Čínský vlivový tunel: Role komunistické Číny v české reakci na pandemii koronaviru

Dostupné v PDF.

  • Prodleva v kritických prvních týdnech šíření epidemie, kdy čínská vláda systematicky umlčovala lékaře, kteří na nové onemocnění upozorňovali, a tajila před Světovou zdravotnickou organizací (dále jen „WHO“) skutečný rozsah epidemie, znemožnila odpovídající přípravu mezinárodního společenství na přicházející pandemii. V tomto ohledu čínská vláda nese díl odpovědnosti za obrovské lidské a materiální škody, které svým jednáním způsobila.
  • Pandemie koronaviru zastihla Českou republiku navzdory včasným varováním materiálně nepřipravenou, za což nese odpovědnost česká vláda.
  • Nákup zdravotnických pomůcek dle dostupných veřejných informací fakticky řídili ministr vnitra Jan Hamáček1 a předseda Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, kteří v posledních pěti letech působili jako ústřední postavy v prohlubování čínského vlivu v ČR. Není proto překvapivé, že ministr vnitra Hamáček v rámci Ústředního krizového štábu přizval ke spolupráci právě Jaroslava Tvrdíka a celková reakce české vlády na pandemii byla v linii s geopolitickými zájmy ČLR.
  • Česká vláda se z prozatím nevyjasněných důvodů stala spoluhráčem mezinárodní čínské vlivové operace, a to minimálně ve třech případech:
    • 1. premiér Babiš nejdříve odmítl odeslat do ČLR zdravotnický materiál jako pomoc, následně své rozhodnutí změnil a do ČLR 1. března odletěl armádní speciál se zdravotnickým materiálem, kterého byl v ČR prokazatelně urgentní nedostatek, jelikož byl jeho export o tři dny později (4. března) plošně zakázán. Přesto česká vláda dala přednost pomoci ČLR na úkor evidentních potřeb českého obyvatelstva.
    • 2. premiér i ministr vnitra veřejně opakovali tvrzení, že „Čína krizi zvládla“, a přistoupili tak na čínskou snahu odvést pozornost od odpovědnosti za globální krizi, ke které významně přispělo zatajování faktů v počátečních fázích šíření epidemie.
    • 3. česká vláda servilně vítala placené dodávky ochranných zdravotních pomůcek a přistoupila tak na požadavek čínského velvyslance, který se podílel na skrytém vykupování ochranných zdravotních pomůcek v ČR i nepřiměřených zásahů do zahraniční spolupráce ČR s Tchaj-wanem. Vládní koalice z evidentně servilní motivace zablokovala poděkování
      Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc.
  • Čínský stát v Česku prosazuje čtyři hlavní geopolitické zájmy:
    • 1. ČLR dlouhodově usiluje o přerušení spolupráce mezi českými institucemi a Tchaj-wanem (V tomto případě český stát projevuje značně protichůdné tendence, viz dále v textu)
    • 2. Stejně jako v ostatních evropských zemích ČLR usiluje, aby české bezpečnostní instituce upustily od varování před čínskou firmou Huawei kvůli obavě ze špionáže a vpustily ji do budoucích sítí páté generace (zde český stát prozatím jedná suverénně a nátlaku vzdoruje)
    • 3. Vyřadit otázku lidských práv z agendy mezinárodních vztahů – např. otázky internačních táborů v Sin-Ťiangu nebo potlačování práv v Tibetu (zde český stát prozatím jedná relativně suverénně, byť se ČR nepřidala k dopisu 22 demokratických států požadujících uzavření internačních táborů v Sin-ťiangu)
    • 4. Aktuální čínská vlivová operace: relativizovat vinu čínského státu za rozsah pandemie koronaviru a podpořit narativ ČLR jako zachránce Evropy (zde český stát čínským zájmům plně posloužil)
  • Čínský stát vytváří tlak na české instituce a vyčítá jim nedostatek „vděčnosti“, pokud nejednají v souladu s čínskými zájmy. Je očekávatelné, že čínští představitelé v budoucnu využijí silné postavení, které nabyli (díky předchozí dlouhodobé spolupráci s Jaroslavem Tvrdíkem a Janem Hamáčkem) během první vlny epidemie koronaviru, a budou po českém státu požadovat ústupky ve výše uvedených otázkách. Masivní tlak v otázkách Tchaj-wanu již probíhá, lze očekávat čínské nátlakové požadavky v otázkách přístupu firmy Huawei do sítí 5G.
  • Základní nevyjasněnou otázkou jara 2020 zůstává, proč česká vláda během pandemie koronaviru dala přednost geopolitickým zájmům čínské vlády a kdo z takového servilního vztahu benefituje.
  • Je otázka, co česká politická reprezentace od svého pročínského přístupu očekává. Z rozsáhlých čínských investic avizovaných jak českými, tak čínskými představiteli zůstaly pouze prázdné sliby, a tudíž není důvod předpokládat, že by současný vládní přístup na tomto trendu cokoli změnil.
  • Submisivní chování české vlády otevírá do budoucna prostor pro prohlubování čínského vlivu v ČR. Český stát prokázal servilitu, kterou čínská strana interpretuje jako slabost, a připravil tak vhodné podmínky pro prosazování čínských geopolitických zájmů v budoucnosti. Z tohoto důvodu je potřeba, aby vznikla jasná strategická koncepce české zahraniční politiky vůči ČLR, která bude klást důraz na bezpečnostní aspekty vzájemné spolupráce.

Hlavní nezodpovězené otázky veřejného zájmu

  1. Jak dlouho trvalo organizování vykupování zdravotnického materiálu v ČR čínskými občany a v jakém bylo rozsahu?
  2. Co přesně bylo domluveno s čínskými aktéry během cesty Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka do Číny během února 2020?
  3. Proč vláda nepodpořila a naopak ignorovala české firmy schopné zdravotnický materiál v krizové situaci masivně produkovat a dodávat?
  4. Na čem přesně se premiér Babiš dohodl s čínským velvyslancem 16. března, když poté předseda vlády začal Čínu veřejně chválit za to, že „pandemii zvládla“, i když řada veřejně známých informací toto čínské propagandistické tvrzení závažně zpochybňuje? Co požadoval čínský velvyslanec po českém premiérovi? Zdrželi se poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD hlasování o poděkování Poslanecké sněmovny Tchaj-wanu za bezplatnou materiální pomoc, aby tak vyjádřili submisivní gesto vůči Číně v rámci neveřejné dohody s čínskou vládou, nebo šlo o preemptivní submisivitu?
  5. Jak přesně vznikl seznam čínských firem, který na ministerstvo vnitra přinesl Jaroslav Tvrdík a podle kterého český stát začal z veřejných peněz z Číny nakupovat? Jakou roli měla čínská vláda v jednání vedení českého ministerstva vnitra mezi březnem a květnem 2020?