Pojmenovaným hrozbám lze čelit

. Téma: .

Nové studii Evropských hodnot, která obsahuje scénáře vývoje bezpečnostního prostředí, se dostalo reakce od Ondřeje Ditrycha. Jeho text Lidové noviny otiskly v úterý 18. 10. pod názvem Jak se dělá hrozba.

Naším záměrem bylo mimo jiné vyvolání veřejné diskuse o tom, na jaké hrozby by se český bezpečnostní systém měl v následujících třech letech připravovat.

Kritický komentář proto vítáme, ale mrzí nás, že místo toho, aby s našimi scénáři polemizoval a nastínil nějakou alternativu, zůstal u pokusu o zpochybnění naší odbornosti. Ne však tím, že by rozporoval cokoliv v našem metodologickém postupu, ale pouhým tvrzením, že naše závěry považuje za absurdní, zveličené či zkreslené.

Studii nazvanou „Scénáře vývoje politicko-bezpečnostního prostředí z pohledu ČR: 2016–2019“jsme vytvořili na základě osvědčené metody Delphi, do níž se mezi dubnem a zářím 2016 zapojilo čtyřiadvacet respondentů z řad předních bezpečnostních expertů českých akademických, nevládních, bezpečnostních a zpravodajských institucí.

Na základě jejich odborných odpovědí jsme formulovali jak seznam mezinárodních aktérů a hrozeb, které budou mít největší dopad na bezpečnost České republiky, tak i faktorů, trendů a zlomů, které budou mít hlavní vliv na jejich proměnu.

Výraznou částí studie jsou čtyři scénáře, které nepovažujeme za nejpravděpodobnější, ale nejzávažnější pro bezpečnost České republiky, protože mohou ohrozit liberálně-demokratický charakter našeho politického systému (přičemž procentuální ohodnocení pravděpodobnosti, že se jednotlivé události i samotné scénáře naplní, je prostým průměrem odhadů jednotlivých expertů):

1. Nekontrolovaná masová migrace zapříčiní politickou implozi (zhroucení) některých evropských států – 60 procent.

2. Západoevropští demokratičtí lídři politicky prohrají boj s islamismem – 60 procent.

3. Prezidentka Marine Le Penová dá definitivní ránu evropské integraci – 40 procent.

4. Ruská agrese zničí legitimitu NATO a zapříčiní appeasement v Česku – 30 procent.

Zní to děsivě, ale i k těmto eventualitám můžeme dojít, pokud jako ČR, Evropská unie a NATO nezačneme brát prokazatelně existující hrozby vážně a nezačneme intenzivně pracovat na jejich prevenci. Kolega Ditrych nezpochybňuje význam a smysl promýšlení možných scénářů vývoje, pouze ty naše považuje za přehnané. Toto tvrzení by měl ale doprovodit konkrétními faktory a trendy, díky kterým k našim extrémním scénářům nedojde.

My těch pozitivních tendencí bohužel moc identifikovat nemůžeme, a proto je naše studie varováním a výzvou k reformě bezpečnostního systému, dokud je ještě čas.

Právě proto, abychom pak v krizových situacích nemuseli ukvapeně přijímat mimořádná opatření omezující osobní svobody a demokratické instituce.

Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty.

Text původně vyšel 24. října 2016 v Lidových novinách.