Vláda by měla odmítnout nebezpečné snahy prezidenta Zemana o destabilizaci západobalkánského regionu

. Téma: .
  • Prezident Zeman při návštěvě Srbska prohlásil, že by Česká republika měla přehodnotit své rozhodnutí z roku 2008 a zrušit uznání Kosova jako státu. V českém ústavním systému rozhodnutí o uznání států činí vláda vykonávající zahraniční politiku, přičemž v tomto případě se prezident Zeman snaží vydíráním vyvinout nátlak na Babišův kabinet.
  • Vláda by měla tyto prezidentovy snahy jednoznačně odmítnout, protože slouží pouze zájmům Srbska a Ruska v západobalkánském regionu. Zemanova snaha o oduznání Kosova působí destabilizačně v křehkém regionu, kde se ČR systematicky snaží snahy Kosova i Srbska o budoucí integraci do EU podporovat. Česká republika v tomto regionu kvůli Zemanovým výrokům ztrácí kredibilitu menších západobalkánských států, jako je Černá Hora, Severní Makedonie či Bosna a Hercegorina, když se její prezident snaží hodit jeden z místních křehkých států přes palubu, aby se zavděčil imperiálním ambicím Ruska a jeho de facto satelitu Srbska.
  • Nejde o to, že by stávající uspořádání na Západním Balkáně bylo ideální, ale za stávajících podmínek je dané uspořádání jediné udržitelné. Oduznání Kosova Českou republikou by nepodpořilo žádný český zájem a nepomohlo vyřešit žádný z problémů, se kterým se Kosovo, Srbsko a celý region potýká. Podpořilo by to jen ruské snahy o destabilizaci regionu, což je v přímém rozporu se zájmy České republiky.

Europoslanci by měli kandidáta na vysokého představitele J. Borella konfrontovat otázkami ohledně Ruska a Číny

. Téma: .
  • Kandidátem na pozici vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU je španělský ministr zahraničí Josep Borell. Ten v minulosti opakovaně prokazoval měkký přístup k ruské agresi, což vyvolává řadu obav o jeho očekávaných krocích.
  • Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty spolu s desítkami evropských expertů připravilo sérii otázek, na které by se ho europoslanci měli dotázat.

Vláda by měla představit harmonogram vystoupení z Mezinárodní investiční banky

. Téma: .
  • Mezinárodní investiční banka je reliktem sovětských dob, který měl od roku 1970 pomáhat financovat projekty mezi socialistickými zeměmi. Tato banka je bezpečnostními institucemi popisována jako možná krycí aktivita pro ruské vlivové a zpravodajské aktivity uvnitř schengenského prostoru, čemuž napovídá i snaha zajistit jí bezprecedentní diplomatickou imunitu v novém sídle v Budapešti. Přestože ČR již od roku 2014 zvažovala opuštění tohoto primárně ruského projektu, zatím k tomu nedošlo. Naopak česká vláda svými kroky fakticky pomohla ruským aktérům, kteří čelili evropským sankcím.

