Hodnotová debata s Věrou Jourovou: „Které hodnoty je třeba bránit?“, 4. 5. 2016

Na hodnotové debatě vystoupila Věra Jourová (Eurokomisařka pro spravedlnost, genderovou politiku a ochranu spotřebitele) a Petr Kolář (Předseda Iniciativy pro evropské hodnoty).

Jako první se ujal slova Petr Kolář, který přivítal publikum a vzpomenul na okolnosti zrušení hodnotové debaty z minulého měsíce. Poté představil agendu eurokomisařky Věry Jourové  – spravedlnost, genderová politika a ochrana spotřebitele – kde zdůraznil, že se jedná o velice důležitou agendu v souvislosti s aktuálním vývojem v Evropě, kdy Evropě chybí nějaký hodnotový základ, vyjednává se TTIP apod. Následně krátce zhodnotil současný stav společnosti, kde zmínil rozdíl mezi vnímáním evropských hodnot a EU celkově  v Praze, tzv. “Pražském akváriu”, a dalšími regiony, ve kterých se snaží Iniciativa pro EH debatovat s lidmi. Jako znepokojující fakt uvádí, že 53 % obyvatel se domnívá, že EU nemá perspektivu (průzkum CVVM), má negativní vztah k EU, společné měně apod.

Kolář se také krátce vrátil k přístupu ČR po roce 1989. “Dříve jsme chtěli zpět na Západ, zpět do Evropy a bylo jasné, co a proč chceme” říká a dodává: “dnes jsme však konfrontování množstvím krizí, které nás nutí znovu přemýšlet o Západu a o tom proč chceme být jeho součástí. Znovu musíme vysvětlovat, proč je důležité být součástí EU, ke které není jiná alternativa nebo proč je důležitá spolupráce s USA.”

Jourová po krátkém úvodním slově, odpověděla, že je dlouhodobě kritikem některých unijních procesů a osobně vnímá propast mezi voličem a politikem. Domnívá se, že nejvíce je to patrné právě ve funkci eurokomisaře, který musí být nejprve politikem (odpovědný voličům), poté nominován vládou a teprve poté se dostává do Bruselu, kde však ztrácí veškerou vazbu na své voliče a funguje pouze pro své portfolio. Dodává však, že mandát od voličů je velice silný a v momentě, kdy je vidět, že volič nejde “za EU” je její práce velice těžká.

Jourová také v souvislosti s tématem debaty “Které hodnoty je třeba chránit?” zmínila proslovy V. Havla, ve kterých Havel v roce 1993 pokládal podobné otázky, a to “Proč vstupujeme do EU” “Kvůli bohatství nebo hodnotám?” “Jaké jsou tyto hodnoty?” Následně uvedla, že těmito hodnotami byly demokracie, úcta k právu, rovnost práv a povinností, vláda práva, prosperita, stabilita, soudržnost apod. Zde zdůraznila, že je nutné se k této základní otázce opět vrátit a uvědomit si “Proč EU?”  a zda je k ní alternativa. Osobně se však domnívá, že alternativa neexistuje. Na druhou stranu přiznává, že je zastáncem reforem, které však v současné situaci a množství vnějších i vnitřních krizí nejsou možné – není na ně čas ani prostor.

Petr Kolář se následně vrátil zpět do historie, konkrétně do 50. let, kdy si nikdo nedovedl představit dnešní uspořádání Evropy bez hranic, společnou měnu apod. Konstatuje, že lidé dnes při pohledu zpět nevidí úspěch a odvedenou práci, ale spíše problémy, kterými je nyní konfrontována: putinovské Rusko a jeho mocenské ambice, antihumánní militantní islamismus,  terorismus, dluhová krize a v současnosti také uprchlická krize. V souvislosti s krizí pak zmínil fakt, že v Bruselu se nerozlišuje mezi migrantem a uprchlíkem, což ale souvisí s evropským hodnotovým systémem, který by měl být charakteristický solidárností a poctivostí. Některými kroky EU přispívá naopak k názoru, že uplatňuje dvojí metr a její kroky, které by měly vést k jednotě a solidaritě vedou spíše k fragmentaci Evropy. Zde dodal, že právě rozhádaná, nejednotná a neakceschopná Evropa je primárním cílem putinovského Ruska.

Poté se opět obrátil na V. Jourovou s otázkami: “Uvědomují si pan Juncker nebo paní Mogherini tyto problémy, tento rozkol?”  “Má někdo představu co se s tím dá dělat?”

Jourová odpověděla, že cítí rozkol v EU mezi Východem a Západem. Konkrétně v jejich chápání a pohledu na aktuální problémy a jejich důležitost. Konstatovala, že toto rozdílné vnímaní, je dnes veliký problém EU při řešení migrační krize. Rozkol je dán historickým vývojem a strachem. Jourová vidí právě tento rozkol ve vnímaní EU jako špatnou výchozí pozici k možné akci. V této souvislosti připomenula i roli think-tanku EH, který organizuje debaty i v regionech kde přesvědčuje nepřesvědčené a zmínila tři kategorie přesvědčených lidí, a to ti, co “jsou s námi a chápu důležitost EU”, lidé nepřesvědčení, a pak lidé nepřesvědčitelní.

