Česká republika by měla vyhostit většinu špionážního personálu ruské ambasády

. Téma: .

Českým politikům otevřeně vyhrožuje ruský ministr obrany. Na českou ambasádu v Moskvě a Generální konzulát v Petrohradu byly provedeny fyzické útoky. Ruská federace začala „trestně stíhat“ české politiky na základě absurdního zákona, takže českým politikům hrozí šikana zneužitím Interpolu – mohou být zadrženi například při cestě na dovolenou k moři. Kremlem ovládaná státní agentura Ria Novosti vydala text, který podporuje jejich únos do Ruska. Česká republika se stala terčem systematické dezinformační kampaně řízené ruskou vládou v ruských médiích. Více než měsíc se čeští lokální politici musí bát chodit po vlastním městě, protože jejich zastupitelstva učinila demokratické rozhodnutí ve své obci, které se ruské vládě nelíbí. Kromě systematických ruských aktivit v oblasti výroby dezinformací, masivní nepřátelské špionáže nebo podpory českých extremistů jsme nově terčem nepřátelského nátlaku, který samostatná Česká republika ještě nezažila.

Dlouhodobý problém české bezpečnosti se slovy naší civilní kontrarozvědky (BIS) jmenuje „personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“, která je „nátlakovou pákou na Ministerstvo zahraničních věcí ČR“. „Počet ruských zpravodajských důstojníků [byl] pod diplomatickým krytím extrémně vysoký“, přičemž dle jedné ze starší výročních zpráv BIS je „podíl zpravodajců v diplomatické sestavě ruské ambasády mezi 40 až 50 %“. Ruská ambasáda a dva konzuláty slouží jako základna ruské špionáži – jak například ukázalo rozbití jedné špionážní sítě ruské zpravodajské služby FSB v roce 2018, kdy se pro převozy hackerské techniky používala auta samotné ambasády. Rusko má na českém území zhruba 138 představitelů s diplomatickým statusem (z toho rámcově 51 diplomatů a 87 osob pomocného personálu), zatímco Česko je v Rusku zastoupeno pouze zhruba 60 lidmi (z toho 30 diplomaty).

Díky této aktuální ruské agresivní kampani bychom mohli vyřešit dlouhodobý problém pro český stát a naše spojence, navíc bychom dali Moskvě jasně najevo, že se sebou nenecháme vytírat podlahu.

Prvním krokem by mělo být vyhoštění všech ruských diplomatů z českého území, kromě ruského velvyslance a jeho řidiče. Tím bychom si udrželi formální diplomatický kanál s Moskvou a zároveň bychom prakticky zdevastovali velkou část ruských zpravodajských aktivit. Část ruské sítě není řízená z ambasády, ta by ruským špionážním velitelům zůstala. Výcvik a fungování ruského špiona fungujícího bez diplomatického krytí je výrazně dražší a náročnější, což je přesně to, co je naším zájmem – aby působení v Česku bylo pro ruské bezpečnostní instituce náročné a drahé, tedy méně dostupné. Zdá se to jako nereálná možnost? Velká Británie v roce 1971 vyhostila devadesát sovětských zpravodajců, čímž slovy archivů KGB zdevastovala sovětské operace v Británii na dekádu.

Žádoucí by rovněž bylo tyto kroky koordinovat s dalšími našimi spojenci v EU a NATO, jako tomu bylo s Velkou Británií, kterou na znak solidarity v případu otravy Skripala podpořila řada zemí v celém světě včetně ČR.

V oblasti formálních diplomaticky-politických vztahů nemáme co ztratit, česká diplomacie sama říká, že se v česko-ruských vztazích nic neposouvá. Ruská strana by pravděpodobně zdevastovala hroby československých legionářů na Sibiři, což se bohužel děje tak jako tak. Konzulární pomoc českým občanům v Rusku by bez problémů mohl převzít některý z našich spojenců, což je obvyklá praxe. Česká ekonomika na obchodu s Ruskem závislá není. Reálně tvoří business s Ruskem pouze 2 % našeho exportu, takže i kdyby se ruská vláda rozhodla tyto vazby rozdrtit, Česko to reálně neohrozí. Největší český business v Rusku má Škodovka působící v rámci koncernu Volkswagen. Pokud by se ruský stát rozhodl zmáčknout tento německý gigant, musel by ztrestat Berlín, s kterým se dnes snaží budovat pozitivní vztahy kvůli plynovodu Nord Stream 2.