Číst dále

Česká vláda by měla přehodnotit své postoje k Íránu

. Téma: .
  • Íránský útok na saudskoarabská ropná zařízení je jen další z řady nepřátelských akcí islamistického režimu, kterým Teherán podkopává bezpečnost na Blízkém východě a ohrožuje mezinárodní stabilitu.
  • Na Saudskou Arábii zaútočil během léta již několikrát. Írán dále destruktivně přispívá do lokálních konfliktů buď přímo nebo zprostředkovaně v Iráku, Sýrii (Asadův režim), Libanonu (Hizballáh) a Jemenu (Hútíové). Teheránský režim dále podniká nepřátelské zpravodajské operace v Evropě (včetně ČR), narušuje bezpečnost dopravy zejména v Hormuzském průlivu Perského zálivu a vyvíjí vlastní raketové a jaderné kapacity.
  • Ani před odstoupením USA od jaderné smlouvy (JCPOA) v květnu 2018, kterou Írán dnes již nedodržuje, nebyl teheránský režim méně agresivní a destruktivní. Evropská unie v čele s Německem a Francií však stále naivně věří v účinnost dohody.
  • Česká republika nemá žádný důvod pokračovat v podpoře politiky appeasementu vůči Teheránu. Lobbistické snahy jednotlivců z česko-slovensko-iránské obchodní komory, jejichž manipulace s českými vízy vedly k odvolání našeho velvyslance z Teheránu, by neměly určovat českou zahraniční politiku. Naopak vláda ČR by se měla jasně přihlásit k podpoře sankcí proti Íránu a koalice za bezpečnost plavby v Perském zálivu, jejímiž členy jsou vedle USA i Velká Británie, Austrálie, Izrael, Bahrain a Saudská Arábie. V rámci EU by ČR měla otevřít konstruktivní debatu o tom, jak realisticky nastavit vztahy s íránským režimem a postavit se k jeho jadernému programem, jelikož nefunkční dohoda JCPOA tak či tak pozbyde platnosti nejpozději v roce 2030.

Tři novinky Evropských hodnot pro podzimní sezonu

1. Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty

Evropské hodnoty jsou právní formou zapsaný spolek a typem organizace think-tank, který formuluje a předkládá doporučení zejména v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky. Pro lepší srozumitelnost v českém prostředí se nadále budeme představovat jako bezpečnostní centrum Evropské hodnoty (European Values Center for Security Policy), což přesněji vystihuje povahu a zaměření naší práce. Úvod našeho poslání nově zní: Číst dále

EU by měla posílit své angažmá na Blízkém východě s cílem odvrátit novou uprchlickou krizi

. Téma: .
  • Situace v Sýrii se znovu vyhrocuje a Evropská unie, která v případě eskalace ponese přímé následky v podobě migrační vlny a radikalizace, jen pasivně přihlíží. Řada zpráv se shoduje na tom, že Islámský stát obnovuje své aktivity v Sýrii a daří se mu pronikat do Iráku, odkud byl dříve vytlačen. Asadův režim s ruskou a íránskou podporou pokračuje s brutální ofenzivou na severu Sýrie ohrožující 3 miliony civilních obyvatel. Při tureckých hranicích vzniká bezpečná zóna, která má oddělit Turecko od kurdských jednotek podporovaných Američany.
  • Nejenže eskalace situace v Sýrii znemožní návrat syrských uprchlíků z Evropy zpět do vlasti, ale může vyvolat novou migrační vlnu, a to nejen ze samotné Sýrie, ale i ze zemí, kde je dnes nejvíce uprchlíků, jako je Libanon, Jordánsko a Turecko, směrem do Evropy. Již dnes nefunkční migrační dohoda mezi EU a Tureckem by případné nové vlně nijak nezabránila.
  • Členské státy EU se stále vyhýbají významnějšímu angažmá v regionu, které přenechávají Spojeným státům, Rusku a Íránu. Německá vláda nedávno odmítla americkou žádost o poskytnutí pozemních jednotek do operací v severní Sýrii proti Islámskému státu a zůstává pouze u leteckých a výcvikových operací.
  • V tomto kontextu by Evropská unie a členské státy měly v rámci své zahraniční a obranné politiky a s ohledem na vnitřní bezpečnost prioritizovat vývoj na Blízkém východě a věnovat stabilizaci Sýrie nejen finanční zdroje, ale i diplomatické úsilí a hlavně nezbytné vojenské prostředky v úzké spolupráci s Američany. Česká vláda by měla i s ohledem na svou znalost regionu iniciovat a podpořit společnou akci EU.