Neopomněla ani extrémní strany/politiky (např. Martina Konvičku) jsou voleni vysokoškolsky vzdělanými občany. Zde vidí V. Jourová velký problém a říká: “Asi děláme něco špatně ve vysvětlování problému a necháváme rozvíjet něco, co jde od strachu k nenávisti”. Dále zdůraznila, že je důležité neparalyzovat základní evropskou hodnotu, kterou vidí v  tzv. “kolektivní energii” neboli vůli pracovat společně v oblastech jako je byznys, justice, nebo přeshraniční kriminalita. Konstatuje, že ačkoliv se v těchto oblastech Východ i Západ dokáži shodnout, není to vidět, a naopak je dnes v souvislosti s migrační krizí viditelná spíše nejednotnost a neschopnost se domluvit.

Následně se V. Jourová přesunula k hodnotě svobody, kde zmínila, že jde o velice složitý fenomén. Zdůrazňuje, že dnes je svoboda hlavně o zodpovědnosti, na což často ve východní Evropě narážíme. Na to reagoval P. Kolář, který se částečně vrátil k třem kategoriím přesvědčenosti, které definovala V. Jourová a uvádí, že existují dva druhy lidí, a to: “První preferuje osobní svobodu a důstojnost a ví, že svoboda je o osobní zodpovědnosti a neberou ji jako břímě, a naopak druhá kategorie lidí bere svobodu jako břímě, víceméně na ní parazituje a velmi ochotně, ji vymění za přísliby lecjakých výhod, benefitů a jistot.” Konstatoval však, že dnes jsou tyto jistoty paralyzovány a lidé se začínají o ně bát. Nejde jen o strach ze ztráty materiálních jistot, ale především o strach z nových fenoménů – migrační krize, islám apod. Dodává, že v rámci tohoto strachu pak lidé nerozlišují mezi uprchlíkem a migrantem, tedy mezi základní morální a hodnotovou povinností EU a masou lidí přicházejících “rozbít náš systém”. Problém vidí v tom, že nedokážeme rozlišovat a nemáme v tomto ohledu pud sebezáchovy. Svůj vstup zakončil otázkou, zda právě tato neschopnost objektivního posuzování, hodnotového posuzování a rozlišování mezi hodnotami není způsobena tím, že (My) “hodnotově přesvědčení Evropané a euroatlantičtí nedokážeme vysvětlit lidem, že by se měli bát spíše konce EU a její fragmentace EU než nějakého nového fenoménu.” Doplňuje, že v této situaci dochází k rozdělení na dva světy, a to na ty, kteří rozhodují/přikazují a ty, kteří se cítí být ovládáni a manipulováni.

Jourová reagovala tím, že nejdůležitější je správný přístup politiků, elit a názorových vůdců. Problém je politická korektnost, která dnes v Česku “není sexy” a naopak se preferuje druhý extrém, což je také problém. Také konstatovala, že informace jsou v Čechách podávány černobíle, což tak ve skutečnosti nikdy není. Eurokomisařka uvedla, že jako společenský problém hýbající společností vidí v elementárním pocitu ohrožení, který vychází z něčeho co je nám neznámé – příchod nové kultury, pravidel nebo náboženství.

Jourová mluvila i o bruselských atentátech, které zasáhly mnoho evropských politiků i jí osobně a zdůraznila, že správný politik si nemůže připustit, aby jeho rozhodování ovlivňovala nenávist. Uvedla, že “politik si nesmí dovolit emoce. Nenávidět ano, ale nepustit si je pod kůži. Mít sílu a motivaci mobilizovat zbývající dávku humanity, předat ji dál a něco dělat” Také dodala, že jde  o paradox, kdy na jedné straně je hrozba atentátů a strach, na druhé straně morální, právní a solidární tlak na členské státy přijmout příchozí a integrovat je. Zde zdůraznila právě důležitost integrace nově příchozích a nevytváření segregovaných oblastí, které vedou k frustraci mladých lidí a následnému tíhnutí např. k islámskému státu.

Na závěr uvedla, že je nutné si uvědomit, že Evropa je v ohrožení, které představuje islámský stát – uskupení, které chce v Evropě vyvolat občanskou válku; financuje mešity a školy koránu, které burcují zabíjení a jež schvaluje i část muslimského obyvatelstva na Západě. “Musíme si to  přiznat a přijít s adekvátní akcí jako je efektivní sdílení informací policie, justice, prokuratury, zpřísnění trestního práva v oblasti potírání terorismu apod.” uvedla Jourová. Zdůraznil však, že Evropa nemůže připustit, aby došlo k uplatnění principu kolektivní viny, což však bude pracné a bude to vyžadovat jednotu a důvěru v instituce jako je stát, policie, justice a další. Svoji řeč zakončila konstatováním, že ve společnosti je silně cítit nenávist, a proto je důležité zachovat chladnou hlavu a nepodléhat těm, kteří slibují jednoduchá řešení – ty totiž neexistují.