Zeman jedná jako trojský kůň Kremlu

. Téma: .

Miloš Zeman je často kritizován za neurvalé jednání, nebo za značně limitovanou ochotou férově nakládat s fakty, která se mu nehodí. Není to však tak, že vše, co se Zeman dělá, je v rozporu s českými zájmy. Jeho varování – jakkoliv neobratná, přehnaná, či zbytečně vulgární – před masovou migrací a islamistickým terorismem má racionální základ. Jenže to není to nejzásadnější. Podívejme se na jeho jednání pohledem z Moskvy.

Technicky řečeno můžeme pozorovat jednání známé pod termínem agent cizí mocnosti. Jen pro připomenutí – podle definice BIS je „agent“ osoba, která jedná ve váš prospěch. Ať už vědomě, či nevědomě. Podívejme se tedy průnik Zemanových aktivit se zájmy putinovského režimu.

Po zvolení prezidentem počátkem roku 2013 Zeman nikterak v mezinárodních otázkách zásadně nevybočuje z řad evropských prezidentů, pouze se pokouší získat co nejvíce moci jmenováním své vlády bez důvěry parlamentu. Když se však Kreml koncem února 2014 rozhodl vojensky obsadit ukrajinský Krym a následně rozpoutat válku na východní Ukrajině, český prezident se prakticky stal mluvčím Kremlu uvnitř EU a NATO. Beru vážně prohlášení ministra zahraničí Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou,“ nechal se slyšet v září 2014, kdy už o organizované ruské agresi nepochybovaly české, ani alianční bezpečnostní služby a vlády.

Hned koncem září 2014 Zeman jako jediný evropský státník odjíždí na rhodskou konferenci Putinova blízkého spolupracovníka – oligarchy s rozsáhlou kariérou v KGB Vladimirem Jakuninem. Osoba zapsaná na americkém sankčním seznamu kvůli podílu na anexi Krymu na Zemanovi pracuje dlouhodobě – podle dostupných informací Zemana zahrnoval pozorností a uznáním ještě před Zemanovým návratem do nejvyšší politiky. Důchodce z Vysočiny na rhodskou dovolenou jezdil už po přelomu tisíciletí. Jakunin Zemanovi i jeho blízkým podle potvrzení Hradu platí celý pobyt včetně dovolené, přestože jde o prezidenta cizího státu. Zeman na konferenci vyhlašuje zbytečnost protiruských sankcí, což je jedna z rolí, ve které se Putinovi hodí.

Právě proto je český prezident podle měření společnosti Semantic Visions ruskou domácí propagandou plnohodnotně využíván. Kreml ho ve svých domácích „médiích“ vykresluje ve třech pozicích: jako bojovníka proti protiruským sankcím, oponenta vůči Spojeným státům americkým (v březnu 2016 prohlašuje, že Česká republika dříve „podléhala tlaku EU a USA“), a prosazovatele referenda o vystoupení ČR z EU a NATO. Pokud si za poslední dva roky porovnáme mediální obraz Zemana a kancléřky Merkelové, oproti velikosti svých států je český prezident ruskou domácí propagandou vykreslován více než sedmkrát častěji. Připomeňme, že český prezident má z ústavy minimální pravomoci, i zahraniční politiku řídí vláda. Oproti německému prezidentovi Gauckovi je Zeman v ruských sdělovacích prostředcích přítomen dokonce 34 x více. Putinovský režim totiž potřebuje domácí obyvatelstvo přesvědčovat, že i v Evropě má spojence, což je role, kterou Zeman svými činy sehrává. Není tak divu, že jeho mluvčí opakovaně sdílí jeden z nejznámějších nástrojů ruské propagandy – Sputnik.

Zeman v roli tlumočníka pozic Kremlu pracuje systematicky. Když putinovský režim vytvoří mýtus o zásadní roli banderovců a fašistů na Ukrajině, český prezident ho začne do české debaty opakovat. Když se Kreml snažil legitimizovat krádež ukrajinského Krymu, používal jako argument tvrzení o takzvaném ukrajinském jazykovém zákonu, který měl mít zdrcující dopady na ruskojazyčnou menšinu. Zeman tuto dezinformaci zopakoval i pro čínskou státní televizi, přestože zákon nikdy nevstoupil v platnost. Nájemník Pražského hradu vytrvale opakuje kremelský příběh, který se snaží vytvořit dojem, že Ukrajina není suverénní stát. Například v rozhovoru pro ruskou státní televizi souhlasil s tím, že se Ukrajina snaží umělým způsobem změnit geopolitické směřování, jako by si její občané nemohli sami vybrat, kam chtějí patřit.