Vláda by měla zveřejnit důraznou reakci na ruské kybernetické útoky proti českým institucím

. Téma: .
  • Ruské zpravodajské služby útočí na kybernetickou síť českého ministerstva zahraničních věcí minimálně od roku 2017, což potvrzují veřejné zdroje i BIS. Došlo k vykradení tisíců diplomatických zpráv a kompromitaci stovek emailových schránek, včetně korespondence samotného ministra zahraničí. V červnu 2019 došlo k další vlně útoků na českou diplomacii, za kterými dle informací Deníku N z bezpečnostní komunity stojí opět ruské zpravodajské služby.

Číst dále

Tisková zpráva: Představitelé think-tanku Evropské hodnoty jsou mezi 30 evropskými experty na Rusko napadenými pravděpodobně ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU

. Téma: .

Na konci července 2019 se několik analytiků ​​think-tanku Evropské hodnoty stalo terčem kybernetického útoku, který generální ředitel poskytovatele šifrovaných emailových klientů ProtonMail označil za „nejsofistikovanější, se kterým se kdy setkal“. Podle investigativní skupiny Bellingcat se kampaň zaměřená na velmi propracovaný „phishing“ (podvodná technika získávání citlivých údajů) zaměřila na nejméně 30 specialistů věnujících se ruské hrozbě. Podle investigativního novináře Guardianu Luka Hardinga „všechny důkazy ukazují na GRU (ruskou vojenskou zpravodajskou službu)“, což za pravděpodobné označují investigativci skupiny Bellingcat.

Mezi terči toho útoku jsou dva analytici ze skupiny Bellingcat, jeden investigativní novinář z BBC, tři novináři z Guardianu, tři novináři z různých ruských investigativních médií, šest dalších specialistů zaměřených na zahraniční politiku Kremlu a ruské tajné operace v zahraničí a 10 známých cílů mezi na Rusko zaměřenými think-tanky: například think-tank Evropské hodnoty nebo Free Russia Foundation.

Investigativní skupina Bellingcat uvedla, že předběžná analýza zdrojového kódu naznačuje, že původcem kampaně je státní aktér a nikoli jednotlivec či skupina hackerů.

  • Jedním z nepřímých důkazů ukazujících na práci státního aktéra je množství času, který zabralo vytvoření (nebo rekonstrukce) kódu a infrastruktury celé operace. Skupina Bellingcat byla schopna rekonstruovat velkou část škodlivého kódu vytěžením mezipaměti prohlížeče napadeného počítače. Zjistilo se, že pozadí, používané na přihlašovacím portálu falešného webu, byla upravená verze pozadí, které používá ProtonMail a obsahovalo metadata, která originál neobsahuje. Úpravy obrazu na falešném portálu byly provedeny dne 8. března 2018, což naznačuje, že „phishingová“ kampaň proti ProtonMailu byla ve fázi plánování již více než rok.
  • Dalším zajímavým detailem kampaně je existence „vývojové“ webové stránky, která byla s operací spojena a byla používána několik měsíců před spuštěním samotné operace. Tento web objevil Marcus Neis (bezpečnostní analytik ze společnosti Swisscom) který našel překrývající se digitální stopu SHA256 mezi tímto webem a jedním z „phishingových“ webů.
  • Společnosti ThreatConnect i ProtonMail potvrdily, že jejich vlastní vyšetřování ukazuje na pravděpodobnost ruského původce „phishingového“ útoku. Skupina Bellingcat si je vědoma probíhajícího vyšetřování švýcarskými orgány činnými v trestním řízení.

„Že jsou naši analytici společně s předními západními specialisty zaměřenými na ruské vlivové operace cíli natolik sofistikovaného útoku nám jen potvrzuje, že máme pomyslné terče na zádech. Je to cena, kterou platíme za rozkrývání nepřátelských aktivit ruské diktatury v regionu střední a východní Evropy. Během tohoto incidentu nebyly ohroženy žádné z našich citlivých údajů. Děkujeme bezpečnostním institucím demokratických států, které pomáhají chránit lidi jako jsme my a mnoho dalších, “říká Jakub Janda, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty.

Technické podrobnosti incidentu byly zveřejněny skupinou Bellingcat.