Po první očekávatelně agresivní ruské reakci by čistě z praktických důvodů následovala jednání o znovuobsazení ambasád. Když ruský prezident Putin volá po „diplomatické paritě“, měli bychom ji požadovat – tedy postupně bychom po jednom navyšovali počty ruských diplomatů v Česku a českých představitelů v Rusku.

Vláda by měla vyhodnotit svá selhání v krizové komunikaci během pandemie

. Téma: .

Během posledních dvou měsíců česká státní správa prošla zátěžovým testem své komunikace. Důvěra ve vládní opatření během nouzového stavu byla opakovaně narušována kvůli nekoordinované komunikaci státních složek, neschopnosti aplikovat základní zásady krizové komunikace a evidentnímu nezvládnutí nadresortní koordinace komunikace. Přitom již v prosinci 2016 byl vládou schválen Audit národní bezpečnosti, který například stanovuje jako potřebné kroky vytvoření týmů strategické komunikace na silových rezortech. To se za necelé čtyři roky stalo pouze na ministerstvu vnitra (kde vzniklo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám), zatímco rezorty obrany a zahraničí stále byť malé týmy koordinující plánování a realizaci strategické komunikace nemají. Neschopnost státní správy efektivně komunikovat v krizové situaci probíhající pandemie se tak ukázala v celé nahotě. Dalším dlouhodobým selháním státu je faktická absence koordinační role Úřadu vlády v oblasti strategické komunikace bezpečnostních témat.

Vláda by po skončení urgentní fáze pandemické krize měla provést vyhodnocení svých komunikačních chyb tak, aby byly popsány systémové problémy. Toto vyhodnocení by mělo být začleněno do každoročního vyhodnocení Akčního plánu Auditu národní bezpečnosti, který je předkládán Bezpečnostní radě státu.

Evropská služba pro vnější činnost by měla založit tým na analýzu čínských dezinformací

. Téma: .

Když po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014 spustila Ruská federace masivní dezinformační kampaň proti evropským demokraciím, rozhodla na jaře 2015 Evropská rada o zřízení týmu pro analýzu ruských dezinformací – v rámci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) tak vznikl East Strategic Communications Task Force. Tento tým je i díky účasti českých expertů a kontinuální podpoře českých institucí jedním z hlavních center znalostí o této bezpečnostní hrozbě v Evropě. Bez impulsu zvenčí také EEAS založila týmy se zaměřením na Balkán a na dezinformační aktivity islamistických hnutí. V současné době se navzdory extrémní důležitosti vztahů EU s Čínou tématu informačního působení čínského státu v Evropě věnují v EEAS pouze jednotlivci, neexistuje dedikovaný tým expertů na toto téma.

Je českým i evropským zájmem, aby unijní diplomacie měla dostatečně rozsáhlý expertní tým na téma čínských dezinformací, proto:

  1. EEAS by měla založit nový Task Force na téma čínských dezinformací.
  2. České ministerstvo zahraničí by tento krok mělo podporovat a na Radě pro zahraniční věci (FAC) by mělo tento bod navrhnout.
  3. Europoslanci by měli po EEAS požadovat, aby takový tým specialistů založila

Český premiér a česká vláda by měli jasně říct, co dělají pro ochranu českých zájmů a i českých občanů, kteří jsou nyní předmětem ruských výhrůžek

. Téma: .

Ruská federace proti České republice zahájila nejagresivnější diplomatickou a zpravodajskou eskalaci za posledních třicet let.

Českým politikům vyhrožuje ruský ministr obrany. Na českou ambasádu v Moskvě a generální konzulát v Petrohradu byly provedeny fyzické útoky. Ruská federace začala „trestně stíhat“ české politiky na základě absurdního šikanózního „zákona“, přičemž českým představitelům tak například hrozí ruská šikana pomocí zneužití Interpolu. Dle informací časopisu Respekt dorazil během Velikonoc do Prahy ruský zpravodajec představující hrozbu pro české lokální politiky, přičemž tato osoba byla z pražského letiště odvezena ruským diplomatickým autem na ruskou ambasádu. Ve stejný čas byla dvěma českým lokálním politikům poskytnuta policejní ochrana. Souběžně Ruská federace vede nejen agresivní dezinformační kampaň proti České republice, ale také bezostyšně zasahuje do českých vnitřních záležitostí a do rozhodování legitimně a demokraticky zvolených politiků a institucí.

Číst dále

Sněmovna by měla připravit zřízení vyšetřovací komise pro vyhodnocení připravenosti a rozhodování vlády během pandemie

. Téma: .

Během reakce české vlády na pandemii COVID-19 vyšlo najevo několik zásadních problémů. Jejich příčiny, důsledky a individuální odpovědnost za konkrétní činy bude možné a potřebné vyhodnotit, aby k podobným selháním při příštích krizích nedocházelo. Jde zejména o:

  • nepřipravenost českého státu v oblasti zdravotních ochranných pomůcek
  • vládní ignoranci opakovaných varování před nadcházející krizí
  • dlouhou prodlevu před aktivováním Ústředního krizového štábu
  • několikatýdenní ignorování nabídek a výrobních kapacit českých firem ze strany státu
  • závazky a dohody mezi představiteli českého a čínského státu během krize
  • roli čínského státu, předsedy Česko-čínské smíšené komory Jaroslava Tvrdíka a osob okolo něj v rozhodování českého státu během krize
  • rozhodovací procesy vedoucí k nákupům od konkrétních čínských firem

Číst dále

Česká vláda by měla provést stupňovanou reakci na ruské zasahování do vnitřních záležitostí ČR

. Téma: .

V minulém týdnu se Ruská federace rozhodla vztah s Českou republikou agresivně eskalovat:

  • Ruský ministr obrany začal vyhrožovat českým politikům – radním městské části Prahy 6 – za to, že přesunuli normalizační sochu maršála Koněva z náměstí do Muzea paměti 20. století.
  • Ruský Výbor pro vyšetřování zahájil „trestní stíhání“ českých politiků, protože přesunuli český majetek z českého náměstí do českého muzea. Rusko je tak bude moci začít šikanovat například skrze snahy nechat je zadržet ve třetích zemích zneužitím Interpolu, jako se to stalo v květnu 2018 lídrovi protikorupční kampaně za Magnistského zákon Billu Browderovi ve Španělsku.
  • Po fyzickém útoku ruských extremistů na český zastupitelský úřad v Moskvě a generální konzulát v Petrohradě ruské ministerstvo zahraničí útočníky nahlas ocenilo, tento agresivní čin neodmítlo.

Číst dále

Čeští zákonodárci by měli po Komisi požadovat vyhodnocení viny čínské vlády

. Téma: .
  • Skupiny britských, amerických a australských zákonodárců požadují vyšetření viny čínské vlády na rozsahu globální pandemie COVID-19. Dnes jsou již zmapovány kroky čínské vlády během prosince 2019 a ledna 2020, kdy docházelo k cílenému umlčování čínských lékařů, ničení laboratorních vzorků a systematickému lhaní čínských institucí o rozsahu a vážnosti nákazy. Londýnský think tank Henry Jackson Society nově vydal hodnocení právní a ekonomické odpovědnosti čínské vlády za tuto globální katastrofu.

Číst dále

Česká vláda by měla ustanovit koordinátora pro poskytování pomoci v boji s koronavirem v zahraničí

. Téma: .
  • V současné krizové situaci kolem šíření koronaviru v ČR jsme každodenně svědky nezištné občanské pomoci a solidarity mezi jedinci i různými skupinami obyvatel. Způsob, jak nejen řadoví občané, firmy, vědecká pracoviště a univerzity, nevládní organizace, umělci či sportovci na situaci kreativně a rychle zareagovali, je obdivuhodný a povzbuzující.

Číst dále

Vláda by měla transparentně zveřejňovat stav nabídek zdravotnických dodávek

. Téma: .
  • Úkolem české vlády v pandemické krizi je zajistit dostatečné množství zdravotních ochranných prostředků, jako jsou kvalitní roušky a respirátory vysoké kvality, a to zejména pro pracovníky integrovaného záchranného systému. Jelikož vláda v zajištění dostatečného množství těchto prostředků v době od prvních varování před začínající pandemií od letošního ledna selhala, dochází k urgentní snaze tyto prostředky zajistit.