V lednu 2015 na Pražském hradě hlava státu osobně přijímá Putinova emisara Jakunina, na jaře téhož roku směřuje jako jediný státník z EU na oslavu kremelského režimu do Moskvy. Mezitím stíhá vyvolat a udržovat otevřený střet vůči americkému velvyslanci v Praze. Opět je ruskou propagandou pro domácí účely náležitě využit. Prakticky můžeme konstatovat, že si na jeho aktivity Kreml nemůže stěžovat – v Evropě lepšího spojence nemá. Český prezident opakuje, že je třeba zrušit protiruské sankce a o ruských aktivitách na Ukrajině mlčí.

V druhé polovině roku 2015 se naplno rozbíhá evropská migrační krize, která poskytuje zakrytí Zemanových aktivit v zájmu Ruské federace. Putinův spojenec se opět pasuje do role obhájce kroků Ruské federace, kdy opět prakticky doslovně přebírá ruskou interpretaci toho, co se v Sýrii děje. Popírá, že by Rusko bombardovalo umírněnou opozici a – v rozporu s poznatky světových médií nebo humanitárních organizací – tvrdí, že je zasahován zejména Islámský stát.

Na domácím hřišti si Zeman za nejbližšího poradce vybral dlouholetého šéfa české pobočky na Kreml napojené společnosti Lukoil Martina Nejedlého, demonstrativně dává rozhovor Rusovi, kterého česká kontrarozvědka evidentně považuje za bezpečnostní riziko, nebo ve funkci nechává kancléře, který nedostal požadovanou bezpečnostní prověrku.

V létě 2016 se nadechuje k finální zteči a vrací se k osobnímu setkání s Putinovým emisarem. Hrad ohlásil, že Zeman opět po dvou letech pojede na Jakuninovu akci. Lze předpokládat, že bude potřeba dalšího silného Zemanova prohlášení proti českým spojencům, které bude konvenovat Kremlu. Na oplátku bude Zeman a jeho spolupracovníci zřejmě očekávat silnou finanční i zpravodajskou podporu Kremlu v nadcházející prezidentské kampani.

Jenže nyní přichází klíčové dějství, které může mít na Česko nezvratné geopolitické dopady. Podpora členství v EU kolísá okolo 30 %, což Zeman vycítil a podle svých červencových slov “udělá cokoliv“, aby se konalo referendum o vystoupení z EU a NATO.  V žádném případě to neznamená, že nízkou podporu členství v EU má na svědomí jen Zeman nebo Kreml. Oba jí však cíleně využívají. Zemanův systematický útok na ukotvení naší země v západních bezpečnostních strukturách tak vstupuje do poslední fáze; tou bude právě snaha vyvolat referendum o vystoupení ČR z euroatlantických struktur.  Jak vidíme z nizozemského referenda v dubnu nebo britského hlasování koncem června, pak už nerozhodují racionální argumenty, nýbrž emoce, dezinformace a lži.  A v nich je Kreml a jeho spojenci v českém veřejném prostoru velmi dobrý. Pokud se Zemanovi podaří příslušnost k našim spojencům aspoň částečně narušit, splní Moskvě další přání. Může si snad putinovský režim, jehož přáním je rozpad EU a NATO, chtít něco víc, než bude Zemanem nahozená udička ve formě příslibu konání referenda o vystoupení? Prezident samozřejmě nemůže dané referendum sám vypsat, ale pokud svůj požadavek pojme jako jeden z hlavních bodů své kampaně, svou vahou poptávku po razantním vystoupení z euroatlantických struktur podpoří, přestože bude nejdříve tvrdit, že by osobně byl spíše proti. Dojde ke shodě domácího politického zájmu – Zeman na vyvolávání referenda může jen získat preference – a geopolitického zájmu Kremlu – Česko přibližující se vystoupení je tím nejlepším, co si mohou Putinovi aparátčíci přát.

Nejde o standardní demokratickou hru; už tři roky se před našima očima odehrává útok na bezpečnost a suverenitu státu. Nastal čas nazývat věci pravými jmény.  Zeman otevřeně hájí zájmy Moskvy a útočí na strategické bezpečnostní zájmy České republiky. Proto jej nazýváme trojským koněm, který se pokouší rozvrátit naši evropskou bezpečnostní infrastrukturu zevnitř. Právě proto spouštíme kampaň NECHCEME ZPÁTKY NA VÝCHOD, abychom vysvětlovali, proč je tato hrozba reálná a akutně nebezpečná.

Janda_foto

Jakub Janda je vedoucím programu Kremlin Watch a zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty

Text vyšel ve zkrácené podobě v Lidových novinách dne 19. srpna 2016