Kolik by stál rozpad Schengenu a jaké další škody by rozpad přinesl?

. Téma: .

Cena Schengenu se odhaduje na téměř procento HDP Evropské unie

Budoucnost Schengenského prostoru, do kterého v současnosti patří 26 zemí s více než 400 miliony obyvatel, a který loni oslavil své „třicátiny“, se pod tlakem migrační krize a rostoucích neshod mezi členskými státy Evropské unie dostává do slepé uličky. Volný pohyb osob dnes umožňuje více než 1,7 milionům lidí žít a pracovat ve dvou a více členských zemích. Každý den přejde 3,5 milionu lidí vnitřní hranice, přes které se také uskuteční něco okolo 24 milionů obchodních cest a povětšinou naložená nákladní auta přejedou vnitřní hranice až 57 milionkrát. Znovuzavedení hraničních kontrol, o kterém se hlasitě uvažuje, by tak mělo mnohem zásadnější dopady na členské země, než jen potřebu cestování s pasem. Evropská komise již představila detailní plán, jak případně znovu navrátit kontroly na všechny hranice.

Vyčíslení reálných dopadů rozpadu Schengenu se v posledních týdnech věnovaly studie výzkumného týmu Evropská komise, francouzského vládního institutu France Stratégie, německé Bertelsmann Foundation a CEFiso mnichovského ekonomického institutu.

Evropská komise přišla se závěrem, že znovuzavedení stálých kontrol by ročně stálo všechny země Schengenského prostoru mezi 5 až 18 miliardami eur, což představuje 0,05 % – 0,13 % HDP. Ekonomické náklady by nedopadly na všechny státy rovnoměrně, například občané státu jako je Polsko, Nizozemsko nebo Německo by zaplatili o 500 milionů eur více jen kvůli zvýšeným transportním nákladům. Firmy z České republiky nebo Španělska by zaplatily o 200 milionů eur více kvůli zvýšeným nákladům. Turisté by strávili nejméně o 13 milionů méně nocí v ubytovacích zařízeních v zemích Schengenu. V peněžním vyjádření by to znamenalo příjmovou ztrátu 1,2 miliardy eur pro majitele těchto zařízení.

Podle studie francouzského vládního institutu France Stratégie z ledna 2016 by mohlo po znovuzavedení hraničních kontrol napříč Schengenským prostorem ve střednědobém až dlouhodobém horizontu dojít k poklesu HDP až o 0,8 %, přičemž dopad na jednotlivé státy by se lišil dle polohy a struktury jejich ekonomiky. Krátká studie počítá s dvěma scénáři. První předpokládá namátkové kontroly; ty by způsobily mírné zdržení. Druhý scénář počítá s častějšími kontrolami a dvojnásobným zdržením. Studie shrnuje dopady na tři pro Francii důležité oblasti – nákladní dopravu, přeshraniční pracovníky a turismus. Dle prvního scénáře by znovuzavedení hraničních kontrol snížilo počet jednodenních turistů ve Francii o 5 %, dvoudenních o 2,5 %, studie pak nepočítá s žádným dopadem na turisty, kteří plánují zůstat déle než dvě noci. Pesimističtější scénář počítá s dvojnásobným snížením, tedy se snížením o 10 % u jednodenních turistů a o 5 % u dvoudenních turistů. Tento výpadek turismu by pro Francii znamenal snížení příjmů obchodníků o 500 milionů až 1 miliardy eur. Dopady na nákladní dopravu byly v této studii vyčísleny za pomoci příkladu kontrol na hranici se Spojeným královstvím, které do současnosti není členem Schengenu. Zvýšené náklady se odvíjí od množství zboží nakládaného a vykládaného na francouzské straně a vyčíslení nákladů spojených s vyššími přepravními časy. První scénář počítající s extra půlhodinou strávenou kontrolami by znamenal jen pro samotnou Francii ztrátu 62 milionů eur ročně. Druhý scénář počítající s hodinovým zdržením by s sebou přinesl ztrátu 124 milionů eur ročně. Dopady na nákladní dopravu by byly ještě významnější pro malé tranzitní ekonomiky, mezi které patří i ta česká. Tyto ekonomiky totiž těží z intenzivní nákladní dopravy v rámci vnitřního trhu.

Německý institut Bertelsmann Stiftung zkoumal dopady růstu importních cen na HDP zemí EU především z důvodu zvýšených transakčních nákladů. Podle optimistického scénáře, který předpokládá růst dovozních cen o jedno procento, by dle této studie němečtí spotřebitelé zaplatili o 77 miliard eur více v období do 2025. Pesimistický scénář, který očekává růst dovozních cen o tři procenta, hovoří až o 235 miliardách eur navíc  v tomtéž období. Zvýšení cen pro EU jako celek by u optimistického scénáře dosahovalo 500 miliard eur a u pesimistického scénáře až 1,4 miliardy eur do roku 2025. Zrušení Schengenu by negativně zasáhlo i země intenzivně obchodující s EU. Předpokládané zvýšení nákladů pro USA a Čínu dohromady by se dle studie v průběhu deseti let vyšplhalo na 91 až 280 miliard eur.

Mnichovský institut CEFiso ve své studii vypočítal, že roční snížení HDP všech států EU dohromady, jako důsledek znovuzavedení hraničních kontrol, by se pohybovalo mezi 26,65 až 65,8 miliardami eur, což představuje 0,19 % – 0,47 % HDP.

Pracovní skupina Ekonomika think-tanku Evropské hodnoty.