dále se lze podívat na vybrané odborné práce, které využívají stejného přístupu a obdobných indikátorů jako naše studie:

 

  • PRACUJÍ ČEŠTÍ EUROPOSLANCI DOBŘE?

Pokud porovnáme práci českých europoslanců s průměrem za celý Evropský parlament, uvidíme jednoznačný trend. V  šesti indikátorech (docházka, účast na jmenovitých hlasováních, předložené zprávy, stínové zprávy, předložená stanoviska a stínová stanoviska) byli čeští europoslanci podobně nebo jen o něco málo více aktivní než průměrný poslanec Evropského parlamentu.

Naproti tomu u ostatních pěti indikátorů (počet zpráv s pozměňovacími návrhy, parlamentní otázky, písemná prohlášení, návrhy usnesení a vystoupení na plénu), které popisují činnosti do značné míry závislé pouze na osobní vůli europoslance, skončili ti čeští znatelně pod unijním průměrem. Více informací o práci českých europoslanců se lze dozvědět v samotné studii a komentářích k ní

  • KTERÝ ČESKÝ EUROPOSLANEC SI VEDE NEJLÉPE, A KTERÝ NAOPAK NEJHŮŘE?

Studie nesestavuje žádný „celkový“ žebříček českých europoslanců a neříká tedy, který z nich dopadl nejlépe, případně nejhůře.  Nabízí pouze srovnání europoslanců pro každý dostupný kvantitativní indikátor zvlášť. Nemyslíme si, že je obhajitelné navážit jednotlivé indikátory, každá z kvantifikovaných aktivit má totiž jinou míru důležitosti, jinou náročnost, a také v odlišné míře záleží (pouze) na osobní iniciativě konkrétního europoslance. Neznáme žádnou metodologii, která by například řekla, že počet vystoupení na plénu má mít váhu 30 a nikoliv 25. Toto vážení by tedy bylo silně subjektivní. Proto podle nás případné sestavení jednoho žebříčku není vypovídající, je lehce napadnutelné a není z našeho pohledu k práci europoslanců férové.

Část z těchto kvantifikovaných aktivit totiž do velké míry záleží na velikosti a síle politické skupiny, jejíž je poslanec členem, velikosti národní delegace v rámci jednotlivých politických skupin a v rámci Evropského parlamentu jako celku. Jedná se konkrétně o vypracovávání zpráv a stanovisek a vystoupení na plénu. Zbylé typy aktivit jsou převážně či pouze v ruce poslanců samotných.

  • LZE NA ZÁKLADĚ TÉTO STUDIE ŘÍCT, ŽE EUROPOSLANCI Z JEDNÉ ČESKÉ STRANY PRACUJÍ LÉPE NEŽ EUROPOSLANCI JINÉ ČESKÉ STRANY?

Porovnání českých politických stran jsme se rozhodli neudělat, protože počty jejich europoslanců jsou diametrálně odlišné. Pokud má nejsilnější strana (ODS) devět mandátů a nejmenší jeden (Jan Březina z KDU-ČSL během tohoto legislativního období vystoupil), nemůže být například jakkoliv vypovídající kvantitativně porovnávat mezi sebou práci jedné europoslankyně (Zuzany Roithové) s devíti zástupci ODS. Proto by nám porovnávání stran mezi sebou nepřišlo jako férový postup.

  • JAK SI STOJÍ ČEŠTÍ EUROPOSLANCI V POROVNÁNÍ SE SVÝMI ZAHRANIČNÍMI KOLEGY?

Ze srovnání poslanců jednotlivých členských států vyplývá, že pouze v roli stínového zpravodaje, stínového navrhovatele a v docházce na plénum skončil průměrný český europoslanec v té lepší polovině zemí. V rámci stínových zpráv obsadili čeští europoslanci pátou příčku pomyslného žebříčku, ve stínových stanoviscích skončili dokonce druzí. V dalších osmi kategoriích zůstal průměrný český europoslanec vždy až v druhé polovině seznamu, když obsadil pozice mezi 15. (účast na jmenovitých hlasováních) až 25. místem (počet zpráv s pozměňovacími návrhy a parlamentní otázky) tohoto pomyslného řazení.

  • HODNOTILI JSTE NĚJAKÝM ZPŮSOBEM HODNOTOVOU ORIENTACI ČI NÁZORY ČESKÝCH EUROPOSLANCŮ?

Nehodnotili. Oslovili jsme kanceláře europoslanců s osmi otázkami na jejich práci, odpovědi si mezi sebou mohou porovnat občané sami. Rolí nestranického think-tanku určitě není hodnotit názory či hodnotovou orientaci politiků, nýbrž jejich činy.

  • KDO STUDII PLATÍ?

Studie je placena z vlastních zdrojů think-tanku Evropské hodnoty, v žádném případě jí neplatil žádný stranický subjekt.  O našem financování si můžete přečíst více v našich výročních zprávách (www.evropskehodnoty.cz/o-nas/vyrocni_zpravy/) nebo v našem Etickém kodexu (www.evropskehodnoty.cz/o-nas/kodex-think-tanku/).

  • KDO JE AUTOREM TÉTO STUDIE?

Studii vypracoval Analytický tým think-tanku Evropské hodnoty pod vedením Jana Kováře, Ph.D., hlavního analytika think-tanku Evropské hodnoty. Je absolventem doktorského program mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě Praha a Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Na katedře International Relations a European Studies Metropolitní univerzity Praha přednáší o různých aspektech evropské integrace. Ve své disertační práci se věnoval volbám do Evropského parlamentu v postkomunistických zemích v letech 2004 a 2009. Odborně se věnuje problematice demokracie a demokratizace EU, institucionálním otázkám evropské integrace, volbám do Evropského parlamentu a evropeizaci. Je autorem a spoluautorem řady odborných článků a příspěvků na mezinárodních konferencích. Jeho práce byly vydány v časopisech jako například East European Politics, Perspectives on European Politics and Society, Journal of Contemporary European Research a Romanian Journal of European Affairs. Je členem American Political Science Association, International Political Science Association, Czech Political Science Association a Euroacademia. 

Mluvčím této studie je Radko Hokovský, předseda správní rady a výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty. (e-mail:  hokovsky@evropskehodnoty.cz, telefon: +420 775 031 108) Mezi lety 2007 a 2010 vedl mezinárodní výzkumně-vzdělávací program European Values Network. Jako dobrovolník se angažoval v Asociaci pro mezinárodní otázky, Evropském parlamentu mládeže a Evropském hnutí.

Odborně se věnuje problematice vnitřní bezpečnosti Evropské unie a institucionálním otázkám evropské integrace. Je autorem a spoluautorem řady odborných a akademických publikací a příspěvků na mezinárodních konferencích. Přednáší na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Praha.

Svou disertační práci o roli politických stran v Evropské unii dokončuje na Katedře mezinárodních vztahů FSV UK, kde také absolvoval bakalářský obor Politologie a mezinárodní vztahy v roce 2006. Magisterský titul „Master of European Studies“ získal na Center for European Integration Studies (ZEI) při Univerzitě v Bonnu. Během svého studia absolvoval čtvrtletní stáž v Evropském parlamentu v kanceláři poslance Josefa Zieleniece a navštěvoval Robinson-Martin Security Scholars Program na Pražském institutu bezpečnostních studií. Na pozvání ministerstva zahraničí Spojených států amerických absolvoval International Visitor Leadership Program „Current U.S. social, political and economic issues for young European leaders“.