Otázky a odpovědi: Jak ruské zpravodajské služby využívají diplomatického krytí na českém území

Dostupné v PDF.

  • K červnu 2020 bylo na českém území akreditováno 136 ruských představitelů. Ruští zpravodajci tvoří až polovinu veškerého ruského diplomatického personálu v ČR: pracují pro rozvědky SVR
    (civilní ruská rozvědka) a GRU (vojenská rozvědka) tak i pro kontrarozvědku FSB.
  • Ruští zpravodajští důstojníci působící pod diplomatickým krytím často řídí operace zpravodajců bez diplomatického krytí a to například v jiných evropských zemích, protože působení mimo stát
    kde jsou akreditováni ztěžuje jejich identifikaci a sledování. Česká republika tak je základnou i pro ruské operace v jiných zemích EU a NATO.
  • Ruská federace má v ČR zhruba dvakrát více diplomatů, že má ČR v Rusku. Česko je v Rusku zastoupenou pouze zhruba 60 lidmi, z toho je 30 diplomatů. Moskva má obdobně velké zastoupení
    ve čtyřnásobně větším a geopoliticky významnějším Polsku.
  • Počet služebních aut s diplomatickou značkou ve službách ruské diplomacie v ČR je dokonce větší než počet akreditovaných diplomatů – je jich kolem 70. Ta jsou užívána i pro špionážní operace – na což poukázala i BIS v roce 2019.
  • Ruští zpravodajci tvářící se jako diplomaté:
    • navazují kontakty s českými občany, kteří jsou přesvědčeni, že mají co do činění s diplomaty a tak dochází k nevědomému kontaktu a vytěžování českých občanů s ruskými službami;
    • se snaží o kontakty s českými poslanci, jejich asistenty či na pracovníky parlamentu nebo politických stran;
    • slouží k přímému řízení některých českých dezinformátorů a extremistů ruskými operativci;
    • pracují na vytváření psychologických profilů českých občanů a budoucí rekrutaci. Takovou činnost v ČR vykonával například ruský zpravodajec Richard Rachardžo.
  • Často se říká, že je lepší ruské operativce mít na ambasádě a tak je moci lépe sledovat. Jenže to by platilo, kdyby jich byl přijatelný počet v řádu maximálně několika desítek. Dnešní přebujelou rezidenturu nelze dostatečně monitorovat čistě z kapacitních důvodů.
  • Česká republika čas od času vyhošťuje ruské diplomaty a nebo jim neprodlužuje pobytová víza: Mezi lety 2010 – 2020 bylo dle veřejných informací z ČR vyhoštěno nebo byl ukončen pobyt minimálně 18 ruským zpravodajcům.
  • Jak tuto hrozbu výrazně snížit?
    • Prvním krokem by bylo vyhoštění všech ruských diplomatů z českého území, kromě ruského velvyslance a jeho řidiče.
    • Druhým krokem by bylo, že v reakce by ruská exekutiva recipročně snížila české diplomatické zastoupení v Rusku na nulu. Škody, které by za to Česká republika zaplatila⇒Ve zkratce lze shrnout, že Rusko může přijít o hodně (o své obrovské špionážní sítě na českém území), zatímco Česko o velmi málo: politicky a diplomaticky o nic zásadního, ekonomicky ČR na Ruské federaci závislá není (jde jen o 2 % českého exportu).
    • Třetí krok: Po očekávatelně agresivní ruské reakci by čistě z praktických důvodů následovala jednání o znovuobsazení ambasád. Navyšovalo by se po jednom.
  • Inspirace: Velká Británie v roce 1971 vyhostila 105 sovětských zpravodajců, zdevastovala sovětské zpravodajské operace v Británii na dvě dekády.

Kremlin Watch Strategy

Západní demokracie již pět let čelí vysoce agresivnímu chování Ruské federace. Když Rusko v roce 2008 zahájilo válku proti Gruzii a následně začalo okupovat pětinu jejího území, Západ nezareagoval v rámci naivní strategie appeasementu. V roce 2014 zahájil autoritářský režim vedený prezidentem Vladimirem Putinem válku proti Ukrajině a zároveň Moskva začala mobilizovat intenzivní nepřátelské operace proti západním demokraciím.

Kremlin Watch Strategy přináší 20 konkrétních opatření, která evropské země musí realizovat v odpovědi na tuto agresi. Tento dokument podepsalo 29 odborníků na bezpečnostní politiku z celé Evropy.

