Mnichovská bezpečnostní konference: Nejožehavější otázky současnosti

. Téma: .

Na třicet hlav států a vlád se letos zúčastní jedné z nejdůležitějších událostí na poli bezpečnostní politiky. Vladimír Putin se opět nedostaví. Rusko bude zastupovat ministr zahraničí Lavrov, který se setká s ukrajinským prezidentem Porošenkem a společně prodiskutují konflikt na Ukrajině. Na rozdíl od loňského ročníku na akci zavítají i čeští vládní představitelé.

Světové politické a bezpečnostní špičky se v půli února opět sejdou na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Již dvaapadesátý ročník jedné z nejdůležitějších akcí na téma bezpečnosti proběhne mezi 12. a 14. únorem. Jen pro ilustraci zmiňme, že loňského ročníku se zúčastnily dvě desítky hlav států a vlád, dále pak více než šedesát ministrů obrany či zahraničí z celého světa.

Letošním stěžejním tématem je válka v Sýrii. Jednotlivé panely se tak zaměří nejen na samotný syrský konflikt, ale například i na boj s globálním džihádismem, důsledky blízkovýchodních tenzí pro bezpečnost v Evropě či obecnější migrační problematiku a s ní spojené environmentální a zdravotnické otázky. Loni bylo nejvíce prostoru věnováno konfliktu na Ukrajině

O významu celé akce svědčí například i lednová schůzka předsedy Mnichovské bezpečnostní konference Wolfganga Ischingera s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem, který by se měl konference rovněž zúčastnit. Ruská tisková agentura TASS oproti tomu dopředu informovala o tom, že ruský prezident Vladimír Putin se opět nezúčastní. Naposledy byl konferenci přítomen v roce 2007.

Dle informací ČTK bude Ruskou federaci zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se v Mnichově setká s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a společně prodiskutují stále neuklidněný konflikt na východě Ukrajiny.

Za Českou republiku se akce oficiálně zúčastní ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a předseda Sněmovny Jan Hamáček. Mnichovská bezpečnostní konference je pro ně jedinečnou příležitostí jak prohloubit své kontakty s nejvlivnějšími špičkami světové bezpečnostní komunity. Na loňský ročník žádný z českých vládních představitelů nezavítal. Podle Ischingera se letos zúčastní na třicet hlav států a vlád, dále pak desítky ministrů z celého světa. Oproti loňskému roku by se tedy měla účast zvýšit.

Počátky Mnichovské bezpečnostní konference se datují k roku 1963. Za dvaapadesát let existence se z této akce stala jedna z nejdůležitějších každoročních událostí na poli bezpečnostní politiky. Na jejím financování se tradičně podílí řada sponzorů z řad soukromých firem i nadací a neziskových organizací. Značnou částkou přispívá německá spolková vláda a dílčí samosprávy. Od roku 2008 je předsedou konference Wolfgang Ischinger, který má za sebou více než třicet let zkušeností v Organizaci spojených národů, OBSE a německé diplomacii.

O čem se bude mluvit?

Pro ty, kdo se konference nemohou nebo nechtějí účastnit, je tradičně vydávána studie Munich Security Report, kterou si je možné bezplatně stáhnout zde. Dokument je určen především bezpečnostním analytikům, politikům, ale i široké veřejnosti. Loňskou verzi si stáhlo více než pětadvacet tisíc lidí.

Na přípravě studie se podílelo mnoho uznávaných odborníků z vlivných výzkumných organizací po celém světě, jen namátkou např. britský Chatham House a International Institute for Strategic Studies, americká IHS Jane’s, UNHCR nebo německý Mercator Institute for China Studies.

Právě poslední jmenovaná organizace stojí za článkem „China: Doubling Down?”, který se věnuje mocenskému rozmachu druhé největší ekonomiky světa. Za zmínku stojí zajímavě zmapované alternativní mezinárodní organizace, v jejichž posilování Čína participuje ve snaze omezit význam dosavadních mezinárodních struktur založených západními zeměmi.

Texty zařazené v Munich Security Report slouží jako podklady pro jednotlivé panely konference. Hlavnímu tématu letošního ročníku, kterým je syrský konflikt, se věnuje například příspěvek s názvem „The War in and over Syria: Assad Story”. Článek se zaměřuje na zmapování angažmá syrského prezidenta Bašára al-Assada v takzvané občanské válce.

V této souvislosti stojí za zmínku i další z panelů, který se bude věnovat vztahu Íránu s okolními státy Blízkého východu a zbytkem světa. Dle dat z článku „Iran: Dealt a Strong Hand“, který je součástí Munich Security Report, 80 procent Íránců věří ve zlepšení vztahů se zeměmi Evropské unie a více než polovina očekává též zlepšení vztahu své země s USA v důsledku úspěšných jednání o zastavení možného íránského jaderného vojenského programu.

Stranou zájmu nezůstává ani Evropa. Jedním z témat dalších panelů letošní Mnichovské bezpečnostní konference tak bude i ukrajinský konflikt. V článku „Eastern Europe: (The) Curtain Calls?“ je současná bezpečnostní situace na východě Evropy srovnávána s obdobím studené války. Akcent je kladen především na zvyšující se množství leteckých provokací, hromadění vojáků a techniky v příhraničních oblastech či zvyšující se množství vojenských cvičení v přihraničních oblastech jak ze strany Ruska, tak členských zemí NATO.

Osmdesátistránkový podkladový materiál pro Mnichovskou bezpečnostní konferenci přehledně shrnuje hlavní body, které budou v následujících dnech probírat nejvlivnější světové špičky v oblasti bezpečnosti. Letos mezi nimi nebude chybět ani české vládní zastoupení, které tak získává jedinečnou možnost ukázat, jaká oficiální česká zahraniční politika je.

David Kořínek působí jako spolupracovník Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.