Proč instituce Evropské unie prosazují kvóty, i když nefungují?

. Téma: .

Migrační kvóty přinesly značné právní překážky, ignorovat se nedá i fakt, že mnozí uprchlíci z přidělených míst brzy odcházejí. Pro europoslance Evžena Tošenovského je nevhodný postup prosazování tohoto mechanismu, kdy Evropská komise na státy vyvíjí tlak, aniž by bylo zcela jasné, jak přesně by výsledný systém fungoval. Petr Ježek kvóty zase nepovažuje za dostatečné řešení do budoucna.

Evropská komise je složená z úředníků, jejichž přirozenou reakcí na jakýkoliv problém je pokusit se jej aktivně řešit, aby nebyli kritizováni. I pokud jejich řešení není ideální, je hlavně evropské a jeho cílem je ulehčit nejvíce zasaženým státům. U europoslanců zasedajících v Evropském parlamentu je zase důležité si uvědomit, že zde v prvé řadě zastupují své státy a jejich obyvatele. Mnozí z nich, například Němci nebo Poláci, hrají na domácí scéně daleko významnější roli než třeba europoslanci z České republiky. A ti, kteří pocházejí ze zemí, v nichž je nejvíce uprchlíků, si hlasovat proti kvótám zkrátka nemohou dovolit. Nemluvě o tlaku, který byl na obě instituce vyvíjen, když se stovky utečenců topily ve Středozemním moři. Alespoň tak situaci vnímají čeští europoslanci Evžen Tošenovský (ODS) a Petr Ježek (ANO). Ti sice v Evropském parlamentu zasedají v rozdílných frakcích, ale na nepřijatelnosti současné podoby návrhu povinného přerozdělovacího systému se shodnou.

Tošenovský a Ježek v Evropském parlamentu se na nepřijatelnosti přerozdělovacího systému shodnou.

Jejich debatu, která se konala 2. června v brněnské knihovně Jiřího Mahena, moderoval ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský, který hned ze začátku upozornil, že problém s kvótami nemají pouze Češi. Nechuť přijmout povinný relokační mechanismus podle něj dokonce není ani záležitostí pouze střední Evropy, ale i další státy si jejich nevýhody začínají pomalu uvědomovat. A co je na kvótách vlastně tak špatného? Naši hosté během debaty zmínili například značné právní překážky nebo fakt, že mnozí uprchlíci z přidělených míst brzy odcházejí. Pro Evžena Tošenovského je nevhodný postup prosazování tohoto mechanismu, kdy Evropská komise na státy vyvíjí tlak, aniž by bylo zcela jasné, jak přesně by výsledný systém fungoval. Petr Ježek kvóty zase nepovažuje za dostatečné řešení do budoucna. Nedokázaly by si totiž poradit s dalšími potenciálními přílivy uprchlíků, kteří do Evropy velmi pravděpodobně budou přicházet z důvodu klimatických změn, narůstajícího sucha, nedostatku zdrojů, vody nebo kvůli hladomorům.

Petr Ježek kvóty nepovažuje za dostatečné řešení do budoucna.

„Nejdříve se musí dohodnout členské státy mezi sebou a Evropská komise pak může tuto dohodu jen provést.“ Tak si představuje alternativní řešení Evžen Tošenovský. Podle Petra Ježka nakonec nějaký systém založený na solidaritě vznikne tak jako tak, ale pouze, pokud bude splněno několik stěžejních podmínek. Členské státy by měly například nejprve dostat plně pod kontrolu azylové řízení, přerozdělování musí být postaveno na dobrovolnosti, Unie by měla využívat systém dočasné ochrany a předně, všichni musí dodržovat dojednaná pravidla. „Nakonec nám nezbyde nic lepšího než kousek po kousku přistěhovalce integrovat do komunity,“ tvrdí europoslanec Ježek.

Debatu, která proběhla v rámci Regionálního diskuzního fóra pod taktovkou Informační kanceláře Evropského parlamentu ve spolupráci s Evropskými hodnotami Brno a Europe Direct Brno, uzavřel Evžen Tošenovský v obezřetně pozitivním duchu. Připomněl, že paralelní situace už se podařilo nejednou zvládnout, jako v případě přistěhovalecké vlny z Turecka do Německa nebo z Ruska do Izraele. Je podle něj zejména potřeba najít kompromis mezi otevřeností a zároveň bezpečností a pohodlím. Stejně jako Evropské hodnoty Brno i on považuje za stěžejní demokratickou diskuzi o těchto problémech.

Víchová

Veronika Víchová působí jako juniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty.