Výmluvy nad fiskálním paktem

. Téma: , .

Proč se Nečasova vláda pořád vymlouvá a nechce přijmout evropský fiskální kompakt?

Nečasova vláda, která se v zimě 2012 odmítla připojit k fiskálnímu kompaktu, v novém pozičním dokumentu kvituje koordinaci hospodářských politik, za jejíž funkční nástroj považuje Evropský semestr. Ten je však nezávazný a nemá právní sílu, aby mohl konkrétní kroky vynucovat. Český premiér požaduje pro nečleny eurozóny absolutní volnost (když si odmyslíme různé verze reálně nezávazných doporučení), zatímco žádá „posílení vynutitelnosti plnění objektivních kriterií pro členy eurozóny“.

 

Nepochopitelný tento postoj zůstává, když předseda vlády ostře kritizuje plány sociálních demokratů na zvyšování daní s tím, že v případě převzetí vládní zodpovědnosti zadluží stát, což by například fiskální kompakt mohl regulovat. Rozhodně nelze souhlasit s tvrzením o dostatečnosti současných pravidel pro nečleny eurozóny. Stačí se podívat na Maďarsko, které se i přes všechna (nevynutitelná a nezávazná) doporučení evropských orgánů dostalo do tíživé ekonomické situace.

 Jediné země v EU, které se k fiskálnímu kompaktu nepřipojily, jsou Velká Británie a Česká republika. Zatímco Británie se běžně ocitá mimo evropský proud, v České republice vyvolalo rozhodnutí o nepřipojení se ke kompaktu kritiku, k níž se připojila i vládní TOP 09 (Karel Schwarzenberg dokonce v jeden moment zvažoval i vystoupení z vlády) a vyzvala euroskeptickou ODS, aby se naše země připojila. Jaké jsou tedy nejsilnější, či nevyřčené argumenty vnitrovládní debaty?

 TOP 09 argumentuje nedostatečným evropským směřováním České republiky, která by v izolaci ztratila podíl na nejdůležitějších rozhodováních Unie. Oproti tomu nevyužívá zásadní argument pro fiskální kompakt, v jehož rámci by šlo i o pojistku pro český státní rozpočet proti další vládě, která by pod taktovkou pravděpodobně sociálních demokratů mohla zvyšovat schodek státního rozpočtu.

 Pro ODS je nejvyšším argumentem zachování suverenity. Tento důvod využívá i přesto, že fiskální kompakt nezasahuje do složení národního rozpočtu, který by zůstal plně v kompetenci ministerstva financí. Nečas k situaci prohlásil„Osobně považuji za daleko podstatnější, aby vláda prosadila v Parlamentu ČR Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti (finanční ústavu), která je faktickým naplněním politické proklamace obsažené v evropském projektu fiskálního kompaktu.“

 Problematickým aspektem finanční ústavy je pravděpodobnost jejího schválení v Parlamentu, kde by pro ni musela hlasovat levice, která je zásadně proti. ODS tak stále podpis fiskálního kompaktu hraje do outu s tím, že čeká na souhlas levice s fiskální ústavou. Stejně tak i další argument, že Česká republika kritéria z kompaktu již plní, není uspokojivý, jelikož v příštím volebním období lze čekat porušování těchto kritérií levicovou vládou.

Více o fiskálním paktu si můžete přečíst v našem Faktografickém shrnutí.