Číst dále

Význam a modality odstrašení: Aktuální vojensko-strategická situace v Pobaltí

Think-tank Evropské hodnoty vydává novou publikaci v rámci Programu bezpečnostních studií, autorem je vedoucí programu Martin Svárovský. Text se zamýšlí nad potřebou odstrašovacích a ujišťovacích opatření v podobě European Reassurance Initiative resp. European Deterrence Initiative a enhanced Forward Presence a jejich dalšího posílení, zejména v Pobaltí. PDF dostupné zde. Číst dále

Shrnutí kontrarozvědné části Výroční zprávy BIS za rok 2017

Při interpretaci výroční zprávy BIS za rok 2017 je důležité si nejdříve uvědomit kontext, v kterém kontrarozvědka tento dokument zveřejňuje. BIS je dnes pod největším tlakem kvůli zahraničněpolitickým zájmům ve své historii. Ještě nikdy Rusko nevytvářelo na kontrarozvědku tak obrovský tlak, byť tak činí nepřímo skrze úřad prezidenta ČR. Shrnutí je k dispozici ZDEČíst dále

2018 Ranking of countermeasures by the EU28 to the Kremlin’s subversion operations

This report is a follow-up to the Overview of countermeasures by the EU28 to the Kremlin’s subversion operations conducted by the European Values Think-Tank and published in May 2017. It summarises the attitudes, policies, and strategic responses of the EU28 to Russia’s disinformation campaigns and other hostile influence operations. The special focus in this updated issue is on the main developments and changes, positive or negative, which took place during the months after the original report was published. Specifically, the developments have been updated up to June 1st, 2018. Read the PDF.

 

Analýza stavu mediálního vzdělávání na základních a středních školách v ČR

Podle analýzy think-tanku Evropské hodnoty je mediální výchova ve vzdělávacím systému zakotvena a dokonce na ni upozorňuje i Audit národní bezpečnosti jako na nástroj proti hybridním hrozbám. Podle autora analýzy, učitele mediální výchovy a spoluzakladatele Aliance pro otevřené vzdělávání Michala Kaderky, pro ni ale není ve výuce dost místa, učitelé se připravují na koleni a pokud nezvedneme digitální gramotnost, neposílíme ani tu mediální. Číst dále

16 nejdůležitějších závěrů z Výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2016

Think-tank Evropské hodnoty vydává nový odborný podklad, který nabízí ucelený výběr nejdůležitějších bezpečnostních hrozeb, tak jak je definovala Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě z roku 2016. Předkládané hrozby jsou charakteristické tím, že je nelze časově ohraničit. Jsou tedy aktuální i v tomto roce, byť se jejich projevy mohu lišit. Jedná se zejména o energetickou bezpečnost, o jejíž ovlivňování usilují státní i nestátní aktéři. Dále o migraci a s ní spojené jevy, které představují klíčové téma na evropské úrovni a které měly moc polarizovat českou společnost. Extremismus, který se své nejvyhrocenější podobě manifestuje ve formě terorismu. Poslední část podkladu se věnuje vlivovým a dezinformačním aktivitám Ruské federace a Číny, které mimo jiné mají snahu proniknout do nejvyšších pater státní moci a ovlivňovat tak směřování České republiky. Odborný podklad je k dispozici zdeČíst dále

TISKOVÁ ZPRÁVA: Ruská podpora Zemanovy kampaně již probíhá, Lukoil zachránil Nejedlého pozici na Hradě

Think-tank Evropské hodnoty představuje nový Kremlin Watch Report, od analytiků Markéty Krejčí, Veroniky Víchové a Jakuba Jandy. Program Kremlin Watch se dlouhodobě věnuje mapování a čelení nepřátelskému vlivu Ruské federace v České republice, a to zejména odhalování takových aktivit, které jsou nepřátelské vůči zájmům České republiky dle platné Bezpečnostní strategie ČR – ať už jde o politickou nezávislost státu, členství v EU a NATO, energetické nezávislosti nebo stabilní sousedství (tedy o ruské agresi vůči Ukrajině). V následující zprávě přinášíme shrnutí hlavních identifikovaných zájmů Ruské federace v ČR, užívaných nástrojů a dosavadního chování české pro-kremelské dezinformační komunity v kontextu prezidentské volby. Report v PDF je dostupný ZDEČíst dále

Desatero euroatlantického nadstranického konsenzu o české zahraniční a bezpečnostní politice

Think-tank Evropské hodnoty prezentuje nové doporučení „Desatero euroatlantického nadstranického konsenzu o české zahraniční a bezpečnostní politice”.  Přináší deset bodů, které by se měly stát stát spojnicí zájmů českého státu napříč politickým spektrem, nikoliv představovat témata pro stranické spory. Autoři jsou Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty a Jakub Janda, zástupce ředitele think-tanku Evropské hodnoty. V PDF k dispozici zdeČíst dále