Číst dále

Tisková zpráva: Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty v únoru 2020 oslavilo patnáct let své existence

Organizaci založila v roce 2005 skupina přátel, kteří se po vstupu České republiky do Evropské unie chtěli veřejně vyjadřovat ke směřování evropské politiky a formulování českých zájmů. Hned první projekt, který Evropské hodnoty zrealizovaly, byla mezinárodní petiční kampaň proti zahájení přístupových rozhovorů s Tureckem. Důležitou motivací zakladatelů Evropských hodnot byla také frustrace z české politické reprezentace, která po vstupu do EU a do NATO nevedla strategickou debatu o zájmech Česka v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.

Růst Evropských hodnot ze spolku motivovaných studentů po profesionální bezpečnostní centrum lze rozdělit do tří etap, během nichž organizací prošlo na 500 spolupracovníků.

V počátcích organizace mezi lety 2005 a 2010 se mladý tým zaměřoval kromě veřejných debat, konferencí a letních škol také na celoevropské aktivity v rámci programu European Values Network, který učil mladé lidi formulovat konkrétní politická doporučení pro Evropskou unii. Malý tým tvořený převážně dobrovolníky s ročním rozpočtem okolo tří milionů korun se snažil především přispívat ke vzdělávání v oblasti evropské politiky a ke kultivaci české veřejné diskuze.

Mezi lety 2011 a 2014 došlo v Evropských hodnotách ke generační obměně a změně zaměření na mladé české experty jednotlivých sektorových politik v rámci českého členství v Evropské unii. Organizací prošly desítky mladých lidí, kteří se věnovali fungování institucí EH, vnitřní bezpečnosti a tématům spojených s migrací, radikalizací a terorismem či se zaměřili na zahraniční a bezpečnostní politiku. Řada z nich dnes působí v českých a mezinárodních institucích.

Po zahájení ruské války proti Ukrajině v roce 2014 jsme jako instituce strategicky přehodnotili naše aktivity. Dále jsme etablovali vnitro-bezpečnostní specializaci na radikalizaci, nelegální migraci a terorismus, ale zejména jsme založili program Kremlin Watch, který se věnuje tématu ruského vlivu a dezinformací. Náš úspěch v rámci této bezpečnostní agendy byl stvrzen roku 2016, kdy nás české bezpečnostní instituce přizvaly k tvorbě vládního Auditu národní bezpečnosti, v rámci něhož jsme se stali spoluautory české národní politiky v oblasti čelení vlivu cizí moci.

Zúžením naší specializace na téma nepřátelského zahraničního vlivu na evropské demokracie jsme sice zanechali řady dosavadních aktivit, avšak na druhou stranu jsme si v této úzce specializované agendě začali vytvářet hlubokou expertízu. Od roku 2016 jsou naše analýzy a doporučení užívány bezpečnostními institucemi našich spojenců, citovány zahraničním výborem amerického Senátu, pravidelně se nás dotazují největší globální média, briefovali jsme Politický výbor NATO a na naše akce pro komunitu specialistů jezdí každý rok vládní představitelé z více než 30 států. Přirozeně jsme se stali nepřáteli představitelů zájmů Ruské federace v ČR, jakým je například prezident Miloš Zeman, což však jen potvrdilo, že naše aktivity mají smysl a dopad, který nepřátelům suverenity Česka vadí.

Od roku 2019 jsme spustili nový Program bezpečnostních strategií a program Red Watch – oba zaměřené na čínský vliv v Evropě. Personálně jsme se rozrostli a z původně malé skupiny studentů jsme se stali profesionálním bezpečnostním centrem, které ve své úzce profilované oblasti patří k největším a nejvlivnějším v Evropě. Do této pozice se Evropské hodnoty dostaly nejenom díky nasazení desítek motivovaných mladých expertů, ale také díky strategické vizi generace zakladatelů.

Na počátku roku 2020 je Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty jedním z lídrů v oblasti čelení ruskému a čínskému vlivu v Evropě s aktivitami ve střední Evropě, Gruzii, Ukrajině a na západním Balkáně.