Evropa a vnitro v roce 2016: Terorismus, pravicový extremismus a ochrana dat

. Téma: .

Budoucnost schengenského prostoru bude zahrnovat posílení kontroly na vnějších hranicích a diskutuje se také otázka znovuobnovení pasových kontrol na vnitřních hranicích.

Pravicový extremismus bude pro demokratické politické strany ve státech Evropské unie velkou výzvou, v rámci které budou usilovat o zachování své demokratické povahy a zároveň budou bojovat o uchování přízně své voličské základny.

Bezpečnost evropských občanů v reálném životě i v rámci kyberprostoru je za současné přísné ochrany jejich dat výzva, kterou budou evropské instituce řešit i v roce 2016.

Uplynulý rok přinesl v oblasti vnitřní bezpečnosti v Evropě řadu událostí, jejichž následky budeme bezpochyby pociťovat i v následujících letech. Z nich vystupují především teroristické útoky v Paříži a uprchlická krize v Evropě. Nesmíme ale zapomínat ani na další momenty roku 2015, například na debatu o bezpečnosti dat a bezpečnosti v kyberprostoru obecně, nebo na vývoj národních politických scén. Pracovní skupina Vnitro na jejich základě identifikovala tři základní oblasti, které budou pro vývoj ve sféře vnitřní bezpečnosti klíčové i v nadcházejícím roce.

Budoucnost schengenského prostoru

Jedním z aktuálních témat pro rok 2016 bude budoucnost schengenského prostoru ve světle současné uprchlické krize a v souvislosti s  teroristickými útoky v Paříži. Na setkání ministrů spravedlnosti a vnitra v rámci Rady EU na konci listopadu 2015 byla diskutována řada protiteroristických opatření s cílem zvýšit bezpečnost v EU. Ministři se shodli na nutnosti posílit kontrolu na vnějších hranicích schengenského prostoru, přičemž povinné a systematické kontroly by se měly intenzivněji dotknout také občanů EU při vstupu do Schengenu.

 Ministři se shodli na nutnosti posílit kontrolu na vnějších hranicích schengenského prostoru.

Již delší dobu se také diskutuje otázka znovuobnovení pasových kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Efektivita tohoto opatření v boji proti terorismu zůstává sporná, navíc by zavedení hraničních kontrol znamenalo ohrožení ekonomických benefitů, které fungující Schengen přináší. Řada evropských politiků (včetně představitelů ČR) hájí zachování pravidel schengenského prostoru ruku v ruce se zlepšením sdílení informací a využíváním současných nástrojů soudní a policejní spolupráce mezi členskými státy.

Pravicový extremismus

V souvislosti s uprchlickou krizí nabyl na intenzitě také jiný, dlouhodobější fenomén, kterým je nárůst významu pravicového extremismu. Jedná se o vývoj, který můžeme sledovat v mnoha zemích Evropy, ale který se zároveň projevuje v každém státě jinak. Za jeho projevy tak můžeme označit například nečekaně silné volební výsledky tradičně pravicové strany Front Nationale ve Francii, které jen díky dvoukolovému volebnímu systému nevyústily v zisk mandátů. Dále se extremismus projevuje mj. také vznikem podobných hnutí jako je německá Pegida nebo český Blok proti Islámu. Tato hnutí staví na neformálních základech, neskrývají však svůj úmysl účastnit se voleb a svůj program prosazovat politickými prostředky.

Pravicový extremismus svou popularitu v současnosti staví především na odporu k islámu a k uprchlíkům, kteří jsou často islámského vyznání. Hlavním zdrojem této popularity je vyvolávání strachu z potenciálně násilného charakteru islámského náboženství. V roce 2016 bude pro politické strany ve státech Evropské unie velkou výzvou zachovat si svou demokratickou tvář a úctu k právnímu státu a zároveň neztratit svoji voličskou základnu kvůli uskupením spoléhajícím na líbivý a zkratkovitý přístup ke komplexním problémům současné Evropy.

Pravicový extremismus svou popularitu v současnosti staví především na odporu k islámu a k uprchlíkům

Zpracování a ochrana osobních dat

S problematikou zachování bezpečnosti evropských občanů ve světle teroristických útoků a mezinárodního organizovaného zločinu souvisí i směrnice o jmenné evidenci cestujících, jejíž přijetí můžeme očekávat v roce 2016. Směrnice upravuje poskytování, sdílení, shromažďování a archivaci informací o cestujících letecké dopravy přepravujících se mezi státem EU a třetí zemí, nebo  v rámci Unie. V první polovině prosince 2015 byl návrh směrniceschválen Radou pro spravedlnost a vnitřní věci a na začátku roku 2016 by se měl dostat na půdu Evropského parlamentu. Tématem diskutovaným nejen v souvislosti se směrnicí o jmenné evidenci cestujících byla také ochrana dat. Navrhované nařízení o obecné ochraně údajů překonává dosavadní nejednotnost právní úpravy a zavazuje všechny organizace nabízející služby či zboží na vnitřním trhu EU. V platnost by mělo vstoupit, projde-li zdařile řádným legislativním procesem, do konce roku 2017. Dané subjekty musí při manipulaci s osobními údaji nově splnit také určité bezpečnostní standardy, které při nakládání s osobními údaji sledují princip proporcionality – data bude možné shromažďovat a zpracovávat pouze v nezbytném rozsahu a za daným účelem, po jehož naplnění by neměla být příliš dlouhou dobu dále přechovávána v rukou organizace. V opačném případě může být organizaci vyměřena pokuta ve výši až 100 milionů euro či pěti procent jejího ročního obratu.

Bezpečnost evropských občanů v kyberprostoru zůstává i nadále klíčovou součástí ochrany evropského vnitřního prostoru. Směrnice o bezpečnosti sítí a informací počítá s vylepšením kapacit členských států v oblasti kybernetické bezpečnosti a s efektivnější spoluprací mezi veřejným a soukromým sektorem a členskými státy navzájem. Dále předpokládá, že provozovatelé kritických infrastruktur (jedná se např. o oblasti energie, dopravy či bankovnictví) přijmou příslušná opatření pro správu bezpečnostních rizik a hlášení závažných incidentů směrem k vnitrostátním orgánům. Projednávání regulace se momentálně nachází v závěrečných negociačních fázích; Evropskému parlamentu a Radě se počátkem prosince podařilo dosáhnout na předloženém návrhu Komise shody, a v roce 2016 tak můžeme očekávat, že proces přijetí této směrnice bude mít zdárný průběh.

Pracovní skupina Vnitro think-tanku Evropské hodnoty